Úsměv, prosím!

6. 10. 2010 / Monika Málová

Znáte to? Situace posledních dnů nynějšího podzimu: Od rána olovnatá obloha, teplota ovzduší maximálně na 10 stupních Celsia (a lepší už prý to nebude), z rozhlasových zpráv se linou samá negativa a hrozby - od zdražení všeho možného, propouštění zaměstnanců, snížení mateřského příspěvku, snížení příspěvku pro bezmocné a postižené (a ty škrty jsou zcela bezdůvodné, jak poukazují zahraniční ekonomové, pozn. JČ), až po hrozbu nejhorší a nejmrazivější zimy za poslední tisíciletí, která nás čeká.

Jak to všechno přežít? Neupadnout do deprese - (pokud už v ní nejsme), nevzdávat to, doufat, že bude líp, najít v sobě sílu, zmobilizovat všechny smysly a bojovat.

An English version of this article is in CLICK HERE

Proti všemu, co se nám nelíbí, s čím nesouhlasíme, co nám ubližuje a trápí nás. Je to přece náš život a je velice krátký na to,abychom si ho mohli nechat kazit něčím a někým, kdo to s námi nemyslí dobře.

Nečekejme od nadcházejících voleb žádnou změnu k lepšímu. Ať je strana modrá, oranžová, nebo červená, vše se nakonec slije v černošedou páchnoucí šmouhu ...

Jak tedy vykročit do oněch nevábných dní našeho života? Kde načerpat psychických i fyzických sil? Přece tím, co nic nestojí (jen trochu empatie, lásky k bližnímu, pokory) - úsměvem.

Vyjít do ulic a usmát se na staříka,či stařenku belhající se o holi se zkřivenými ústy dělá divy, (mám vyzkoušeno).

Pomoci jim přejít ulici, prohodit pár slov...v dnešní uspěchané době, je balzámem (oboustranně) na duši.

Usmát se na sympatického mladého muže, ženu, utrápenou prodavačku, nepříjemnou úřednici... úsměv odzbrojuje a s úsměvem jde všechno líp, jak se zpívá v jakési písni.

Tak tedy vykročme navzdory všemu trápení a negativním předpovědím s úsměvem do každého dne. Snažme se mít rádi a pomáhat si a stačí začít úsměvem...

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 6.10. 2010