Odpověď Václava Havla ze dne 24.09.2010

Vážení signatáři otevřeného dopisu,

Izrael je členský stát OSN. Zpochybňování jeho legitimity, k němuž v poslední době dochází, je stejně nepřípustné jako u každého jiného členského státu. To neznamená, že Izrael stojí mimo kritiku či že Palestinci nemají právo na život v míru a bezpečí a na vytvoření vlastního státu, který bude žít se státem Izrael v míru a v bezpečných a mezinárodně uznaných hranicích, jak o tom hovoří i platné resoluce OSN.

Nedávné obnovení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci pod záštitou prezidenta Obamy mě stejně jako mnoho dalších lidí naplňuje nadějí, že se takového řešení blízkovýchodního konfliktu podaří dosáhnout. Vyzývat právě v této chvíli k bojkotu a odsuzování kterékoli z obou stran podle mého názoru nemůže přispět k dosažení dohody. Obě strany konfliktu si v tomto kritickém okamžiku zasluhují spíše povzbuzení než bojkot.

Odpověď organizátorů otevřeného dopisu Václavu Havlovi ze dne 02.10.2010

Vážený pane Havle,

děkujeme za reakci na náš otevřený dopis. Musíme se však ohradit proti následujícím bodům:

• Naše výzva v žádném případě nezpochybňuje legitimitu Izraele.

  Cílem kampaní za bojkot, stažení investic a uvalení sankcí na Izrael, souhrnně nazývaných jako BDS, není v žádném případě zpochybnění legitimity Izraele. K bojkotu vyzvala před 5 lety palestinská občanská společnost v reakci na selhání Izraele a světových vlád dodržovat své závazky vůči mezinárodnímu právu. Cílem je na tento fakt upozornit a přimět Izrael, aby jako členský stát OSN začal dodržovat mezinárodní právo, jak jej k tomu OSN po desítky let řadou rezolucí neúspěšně vyzývá.

  Kampaně jsou nástrojem, který umožňuje světové občanské společnosti působit na Izrael a donutit jeho vládu, aby skončila se systémem apartheidu, kolonizací, odmítáním práv palestinských uprchlíků na návrat a aby ukončila narůstající násilí armády i ilegálních osadníků na civilistech.

  Všechny tyto cíle jsou v souladu s výzvami a rezolucemi OSN. Kampaně nežádají více než žádají rezoluce OSN, a to dodržovat mezinárodní právo a respektovat lidská práva. Ani rezoluce OSN nejsou interpretovány jako zpochybňování legitimity Izraele (delegitimizace).

  Příklady rezolucí, které Izrael porušuje:

  • Rezoluce VS OSN číslo 194 z prosince 1948 o návratu palestinských uprchlíků
  • Rezoluce RB OSN číslo 242 z listopadu 1967 vyzývající Izrael, aby se stáhnul z okupovaných území Západního břehu Jodánu, Východního Jeruzaléma a Gazy
  • Rezoluce RB OSN číslo 446 z března 1979, ve které je izraelské osídlení okupovaného území prohlášeno za porušení 4. Ženevské konvence
  • Rezoluce RB OSN číslo 452 z července 1979, která vyzývá Izrael, aby zastavil výstavbu osad
  • Rezoluce RB OSN číslo 476 z června 1980 prohlašující izraelskou anexi Východního Jeruzaléma za "neplatnou od samého počátku"
  • Rezoluce RB OSN číslo 497 z prosince 1981, která prohlašuje, že izraelská anexe sýrijských Golanských výšin je "neplatná od samého počátku" a požaduje, aby ji Izrael okamžitě ukončil
  • Rezoluce RB OSN číslo 605 z prosince 1987 odsuzující izraelskou politiku a praktiky, které vedou k odpírání lidských práv Palestinců

  Poradní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ) z července 2004 navíc označilo separační zeď, kterou Izrael staví na okupovaném palestinském území, za nelegální. ICJ nařídil, aby ji Izrael demontoval a zaplatil náležité odškodné. Izrael nadále pokračuje ve výstavbě. ICJ rovněž vyzval členské státy OSN, aby Izrael ve výstavbě zdi nepodporovaly. Podobně se vyjadřuje rezoluce RB OSN číslo 465 z března 1980, která apeluje na členské státy OSN, aby nepodporovaly izraelský program osídlování okupovaných území

• Spoléhání se na mírový proces.

