10. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 1. 2002

"Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby

Nesouhlasím s některými adjektivy ve čtvrteční poznámce Štěpána Kotrby. Je to trochu stereotypní, formalizovaný pohled na skutečnost. Svobodná Evropa byla za normalizace nejlepším zdrojem informací pro českého a slovenského posluchače o situaci v Československu - už proto, že měla výzkumné oddělení a řádné výzkumné zázemí. Shodou okolností se americké zahraničněpolitické zájmy tehdy shodovaly s českými (možná se i dnes do značné míry shodují - to nevím přesně). Nemá smysl zkreslovat relativně pozitivní roli Svobodné Evropy, kterou shodou okolností hrála za komunismu. Ano, úkolem Svobodné Evropy bylo podvracet komunismus - a proč ne, byl to zločinný systém - nikoliv dělat objektivní novinářskou práci. Inter arma silent musae - bohužel často i nezávislá novinářská práce. RFE/RL byl nástroj (zdá se mi, oprávněného) boje, v němž se shodou okolností shodovaly české i americké zájmy.

Ve svých počátcích byla Svobodná Evropa skutečně financována ze zdrojů zpravodajských organizací - a proč nakonec ne? Když to začalo v šedesátých letech v Americe vyvolávat kontroverzi, systém byl změněn a stanici začal financovat americký Kongres.

Bojovat proti komunismu bylo svým způsobem lehké: stačilo brát úvodníky z Rudého práva a trpělivě vysvětlovat, co je na nich nenormálního a jak by to vypadalo v normálním světě. Avšak často byla schopna Svobodná Evropa i daleko lepší kvality. Vynikající ukázkou kvalitní novinářské práce jsou soubory esejů Ferdinanda Peroutky, vysílaných na kulturní a politická témata každý týden od padesátých let, vynikající jsou eseje Josefa Jedličky, vysílané např. v pořadu Časové a nadčasové (to, co se z nich dochovalo, vyšlo knižně jako České typy a Rozptýleno v prostoru a čase - doporučuju).

Československá redakce Svobodné Evropy dělala během let velmi rozumnou, uměřenou redakční politiku - například se silně držela zpátky v roce 1968. Vzpomínám, jak začátkem osmdesátých let navštívili mladí čeští studenti z Prahy Svobodnou Evropu a přesvědčovali její pracovníky, aby radikálněji informovali o drastickém ekologickém znečištění v Československu. Bylo to odmítnuto: návštěvníkům bylo vysvětleno, že "nemůžeme vyvolávat v ČSSR poplašné zprávy".

V redakci československého vysílání Svobodné Evropy zakotvila po roce 1968 mj. celá řada představitelů Pražského jara, známí a slavní rozhlasoví reportéři (Sláva Volný, Karel Jezdinský) a kulturní pracovníci (básník Ivan Diviš, písničkář Karel Kryl) - v tomto smyslu byla americká personální politika velmi osvícená: dokázala pochopit, kteří lidé byli pro české prostředí z kulturně politického hlediska důležití a zaměstnat je. Mnozí tito "osmašedesátníci" to však nakonec v redakci neměli lehké: jak o tom psal v Listech Milan Schulz, příslušníci starší exulantské generace jim neustále vyčítali, že jsou komunisté. Nebylo lehké ani prosadit politiku zveřejňování informací od českých disidentů v sedmdesátých a osmdesátých letech. Starší příslušníci emigrace proti tomu protestovali, "proč dávat prostor nějakému Havlovi"? Přirozeně, že bylo správné poskytovat prostor domácí opozici.

Československé vysílání Svobodné Evropy sehrálo za komunismu významnou roli v poskytování informací o samotné československé společnosti tak, jak to nedělal nikdo - ostatní svět na situaci v Československu v postatě kašlal. Při určování politické linie redakce mělo, zdá se, české vedení, relativně samostatný prostor. Přidržovalo se při tom určitých zásadních demokratických principů - Američané byli moudří natolik, že byli schopni bojovat proti komunismu alespoň některými základní principy demokratické otevřenosti.

