Přítel a přítelkyně ?

29. 10. 2010 / Monika Málová

Promiňte mi, ale když někdo nazve svoji souložnici přítelkyní, nemohu se neubránit, abych se neozvala. Toto slovo a význam byly a jsou pro mne nezaměnitelné. Přátelství si nesmírně cením a vážím si ho. Od dětství jsem sbírala moudrá přísloví a citáty o přátelství a snažila se jimi řídit. Proto, když si je dnes pročítám a převádím do současného smyslu slova, jsou úplně mimo význam. Je pochopitelné, že se jazyk nezadržitelně vyvíjí, podléhá momentálním trendům a obávám se, že hlavní trend je přijímání a podsouvání amerikanismů (anglicismů).

Invazivní angličtina je schopna nadělat v naší bohatě vybavené češtině spoustu nevratných škod. Nechci rozebírat, co vše mi v tomto směru vadí, nejsem linqvista. Zaměřuji se tedy na pouze denně používaná slova - přítel, přítelkyně, vzniklých z anglického boyfriend, girlfriend. Před dvaceti lety by nikoho nenapadlo mluvit o své ženě, družce, lásce, milence, dívce, slečně, holce, frajírce, kosti, kočce apod. jak muži a chlapci své lásky nazývali, jako o přítelkyni. Taktéž ženy by se uchýlily k názvu přítel pouze v případě, kdy by potřebovaly "zatlouct" milence. Když k nám jezdil na návštěvu přítel (v pravém slova smyslu) a kmotr mých dětí, který žil polovinu života v Austrálii a jeho otázka na malé dcery zněla: Tak co, už máte nějakého boyfrienda? Bylo toto slovo z jeho úst na místě. Překlad kluk - kamarád mi nepřišel vůbec podivný. Až po letech, kdy se toto spojení začalo používat ve spojení s láskou a v jiném kontextu, nestačila jsem se divit. Kdejaká "celebrita"se ohání přítelem a přítelkyní (u nich mne ale módní výrazy nepřekvapují), když se ale začínají takto vyjadřovat i někteří mí přátelé a lidé starší a rozumní, říkám si, že někde není něco v pořádku... Tak už jen jeden z citátů, který patrně také pozbyl významu: Nekažme si láskou to krásné přátelství... Nebo, že by to bylo naopak?

Vytisknout