18049

Otevřený dopis k situaci na bělorusko-polské hranici

3. 12. 2021

čas čtení 5 minut

Vážený pane premiére, vážení členové vlády,

poprvé za celou uprchlickou krizi posledních let je jedno z jejích epicenter takřka v našich lesích, u našich sousedů v Polsku. Lukašenko s podporou Moskvy dováží uprchlíky, především Kurdy z Iráku, a násilím je nutí překračovat hranice do Evropské unie, což samozřejmě považujeme za nepřípustné. Na rozdíl od strachu a nenávisti, které v nás vyvolala uprchlická krize vrcholící v roce 2015, je ale nyní v naší společnosti cítit spíše lhostejnost. Zveličované nebezpečí migrace je nám teď blíže, takže vidíme jeho skutečnou, lidskou podobu, a přesto se, beze strachu, díváme raději stranou. V lesích na hranicích Polska a Běloruska si vojáci pěstmi sem a tam posouvají mrznoucí, hladové, zubožené rodiny s dětmi, prchající před útlakem, a dávají jim víc než jasně najevo, kdo je tu ve skutečnosti nebezpečný. Je to naše společnost.

Rozhovor Britských listů 447. René Levínský: Lidé s posilující dávkou v nemocnicích nejsou

2. 12. 2021

čas čtení 1 minuta



Když počítám kolik v kategorii 60-69 let leží lidí na jednotkách intenzivní péče, a přepočítám to na 100 000 obyvatel, tak ze 100 000 obyvatel neočkovaných jim je tam 47, a ze 100 000 očkovaných je jich tam 4,7. Ten rozdíl je víceméně desetinásobný.V mladších ročnících je dokonce ještě vyšší." V rozhovoru s Janem Čulíkem o pandemické situaci v ČR přináší matematik a ekonom René Levinský četné ohromující informace. A jak přesvědčovat odpůrce očkování, že nemají nechat přírodu, aby je eliminovala? Podle Levínského je to úkol pro občanskou společnost. Představitelé občanských organizací musí vyjít do terénu a mluvit s lidmi. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 3. prosince 2021.

16447

Koronavirus: Třetí, posilovací dávka poskytuje očkovaným obrovskou míru ochrany

3. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

Ve čtvrtek 2. prosince zaznamenala Česká republika 18 582  denních nákaz.  Hospitalizováno je 6683 osob to je o 122 více než o den dříve. Celkem zemřelo v ČR 33 450 lidí, denní nárůst (i z předchozích dní) o 133 mrtvých. (Za 1.12. registruje MZ ČR 129 mrtvých!) Za posledních 14 dní je v ČR potvrzeno 2320 nákaz na 100 000 obyvatel, 1222 nákaz na 100 000 obyvatel za posledních 7 dní.

Nejhorší je situace na Moravě, především  v Šumperku (1568 nákaz na 100 000 obyvatel),  v Prostějově (1584), v Olomouci (1505), v Hodoníně (1244), ve Vyškově (1464), v Kroměříži (1646),  v Prachaticích (1486),   ve Zlíně (1472), ve Frýdku-Místku (1343), ve Znojmě (1418), ve Strakonicích (1209), v Uherském Hradišti (1619), v Písku {1269), v Brně  (1296), v Blansku (1347), v okresech kolem Prahy (Praha-východ 1236, Praha-západ 1164)  a v Českých  Budějovicích (1362).   Praha má 995 nákaz na 100 000 osob. V mnoha okresech je nákaza kolem 1000 osob na 100 000 obyvatel, což je bezprecedentní. Všude však došlo k mírnému poklesu. Celorepublikově je potvrzeno 2368 případů na 100 000 obyvatel za poslednich 14 dní, 11135 za poslednich 7 dní. ZDE      https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19    

- Studie publikovaná v lékařském časopise Lancet potvrzuje, že třetí, posilovací dávka vakcíny dramaticky zvyšuje imunitu očkovaných. ZDE 

- Ministr zdravotnictví Jihoafrické republiky konstastuje, že počet nákaz v zemi stoupl za týden o 300 procent.

- Lékaři v  Británii naléhají na černochy a Asijce, aby se nechali očkovat a snížili tak úmrtnost na covid.