Horší byla Svobodná Evropa ohledně poskytování informací ze Západu. Jak na to před časem poukázal Tomáš Pecina, nepodařilo se jí úspěšně komunikovat české společnosti, že demokracie je diskuse, že demokracie jde kupředu neustálým kritickým zpochybňováním vládní politiky a hledáním konsensu prostřednictvím relativně ostré debaty. Západní politikové byli líčeni ve vysílání Svobodné Evropy jako "osobnosti" - všechny byly masarykovského typu, většinou nikoliv jako chybující státní úředníci, podléhající nebezpečí zkorumpovatelnosti mocí. Zejména od aféry Watergate se nestavějí západní sdělovací prostředky za normálních okolností vůči čelným politikům uctivě. Svobodná Evropa to dělala. Vzpomínám, jak mi v pravidelném přehledu tisku ještě někdy v roce 1993-4 paní Olga Kopecká vyškrtla citaci z nějakého britského deníku o tom, že se během zahraniční návštěvy Georgi Bushovi udělalo špatně, zezelenal a při jakési recepci spadl pod stůl - nahradila to nějakou "přijatelnější" formulací. Ovšem, způsob, jímž paní Kopecká redigovala obsah vysílání, byl v mnoha ohledech velmi osobní, v jiných ohledech byl profesionální.

My Češi máme zkušenosti pouze s československou redakcí Svobodné Evropy. Ta v současnosti neexistuje: česká redakce RFE/RL byla k 30. červnu 1994 zrušena a její zaměstnanci byli s odškodným propuštěni. Bývalý ředitel oddělení si pak založil vlastní, novou, samostatnou soukromou stanici s názvem Rádio Svobodná Evropa, a Američané mu dali jednorázově na její provoz do září 1995 jeden milion dolarů, dále ji odmítli financovat. Pecháčkovi se tuto soukromou stanici podařilo začlenit do struktury Českého rozhlasu. Slovenská redakce zůstala součástí americké RFE/RL. Je nesporné, že i začátkem devadesátých let bylo české vysílání Svobodné Evropy navzdory určitým omezením novinářsky to nejlepší, co existovalo v českém prostředí. Do vysílání se daly prosadit kritické materiály, které by se do českých médií v první polovině devadesátých let vůbec nedostaly. Nelíbí se mi, co dělala Pecháčkova Svobodná Evropa od příchodu do Prahy, protože, jak konstatovala tehdy její vedoucí pracovnice: "My už teď vysíláme jen tak, abychom si zachránili svá zaměstnání." Bylo to důsledkem obrovské existenční nejistoty v letech 1994 - 1995.

Američané skutečně nechtěli mnichovskou RFE/RL po pádu komunismu už financovat a drasticky omezili její rozpočet - proto byl nutný přechod do Prahy. Vysvětloval mi to můj editor v Mnichově, zaměstnanec RFE/RL - že Američany za ty roky zná, že nemají příliš podrobnější ponětí o světě a že na ně vždy působil strašák komunismu. Jakmile zmizel, proč dál stanici platit?

Abych to shrnul: Stanice RFE/RL byla vždycky propagandistická a v širším světě byla tak známá. Nicméně bojovala proti komunismu a totalitě některými základními demokratickými postupy. A shromáždila o situaci ve středo a východoevropských zemích cenné informace - které dodnes najdete v knihovnách západních univerzit jako nejautoritativnější zdroj. Kotrba nemá pravdu, když tvrdí, že Američané, pracující v Praze pro RFE/RL jsou agenti či propagandisté. To nejsou žádní Kojzarové, mnozí z nich jsou zcela normální novináři, se zkušeností z dobrých západních sdělovacích prostředků.

Jsem přesvědčen, že Češi mají povinnost pomáhat obětem útlaku v jiných zemích, šířit otevřenost a lidská práva. Navzdory jistým omezením, zdá se mi, že je v současnosti i nynější stanice RFE/RL, vysílající do Ruska a okolních zemí, užitečným zdrojem pro prosazování těchto principů, vzhledem k tomu, že se zahraničněpolitická linie Spojených států do určité míry shoduje s principy svobody a demokracie. Příchod dosti jednoduchého a relativně autoritativně zaměřeného George W. Bushe do prezidentské funkce mohl situaci zkomplikovat. Do průšvihu se od americké vlády například loni na podzim přece dostala jiná americká vládní rozhlasová stanice, Hlas Ameriky, že interviewovala čelného příslušníka Talibánu. Neslyšel jsem, co v nynější složité situaci vysílá RFE/RL do cílových zemích například o válce v Afghánistánu. Je to čirá propaganda, anebo poukazuje i na kontroverzní aspekty války v Afghánistánu tak, jak to činí americký tisk? Ovšem RFE/RL nikdy za komunismu nevysílala tak tupou propagandu, jakou šířila komunistická média. Vždycky byl přítomen mírný prvek kritiky i západní společnosti.

