Je zcela vhodné a správné, že se v posledních několika týdnech před Vánocemi zabýváme na Glasgowské univerzitě v kursu starší české literatury obdobím baroka. To je totiž doba, v níž sídlí středoevropské Vánoce. Tak, jak kontroverzní pobělohorská doba vtiskla nesmazatelné charakteristické rysy španělských barokních paláců a kostelů Praze, tak ani Vánoce by ve střední Evropě nebyly skoro ničím bez extatické, emocionální poezie barokních českých básníků, autorů koled a teologických kontemplací, spisovatelů veršů a textů, v nichž se snoubí vnucená, katolická ideologie vítězné, cizí, habsburské monarchie s hlubokým porozuměním obyčejnému českému venkovskému životu a s názorností, která je důsledkem intenzivního úsilí "zachránit kacířský český národ" (v roce 1620 bylo cca 90 procent Čechů protestanty) a přivést ho "poučením" a "srozumitelností" na cestu pravou. Jirásek nazval pobělohorské období dobou Temna a tuto dobu autoritářského politického, náboženského i ekonomického útlaku odsuzovalo celé národní obrození, první republika i komunistický režim až do roku 1989. Po pádu komunismu začali mnozí naopak dobu baroka nekriticky obdivovat.

Nic není černé ani bílé a sedmnácté století bylo bezpochyby dobou útlaku - kulturního, ekonomického i politického. Zdá se však, paradoxně, že z literárního hlediska přinesla tato doba možná víc vynikajících textů než celé protestantské století šestnácté, kdy měli Češi samostatné království... (Nesmírně poutavě vysvětluje problematiku baroka v Britských listech tento přepis přednášky profesora Alexandra Sticha, druhá část je zde.) Bezpochyby by bez baroka nebyla ani dnešní Praha, ani by neexistovaly tak intenzivně české, domácí Vánoce.

Vracíme se v dnešních Britských listech poctou k textům Adama Michny z Otradovic (asi 1600-1670), varhaníka z Jindřichova Hradce, který proslul pozoruhodnou syntézou lidových a teologických prvků - je autorem koledy "Chtíc, aby spal" - Panna Maria je v jeho pojetí prostě normální vesnická dívka, s láskou se starající o svého malého syna. Citujeme i pár řádků z básně Jana Josefa Božana (1644-1716), ze sbírky "Slaviček rájský" ("Černěť já se přistrojím...) a ukázku z úzkostné teologické skladby Bedřicha Bridela (1619-1680) "Co Bůh? Člověk?" (Bridel je autorem písní "Narodil se Kristus Pán" a "Veselé vánoční hody".)

Ukázky doplňujeme pracemi studentů Glasgowské univerzity. V jedné z nich se vracíme i k Janu Ámosu Komenskému, který stojí na rozhraní mezi renesancí a barokem.