11. 1. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 1. 2002

Jemen : Ozbrojený odpor sil podporujících Al Kajdu je mediální fikce

Zajímavý případ o tom, jak mezinárodní sdělovací prostředky černobíle zkreslily skutečnost a pak už se většina z nich neobtěžovala chybné informace opravit. Šlo ve skutečnosti jen o další z tradičních srážek mezi vládou a maribskými kmeny. Od 11. září mnohé režimy na světě podlehly pokušení označovat své politické odpůrce za "teroristy". Jak se ukazuje na incidentu z Jemenu, neměli by obdobnému černobílému pokušení rozdělovat všechny na "prozápadní síly" a "organizaci al Qaeda" propadat novináři.

S tím, jak se blíží konec vojenské operace v Afghánistánu, sílí v mediích spekulace o tom, kdo se stane dalším terčem americké ofenzívy proti terorismu. Stále častěji se kromě Somálska a Súdánu zmiňuje i Jemen. Jemenská republika se slabou centrální vládou a špatně vyzbrojenou armádou patří mezi nejchudší státy světa. Tento outsider Arabského poloostrova léta žije na okraji zájmu světové politiky i médií. Málokdo o této zemi něco ví a ještě méně lidí rozumí tomu, co se v ní odehrává. Světové agentury a média referují o tamějším dění zřídka a nekvalitně. Když se však Jemen ocitl na seznamu možných cílů protiteroristického tažení a navíc se začalo spekulovat o nasazení zvláštních jednotek americké a britské armády, vzrostla četnost novinových článků, v nichž je zmiňován, dobře desetkrát. Jemen byl v těchto zprávách zhusta vykreslován jako země, ve které operují buňky Al Kajdy, kde jsou v provozu výcvikové tábory teroristů, kde prchající členové Al Kajdy hledají úkryt a ke které má blízký vztah i samotný bin Ládin. Média se opírají takřka výhradně o zprostředkované informace, přitom se jim daří vytvořit daleko černější a jednoznačnější obraz, než si tato země zaslouží. Další oprávněný terč protiteroristického úderu může být na světě. Proto je potřeba se včas ptát : Je opravdu proti komu útočit ?

Před Vánoci se zpráva z Jemenu po delší době opět prodrala i na stránky českých novin - Jemenská vláda tehdy na americkou žádost zahájila policejní akci s cílem zatknout osoby z Američany předaného seznamu lidí podezřelých ze spolupráce s teroristickými organizacemi. Během ní došlo k ozbrojené srážce mezi jemenskou armádou a místními kmeny a k obětem na životech. Zprávu o události uveřejnily i Lidové noviny, od zpravodajství ve světových denících se ničím podstatným neliší.

Jemenská armáda zasáhla proti členům Al Kajdy
Tanky a vrtulníky byly nasazeny při útoku na vesnici ležící v centrální části Jemenu
Lidové noviny
19.prosince 2001

SAN’Á, Jemen - Jemenská armáda včera zaútočila na vesnici Hasún východně od hlavního města San’a, kde se pravděpodobně ukrývají členové teroristické sítě Al Kajda Usámy bin Ládina. Při akci v provincii Maríb zahynulo dvanáct osob. Jedná se od 11.září o největší akci proti Al Kajdě v arabských zemích.

Armáda do bojů s muži ozbrojenými puškami nasadila tanky a vrtulníky. Po dvou hodinách bombardování se speciálním jednotkám podařilo vstoupit do vesnice, ale podezřelé muže nenašly. Zatím není jasné, zda se jim podařilo uprchnout, nebo zda zůstali v oblasti.

Podle místních zdrojů speciální armádní a policejní oddíly začaly operaci poté, co tamní obyvatelé po dvoudenním vyjednávání odmítly vydat pět radikálů, které policie požadovala. Provincie Maríb, kterou obývá více silných kmenů, má pověst divokého území. Od roku 1990 zde bylo zajato 100 cizinců. Kmeny berou rukojmí jako nátlakový prostředek při vyjednávání s vládou o její pomoci a zlepšení životních podmínek. V poslední době jemenská vláda přitvrdila své akce, kterými se snaží kmenům bránit v únosu cizinců. Na cestách jsou v této provincii rozseta kontrolní stanoviště a cizinci smějí cestovat pouze s vojenským doprovodem.