- New York zaznamenal nejméně pět případů varianty omikron.  Jeden případ omikronu je také registrován na Havajských ostrovech.

- Francie potvrdila devět nákaz omikronem.

- Nejproočkovanější jsou Spojené arabské emiráty, které proočkovaly 90 procent obyvatelstva. Pak následují  Portugalsko (87%), Singapur (86%), Katar (85%), Chile a Malta (84%), Kuba (81%), Jižní Korea and Kambodža (80%).

- Německo zaznamenalo dalších 74 352 denních nákaz a 390 úmrtí. ZDE 

18054

Jak jsme potkali Covid

3. 12. 2021 / Petr Haraším

čas čtení 16 minut

Fronty a testy

Fronta jako za komárů na chcíplý pomeranč z Kuby. Šlo vůbec o pomeranče? Bylo to něco škaredě zeleného, neforemně kulatého do hranata, prakticky neloupatelné a výjimečně nechutné. Místo kvalitního jižního ovoce komáři zásobovali kdysi velmi prosperující stát kvalitou páté cenové, hlavně ať se soudruh v Kremlu nerozzlobí. Copak v Itálii nebyli spříznění komáři, aby soudruhům na severu poslali pomeranč hodný toho jména a chuti? Kdysi byly fronty na pomeranče, dnes máme fronty na testy. Testy už nejsou kubánské, teď frčí komunistická Čína.


Čínská rýma

Sooudruzi z jihu vitamíny neposlali, zato sooudruzi z dalekého východu poslali covid. Děkovat prý ale nemusíme.

Aktuálně mám, měl jsem a vypadá to, že i budu mít podezření na fuj ten covid. Jsem třikrát očkovaný vakcínou Moderna. Ovšem jak všeobecně známo, imunita u transplantovaných pacientů může zlobit. Stalo se, že mám rýmu, bolí uši, bolí v krku a ztratil jsem čich. Čich? K čemu to vlastně je? Ok. Uvědomil jsem si, že když jeden nevidí a přijde i o čich, tak…, no veselé to nebylo. Čich jako důležitý podpůrný smysl věru hodně chyběl a klidu to nepřidá. Naštěstí mám ještě smysl chuti, a když čich schází, i ta může pomoci.

Usmrtí nás omikron všechny?

3. 12. 2021

čas čtení 17 minut

Toto je přepis Rozhovoru Britských listů č. 446.

Jan Čulík:

Tak v úterý 30. listopadu, dnes, má Česká republika registrováno 17 599 nákaz covidem, vážení televizní diváci, no, je to trošku méně než ta hrozná čísla kolem 28 000, jenže když srovnáváme zpětně různá pondělí, tak to stále stoupá. Minulé pondělí to bylo 17 000, přetím 14 000, předtím 11 000. Hrozí nám omikron. Vážení televizní diváci V dnešním Rozhovoru Britských listů, je nám velkou ctí, máme pana profesora Jana Konvalinku, biochemika z České akademie věd. Já bych se ho zeptal, no, je to asi taková bulvární otázka, ale já to neříkám s nadšením. Ta situace je dost tragická v České republice, ne? Nebo jak se na to díváte?

Jan Konvalinka:

Ta situace je opravdu velmi vážná. Já se snažím ty dva roky, co o tom mluvím do různých sdělovacích prostředků, spíš uklidňovat a nedělat paniku a na druhou stranu varovat. Ale opravdu  je to situace velmi vážná. Jsme na tom asi tak druzí nebo třetí nejhorší na světě, co se týče aktuálních čísel infekce, asi potom, když se dopočítají čísla obětí z těch zemí, která tak dobře nesledují tu infektivitu, tak budeme možná desátí, ale to je pořád strašný průšvih.

