17942

Koronavirus: Drastický nárůst infekcí v ČR

27. 10. 2021

čas čtení 2 minuty


Zdroj: Seznam Zprávy

V úterý 26. října zaznamenala Česká republika další rekordní denní počet 6274 nákaz. Je to denní nárůst o 2012 infekcí.   Hospitalizováno je 1146 osob, je to denní nárůst o 91 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 648 lidí, je to denní nárůst o 19 mrtvých.

Nejpostiženější jsou České Budějovice (505 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (461 nákaz na 100 000 obyvatel), Prachatice (433 nákaz na 100 000 obyvatel), Prostějov (482 nákaz na 100 000 obyvatel), Brno venkov (419 nákaz na 100 000 obyvatel). Praha má 292 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE   


- Rusko oficiálně registrovalo 1123 denních mrtvých.

- Polsko poprvé od dubna zaznamenalo více než 8000 denních nákaz.

- Počet nákaz v ČR se za týden zdvojnásobil na 6274, informuje i Guardian.

 16764

Svět čelí katastrofálnímu oteplení nejméně o 2,7 stupňů Celsia, varuje OSN

27. 10. 2021

čas čtení 1 minuta

 

Svět se nechopil příležitosti napravit svou ekonomiku po covidové pandemii a čelí katastrofálnímu nárůstu teploty o nejméně 2,7 stupňů Celsia, jestliže jednotlivé země neposílí svou klimatickou strategii, konstatuje analýza OSN.


Tato analýza, zveřejněná v úterý, varuje, že současné přísliby akcí proti globálnímu oteplování by snížily emise uhlíku do roku 2030 jen o asi 7,5 procenta, což je daleko méně než snížení o 45 procent, jehož je podle vědců nutno, aby globální teplota nestoupla o více než 1,5 stupňů Celsia, což je cílem glasgowského summitu, který začíná v neděli.

Rozhovor Britských listů 437. Šok: ČR má jen 11% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proč tak málo?

26. 10. 2021

čas čtení 1 minuta



Německo získává více než 50 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Klimatická krize se zhoršuje a ohrožuje mladou generaci. Česká republika však zůstává v klidu. Z doby před rokem 1989 v ní přežívají zastaralé, absolutistické principy centralistického, státního řízení energetiky. Politikové prosazují nerealizovatelné obří projekty jaderných elektráren, jaké svět opouští. Dává to prostor korupci. Rozdíl v energetické politice České republiky a dalších postkomunistických zemí ve srovnání se Západem je propastný. Co se proti tomu dá dělat? Bohumil Kartous hovoří s odborníkem na jadernou problematiku a na ekologickou energetiku Janem Piňosem z organizace Zelený kruh. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 29. října 2021.


Británie: 65,3 procent elektrické energie z nízkouhlíkových zdrojů:

30720

Hovořme o domácí oligarchii, která dobyvačně kolonizuje ČR

27. 10. 2021

čas čtení 12 minut




 
Albín Sybera:

Vážení, diváci Britských listů, zdravím vás. Je tady se mnou dnes velmi zajímavý host, bývalý redaktor Deníku Referendum. Kampaňér Platformy pro environmentální a sociální otázky. V minulosti jsme tady s Janem Čulíkem hovořil o tom, jak je česká politika svým způsobem zacyklená v atmosféře a kleptokratických vztazích sahajících až do osmdesátých let, a vzhledem k tomu, že Josef Patočka publikoval řadu textů o české energetice, o vlivu českých společností na českou energetiku, tak bych si tady možná dovolil tímto navázat a zeptat se, zda je možné, že v současné české společnosti velké společnosti oligarchické jako například Sev.en Energy nebo EPH Daniela Křetínského jsou do určité míry tvarovány velkým těžkým průmyslem Československa sedmdesátých-osmdesátých let.

 17953

"Říšský Němec" v socialistickém Československu I.