Jemen patří spolu se Somálskem a Súdánem na seznam zemí, kde jsou s největší pravděpodobností buňky teroristické organizace Al Kajda. Její vůdce Usáma bin Ládin má na Jemen úzké vazby. Jeho otec se v této zemi narodil, a to v oblasti Hadramoút.

Tento popis ozbrojeného střetu se objevil den poté, co se srážky odehrály, a vychází ze zprávy, kterou uveřejnila státní jemenská tisková agentura. Od té doby se k události média mnohokrát vrátila, opravovala sice počet mrtvých a zraněných, její základní popis a hodnocení se od původní verze prakticky neliší. Dojem, který si z těchto zpráv čtenář odnáší bych shrnul asi takto :

V Jemenu existují oblasti kde se ukrývají členové Al Kajdy podporovaní místními obyvateli. Jemenská armáda zahájila proti těmto lidem, kteří kladli ozbrojený odpor, ofenzívu, ale základní cíl přes nasazení značné vojenské síly a oběti na životech nedosáhla: členy Al Kajdy nezadržela.

Nikdo ze zahraničních novinářů si bohužel nedal práci pravdivost původní pravděpodobně vládní interpretace událostí ověřit. Naštěstí tuto práci odvedli novináři jemenští. V Jemenu existuje na poměry na Arabském poloostrově pozoruhodná svoboda tisku a o většině problémů země se tu píše relativně otevřeně. Necelý týden po incidentu přinesl týdeník Yemen Times vydávaný v angličtině na titulní stránce reportáž od svého zpravodaje v oblasti Maribu, který na celou událost vrhá výrazně jiné světlo.

( Yemen Times je týdeník, který čte jemenská elita a příslušníci mezinárodní komunity a za jedenáct let své existence si vydobyl vlivné postavení. Byl vždy kritický k jemenské vládě a establishmentu a patří k nejvíce prozápadně orientovaným tiskovinám v zemi. Kvalita novinářské práce týdeníku je velmi nevyrovnaná, profilové reportáže věnované důležitým událostem však patří k tomu nejlepšímu, co v listě vychází a informace v nich uveřejněné bývají spolehlivé. )

Ve zde zveřejněném překladu je oproti původnímu znění článku upraveno pořadí odstavců, protože informace v původní verzi jsou seřazeny poněkud zmateně.

KDE SE STALA CHYBA ?
YEMEN TIMES
24. prosince 2001

www.yementimes.com/01/iss52/front.htm

Nejnovější zprávy o příčinách vedoucích k masakru, který se odehrál v provincii Marib minulý týden, ukázaly, že ke smrti 24 lidí vedlo nedorozumění. Podle dřívějších zpráv bezpečnostní síly v Maribu udeřily na místní obyvatele podporující osoby podezírané z terorismu a zahájily útok s cílem podezřelé zadržet. Pravda však je, že útok nebyl vůbec plánován a celá událost vznikla díky nedorozumění. Zjistilo se, že příslušníci kmene Abeda začali střílet na bezpečnostní síly poté, co slyšeli hlasitou explozi a usoudili, že se stali terčem útoku. Posléze se však došlo k závěru, že zvuk způsobilo vojenské letadlo, které prorazilo zvukovou bariéru. Aby vyšetřili příčinu incidentu, šejkové z kmene Abeda v Maribu se v pátek dohodli s veliteli bezpečnostních složek, že vytvoří výbor složený z řady šejků, ministra obrany a náměstka ministra vnitra.

Incident se odehrál minulé úterý mezi oddíly Republikánské gardy a příslušníky kmene Abeda. Srážky si vyžádaly životy 24 osob, 19 z jednotek Republikánské gardy včetně velitele jednotky plukovníka Saleha Muftiho, 3 osob z kmene Abeda a dalších 2 žen. Konfrontace vypukla poté, co se tyto jednotky pokusily zadržet muže jménem Abu Assem, který žije v oblasti Hussun al-Jalal, 10 km východně od města Marib. Ze svého domovského města Hodejda Abu Assem uprchl před třemi roky.

