Starobní důchody v ČR z pohledu mezinárodních závazků

29. 3. 2011 / Pavel Stránský

Po svém pondělním článku "Podvod s názvem důchodová reforma" si tímto dovolím přinést nový pohled na starobní důchody v naší zemi, tentokrát z pohledu mezinárodních závazků ČR. V roce 2008 zpracovalo MPSV v rámci příprav sociálních reforem doklad s názvem Pojistně-matematická zpráva o sociálním pojištění. Doklad je zveřejněn na stránkách MPSV v části důchodová reforma. V odstavci B.2.4.1 se doklad zabývá plněním mezinárodních úmluv v oblasti důchodového pojištění.

ČR je v této oblasti vázána úmluvami, mezi které patří Úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách. Úmluva vstoupila v platnost v lednu 1993 v omezeném rozsahu -- byla ratifikována jen pro oblast starobních důchodů. Úmluva vyžaduje, aby u nově přiznávaných starobních důchodů činil podíl starobního důchodu 45% výše čisté mzdy v roce předcházejícím odchodu do důchodu. Úmluva je plněna, jestliže je tento poměr dosažen u vybraného typického příjemce, kterým je pojištěnec s 30 léty pojištění a se mzdou kvalifikovaného dělníka -- soustružníka. Okruh chráněných osob musí tvořit nejméně 75% veškerého ekonomicky činného obyvatelstva.

Ve věci plnění této úmluvy MPSV uvádí, že v roce 2005 činil skutečně dosažený uvedený poměr 45,2%, v roce 2006 46,2%, v roce 2007 45,1% a v roce 2008 44,6%, úmluva tedy přestala být plněna. Není se čemu divit. Zatím co poměr důchodu k hrubé mzdě činil v roce 1989 54%, v roce 2008 to bylo jíž jen 40,2%, tedy zhruba o jednu čtvrtinu méně a v "civilizované" Evropě jsme klesli v porovnání náhradového poměru (neřku-li v kupní síle důchodců) až na hodně hluboké dno. V letech 2008 -- 2010 se reálné mzdy zvýšily velmi málo, ale důchody se o inflaci + něco málo zvýšily, takže lze předpokládat, že úmluvu MOP v současné době plníme. Zvýšil se i poměr důchodů k hrubé mzdě. K poklesu růstu mezd u nás došlo nejenom vlivem díky ekonomické krize, ale i vytrvalé a účinné politiky nízkých mezd posledních vlád.

V návrzích důchodové reformy zpracovaných tzv. II. Bezděkovou komisí se předpokládal pokles náhradového poměru důchodu k hrubé mzdě o cca o 6 procentních bodů, zhruba ze 42% na 36%! Skutečná reforma v první etapě počítá s tím, že v následujících 5 létech se sníží výše důchodů ve 2. až 8. decilu, do kterých patří i důchod soustružníka, v rozmezí 1% -- 3% a lze předpokládat, že úmluva přestane být plněna. Pokud se ekonomika bude již dále vyvíjet normálním tempem, řekněme v průměrných ukazatelích let 2001 -- 2008, přinese zvyšování důchodů systémem inflace + 1/3 růstu reálné mzdy každoročně snížení poměru důchodu k hrubé mzdě o cca 1%.

Současná situace středně a nízko příjmových důchodců je, zvláště po deregulaci nájmů, růstu nákladů na bydlení i cen potravin, které se této skupiny osob dotýkají zvýšenou měrou, stále více neudržitelná. Řešení způsobem sociální záchranné sítě by měly zúčastněné skupiny odmítat jako celek a měly by usilovat o opětovné postupné zvyšování náhradového poměru., zvláště podstatnou změnu systému inflace + 1/3 růstu reálné mzdy. Na druhé straně zde proti opačnému trendu, snižování náhradového poměru, zatím funguje Úmluva MOP č. 128, její trvání by proto mělo být zaručeno a její plnění kontrolováno. Snižování sociálních transferů je oficiální politikou této vlády a cesty k dosažení jsou promyšlené. Jako téměř nediskutovaný případ lze např. uvést připravované zvýšení DPH pro léky a jiné nákupy ve zdravotnictví, které způsobí odčerpání peněz ze systému, přelije je do příjmů státního rozpočtu a stane se důvodem ke zvýšení spoluúčasti pojištěnců. Je to vlastně geniální.

Trvání platnosti Úmluvy MOP č. 128 může být dle mého úsudku ohroženo zavedením opt-outou , tento akt přinese řadu otázek. Byla-li správná moje úvaha v pondělním článku, vypadne z dosavadního čistého průběžného systému cca 25 % pojištěnců, zůstane 75%. To je shodou okolností právě ta hranice chráněných osob. Muže to být více i méně. Bude ta větší část dále chráněna úmluvou? A jak to bude s těmi, kteří se opt-outu zúčastní? Nebude zavedení nového systému starobních důchodů.pro ČR vůbec důvodem k vypovězení této úmluvy? Možné jsou i další otázky. Mezinárodní úmluvy jsou jedna věc, jiná věc je však jejich vymahatelnost. Ale základním znakem právního státu je právě vymahatelnost práva. Jenom nevím, kdo by měl na státu to právo vymáhat. Že by to byla MOP, o tom lze pochybovat. Dobrou odpovědí by bylo, že soudy, pravděpodobně ústavní soud., to tedy fakt nevím. V každém případě však mohou platnost smlouvy vymáhat zaměstnanecké odbory, připadá mi, že to mají přímo v popisu práce. Zdá se však, že by je k tomu musel někdo dotlačit. Co třeba svaz seniorů? Ti to mají v popisu práce určitě.

Závěrem využiji této příležitosti a to s omluvou, k opravě chybných údajů v mém pondělním článku. Vyvedení 3% bodů z průběžného systému činí správně 10,7% z celku, ale zvláště - protože horních 25% pojištěnců odvádí do průběžného systému podstatně více, než činí průměr, bude celkový předpokládaný výpadek ze systému také o příslušný podíl vyšší, než jsem uvedl. Na druhé straně jsem dostatečně nezdůraznil, že vyvedení skupiny bohatých z jakéhokoli solidárního systému je pěkné svinstvo, takže to

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 29.3. 2011