Apollinaire

17. 5. 2010 / Karel Košťál

Apollinairovu báseň Komedianti, kterou vybrala a poslala Hanka Tomšů, jsem nikdy v českém překladu nečetl. Pan básník, Vladimír Holan! Jak se například vypořádat s archaickým slovem "huis", "za domovními dveřmi", "s vyloučením veřejnosti" tak, aby se to rýmovalo? Básník Holan to vyřešil: "Dán pláni v plen jde baladén. A jiní za ním stíní den".

Guillaume Apollinaire, který podlehl 9. listopadu 1918 v Paříži svému zranění na západní frontě (v den jeho pohřbu Paříž slavila na ulici konec světové války), vydal báseň Saltimbanques ve svých Alkoholech v roce 1913. Úvodní báseň Pásmo (Zóně), která v Čapkově překladu tolik ovlivnila českou avantgardu 20 a 30 let, je strhující oslavou rychlosti, pokroku a technické civilizace. Je to oslava budoucnosti, má v sobě patos utopie. Apollinaire byl také ovlivněn futuristickým hnutím, které se šířilo do Francie z Itálie (Tommaso Marinetti) od roku 1904. Báseň Saltimbanques je jinde. Komedianti přijeli pobavit vesnici, která se nudí ve stínu šedivých hospod.

Apollinaire byl plný rozporů. Někteří francouzští teoretikové umění později vyslovili domněnku a obavu, že básník italsko-polského původu, francouzský dobrovolník na bojišti světové války, mohl skončit ve 20. letech v táboře Benita Mussoliniho, tak jako mnoho stoupenců Mouvement futuriste. To je ale úplně jiná debata v jiné poloze.

Saltimbanques

Guillaume Apollinaire (1880 - 1918)
à Louis Dumur

Dans la plaine les baladins
S'éloignent au long des jardins
Devant l'huis des auberges grises
Par les villages sans églises

Et les enfants s'en vont devant
Les autres suivent en rêvant
Chaque arbre fruitier se résigne
Quand de très loin ils lui font signe

Ils ont des poids ronds ou carrés
Des tambours des cerceaux dorés
L'ours et le singe animaux sages
Quêtent des sous sur leur passage

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 18.5. 2010