Jednotky dále pátrali po Abu Alim al Harethi, který je znám také jako Quad Sunian a o němž se předpokládá, že hledal útočiště u kmene Abeda. Den před incidentem jednotky vedené ministrem obrany obléhali al Harethiho dům v obvodu Usselan v provincii Shabwa. Al Harethimu, který je podezírán z příslušnosti k síti Al Kajdy, se podařilo uniknout z jeho obloženého domu minulé pondělí v noci. Navrhl, že se vzdá, ale pod podmínkou, že ho vláda nevydá do USA. Úřady souhlasily, Al Harethi nicméně ještě žádal, aby byl syn ministra obrany a syn prominentního šejka předáni jako rukojmí jeho příbuzným. Dobu, kdy se vyjednávalo, využil k útěku z domu a vládní jednotky nenalezly jiný způsob odvety, než jeho dům srovnat se zemí.

Šejk Ahmed bin Said sdělil Yemen Times, že "vládní jednotky dorazily do Hussun Jalal časně ráno a dožadovaly se prohlídky některých domů." Šejkové, kteří byli v té době přítomni , nařídili pomoci jednotkám v jejich úkolu. Vojáci domy prohledali a zaznamenali na video. Šejkové také informovali vojáky, že hledaný Abu Assem, který míval obchod s medem v Hussun Jalal a žil ve stejném obvodu, opustil oblast kolem poloviny ramadánu a odešel neznámo kam.

"Během přítomnosti jednotek a shromáždění příslušníků kmene začalo nad oblastí létat nějaké letadlo a poté jsme uslyšeli dvě mohutné exploze, které otřásly oblastí." V tom okamžiku vypukla mezi vládními jednotkami a příslušníky kmene intenzivní přestřelka. Kmenový zdroj uvedl, že srážky vypukly poté, co válečná letadla začala bombardovat území, ačkoli vládní úředníci uvádějí, že to byl spíše zvuk letadla, které prorazilo zvukovou bariéru a příslušníci kmene si jej chybně vyložili jako důsledek bombardování. Bitva mezi vládními silami a příslušníky kmene trvala několik hodin, během nichž vládní oddíly zasypaly oblast kaťušemi a střelbou z tanků. Al Kadadi se svou ženou a malým dítětem, Hasan bin Husejn Muthana a Saleh al-Agrushi- všichni příslušníci kmene Abeda byli zabiti během ostřelování. Dvě ženy z rodiny Al-Nudylam byly také zabity.

Když jsme navštívili místo ozbrojených srážek, našli jsme pouze zničenou vojenskou techniku" hlásil korespondent Yemen Times v oblasti. Během naší návštěvy na místě srážek jsme viděli zcela zničená 3 obrněná vozidla a 3 vojenské transportéry. (.......)

Situace se vrátila k normálu, když kmenoví šejkové kontaktovali vrchní vojenské velitele v Maribu a požádali je o ukončení dělostřeleckého ostřelování oblasti. "Poté jsme se dohodli na dvoudenním příměří", sdělil šejk Ali Abu Aayn. Domorodci rovněž vydali 23 vojáků, kteří byly zajati během bojů a ujistili vyjednavače, že vrátí všechno vojenské vybavení patřící jednotkám Republikánské gardy.

Aby zmírnili napětí v regionu a aby předešli odvetným akcím vládních jednotek, deset šejků z kmene Abeda se samo nabídlo vládním úředníkům Maribské oblasti jako rukojmí. " Abedští šejkové také ponechají Abu Assema svému osudu, protože ten není ani příslušníkem kmene, ani není chráněncem kmene" uvedl zdroj z kmene. Kmen Bani Al-Hareth také předal deset osob jako rukojmí. Ti byli poté přesunuti do Sanaa, kde budou drženi do doby, než bude Quad Sufian al-Harethi nalezen.

Šejk Muhsen bin Ali Jalal - hlavní šejk oblasti řekl : "Celá věc je pouze nedorozumění, protože kmeny regionu plně spolupracují s úřady při stopování všech teroristických živlů, které tu mohou existovat." Tento šejk dodal, že kmeny oblasti nebudou teroristy přijímat ani je nebudou chránit. Další osoba přející si zůstat v anonymitě poznamenala : "V naší oblasti nejsou žádní teroristé. Doufám, že naše vláda z nás neudělá obětního beránka jen aby potěšila administrativu Spojených států."