27. 10. 2021 / Uwe Ladwig

čas čtení 17 minut

Foto: Uwe Ladwig

Svědectví Jana Čulíka o životě v Československu sedmdesátých let inspirovalo Uweho Ladwiga, aby Britským listům poskytl své vlastní vzpomínky na život v Československu. Napsal je v roce 2017. Vydáme je na pokračování. Dnes první část. Německá verze je ZDE


 
Za oponu a zpět
 
Toto je začátek série epizod, kterými chci čtenářům BL poskytnout určitý vhled do mých každodenních zážitků západního Němce, který žil v v druhé polovině 60. a 70. let mezi Hamburkem a Prahou, v době  přísně střežených státních hranic. (UL)


Co předcházelo

V roce 1951 jako Hamburčan jsem s otcem poprvé navštívil jeho rodiče, kteří žili ve východním Berlíně. Bylo to po měnové reformě provedené Západním Německem jako prostředek k oddělení Západního a Východního Německa a v důsledku reakce na blokádu Berlína ruskou armádou. Tehdy – v roce 1951 – existovaly SRN a NDR sotva dva roky, ale až v roce 1961 byla postavena zeď, která uzavírala Západní Berlín, a   mezi oběma německými státy ještě tehdy neexistoval žádný pás smrti. Bylo to před povstáním východoberlínských dělníků (1953) a před oficiálním založením Bundeswehru (1955) a východoněmecké Národní lidové armády (1956). Při pozdějších návštěvách jsem jezdil přes přísně střežené nádraží v Berlíně-Friedrichstrasse a dozvěděl jsem se o  takzvaném "Paláci slz", o hale odjezdů o  tamním hraničním přechodu. Znal jsem tato místa dostatečně dobře, když jsem v Hamburku v roce 1966 potkal jednu Češku...

 17953

Hinter den Vorhang und zurück I.

27. 10. 2021 / Uwe Ladwig

čas čtení 14 minut

Dieses ist der Beginn einer Episodenfolge, mit der ich den BL-Lesern einen gewissen Einblick in meine Alltagserfahrungen als Westdeutschen geben will, der in der zweiten Hälfte der 60er und den 70ern in und zwischen Hamburg und Prag lebte, in einer Zeit der streng bewachten Landesgrenzen.

Myslet kriticky a vlastním rozumem

27. 10. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

 

Znovu a znovu, už po mnoho let, se setkávám s názorem, že kriticky a vlastním rozumem myslí ten, kdo neuznává autority. Tito lidé, kteří sami sebe považují za nezávislé na jiných, se ovšem nenarodili s názory a vědomostmi, které právě mají. Představte si novorozence, který se právě narodí: může se rozhodnout, že nebude dbát na autority a že bude myslet kriticky? Vždyť nemá žádné pojmy, neví, co je to myslet, natož kriticky.

 16764

Ekologie je věda (nikoli vulgární výraz)

27. 10. 2021 / Beno Trávníček

čas čtení 5 minut

Naše ministerstvo školství nyní předělává rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání (dříve osnovy). To je vcelku přelomová věc. Dovoluji si proto tímto otevřeným textem právě TEĎ oslovit všechny minulé i budoucí zainteresované. Jakýmsi návodem pro práci na přerodu výuky, který se má začít uplatňovat ve školách od roku 2024, je dokument „Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030“, více tady https://velke-revize-zv.rvp.cz/.

 16764

Audio-rozhovory na téma globální konflikty a lokální souvislosti

27. 10. 2021

čas čtení 2 minuty

Vědci z výzkumného programu „Globální konflikty a lokální souvislosti“ a jejich spolupracovníci začali poskytovat rozhovory o důležitých otázkách naší doby. Věnují se nejen problémům spojeným s ozbrojenými konflikty, ale hlavně různým relevantním společenským, kulturním, civilizačním, právním, politickým či ekonomickým rozporům, jež jsou rovněž předpoklady a příčinami různých dalších střetů. Dosud bylo na platformě Spotify uveřejněno v podcastu šest rozhovorů: Globální konflikty a lokální souvislosti. Můžete si je poslechnout zde:

Rozhovor Britských listů 436. Splnit předvolební sliby bude pro novou vládu mimořádně obtížné

25. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



S politologem Václavem Žákem hovoří Jan Čulík o značně problematickém stavu české politiky, ekonomiky i zdravotního stavu země po nedávných všeobecných volbách. Drastickými problémy bude zřejmě ekonomika i pandemie. A Václav Žák trpí dlouhým covidem poté, co byl koronavirem nakažen už letos v lednu. Dlouhým covidem - o čemž mnoho lidí v ČR ani netuší, co to je, a zdravotnictví to neeviduje. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 26. října 2021.