Čili ano, situace je vážná, kdybych měl mluvit o světýlkách na konci tunelu, tak to vypadá a to je možná optimistický pohled, že se situace  přestává zhoršovat tak rychle. To zní trochu jako cynismus,  ale že se dostáváme do určitého plató, řekl jste velmi přesně, že je třeba srovnávat jednotlivé dny, protože to opravdu závisí na počtu testovaných a na tom, jak se ta čísla vykazují, čili to nejhorší číslo bývá v úterý, čili zítra zítra budeme držet palce. Jak bude toto číslo vypadat za úterý.  Ale můžeme  doufat, že se dostáváme do určitého plató.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Šance na přežití

3. 12. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 38 minut


Jedním z mnoha nádherných a slovy těžko popsatelných lidských pocitů je i ten, když dokážeme vylézt na vysokou horu či vystoupat na nejvyšší kopec v našem blízkém okolí. Za všechnu tuto námahu, kterou při těchto cestách na jejich zdolání vynaložíme, jsme pokaždé odměněni radostí, že jsme to dokázali, ale i tím nejnádhernějším výhledem a rozhledem nejen na blankytně modré nebe prozářené sluncem, ale též i rozhledem do širokého okolí na krajinu plnou lesů, hor, luk a strání, které jsou, jak modrou nití protkané řekami, jezery, rybníky, tůněmi, mokřady. A právě zde při tomto bedlivém sledování vší té krásy kolem, která nás obklopuje, si ji teprve začneme vážit a uvědomovat si, jak velmi důležité je takovéto pozorování krajiny pro naše přežití, protože někde je vody dost, jinde minimum nebo také žádná. Proto jsem velmi ráda, že vám dnes mohu představit českého aktivistu, ochránce a pozorovatele krajiny a přírody, ekologa, vodaře, horolezce a předsedu spolku Živá voda, Jiřího Malíka.

Pane Malíku, hlavním cílem vašeho spolku je navrácení vody do krajiny zejména pomocí revitalizace toků a niv. Kolik času a úsilí jste již nad tímto cílem s vaším spolkem strávili?

V USA zemřel další antiwaxxerský rozhlasový moderátor

3. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

Na covid zemřel Marcus Lamb (64), zakladatel a moderátor křesťanského rozhlasu v Texasu a odmítač vakcín. Posluchače ve vysílání přesvědčoval, aby se nenechali očkovat, ale aby se modlili.V květnu letošního roku odvysílal lživé tvrzení, že vakcíny "zabíjejí imunitní systém očkovaných osob".  Jeho rozhlasová stanice podala žalobu proti Bidenovu příkazu, aby byli zaměstnanci firem s více než 100 pracovníky povinně očkováni.  Je tu už asi pátý evangelikálský rozhlasový kazatel, bagatelizující koronavirus a odmítající vakcíny, který zemřel na covid. Příroda eliminuje hlupáky.



Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

30762

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Nová vládní koalice brutálně zrušila svůj předvolební ekologický program

26. 11. 2021

čas čtení 13 minut



Bohumil Kartous:

Současná vláda, respektive budoucí vláda, ta vláda, která přijde po vládě Andreje Babiše, už krystalizuje své vládní prohlášení a ukazuje se, že v oblasti ekologie a zejména v oblasti energetiky má jasno. Pane Piňosi, dobrý den. My bychom se dnes měli bavit právě o tom,  jaká se dá předpokládat, že bude energetická koncepce a jaký pohled má budoucí vláda na ekologická témata Vy jako dlouholetý lídr v oblasti environmentalistiky na to jistě máte už nějaký částečně ucelený názor?

18080

Trvalé stopy Jiřího Grossmanna

3. 12. 2021 / Pavlína Antošová

čas čtení 4 minuty

20. 7. 1941 – 5. 12. 1971

Nezapomenutelný textař, zpěvák a komik se na většinu normalizace z televizních obrazovek vytratil. Výjimku tvořil střihový (a nutně apolitický) vzpomínkový pořad V klokotu velkoměsta. O to větší zájem vyvolávaly občas prodávané nahrávky s jeho hlasem. Z oboru mluveného slova to byly reedice třídílného kompletu Návštěvní den. Vzpomínkovým počinem se stalo album To byl Jiří Grossmann – deska, jejíhož uspořádání se ujal novinář Jiří Janoušek.

Proč jsou školní děti rasisti a šíří nenávist?

30. 11. 2021

čas čtení 14 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 440.

Bohumil Kartous:

Fotbalový zápas Sparty Praha s Glasgow Rangers vzbudil, vážení diváci, velké pozdvižení, zejména na české scéně, a bučení, které se údajně ozývalo při příchodu hráčů Glasgow Rangers z hlediště, ve kterém byly převážně děti právě proto, že ten zápas byl na základě trestu, který byl uložen Spartě Praha za chování jejich hráčů, bylo označeno hráči Glasgow Rangers jako výraz rasismu, po čemž se následně vedla velmi vyhrocená diskuse nejenom v rámci české digitální dimenze, ale přenesla se na půdu UEFA. UEFA nakonec rozhodla, že o rasistické chování nešlo, ale uvedla, že takhle rozhodla, protože nemá dostatek důkazů.

