Přitom se v oblasti tzv. "public relations" ("PR", tedy "vztahů s veřejností")" ví a politik už je v tomto ohledu školen, že nemá vypadat příliš okázale (jako "politik"), nýbrž že spíše má působit jako vstřícný "člověk", jako někdo, kdo je pouze zástupně naším lepším "já"; jako někdo, komu nechybí laskavý a vstřícný úsměv ve tváři, v případě potřeby kombinovaný s myslitelsky svraštělým čelem; a pokud k tomu nechybí talent, pak také s odpovídající trhoveckou gestikulací.

Pro domácí potřebu stačí zdomáčtělý dar řeči, semtam nějaké to "vlastně", "víte, že", "no, a abych pravdu řekl", případně nějaké to slovo zopakovat pro jistotu dvakrát (nebo třikrát?), s pauzami, které naznačí, že to světoborné teprve přijde. (V té pauze přistrkují lidé z médií mikrofony mluvčímu k ústům o další kritické centimetry blíž.) Samozřejmě musí být vybaven odpovídajícími doplňky svého zevnějšku, s fotogenicky účinnou úpravou vlasů a obličeje, jako kdyby zrovna dotyčný byl před nastartováním na módní molo na přehlídku nové tvorby, toho, co se teprve někde na výsostech bude nosit teprve v příští sezóně, dá-li Bůh. Tohle všechno se samozřejmě dít taky musí, aby třeba nebylo mýlky o tom, kdo je kdo, a že jsme si všichni rovni, až na tu orwellovskou "větší rovnost" těch o něco svou mocí, kontakty a obročími "rovnějších".

Vůbec pak není v té hvězdné chvíli hamletovsky vznešeného monologu důležité, co se říká, ale že vůbec se něco povídá, protože při tom se ukáže "osobnost" v jasu svého významu. Je-li to v parlamentě, je žádoucí oživit debatu od řečnického pultu nějakou čipernou urážkou kohokoli z opačného politického tábora. Není zcela od věci ocitovat třeba něco z Bible, například o těch perlách sypaných sviním, když zrovna vlastnímu expozé opozice ostentativně nenaslouchá. A pokud si v tu chvíli zrovna až příliš mnoho kolegů něco mobilem vyřizuje v předsálí nebo pokud si další ze slovutných zástupců lidu krátí dlouhou chvíli nahlížením do povzbuzující lektýry (žeby na úrovni Blesku?), anebo dokonce pokud dospává po namáhavém a určitě poutavějším angažmá ve zcela jiném aranžmá, je navíc dobře na sebe od řečniště upozornit nejen zvýšeným hlasem, ale hned taky patřičně opepřeným nějakou žlučovitou metaforou, kterou je pak počastován kdokoli z možných vyzývavě se nabízejících potrefených, aby posléze aspoň někdo svým hlasitým nesouhlasem z parlamentní lavice naznačil, že to slyšel a že na to hodlá reagovat. Pak může řečník zmlknout; už ví, že v replice bude jeho jméno citováno a je zaděláno na možnou další kontroverzi. Médiím svítá příležitost, že by o tom mohla zítra napsat. Škoda že už se tolik o slavných dějích netesají písmena do kamene; bylo by to šarvátkování uchováno "na věčné časy"!

Asi jste si všimli, že zatím se tu nehovořilo o tom, že politik pokaždé, když naznačuje, že zná svou roli a začne ji nějak odříkávat, že by také nutně zároveň musel mít na mysli nějakou závažnou záležitost, okamžitě nabízející nebo nenabízející schůdné řešení, anebo že by dokonce --- ó hrůzo! --- s nasazením vlastního krku nabízel nějaké alternativy takového řešení. Přinejlepším zaujímá stanovisko své strany; nemá zřejmě v náplni práce, aby zvažoval pro a proti, jak to zkusmo třeba nabízí případná opozice. Nelze ztratit ze zřetele, že ostražitě (a "furt") jde o naše pozice! Musíme zviditelnit SEBE, ne nějaké řešení problémů. Na to, aby nějak "do toho" viděli, mají přece ti zvolení pánové své poradce a poradkyně.

Je pak zřejmě jedno, v jakém grémiu ti nejlepší mezi námi působí. Mezi sebe stejně nikoho dalšího nepustí. Dostane-li se náhodou --- a spíše výjimečně --- někam nahoru tzv. nezávislý (proboha, nebyl smrtelně nakažen nějakými smysluplnými ideály?), není pro ty už dřív nějak začleněné dostatečně "čitelný".Copak je možná nějaká partajně osvícená debata "na úrovni" s bílou vránou, je-li nejlepší barva peří zrovna černá?

A na druhé straně pokud se dramaticky snižuje zájem o aktivní volební právo (tj. právo volit), tím mnohdy pro ty déle zazobané lépe. Už jsou "v balíku" a snad se i příště vejdou na zvolitelná místa na kandidátce. Zvolí je jejich "fan klub" (jak se to začalo u nás před časem pro jiný než politicko-scénický žánr nazývat). Ať už jde o zastupitele na úrovni obcí, anebo poslance do Evropského parlamentu, je režie obdobná. Problémem tu ovšem někdy je, že na úrovni obcí někdy není ani tlačenice o místo v zastupitelském sboru, ani touha někoho volit. To volby "do Bruselu" jsou jiné "kafe"! Stačí, že jedním z úředních jazyků je tam od 1. května 2004 také čeština. Takže náš krajan se tam určitě neztratí.

Jen závistivci by teď sarkasticky dodali, že zatím ty platové a požitkové koeficienty v českých korunách pro naše "Evropany nahoře" nejsou zatím na úrovni "původních bruselských Evropanů". Takže jezdit do Bruselu bude zřejmě trochu odříkavá oběť! Už ale ti kandidáti nám neucuknou. Už se upsali! Ať už bude voličských hlasů, kolik chce, vyjde to početně a bezohledně úplně na všechna zastupitelská místa vyhrazená pro ČR v Bruselu. Tak co? Že možná některá uskupení ostrouhají kolečka? Copak nedělá kvalitu rozhodování ve stávající naší "svrchovaně zástupné demokracii" bavičsky osvícená většina? (Copak získáváme pro názor nebo program? Nezískáváme snáz, rychleji a přesvědčivěji, dokonce s povzbuzujícím emočním nábojem prezentací zpívaného tance v oslnivých pulzacích laserů a v ohlušujím rytmu vybičovaných do výšin decibelů?)

Ještě že ta všechna rizika a újmy z toho, co bude pak, ti naši kandidáti z těch bilbórdů na sobě nedávají znát. Jsou přece jen noblesně zdrženliví a dovedou se ohleduplně ovládat. Přece nám obyčejným lidem nemohou zkazit tu radost, že je tam posíláme? Když musíme vědět, jaké sebezapření to ty naše "české bruselské Evropany" bude stát, až bez ohledu na slunce či nepohodu vyletí sobě --- s naším požehnáním --- na bruselské hřadlo a tam (kéž by!) zavrkají!

Nezapomeňme! Ta hra je o naší budoucnosti. Herci už tu jsou na plakátech. Roli se ještě neučili. Místo předepsaného věcně závazného scénáře pro mnohé to stejně bude jen improvizovaný happening, při závažné neznalosti jednoho ze tří preferovaných jednacích (cizích) jazyků pojednaný asi výraznou posunčinou. Hodí se za tohle platit vstupné? Myslíte, že půjde o představení na dluh? A že se to napíše jen na naše "futro"?