Na informace zveřejněné v jemenských novinách však žádné zahraniční tiskové agentury ani deníky nereagovaly. Původní znění zprávy navíc vlastně vyhovovalo všem oficiálním místům - a to jak jemenským, tak americkým. Jemenská vláda si místo zpackané policejní akce mohla připsat na konto rozhodný postup proti sympatizantům s teroristy v zemi. Demonstruje tak, že má dostatek odhodlání k tomu, vypořádat se s teroristy na svém území vlastními silami. Ti z americké administrativy, kteří si nepřejí přímou vojenskou účast USA, získali hezký příklad toho, že dobrých výsledků lze dosáhnout i pouhým tlakem na místní vlády a spoluprací s nimi a Jemen mohou dávat za vzor dalším zemím v regionu. Zastánci tvrdšího postupu mají pak podklad pro tvrzení, že v Jemenu existují ozbrojené síly podporující teroristy a že tam tedy existují cíle pro eventuální vojenskou operaci.

Mezitím do médií prosákly informace, že Spojené státy požádaly Jemen, aby do akcí na jemenském území mohla být nasazena americká námořní pěchota a že prezident Saleh to odmítl. Obě strany tyto zprávy dementovaly. Bulvární New York Post však tyto domněnky přiměly k mimořádně ostudnému válečnickému výlevu, ve kterém se to navíc hemží nedoloženými spekulacemi.

POSLEDNÍ ŠANCE PRO JEMEN
New York Post
27. prosince 2001

http://www.nypost.com/postopinion/editorial/37573.htm

Washington chce, aby Jemen povolil americké námořní pěchotě se připojit k honu na tamější teroristy z Al Kajdy. Jemenci by měli být vděčni, že jsou tázáni - a že jim to nebylo jen sděleno. Konec konců někteří z jejich členů vlády jsou podezřelí z toho, že hráli roli v loňském bombovém útoku na Cole. A tento režim nebyl zrovna vstřícný při vyšetřování tohoto útoku, nebo útoku z 11.září. Podle nedávné zprávy v The New York Times jemenští činitelé zatajili před FBI klíčový důkaz - informaci, která mohla teoreticky pomoci zmařit útky z 11.9.

Američtí vyšetřovatelé útoku na Cole se v Jemenu cítili v takovém nebezpečí, že museli pracovat na americkém námořním plavidle. A když vysoký úředník FBI potřeboval v Jemenu pracovat, sama americká velvyslankyně ho zastavila : "abychom se vyhnuli zdání invaze" .

Kdyby jenom USA byly podnikly invazi ...

Obzvláště nepříjemné je podle Timesů, že jemenští činitelé zadrželi dopis psaný Usámou bin Ládinem nařizující útok na Cole. Dopis byl předán saúdským extremistou, který se setkal s jedním z únosců z 11.září.

Kdyby byl předán a věc byla obratem prošetřena .... Inu, kdo ví, co by američtí agenti mohli objevit, a co by se nemuselo stát ?

Později Jemen prohlásil že si přeje spolupracovat s USA ve válce proti terorismu ( bezpochyby toto rozhodnutí ovlivnila americká akce v Afghanistánu )

Je čas zkusit, zda Jemenci svá slova myslí vážně.

Toto má vláda v Sanaa říci Washingtonu : Prosím, pusťte se do toho prezidente Bushi, všemi prostředky, pošlete sem mariňáky.

Cokoli méně než toto by mělo Washingtonu napomoci zpřesnit své plány ve válce proti teroru - s Jemenem vysoko na seznamu cílů.

Po více než 14 dnech od incidentu jako první a zatím i poslední západní noviny opravily původně zveřejněné informace Washington Post. Článek je poměrně rozsáhlý a ti, co ještě nejsou unaveni a zajímá je další odlišný popis událostí v provincii Marib, najdou jej na adrese

www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A49493-2002Jan1.html

Přes střízlivý tón a vzácnou obeznámenost s jemenskými reáliemi překvapí, že ač článek potvrzuje většinu informací, které zveřejnily Yemen Times, o tvrzení šejků místních kmenů, že umožnili vládním silám prohlídku vesnice, že hledaný muž však už ve vesnici více než čtrnáct dní nebyl a že boje vypukly poté, co se vesničané domnívali, že se stali terčem útoku, se nezmiňuje.

