Jak se ukázalo, skládku provozoval velký Orel a ten zvířátkům řekl:" Vítám vás. Moc vás všechny miluji a moc mi na vás záleží. Jsem ten nejhodnější pták na světě a budu se o vás starat. Vy mi budete nosit houby, lesní plody, med od lesních včel a mléko laní a já vám budu dávat se slevou ty nejlepší dobroty z mojí skládky a navíc vás budu chránit před všemi hady a štíry, kteří jsou velmi zlí a nebezpeční. Můj věrný sluha vítr vám bude dnem a nocí přinášet nové pachy a smrádky, aby jste věděli co všechno za dobroty ode mne můžete získat a já vám budu vždycky večer povídat co se kde stalo a kolik zvířátek bylo uštknuto hady a štíry.

A hloupá zvířátka celé dny čichala a větřila a už se těšila, jaké laskominy si na skládce pořídí. Večer když se sešeřilo zase s hrůzou poslouchala co se stalo žábě, ježkovi a dalším zvířátkům se sousedních lesů, hor a pouští, a byla moc ráda, že oni mají klid a pohodu, a že je hlídá Orel, který je tím pravým ochráncem, bez kterého by všude vládl chaos. Marně je Sova nabádala: "Nevěřte Orlovi. Vždyť orel přece nejí houby, jahody ani borůvky natožpak med. Určitě vám neříká všechno a navíc vás udržuje v neopodstatněném strachu. Já znám sousední lesy a hory. Jsou stejně krásné jako ten náš a zvířátka tam chtějí také jen v klidu žít." Ale zvířátka odpovídala pořád stejně:"Proč by nám Orel lhal? Co by z toho měl? Vždyť toho pro nás tolik dělá. On je přece jenom obchodník a k tomu nás ještě chrání," a dál chodila na skládku s lesními plody a ze skládky zase domů s všemožným voňavým sajrajtem.

Jednoho dne se Sova vrátila z nočního lovu a hned vyhoukala následující zprávu: "Zvířátka pozor. Orel už má skládky všude kolem všech lesů široko daleko a lesní víly mi povídaly, že by chtěl mít skládky všude po celém světě a hlavně na poušti a v horách kde žijí hadi a štíři." "Jaképak víly?", divil se hned skunk a s ním ostatní. Orel a vítr tvrdí, že žádné lesní víly neexistují, a oni to přece musí vědět, a tak na ně nevěříme a jestli má orel všude kolem skládky, tak je to holt dobrý obchodník a jestli je chce mít i na poušti a v horách, tak jedině dobře, aspoň tam zatočí s hady a štíry a to bude fajn, říkali, a skunk hned utíkal za Orlem říct mu, co o něm říká Sova.

Orel už dlouho tušil, že Sova ví víc než ostatní, a tak hned zavolal vítr a společně pak všem zvířátkům tak dlouho opakovali, že Sova je zlá, že zabíjí zvířátka jen tak pro zábavu, a že je velká kamarádka s hady a štíry, až tomu všechna zvířátka uvěřila...

Za nějaký čas se Orlova skládka rozprostírala už na území skoro celého lesa. Hub a lesních plodů rostlo už jen pomálu, včely kamsi zmizely a laní mléko bylo nahořklé. Cožpak zvířátka ta si medila ve svých odpadcích, ale Orel zvážněl. On totiž vyměňoval houby s černým prasetem za maso, mléko se skunkem za informace s okolních lesů a pouští, med dával medvědovi za to, že se nemíchá do jeho věcí, a lesní plody dával sršním, které mu za ně tajně sloužili. No jenže teď, bez pravidelného přísunu darů lesa byl nahraný.

Orel se dlouze zamyslel. Pak zavolal skunka. Pak zase přemýšlel a zavolal medvědovi. Vše průběžně konzultoval s černým prasetem a radil se se sršněmi.

Brzy na to, bylo to jednou ráno, zavládlo v lese zděšení. Tisíce zvířátek bylo nalezeno mrtvých...

Toho smutného dne si orel zavolal všechna zvířátka. Kolem hlavy mu poletovaly igelitové pytlíky a on vážně promluvil:" Toto je jasný útok proti našemu civilizovanému lesu ze strany hadů a štírů. Spolu s větrem jsem shromáždil velké množství důkazů o tom, že tyto vraždy na nevinných zvířátkách spáchali právě hadi a štíři. Skunk má mnoho důkazů. Jeden štír, kterého jsem chytil do pařátů, všechno přiznal. A vše potvrdili také sršně, kteří mají ty nejlepší informace z hor a pouští. Přátelé! Hadi a štíři v horách a pouštích se stále množí a chtějí zničit můj, pardon, náš civilizovaný les. Toto je válka nás všech civilizovaných zvířat.

Já teď půjdu a společně s černým prasetem, které mi nabídlo pomoc, vykouřím hady a štíry z jejich děr, a abych měl sílu na tuto rozhodující bitvu, každé ráno přijde jedno zvířátko a bude snědeno. Jeho síla bude sloužit nám všem. Kdyby snad někdo proti tomuto mému, pardon našemu rozhodnutí odporoval, bude všemi civilizovanými zvířaty roztrhán."

Skunk a sršně a většina dalších zvířat začala provolávat Orlovi slávu, jiná sklopila hlavu. Nikdo z těch, co by měli sílu vzdorovat, si netroufl říct ani slovo.

Ani Sova nic neříkala, stejně by jí v tu chvíli nikdo nevěřil. Bylo jí jasné, že mnoho zvířátek z lesů, hor a pouští teď kvůli svojí vlastní hlouposti a cizí nenasytnosti zahyne, byla ale klidná a nebála se, protože od lesních víl věděla, že ta zvířátka, která přežijí, se poučí a hned tak nějakému orlu nenaletí, aspoň zas po nějaký čas.