Já bych se rád dneska bavil s paní Hanou Kuzníkovou, učitelkou základní školy a členkou spolku Začni učit o tom, jak se chovají dnešní děti, protože paní Kuzníková seznává za poslední tři roky své praxe, že dochází k určitému posunu témat, kterými se zabývají. Paní Kuzníková, děti, které učíte, děti z vaší školy se toho zápasu účastnily. Je to tak?

Tisková zpráva:

Kamery rozpoznávající tváře na letišti v Praze. Jsou v souladu se zákonem?

3. 12. 2021

čas čtení 4 minuty

  • Digitálně-právní organizace IuRe/Digitální svobody podala podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů v souvislosti s provozem kamerového systému s funkcí rozpoznávání tváří na Letišti Václava Havla v Praze.
  • Organizace chce, aby Úřad prověřil dodržování povinností podle zákona o zpracování osobních údajů.

Rakouská politika za Kurze byla podobně zkorumpovaná jako jinde ve střední Evropě

15. 11. 2021

čas čtení 13 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 441.

Albín Sybera: Marcusi, vítejte. Než se vás zeptám, co se vlastně děje a co vedlo k pádu Sebastiana Kurze, můžete nám stručně říci, kde stál politicky?


Marcus How: Sebastian Kurz je v mnoha ohledech postava, která není ideologická. Přinejmenším se během své kariéry vydal na politickou cestu, takže začal na liberálně konzervativním křídle své strany, lidovců, FLP, a postupem času si vybudoval osobní profil. Byl mladý. Viděl, že je potřeba změnit to, co považoval za starou, unavenou stranu, která v politice upadala. A vytvořil si svůj osobní profil, mluvil o problémech, jako je migrace a integrace, v té době to byl umírněnější diskurz, ale v důsledku azylové krize v roce 2015 začala hodně sílit krajně pravicová Strana svobody a ti se svým populistickým programem připravovali na vládu. Kurz zde viděl příležitost posunout se doprava a posunem doprava musel zlikvidovat velkou koalici, kterou v té době měla Lidová strana se sociálními demokraty. Kterou vedl umírněný centrista. A Kurz se v podstatě spiků a svrhl šéfa své strany a převzal moc a prezentoval se veřejnosti se jako Nová naděje, která se chystala posunout stranu v některých otázkách doprava, a přitom zůstat ukotvena v establishmentu. V důsledku toho se dotkl široké škály témat, z nichž některá jsou svou povahou liberální, ale některá spíše mainstreamová, více v rámci evropského establishmentového mainstreamu.

18054

Koronavirus: Omikron způsobuje exponenciální růst nákaz v Jihoafrické republice

2. 12. 2021

čas čtení 5 minut

Ve středu 1. prosince zaznamenala Česká republika 21 126  denních nákaz. (Už to nejsou jen úterky, kdy se zaznamenávala vlna nákaz z víkendu.)   Hospitalizováno je 6561 osob to je o 34 více než o den dříve. Celkem zemřelo v ČR 33 317 lidí, denní nárůst (i z předchozích dní) o 131 mrtvých (počty se doplňují z předchozích dní, v průměru nyní v ČR denně umírá kolem 100-110 osob.) Za posledních 14 dní je v ČR potvrzeno 2320 nákaz na 100 000 obyvatel, 1222 nákaz na 100 000 obyvatel za posledních 7 dní.