 17955

Vizuální vandal

27. 10. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 13 minut

 

Jako vizuální vandal se někdy cítí uznávaný český vizuální umělec, dříve grafik a typograf, jehož začátky se nacházejí v kreativní grafice a ve veřejném prostoru v podobě graffiti. Je znám pod několika nicky tedy takzvanými writerskými přezdívkami, z nichž nejznámější jsou 2Rock, Key a Tron, Michal Škapa.

Pane Škapa, jak vzpomínáte na své úplné začátky v tvorbě graffiti byly spíše legální nebo ilegální?

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Rozhovor Britských listů 435. Co bude po Zemanovi?

20. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



Od všeobecných voleb v České republice před necelými čtrnácti dny se odehrává na politické scéně celá řada značně neuvěřitelných událostí. K tomu se sešli redaktoři Britských listů Jan Čulík, Bohumil Kartous a Albín Sybera, a v tomto Rozhovoru Britských listů hovoří o tom, co se děje a co bude dál. Tento rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 22. října 2021.

 16578

Jaké to bylo za komunismu - osobní svědectví Jana Čulíka - v kontextu dneška

23. 10. 2021 / Jan Čulík, Karel Dolejší, Albín Sybera

čas čtení 46 minut

Aktualizace, sobota večer: Do svědectví o životě v Československu v sedmdesátých letech jsem doplnil ještě několik dalších podrobností a obrázky, konstatuje Jan Čulík.

Výrok politologa Balíka o Babišovi na stránkách Aktuálně.cz vedl Karla Dolejšího k reminiscencím o normalizaci a k rozsáhlejší redakční diskusi. Karel Dolejší je ovlivněn zkušeností z Třebíče, kde prožil své mládí, z malého města, na jakých byl zřejmě teror komunistických funkcionářů na středních příčkách hierarchie režimu značně intenzivní. Podle svědectví Jana Čulíka, který prožil svá náctiletá a dvacátá léta v Praze, tam byla situace zcela jiná. A na vysoké škole měl v sedmdesátých letech i kolegy studenty z mnoha mimopražských měst, kteří absolutně nebyli komunisty. Tak těžko říct.

Karel Dolejší k tomu v závěru diskuse píše:

Angličané zuří, že brexit proměnil jejich zemi v království výkalů

27. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Zprivatizované anglické vodárenské společnosti (ve Skotsku jsou naštěství vodárny vlastněné státem, Skoti by nikdy neprodali své rodinné stříbro!), které od své privatizace za vlády Margaret Thatcherové vyplatily svým akcionářům dividendy ve výši mnoha desítek miliard liber, aniž by řádně investovaly do vodárenské infrastruktury, nejsou nyní v době častých dešťů schopny zabránit tomu, aby nevypouštěly do anglických řek a mořských pobřežních vod chemicky neupravené výkaly z kanalizace. Mimo jiné je to proto, že po brexitu nejsou tyto vodárenské společnosti schopny dovážet z Evropské unie potřebné chemikálie, které se normálně používají pro zneškodnění výkalů před jejich vypouštěním do řek.







 



Tisková zpráva:

Klimatická koalice a Zelený kruh vyzývají nově zvolenou politickou reprezentaci k transformaci energetiky a ozdravení krajiny

22. 10. 2021

čas čtení 5 minut

Konec uhlí 2030, podpora rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, reforma zemědělských dotací či přirozená obnova lesů - to vše najdou lídři a lídryně politických stran, jež uspěly v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, mezi požadavky na účinnou ochranu klimatu a přírody, které jim zaslaly Klimatická koalice a Zelený kruh. Koalice sdružující environmentální, sociální a rozvojové neziskové organizace zároveň nabízejí nové vládě spolupráci při obhajobě a provádění potřebných opatření. K financování strukturálních změn lze využít mimo jiné nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu. Je ale třeba nasměrovat je do perspektivních odvětví a modernizace ekonomiky. Nová politická reprezentace by měla zajistit rychlou transformaci k nízkouhlíkové a udržitelné ekonomice a přijmout opatření ke zvýšení odolnost krajiny. 

Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Tisková zpráva:

Platforma žádá předsedy stran vítězných koalic: změňte přístup státu k jadernému odpadu a nezapomeňte na obce!

27. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila předsedkyni a předsedy stran vítězných koalic v parlamentních volbách (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů), kteří připravují program nové vlády, aby nezapomněli na tisíce obyvatel, na které dnes dopadá vládní záměr vybudovat konečné úložiště. Chceme přijetí zákona, který posílí práva obcí při vyhledávání hlubinného úložiště a otevření se jiným koncepčním možnostem nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Opřít se můžeme o sliby některých lídrů kandidátek stran v krajích Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině, které nám poskytli před volbami. 

 17929

Za co může Richterová

22. 10. 2021 / Petr Chadraba

čas čtení 3 minuty

 
Je to těžký. Od doby, kdys dostal výpověď, už uplynulo pár let. Státní podpora za COVIDuu je minulost a teď už to Babiš nevytrhne. Navíc, asi trochu zklamal, vůdce, zatímco ty si kupuješ levnou desítku, on přelejvá prachy do Francie. Máš to těžký, o tom žádná, ale víš co, Richterová za to fakt nemůže.

Svět se mění a s ním Čechy. Jedním z vedlejších účinků evoluce je, že mizí tradiční mužská povolání ve výrobě a v zemědělství. Někdy se tomu říká mancession.

Tisková zpráva:

Do proměny uhelných regionů se zapojí veřejnost, vláda jí dá příležitost v Plánu spravedlivé územní transformace

27. 10. 2021

čas čtení 4 minuty

Rozdělením 41 miliard korun, které poskytla Evropská unie pro české kraje postižené těžbou a spalováním uhlí, se dnes zabývá vláda při jednání o Plánu spravedlivé územní transformace. Polovina prostředků je určena na velké strategické projekty krajů, univerzit a firem, velké firmy budou moci těžit i z druhé poloviny zdrojů. Po naléhání nevládních organizací ale plán obsahuje také aktivity k zapojení veřejnosti do spravedlivé transformace. Dalším krokem bude dialog s Evropskou komisí a následně finální schválení dokumentu na přelomu roku.

Tisková zpráva:

Projekt BIO v regionu rozvoněl plotny

27. 10. 2021

čas čtení 5 minut

Oblíbený projekt BIO v regionu, který se tento rok koná v Olomouckém kraji se těší nebývalému zájmu. V minulém týdnu proběhly semináře o biopotravinách ve Střední odborné škole Litovel, kterou následovala Střední škola gastronomie, farmářství a služeb Jeseník.

Tisková zpráva:

EuroZprávy.cz s Městskou částí Prahy 2 odhalí maršálovi RAF Janouškovi pamětní desku. Jsem dojatá, říká generálova praneteř

27. 10. 2021

čas čtení 10 minut

Pomohl vyhrát leteckou bitvu o Británii, do níž se zapsal jako hrdina, král Jiří VI. mu jako jedinému Čechoslovákovi, udělil hodnost leteckého maršála RAF. Vděku se ale nedočkal, po únorovém puči strávil dvanáct let v komunistických kriminálech, a když byl z nich propuštěn, musel jako skladník tahat těžký nábytek. Měl upadnout do zapomnění, což se naštěstí nestalo. A to i díky aktivitě vydavatelství INCORP a.s., do jehož portfolia patří mainstreamový zpravodajský server EuroZprávy.cz, které společně s Městskou částí Praha 2 odhalí armádnímu generálu Karlu Janouškovi ve středu 27. října 2021 v Malé Štěpánské 5 na Praze 2 v 10 hodin pamětní desku. Stane se tak v den 50. výročí, které uplyne od jeho smrti. „Je naší morální povinností takové hrdiny, jakým byl pan generál Karel Janoušek, připomínat,“ říká majitel a ředitel mediální skupiny INCORP Petr Zelinka, který projekt rovněž finančně podpořil.

