Podvod s názvem důchodová reforma

21. 3. 2011 / Pavel Stránský

Dne 10.3. t.r. zveřejnil deník Právo a internetové Novinky.cz zevrubnou informaci sociologa Pavla Kučery o důsledcích "nové" demografické prognózy autorů Burcin -- Kučera na důchodovou reformu. Vládní návrh, jak bylo vícekrát řečeno, počítá s tím, že v kritickém období , přibližně v roce 2050, bude v průběžném systému připadat na l důchodce téměř jen jeden plátce (zapsáno je -- "podle posledních analýz 1 důchodce na 1,2 plátce"). Podle citované demografické prognózy a při prodloužení věku odchodu do důchodu do r. 2030 na 65 a u žen na 62 - 65 let, vychází poměr starobních důchodců k pracujícím 1 : l,9. Po vyrovnání doby odchodu žen a mužů a dalším prodlužování doby odchodu po roce 2030 (v poměru doby, kterou člověk stráví v ekonomicky produktivním období a doby, kdy pobírá důchod), se tento poměr dále mění na 1 : 2,8 . Nové údaje se uvádějí k roku 2070, ale na těchto poměrech se situace přibližně stabilizuje již v roce 2050. Dnešní poměr se uvádí 1 : 2,9. Rozdíly jsou to tedy kolosální a jak dále uvidíme, pro účely důchodové reformy téměř absolutní.

Náš ministr financí v hyde parku na ČT 24, shodou okolností také 10.3, popřel, že by o "nové" demografické prognóze něco věděl. Jak to však bylo doopravdy? "Nová" demografická prognóza byla zpracována v dubnu 2010. Těžko se mohu plést, předpokládám-li, že byla zpracována na objednávku státu. Mělo ji dříve má ji doposud na svých internetových stránkách MPSV v části, věnované důchodové reformě, oddílu "Projednávané materiály -- PES".

Tato část obsahuje také řadu dílčích studií a analýz. V dokladu "Použitá demografická prognóza a koncept makroekonomického scénáře pro dlouhé období" se (zcela nedostatečně) zdůvodňuje v modelech důchodové reformy použití demografické prognózy PřFUK z roku 2003 se vstupními údaji roku 2001 -- 2002, kdy byla porodnost v ČR (a tím i její prognózy) velmi nepříznivá. Dále se zde uvádějí makroekonomické ukazatele důchodové reformy, například:

HDP -- ze 3% růstu v roce 2010 pokles na 1,8% v roce 2030 a dále až na 1,4%

Produktivita práce -- z růstu 2 ,7% pokles na 2,1% a dále až na 1,8%

Reálná mzda -- z růstu 2,8% pokles na 2,3% a dále až na 1,9%

Skutečné výsledky v letech 2000 -- 2008 včetně- roční průměr - HDP 4,1%, produktivita 3,5%, mzda 4%

V jiném dokladu "Citlivostní analýza k některým parametrům důchodového systému a migrace" se uvádí: Modelové výpočty nezahrnují ještě aktualizovanou demografickou projekci. Ve stejném dokladu je zpracován scénář trvalého zvyšování důchodového věku, kterým je sníženo saldo přibližně ze 4% HDP na 2% HDP. V dokladu "Makroekonomická predikce a dlouhodobý scénář", zpracovaném MF, se uvádí: Demografie -- souhlasíme s projekcí PřFUK.

Tvůrci reformy tedy o "nové" demografické prognóze věděli a vědět museli Lživé popření této skutečnosti ministrem financí bylo urážlivé. Své znalosti o této prognóze evidentně tvůrci důchodové reformy použili pro její definitivní podobu Z vypočteného 4% salda DPH v roce cca 2060 odečetli dle mého odhadu min. 2% na novou demografii, zbývající 2% vyřešili, jak uvedeno výše, trvalým zvyšováním věku odchodu do důchodu. V záloze mají nepřiměřeně nízké makroekonomické ukazatele. Trvalé zvyšování věku odchodu do důchodu je první částí navržené důchodové reformy.

Její druhou část tvoří dobrovolný opt-out ve výši 3% z 28, tedy cca 9% pojistného do soukromých penzijních fond. Vysoké školy v Brně a Olomouci zpracovali k této věci obsáhlé materiály, m.j. s výsledkem, že vyvedení části pojistného z průběžného systému je výhodné pouze pro vysoko příjmové skupiny pojištěnců. Ona se tato moudrost snad ani nemusela složitě prokazovat. U těchto skupin jsou odvody do sociálního poiištění přerozděleny ve prospěch těch s nižšími příjmy, takže každé vyvedení pojistného ze solidárního průběžného systému pro ně musí být výhodné. Důsledkem je samozřejmě zhoršení parametrů průběžného pilíře pro nízko a středně příjmové skupiny. Bylo by nereálné předpokládat, že se opt-outu zúčastní ti, pro které to tvůrci reformy oficiálně spočítali jako nevýhodný krok. Naopak lze předpokládat, že z té zbývající skupiny pojištěnců (uvádí se přibližně 25%) nebude, ze známých důvodů, jejich část soukromým fondům důvěřovat a opt-outu se nezúčastní. Když se to takto spočítá, vyjde pravděpodobný výpadek pojistného (cca 280 miliard x 0,09 x 0,25 x řekněme 0,75) ve výši 4,7 miliard, což činí 1,7% ze systému. Zvažte důvody pro zvýšení DPH.

Účelem tohoto článku nebylo hodnocení důchodové reformy, to vyplynulo jako vedlejší produkt rozboru. Naopak účelem článku bylo prokázat, že tato vláda vědomě zneužila problematiku důchodů ke svým vyšším cílům, v tomto případě k provedení zcela zásadních změn v daňové oblasti. Někdo jiný než já by se měl zabývat tím, zda je přiměřené takový postup v demokratickém státě, ve kterém také existuje funkční opozice a odbory, tolerovat.

V závěrečné poznámce se chci pozastavit nad tím, že shora popsané sdělení z 10.3. vysoké třídy důležitosti o vlivech "nové" demografické prognózy na důchodovou reformu se setkalo s absolutním nezájmem důležitých českých médií, zvláště veřejnoprávních. Každý si o tom jistě dokáže udělat svůj úsudek. Není zcela od věci úvaha, zda stejný osud postihne či nepostihne i toto mé sdělení.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.3. 2011