Nejhorší je situace na Moravě, především  v Šumperku (1792 nákaz na 100 000 obyvatel),  v Prostějově (1744), v Olomouci (1701), v Hodoníně (1659), ve Vyškově (1583), v Kroměříži (1799),  v Prachaticích (1541),   ve Zlíně (1539), ve Frýdku-Místku (1524), ve Znojmě (1497), ve Strakonicích (1239), v Uherském Hradišti (1659), v Písku {1342), v Brně  (1383), v Blansku (1483), v okresech kolem Prahy (Praha-východ 1360, Praha-západ 1238)  a v Českých  Budějovicích (1553).   Praha má 1091 nákaz na 100 000 osob. V mnoha okresech je nákaza kolem 1000 osob na 100 000 obyvatel, což je bezprecedentní. Celorepublikově je potvrzeno 2260 případů na 100 000 obyvatel za poslednich 14 dní, 1230 za poslednich 7 dní. ZDE        


- Vědci zjistili, co je příčinou extremně vzácných případů krevních chuchvalců po očkování vakcínou AstraZeneca. Tato reakce vzniká v důsledku způsobu, jimž adenovirus ve vakcíně dopravuje genetický materiál koronaviru do buněk. Váže přitom určitou bílkovinu v krvi, známou jako faktor krevních destiček 4 (platelet factor 4, PF4). Vakcína bude upravena, aby krevní chuchvalce nezpůsobovala ani v extremně vzácných případech.

- Varianta omikron zdá se dokáže nakazit lidi covidem napodruhé častěji než předchozí varianty, přícházejí zprávy z Jihoafrické republiky. V Evropě zřejmě způsobí v nadcházejících měsících více než polovinu všech nákaz, informuje EU, avšak vakcíny před omikronem chrání. Ovšem předchozí infekce covidem před nákazou omikronem nechrání, konstatovala Anne von Bottberg, expertka z Národního ústavu pro nakažlivé nemoce v Jihoafrické republice. ZDE 

- V Británii bylo v týdnu do 28.11. nakaženo covidem jen 51,8 případů na 100 000 lidí ve věku nad 80 let a jen 66,8 případů na 100 000 lidí ve věku 70-79 let. Je to nejnižší míra od 11. července 2021. Nejnakaženější jsou děti od 5 do 9 let.

- Koncem října bylo v Británii postiženo dlouhým covidem podle odhadů 1,2 milionu lidí. Dlouhý covid je definován jako trvající příznaky covidu po dobu delší než čtyři týdny. Je to celkem 1,9 procent obyvatelstva, tedy asi každý padesátý občan. 71 procent těchto lidí (862 000) mělo dlouhý covid nejméně 12 týdnů a 36 procent (439 000 lidí) ho mělo déle než rok, uvádí britský vládní statistický úřad. 64 procent těchto osob (775 000)  uvedlo, že dlouhý covid omezoval jejich každodenní činnost  a 19 procent (232 000 osob), že ji omezoval hodně.
 

Jaroslav Flegr: Politikové budou jednat až po nové obrovské vlně úmrtí

25. 11. 2021

čas čtení 13 minut



Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, Česká republika zaznamenala docela rekordní počty nákaz, denních nákaz, ale zdá se, že občanstvo a politiky to příliš nevzrušuje. 17. listopadu jsme viděli v Praze na Starém Městě obrovské demonstrace, mimo jiné i antivaxxerů. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana profesora Jaroslava Flegra, parazitologa a evolučního biologa, profesora Karlovy univerzity. Pane profesore, co si o tom myslíte?

Jaroslav Flegr:

Dobrý den. No, co si o tom myslím? No tohle je ta záludnost exponenciálního růstu, on je pomalý a potom se zrychluje, takže si lidi na to zvykají, na ty na začátku pomalu rostoucí a potom zrychlující se počty, tak to ani nezaznamenají a připadá jim to tak nějak normální. No a najednou už je těch lidí tolik, že to přeplní nemocnice. Navíc, naši občani nedůvěřují vládě a po roce a půl směšného tápání a nekvalifikovaného boje s epidemií už jí nevěří vůbec.

30818

Petr Uhl

2. 12. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

30762
Měl jsem v životě to štěstí potkat se s Petrem Uhlem několikrát osobně. Naposledy tomu bylo zhruba před rokem, kdy už dlouho bojoval s nemocí a podlomené zdraví mu neumožňovalo trávit na veřejnosti tolik času. Vždy, tehdy i před tím, se smál, protože nad strastí, kterou život přináší, zvítězil už dávno před tím. Jinak jsem ho nezažil, vtiskl se mi do paměti jako ten, který mě napadne vždy, když jsem hledal společenskou autoritu, které si lze vážit za osobní i intelektuální odvahu, člověka, který ani v turbulenci dějin neohýbal páteř podle převažujícího ideologického proudění. Člověka, který si téhož cenil na ostatních a zároveň dokázal s nadlehčením odpouštět, pokud ostatní tak silní nebyli.