 17930

Jen 1,15% z 51 281 osob, které zemřely v Anglii na covid, bylo očkovaných

22. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta

Z 51 281 osob, které v Anglii zemřely na covid od 2. ledna do 2. července 2021, bylo jen 640 plně očkovaných, a z těchto očkovaných mrtvých mnozí zemřeli před uběhnutím čtrnácti dní po druhém očkování, kdy teprve začne vakcína být funkční, uvádí oficiální vládní britský Národní statistický úřad:


Z mrtvých, kteří zemřeli v tomto období na covid, bylo tedy plně očkováno jen 1, 25 procenta:



Obrovské rozdíly zaznamenali britští statistikové i v míře hospitalizací. V níže uvedeném grafu  je procento hospitalizovaných neočkovaných osob  označena červeně, očkovaných modře:

Zdroj ZDE (minuta 3)

25890

Jak budou interpretovat naši zničenou lidskou civilizaci paleontologové za sto milionů let?

26. 10. 2021

čas čtení 5 minut

Moderátor: Celá lidská civilizace, od vzniku zemědělství a dál, vznikla během 12 000 let krátkého, a upřímně řečeno, bizarního období klimatické stability na planetě Zemi, známého jako holocén. Hovoříme teď s profesorem Janem Zalasewiczem, geologem z University of Leicester. Pane profesore, co je to holocén a proč je to tak neobyklé období v klimatické historii této planety?

Jan Zalasewicz: Holocén je poslední z několika poněkud krátkých období tepla na této planetě. V dobách ledových. A holocén je neobvyklý, protože je pozoruhodně stabilní. Jde o stabilitu klimatu a po dobu posledních sedmi tisíc let také úrovně hladiny moří. To umožnilo lidstvu a civilizaci, aby se rozvinula, kolonizovala pobřeží a všechny tyhle věcí. Většina dob ledových byla daleko nestabilnější. Klima se radikálně měnilo skoro každých tisíc let. Takže v těch dobách bylo velmi obtížné založit jakoukoliv usazenou civilizaci.

Rozhovor Britských listů 434. Vyrovnávání se s historií po česko-německu

19. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



Český spisovatel Jaroslav Rudiš žijící v Berlíně dostal významnou cenu, Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Udělil mu ji prezident Frank-Walter Steinmeier. Doba, kdy čeští spisovatelé vládli světu, je dávno za námi. Proto je nesmírně zajímavé a pozitivní, že český spisovatel tak silně zaujal Němce. Co je to v jeho tvorbě, co německé čtenáře fascinuje? O tom mluví Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů s kritikem Petrem Fischerem. Tento rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 19. října 2021.

 16764

Světová meteorologická organizace: Koncentrace skleníkových plynů radikálně vzrostla

26. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Moderátorka: Nejnovější v pondělí zveřejněná data jsou dalšími alarmujícími informacemi. Světová meteorologická organizace konstatuje, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře je nyní na rekordní úrovni. A to navzdory tomu, že se svět v důsledku pandemie zpomalil. Varuje, že svět je velmi  daleko od strategie, kterou je třeba následovat k omezení globálního oteplování.  Profesor   Petteri Taalas je generální tajemník Světové meteorologické organizace. Dobré odpoledne.

Petteri Taalas: Dobré odpoledne.

Moderátorka: Snad se dalo očekávat, že pandemie trochu zpomalí vypouštění CO2 a dalších skleníkových plynů do atmosféry. Vaše data ale dokazují, že se děje něco, co prodlužuje přítomnost CO2 v atmosféře?

Channel 4 News: Katastrofální situace je v amazonském pralese

26. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta

Brazilský ultrapravicový prezident Jair Bolsonaro zlikvidoval veškeré ekologické normy pro amazonský prales a zrušil ekologickou policii. Povzbuzuje Brazilce, aby amazonský prales, životně důležité plíce světa, vypalovali a káceli a proměňovali v zemědělskou půdu pro chov dobytka. Brazilci netuší, že likvidace pralesa povede k vzniku sucha, takže zemědělské půdy nebude možno používat.