Češi by tedy neměli RFE/RL ze svého území zcela vyhošťovat. Ovšem je pravda, že umístění této stanice do bývalé budovy Federálního shromáždění může být bezpečnostním rizikem pro obyvatele Prahy a v tomto smyslu je arogantní a neodpovědné pro vedení této stanice odmítat přesun na nenápadnější místo v České republice. Je to z jejich hlediska dost špatné PR. - Jenže, jak jsme se dověděli ve čtvrtek večer, prý to tak vůbec nebylo a RFE/RL bude ochotna se přestěhovat v ČR na bezpečnější místo...

                 
Obsah vydání       10. 1. 2002
11. 1. 2002 Helsinský výbor amerického Kongresu kritizuje zákony o difamaci v ČR
10. 1. 2002 Víte, že policie smí bez povolení soudu sledovat, s kým telefonujete? Jan  Čulík
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
10. 1. 2002 Emigruje Svobodná Evropa? Štěpán  Kotrba
10. 1. 2002 Co vlastně vadí odpůrcům globalizace Marek  Fak
10. 1. 2002 Haider odmítá v Korutanech slovinské pouliční nápisy
10. 1. 2002 Vesmírný kult strachu již pominul František  Roček
10. 1. 2002 Bruselské ústředí NATO vystavilo české armádě špatný posudek
10. 1. 2002 CET 21: "Žádný nový důkaz o údajné antedataci smluv neexistuje"
10. 1. 2002 Cestování Tonyho Blaira po světě
10. 1. 2002 Kužvart si stěžoval Balvínovi na pořad Nedej se Jakub  Kašpar
10. 1. 2002 O lidské genetice: Vědu nesmí politika regulovat Jiří  Soska
9. 1. 2002 Fukuyama: Co dělat, nemá-li vzniknout nelidský, posthumánní svět
8. 1. 2002 Fukuyama: Jak regulovat vědu
10. 1. 2002 Důvěra ústavním institucím v letech 1999 - 2001: Posílení exekutivy Štěpán  Kotrba
8. 1. 2002 Nekvalitní služby podniku Eurotel Jan  Čulík
8. 1. 2002 ČD: Chceš slevu? Dej rodné číslo! Tomáš  Pecina
9. 1. 2002 Konference Vratislav v Českých zemích - Češi ve Vratislavi
27. 11. 2001 ÚOOÚ ignoruje zákon o svobodném přístupu k informacím Tomáš  Pecina
9. 1. 2002 Jak přispět na investigativní práci BL úvěrovou kartou
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
10. 1. 2002 Vesmírný kult strachu již pominul František  Roček
10. 1. 2002 O lidské genetice: Vědu nesmí politika regulovat Jiří  Soska
10. 1. 2002 Co vlastně vadí odpůrcům globalizace Marek  Fak
9. 1. 2002 Fukuyama: Co dělat, nemá-li vzniknout nelidský, posthumánní svět   
9. 1. 2002 Preference politických stran: naděje či obava? Štěpán  Kotrba
9. 1. 2002 Případ Victorie Climbié: Politická korektnost "ohrožuje děti"   
9. 1. 2002 Lze řešit agresivitu dětí jejich vylučováním ze školy?   
8. 1. 2002 Hegemonie srdce: "Ti, kdo nenávidí Ameriku, nenávidí vlastně sebe"   
8. 1. 2002 O znárodňování dětí Josef  Fronek
8. 1. 2002 Podivné praktiky pokoutních publicistů Antonín  Hrbek
8. 1. 2002 Fukuyama: Jak regulovat vědu   
7. 1. 2002 Pravé lži v televizi Nova Dominik  Lukeš
7. 1. 2002 Straní Rada pro reklamu otevřeně společnosti Radiomobil? Jan  Paul
7. 1. 2002 Czech Home Secretary Stanislav Gross's draft Assembly Act curtails civic freedoms   

ČRo 6 a někdejší Svobodná Evropa RSS 2.0      Historie >
10. 1. 2002 Emigruje Svobodná Evropa? Štěpán  Kotrba
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
4. 12. 2001 Braňte demokracii, ne diktátory: Češi zatkli uzbeckého "demokrata"   
24. 10. 2001 Tohle divadlo platit nechci Jan  Paul
10. 10. 2001 RFE-RL končí vysílání ČRo6/RSE, Kindernay stále vlastníkem licence TV3   
10. 10. 2001 Pecháček odchází ze Svobodné Evropy do Svobodné Evropy Štěpán  Kotrba, Jan Čulík
10. 10. 2001 "Rádio Svobodná Evropa je bezpečnostním rizikem hlavního města"   
10. 10. 2001 Velký a natvrdlý zpěv míru Štěpán  Kotrba
8. 10. 2001 Absurdárium před Svobodnou Evropou   

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
2. 1. 2002 Případ Pavel Kohout - historie o tom, jak vás vyplivne stádo Jan  Čulík