Zemřel Petr Uhl, člověk pro 21. století….

2. 12. 2021 / Pavel Veleman

čas čtení 3 minuty

Petr Uhl byl pro mně nejinspirativnější člověk, kterého jsem sledoval zhruba 35 let. Výjimečný disident ve své české, myšlenkové solitérnosti, dá se říci z jiného hnízda, nebyl součástí uměleckého světa přátel Václava Havla, nepatřil k undergroundu kolem Ivana Jirouse, nebyl katolický disident v okruhu konzervativního Václava Bendy ani v okruhu určitého katolického volnomyšlenkářství Jiřího Němce. Nepatřil ani mezi tzv. osmašedesátníky…Přitom se všemi velmi spolupracoval, nikdy však nepatřil úplně k jejich světu.

30819

Komunikace pouze v matrixu PPF

2. 12. 2021 / Albín Sybera

čas čtení 3 minuty

30755

Ředitel skupiny PPF pro komunikaci Vladimír Mlynář mi zablokoval sledování svého profilu na Twitteru poté, co jsem okomentoval jeho status, ve kterém si Mlynář povzdechl, že skupina PPF již opět musí poskytnout prostory své O2 arény českému státu ke znovuzřízení očkovacího centra; poznamenal jsem, že PPF skupině slabý český stát vyhovuje.

Covidové situaci se bývalý novinář a redaktor týdeníku Respekt v médiích věnuje pravidelně.   V rozhovoru pro Seznam Zprávy o darech PPF českému sátu v březnu 2020 Vladimír Mlynář mj. prohlásil, že „Evropská unie teď v krizi navíc v přímém přenosu předvádí naprostou nemohoucnost, tudíž budou asi sílit i dezintegrační tendence“.

16578

Lidovci: za 3,5% dvacet tři mandátů

2. 12. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

30750

V nedělních Otázkách V. Moravce jsme mohli vidět první povolební data o tom, jak se mění preference jednotlivých politických formací. Když se podíváme na úroveň koalic, nestalo se od voleb prakticky nic: Spolu 28%, Ano 28%, PirSTAN 17%. Mnohem zajímavější jsou jednotlivé strany.

„Nevadí, že zemřeme na covid, těšme se na posmrtný život!“

30. 11. 2021

čas čtení 14 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 445

Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, tak já mám takový pocit, když je vláda nekompetentní - a týká se to jak České republiky, tak Británie - a není pandemie, tak je to možná politováníhodné a postihuje to různé lidi. Ale když je pandemie, tak jde o život. A jak kdosi napsal, jeden český novinář na Twitteru, "vláda rozhodla,"  (česká vláda)  "že lidí je dost". A ve čtvrtek zaznamenala ČR 18 004 nákaz. A to je samozřejmě méně než to, co bylo zveřejněno před několika dny,  těch 28 000.  A ve čtvrtek dopoledne se dovídáme, že ministerstvo zdravotnictví České republiky uvažuje o určitých opatřeních. Například chce zakázat shromáždění větší než 1000 lidí. No tak, pan profesor Flegr doporučoval už minulý týden, že by měla být nepovolená shromáždění větší než 15 lidí. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme našeho známého komentátora Borise Cveka z olomoucké univerzity,  biologa. Pane Cveku, co si o tom všem myslíte vy?

Zemřela Eva Balogh

2. 12. 2021

čas čtení < 1 minuta

30. listopadu zemřela po náhlé srdeční zástavě Eva Balogh (1936-2021), historička, komentátorka a zakladatelka Hungarian Spectrum, jednoho z nejvlivnějších anglicky psaných serverů, který se věnuje politické situaci v Maďarsku a zejména vzestupu Viktora Orbána a politické strany Fidesz a způsobům, jakým si podmanila politiku, média a ekonomiku v Maďarsku. 

Její poslední příspěvek vyšel na Hungarian Spectrum ještě v den její smrti a věnoval se práci novináře Tamáse Ungára a jeho rozhovorům s lidmi v župě Baranja na jihu Maďarska; jejich názorům na Fidesz před parlamentními volbami. Navzdory svému pokročilému věku publikovala Eva Balogh téměř denně. Její příspěvky jsou také souhrnně dostupné na jejím twitterovém účtu.