Do Amazonie se hrnou tisíce Brazilců, likvidují prales a zakládají si tam novou zemědělskou existenci. Tam, kde třicet let nikdo nesměl kácet les, se hromadně vypalují stromy i vegetace. "Když nebudeme mýtit zdejší prales, Evropa nebude mít hovězí," vysvětlil jeden nově příchozí brazilský "zlatokop":



https://twitter.com/Channel4News/status/1452723386254233610?s=20

Tyto volby byly totální zradou mladé generace

22. 10. 2021

čas čtení 14 minut



Jan Čulík:

Mnozí lidé v těchto dnech možná velmi oprávněně se zabývají hlavně tím, že pan prezident Zeman v nemocnici velmi pravděpodobně v bezvědomí podepisuje nejrůznější zákony a akty. Je to důležité se tím zabývat, ale myslím si, že jsou trošku ještě důležitější věci, a to je výsledek nedávných všeobecných voleb. A povšiml jsem si výroku jednoho komentátora, který řekl něco v tom smyslu, jsme v té české politice natolik v háji, že musíme být vděční, že se do vlády vrací devadesátková pravice. No já nevím, je tomu skutečně tak? V dnešním rozhovoru Britských listů máme, vážení televizní diváci, pana Ondřeje Slačálka, politologa a ten hovoří něco o jakémsi generačním sporu nebo možná generační revoluci a potom, že ten nepoměr je 190 křesel vůči čtyřem. Pane, Slačálku, co tím myslíte?

 17942

Koronavirus: Papua Nová Guinea schválila pohřbívání obětí covidu do hromadných hrobů

26. 10. 2021

čas čtení 2 minuty

V pondělí 25. října zaznamenala Česká republika další rekordní denní počet 4262 nákaz.   Hospitalizováno je 1055 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 648 lidí. Nejpostiženější jsou České Budějovice (438 nákaz na 100 000 obyvatel), Ostrava (426 nákaz na 100 000 obyvatel),  Prostějov (415 nákaz na 100 000 obyvatel), Brno venkov (380 nákaz na 100 000 obyvatel) a Prachatice (372 nákaz na 100 000 obyvatel). Praha má 253 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE   

- Ukrajina zaznamenala rekordní počet 734 denních mrtvých. Předchozí rekord byl 22. říja 614 mrtvých. Za posledních 24 hodin bylo na Ukrajině registrováno 19 120 nových nákaz. Americká Střediska pro zvládání nemocí (CDC) umístila Ukrajinu na seznam rizikových zemí. Na tomto americkém seznamu je 77 zemí, včetně Británie.

- Ředitelé britských škol svědčí o nekalých metodách odpůrců očkování, kteří terorizují školní děti i jejich učitele.

 17510

Profesor Nicholas Stern: Ekonomové vážně podcenili hodnotu životů mladých lidí

26. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

 
Mnoho ekonomických analýz klimatické krize "brutálně podceňuje hodnotu životů mladých lidí a budoucích generací," varoval v úterý před klimatickým summitem v Glasgow profesor Nicholas Stern.

Ekonomové neberou v úvahu "obrovská rizika a potenciální ztráty na životech", k nimž může dojít v důsledku klimatické krize. Také brutálně podcenili rychlost, jíž klesají náklady na čisté technologie, na solární a větrnou energii. Náklady na obnovitelné zdroje energie dramaticky poklesly a 75 procent globálních emisí je nyní pokryto přísliby národních vlád, že zavedou kroky k snížení emisí na nulu.

 17950

USA: Bude hůř

26. 10. 2021 / Milan Kohout

čas čtení 1 minuta


Rozdělení bostonské společnosti na ukrutně bohaté a ukrutně chudé díky neoliberálnímu kapitalismu posledních let  začíná akcelerovat. 

Bezohlednou, takzvanou “gentrifikací” přetváří zbohatlická třída obyvatel  celé městské čtvrtě k obrazu luxusního bydlení a tím vytáčí do neuvěřitelných výšek nájmy a vytlačuje chudší lidí z těchto území.

