„Neviditelný zabiják“: fosilní paliva v roce 2018 na celém světě způsobily 8,7 milionu úmrtí
11. 2. 2021
Znečištění z elektráren, vozidel a dalších zdrojů v roce 2018 způsobilo jedno z pěti veškerých úmrtí, jak ukazuje aktuální výzkum. Zneči...22. 1. 2021
WHO odhaduje, že znečištění vzduchu ročně zabije více jak sedm milionů lidí a v globálním měřítku jde o jednu z hlavních příčin onemocnění a pracovní neschopnosti.
Hustě zalidněná města s intenzívním využitím energie jsou centry nemocí spojených se znečištěním vzduchu.
WHO doporučuje, aby množství jemného polétavého prachu (PM 2,5) v ročním průměru nepřekračovalo 10 mg na krychlový metr vzduchu. Pro oxid dusičitý je hraniční hodnotou 40 mg na metr krychlový.
Studie publikovaná v časopise Lancet Planetary Health odhaduje předčasná úmrtí v důsledku zmíněných dvou polutantů v takřka tisícovce evropských měst.
Vypočítala, že omezení obou polutantů na hodnoty označené WHO jako bezpečné by mohlo ročně zabránit 51 213 úmrtím. Pokud by znečištění kleslo až na nejnižší zaznamenanou hodnotu, klesl by počet úmrtí takřka o 125 000.
Nejvyšší zátěž v podobě úmrtnosti vykazují města v severní Itálii, Polsku a České republice, přičemž italská města Brescia, Bergamo a Vicenza vévodí žebříčku hodnot polétavého prachu.
Města s nejnižší úmrtností v důsledku znečištění zahrnují norské Tromso, švédskou Umeu a finské Oulu, stejně jako hlavní město Islandu Reykjavík.
Celý text v angličtině: ZDE
Diskuse