 

Rozhovor s Evou Balogh ZDE

17295

Globální pandemie bude zuřit do té doby, než WTO schválí výjimku z patentových práv na vakcíny

2. 12. 2021

čas čtení 6 minut

Pokud mezinárodní organizace podléhají karmě, pak náhlé odložení ministerské konference Světové obchodní organizace (WTO) bylo osudové. Zpráva o výskytu omikronu, nejnovější varianty koronaviru, nejenže způsobila odložení zasedání, ale také vrhla světlo na fakt, že se mezinárodnímu společenství nedaří dostat virus pod kontrolu.

Během posledních dvou let světová vědecká komunita zjistila, jaký patogen covid-19 způsobuje, a vyvinula vakcíny a antivirotika proti tomuto viru. Díky rychlé výrobě se vakcína dostala ke všem obyvatelům bohatých zemí, kteří o ni stáli. Trh však sám o sobě nedokázal zajistit dostatek vakcín pro zbytek světa, píší Joseph Stiglitz a Lori Wallach

17738

Nový německý superministr pro klima Robert Habeck musí povzbudit přechod na čistou energii

2. 12. 2021

čas čtení 4 minuty

Zelený politik Robert Habeck bude jako první německý "superministr" pro klima hrát klíčovou roli při plnění slibu budoucí vlády, že zemi přivede na cestu slučitelnou s limitem globálního oteplování 1,5 °C. Tento široce oblíbený spolustraník musí dohlížet na to, aby se vysoké vládní ambice v oblasti snižování emisí promítly do konkrétní energetické a klimatické politiky. Jako nadaný komunikátor a moderátor může dvaapadesátiletý muž čerpat ze svých zkušeností ministra pro transformaci energetiky v jedné z nejvýznamnějších německých větrných spolkových zemí. Čekají ho však mocné výzvy, píše Sören Amelang na webu cleanenergywire.org

30776

USA jsou největším světovým znečišťovatelem plastovým odpadem

2. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

Podle nové zprávy předložené federální vládě jsou USA největším světovým viníkem v produkci plastového odpadu. Země naléhavě potřebuje novou strategii na omezení obrovského množství plastů, které končí v oceánech.

Zpráva uvádí, že nástup levných a všestranných plastů vytvořil "globální záplavu plastového odpadu, který je zdánlivě všude, kam se podíváme", přičemž USA jsou hlavním přispěvatelem jednorázových plastů, které nakonec zamotávají a dusí mořské živočichy, poškozují ekosystémy a přinášejí škodlivé znečištění do potravinového řetězce, informuje list Guardian

 

16882

Pravý význam dekolonizace

2. 12. 2021

čas čtení 3 minuty

Nejnebezpečnější hrozbou pro zdraví a zdravotní rovnost je v současnosti antiglobalismus - popírání důkazů poukazujících na vnitřní vzájemnou závislost lidských bytostí, odmítání akceptovat nadnárodní povahu rizik ohrožujících náš blahobyt a odpor k institucím a jednotlivcům prosazujícím kosmopolitní hodnoty. Antiglobalismus stojí za neschopností vlád urychlit opatření k řešení klimatické krize, je příčinou neschopnosti národů koordinovat své reakce na pandemii a je základem divoké xenofobie vůči lidem, kteří prchají před konflikty a represemi. Proč je však antiglobalismus předmětem dekolonizace medicíny a globálního zdraví? Protože antiglobalismus není nic menšího než projekt rekolonizace, píše šéfredaktor časopisu Lancet Richard Horton

17282

Skutečně si Rusko brousí zuby na Ukrajinu?

2. 12. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

30756

V Britských listech byly v posledních dnech zveřejněny texty varující před možnou Putinovou invazí na Ukrajinu, k níž má podle amerických zpravodajců dojít na začátku nového roku. Primárním zdrojem těchto varovných tvrzení jsou americké zpravodajské služby. A ty – vzhledem k tragickým zkušenostem – nelze automaticky brát jako solidní informační zdroj, zvláště jde-li o konání ideologického protivníka. Je zapotřební klást si otázky a nacházet logické odpovědi. Je reálné, aby tak protřelý politický šachista jako je Vladimir Putin drasticky eskaloval vztahy se západními zeměmi v čele s USA v tak osudové době, kdy musíme společnými silami řešit klimatickou krizi a usilovat o snížení jaderné hrozby?