Článek uvádí střízlivé odhady týkající se přítomnosti příslušníků Al Kajdy v Jemenu, na pravých místech používá slovo možná a přiznává, že o existenci údajných výcvikových táborů v Jemenu neexistují důkazy.

"Doposud byl zadržen pouze jeden z údajných členů organizace al Kajda, jejichž zatčení žádaly Spojené státy. Ačkoli není žádný jasný důkaz toho, že by zde bin Ládin kdy pobýval, nebo založil výcvikové tábory podobné těm, co existovaly v Afghanistánu, západní analytici říkají, že síť Al Kajdy tu může být, snad tu může být tak 20 řidících kádrů, několik tuctů vycvičených a aktivních členů a až tisíc mužů, kteří mají se skupinou alespoň občasný kontakt."

Pokud by však toto měl být realistický odhad možné přítomnosti Al Kajdy v Jemenu, nasazení americké armády na jemenském území to těžko ospravedlní.

                 
Obsah vydání       11. 1. 2002
12. 1. 2002 Tvrdé podmínky pro zadržované Afghánce v americkém táboře
11. 1. 2002 Pavel Rychetský hájí přesně ty paragrafy českého trestního zákona, které podle Helsinského výboru porušují mezinárodní závazky ČR
11. 1. 2002 Helsinský výbor amerického Kongresu kritizuje zákony o difamaci v ČR
11. 1. 2002 "Donkichotský kreténismus" v podmínkách globální tuposti Jan  Paul
11. 1. 2002 Jemen : Ozbrojený odpor sil podporujících Al Kajdu je mediální fikce Pavel  Kumpán
11. 1. 2002 Burka je až to poslední... (názor z Afganistánu)
11. 1. 2002 Co nesmí a co musí Západ tolerovat na Středním východě
10. 1. 2002 "Štvavá" Svobodná Evropa? Kritická poznámka k sloupku Štěpána Kotrby Jan  Čulík
10. 1. 2002 Víte, že policie smí bez povolení soudu sledovat, s kým telefonujete? Jan  Čulík
8. 1. 2002 Nekvalitní služby podniku Eurotel Jan  Čulík
10. 1. 2002 Co vlastně vadí odpůrcům globalizace Marek  Fak
9. 1. 2002 Jak přispět na investigativní práci BL úvěrovou kartou
27. 11. 2001 ÚOOÚ ignoruje zákon o svobodném přístupu k informacím Tomáš  Pecina
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
12. 1. 2002 Tvrdé podmínky pro zadržované Afghánce v americkém táboře   
11. 1. 2002 Jemen : Ozbrojený odpor sil podporujících Al Kajdu je mediální fikce Pavel  Kumpán
11. 1. 2002 Burka je až to poslední... (názor z Afganistánu)   
10. 1. 2002 Emigruje Svobodná Evropa? Štěpán  Kotrba
9. 1. 2002 Desetitisíce Afghánců jedí trávu   
9. 1. 2002 Úspěch: Česká televize použila internetový vyhledávač!   
8. 1. 2002 Hegemonie srdce: "Ti, kdo nenávidí Ameriku, nenávidí vlastně sebe"   
8. 1. 2002 Rusko-americký vztah vznikl náhodou, ale může dále sílit Miloš  Kaláb
7. 1. 2002 Mnoho otázek kolem pokusu o explozi v letadle z Paříže do Miami Vladimír  Stwora
6. 1. 2002 Afghánští vězni: je dobře, že se jim dává na hlavu pytel   
3. 1. 2002 Policie zastavila trestní stíhání Jana Kopala Tomáš  Pecina
2. 1. 2002 Britský novinář John Simpson: symbol buržoazní nezávislosti, kritičnosti a slušnosti Jan  Čulík
1. 1. 2002 T. Pecina prosazoval v rozhlase pluralismus, posluchači reagovali: "špatné" názory je nutno zakázat!   
22. 12. 2001 Šéfredaktor deníku Guardian dostal cenu za "vynikající úsudek listu od 11. září" Jan  Čulík
20. 12. 2001 Skandál: manžel kanadské guvernérky kritizoval George Bushe Miloš  Kaláb