Proneseno v PSP ČR dne 6. 12. 2001:

Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně a páni poslanci, předstupuji před vás s dalším zákonem, který je z jiného soudku, nepříliš se vztahující k reformě veřejné správy, i když i tento zákon se fungování veřejné správy velmi dotýká a dotýká se některých dnes již neexistujících článků jako jsou národní výbory.

V současné době problematiku práva shromažďovacího upravují následující předpisy: za prvé zákon o právu shromažďovacím, tak jak byl přijat hned po revoluci v roce 1990; za druhé zákon o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a o civilní službě.

Již z tohoto je zřejmé, že přece jen je to nějaký čas, co u nás byla otázka výkonu práva shromažďovacího zakomponována do našeho právního řádu, a to je jeden z důvodů, proč vláda předkládá Poslanecké sněmovně tento nový návrh.

Úprava, tak jak je dnes platná v našem právním řádu, vznikla, jak již jsem řekl, v roce 1990 a jednoznačně přirozenou snahou tehdejší doby, tehdejších zákonodárců bylo vytvořit zákonné podmínky pro uplatňování jednoho ze základních politických a občanských práv. Myslím si, že je zcela logické, že v té době se myslelo spíše na v té době aktuální politické procesy, kterými byla především demokratizace, a výkon práva shromažďovacího v tomto procesu velice výrazně pomohl. V té době se samozřejmě příliš neuvažovalo o tom, že jednou, po určitém období, se Česká republika dostane do stejné situace jako i jiné demokracie, kde právo shromažďovací lidé zneužívají. Zneužívají ho k projevům, které jsou jinak ve společnosti nepřípustné, ať již jde o to, že by se jednalo o přestupky, nebo že by se jednalo o trestné činy nebo jen o porušování norem slušného chování.

V poslední době jsme zaznamenali v mnoha místech ve světě situaci, kdy výkon tohoto práva je zneužíván některými profesionálními demonstranty, byť to slovo demonstrant spíše znevažují, protože využívají shromáždění k anonymnímu projevu typu útoku na osobu, útoku na majetek, a je evidentní, že právní úprava, která u nás vznikla po roce 1990 z důvodů, o kterých jsem hovořil před krátkou chvílí, je nevyhovující k tomu, aby státní orgány dokázaly individuálně postihnout osoby, které se takovéhoto nepřípustného jednání dopouštějí.

Cílem úpravy, pokud bych to měl říci jednou větou, je to, aby se ve větší míře přenesla odpovědnost za dodržování veřejného pořádku a bezpečnosti na svolavatele takovýchto shromáždění a tím vytvořit lepší předpoklady pro to, aby bylo ochráněno zdraví, život, ale i majetek při takovýchto shromážděních.

Z důvodů ucelenosti zákonné úpravy se zasahuje i do zmíněného zákona o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě, kde se výslovně určují orgány, resp. druhy a stupně orgánů veřejné správy, které na tomto úseku působí.

Jedna z věcí, kterou řeší tento návrh, je kromě přenesení větší zodpovědnosti na svolavatele i řešení anonymity účastníků takových shromáždění, kde se v minulosti stávaly situace, kde se nedaří orgánům policie zjistit konkrétní totožnost osob, které porušují právní předpisy, které se dopouštějí přestupků nebo i trestných činů, a potom důkazně u soudu je velmi obtížné prokázat, že osoba skrývající se za šátkem, skrývající se za plynovou maskou nebo čímkoli jiným je konkrétně osoba XY, proti které mohou být předloženy důkazy, a často se stává, že takovýto způsob zastírání své identity potom vede k neúspěšným soudním procesům vůči takovýmto osobám. Takže tento zákon, pokud bude schválen, založí povinnost, aby osoby účastnící se takovýchto shromáždění na výzvu policie v okamžiku, kdy Policie České republiky by zahájila služební zákrok proti takovémuto shromáždění, tak aby došlo k tomu, že budou mít tyto osoby sankcionovanou povinnost se odmaskovat, tak aby bylo možno, ať už individuálně přímo na místě, nebo pomocí videozáznamů, dojít ke konkrétnímu ztotožnění jednotlivých účastníků takovýchto akcí.

To, proč je to konstruováno takto, je to, abychom neznemožnili jiné záležitosti, jako jsou třeba karnevaly, kdy samozřejmě nemůže mít nikdo námitek proti tomu, že osoby účastnící se například nějakého průvodu nosí maškarní masky, a nebylo by dobré, abychom jim zákonem v tomto bránili.

Další z věcí, která se řeší tímto zákonem, je stanovení některých nových skutkových podstat, přestupků a správních deliktů a dále se také zvyšují hranice pokut, které mohou být orgány za porušení stanovených předpisů ukládány.

Co se týče vztahů k právu Evropského společenství, tak tato věc není v rozporu s právem Evropského společenství, a to především z toho důvodu, že tato věc není jednotně upravena právem Evropského společenství, nýbrž normami vyšší právní síly, tzn. příslušnými lidskoprávními úmluvami, kterými je Česká republika vázána.

Dámy a pánové, na závěr svého úvodního vystoupení bych chtěl požádat sněmovnu, aby umožnila projednávání tohoto návrhu zákona ve výborech Poslanecké sněmovny, kde, doufám, najdeme rozumnou rovnováhu mezi tím, abychom umožňovali výkon tohoto základního politického a občanského práva a zároveň umožnili to, aby státní orgány mohly efektivně konat v případě, že někdo bude chtít zneužívat právě tohoto základního práva a svobody.

(Autor je ministrem vnitra)