  Tzv. mírový proces je pouze hrou slov, kterou Izrael a jeho souvěrci v čele se Spojenými státy tak ochotně a úspěšně hrají, kdy ve skutečnosti Izrael nemá žádný zájem na nastolení míru v oblasti. Nejjednodušeji a nejtrefněji tuto mírovou snahu vystihuje grafitti na apartheidní zdi na Západním břehu: "The only peace Israel wants is a piece of my land" -- slovní hříčka, která naráží na to, že současnému politickému vedení Izraele nejde ani tak o mír s Araby a Palestinci, ale jde mu především o zabrání co největšího území v oblasti, které od roku 1967 dle mezinárodního práva ilegálně okupuje. Izrael již úspěšně kolonizoval 40 % Západního břehu, s komplicitou spřátelených států se mu jistě podaří zabrat i zbytek úrodné půdy a Palestincům zanechá malé ostrůvky, které nemohou vytvořit životaschopný stát.

  Již od počátku mírových rozhovorů je Palestincům nabízeno řešení, které není v souladu s mezinárodním právem a základními požadavky z něj vycházejícími, a jako takové je tedy pro Palestince nepřijatelné. Domníváme se, že není možné dosáhnout míru tím, že budou Palestinci neustále nuceni k ústupkům ze svých základních práv a bude ignorováno jejich právo na sebeurčení. Izrael musí zastavit veškeré aktivity, které brání dosažení míru v oblasti.

• Tvrdíme, že mírový proces je předurčen k neúspěchu, proto se na něj nelze spoléhat. Jedinou nadějí, která Palestincům zůstává, je cesta nenásilného odporu se zapojením široké světové veřejnosti.

  Toto je konzistentní zpráva Palestinců celému světu: bojkotujte Izrael. Palestinští občané se nechtějí bránit násilnou cestou, zvolili cestu nenásilí, inspirovanou protiapartheidním hnutím v Jižní Africe. Kampaň za bojkot Izraele je legitimním způsobem nenásilného odporu. Mírový proces nemůže být úspěšný, pokud není Izrael ochoten dodržet naprosté minimum požadavků vycházejících z mezinárodního práva, tj. stáhnout se za hranice z roku 1967, ukončit nelegální výstavbu osad, umožnit návrat uprchlíků aj. To by měly být i požadavky světových vlád, kladené na Izrael.

Tážeme se Vás, kam se poděla nedělitelnost lidských práv?

Světová veřejnost a političtí činitelé po právu podrobují ostré kritice jakýkoliv jiný stát, jehož jednání představuje porušování lidských práv. Žádnému jinému státu na světě (s výjimkou USA) neprochází to co Izraeli. Pokud by státy jako Rusko, Bělorusko, Čína či Kuba porušovaly mezinárodní právo v takovém rozsahu, jako to činí Izrael, okamžitě by se i v České republice zformovala široká opozice složená z politiků, umělců a jiných významných osob společenského života. Díky nestejné váze lidských práv však tato opozice v Česku dosud mlčí. Jsou lidská práva opravdu nedělitelná a mají na ně stejný nárok všichni na světě, včetně Palestinců?

Znovu bychom Vás chtěli vyzvat, abyste svým jménem nepodporoval stát, který nedodržuje mezinárodní právo a nerespektuje lidská práva.

Apelujeme na Vás jako na humanistu a přesvědčeného zastánce lidských práv a svobod, abyste svou jednostrannou podporou státu Izrael neumožňoval Izraeli beztrestně pokračovat v naprostém nerespektování mezinárodního práva a neposvěcoval jeho porušování lidských práv. Nedovolte, aby Izrael stál nad mezinárodním právem.

Dovolili jsme si v úvodu dopisu citovat úryvky z Vaší eseje "Slovo o slovu". Nezvolili jsme tak náhodou. Mírový proces, na který se ve své odpovědi odvoláváte, a slovo mír obecně si zvláště v Palestině a v Izraeli dozajista zaslouží navrátit svůj význam. Stěží se tak ale stane přehlížením a tolerováním systematického porušování lidských práv a rezolucí OSN jejím členským státem, kterému svým jménem dáváte podporu.

Za organizátory otevřeného dopisu,