16637

Řecko začalo každý měsíc pokutovat neočkované občany nad šedesát částkou 100 euro

1. 12. 2021

čas čtení 2 minuty

V úterý 30. listopadu  zaznamenala Česká republika 21 973  denních nákaz.    Hospitalizováno je 6527 osob to je o 133 více než o den dříve. Celkem zemřelo v ČR 33 186 lidí, denní nárůst (i z předchozích dní) o 117 mrtvých (počty se doplňují z předchozích dní, v průměru nyní v ČR denně umírá kolem 100-110 osob.) Za posledních 14 dní je v ČR potvrzeno 2255 nákaz na 100 000 obyvatel, 1193 nákaz na 100 000 obyvatel za posledních 7 dní.

- Rozhodnutí řeckého premiéra pokutovat neočkované občany starší šedesáti let každý měsíc částkou 100 euro mělo dramatický účinek: během několika hodin po oznámení této pokuty se k očkování přihlásilo 6000 Řeků. Dosud se každý den nechávalo očkovat jen 2600 lidí starších 60 let. Pokuty se začnou vybírat od 16. ledna 2022. Premiér Kyriakos Mitsotakis zavedl tyto pokuty, protože v této věkové skupině dochází "k zbytečným úmrtím". Podle odhadů je 580 000 Řeků nad šedesát stále ještě neočkovaných. Ve srovnání s menšími evropskými zeměmi jako Dánsko nebo Portugalsko, které očkovaly 99 procent občanů starších 60 let, Řecko zaznamenalo desetkrát větší míru úmrtí. Řecko má 11 milionů obyvatel a na covid tam zemřelo 18 157 osob. (V ČR do úterý 30.11. zemřelo 33 069 lidí.)

- Vážná infekce covidem zdvojnásobuje pravděpodobnost úmrtí další rok. Koronavirus podstatně poškozuje dlouhodobé zdraví. ZDE 

- Ústav Roberta Kocha v Německu informoval ve středu o 67 186 nových nákazách a o 446 úmrtích. Je to nejvyšší počet denních mrtvých od 18. února 2021.

- Nigérie identifikovala první případy omikronu už letos v říjnu.

- Rakousko prodloužilo celonárodní lockdown na 20 dnů. Skončí 11. prosince. Asi 67 procent Rakušanů je očkováno dvěma vakcínami. Rakousko také v neděli zaznamenalo první nákazu omikronem.

- Budoucí německý kancléř Olaf Scholz podporuje povinné očkování.

18075

Mezitím v Absurdistánu 200

200 reportáží o vývoji v Polsku za posledních pět let. A budoucí vyhlídky?

1. 12. 2021 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

18075
 
Je tomu už víc než 5 let, co jsem začal se svým seriálem „Mezitím v Absurdistánu“.   Zpočátku to mělo být jen jednorázové, protože už jsem měl dost psaní o polské politice: kromě toho, že jsem byl sloupkař píšící o polských záležitostech pro jednu ze skotských televizních stanic, psal jsem také analýzy pro politický portál vydávaný v angličtině se sídlem na Slovensku. Tento seriál zde v Britských listech se zrodil z frustrace.

Víte, tou dobou jsem už začínal být trochu frustrovaný. Tehdy jsem byl již více než deset let novinářem a od roku 2012  jsem psal pro Britské listy a poprvé jsem nevěděl, o čem psát. Moji editoři očekávali, že udělám prognózu a analýzu toho, co může strana Právo a spravedlnost chtít dělat, ale i moje nejdivočejší předpovědi obvykle vypadaly v době, kdy byl materiál publikován, docela mírně. Snažil jsem se najít nějaké paralely k tomu, co se v Polsku děje, a našel jsem jednu: historickou knihu o Hitlerově nástupu k moci v meziválečném Německu. Už jsme byli za tím bodem, pravidla byla roztrhána na kusy a odhozena.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 Kč,  výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Rozhovor Britských listů | Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
6311