Jen zázrakem v jedné takové čtvrti, v budově obývané jen umělci, již patnáct let bydlím. 
Před lety jsme si zde v bostonském přístavu společnými silami vytvořili únikové bydlení s regulovaným najemným a tím jsme se obrnili proti vytlačení ze čtvrti. Ale většina mých ostatních kámošů umělců se už dávno musela z této původně umělci obývané čtvrti odstěhovat.

 17948

Dělnická třída je třída lidí námezdně pracujících. Potřebuje svou politickou stranu

26. 10. 2021 / František Řezáč

čas čtení 3 minuty

V závěru rozhovoru s Václavem Žákem je zmínka o sociální demokracii, Jmenovitě o ČSSD.

Také v rozhovoru s dalším politologem Jiřím Pehe se klade přímo otázka: Jak to bude po volbách v ČR bez centristické levice?

Myslím si, že je v první řadě třeba si vyjasnit pojmy, především vidět rozdíl mezi malou českou politickou stranou ČSSD a sociální demokracií jako ideou či hnutím, které se touto ideou inspirovalo, tedy hnutím dělnickým. 

ČSSD je pro mnoho komentátorů vyřízena, tak ji vyřiďme taky hned na začátku.


 16451

Whistleblowerka: Zuckerberg ovládá tři miliardy lidí

26. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

 

Frances Haugenová, bývalá zaměstnankyně Facebooku, řekla v britské Dolní sněmovně, že Mark Zuckerberg "jednostranně vládne nad třemi miliardami lidí"


Haugenová naléhavě požadovala externí regulaci a zkrocení managementu Facebooku, čímž by se omezily škody, které Facebook páchá společnosti.

Haugenová, bývalá zaměstnankyně Facebooku, které zveřejnila desetitisíce alarmujících dokumentů o tom, jak funguje vnitřní kultura Facebooku, přicestovala z USA do Londýna na parlamentní slyšení a do jisté míry podpořila návrhy britské vlády na regulaci sociálních sítí, které mají jejich majitele přimět přijmout určitou míru odpovědnosti za obsah na jejich serverech.

 17942

Nápisy na hrobech: Důvěřuju svému vlastnímu imunitnímu systému

25. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta

- Mě vynechte!
- Pro mě ne!
- Já si udržím své tělo nedotčené
- Nepřesvědčen.
- S těmi vakcínami nespěchám.
- Ta pandemie se vám jen zdá.
- Ne, děkuji.
- Jsem volnomyšlenkář.
- Kdo z tohohle všeho má prospěch?
- Mé tělo, má volba.
- Jen ještě počkejme.
- Vyvinuli to příliš rychle.
- Důvěřuju svému imunitnímu systému.

- Je to příliš složitá otázka.

 17931

Vakcína proti covidu chrání očkované z 98,75 procent. Česká vláda vám to ale neřekne

25. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta


Fakta mlčí: Když už naše vláda anti-covidové očkování dostatečně nepropaguje, mohla lidem alespoň přehledně zprostředkovat základní statistiky o tom, jak moc je očkování efektivní, píše Daniel Münich.

Tedy kolikrát očkování snižuje pravděpodobnost nakažení se, vážného průběhu, hospitalizace, dlouhodobých následků a smrti.

A to vše samozřejmě podle věkových skupin, protože jinak to dost postrádá smysl.

Nic takového ovšem na hlavním informačním webu o vývoji pandemie veřejnost nenajde.

Prý si to ale lidé během příštího lockdownu spočítají doma nebo v nemocnici.

Vyrovnávání se s historii po česko-německu

25. 10. 2021

čas čtení 15 minut



Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, 1. října 2021 dostal spisovatel Jaroslav Rudiš, který žije v Berlíně, velmi významnou cenu. Je to Záslužný řád spolkové republiky Německo, udělil mu ji Frank-Walter Steinmeier a tu cenu dostal za to, že Jaroslav Rudiš přispívá k  porozumění mezi Českou republikou a Německem svými literárními díly. Já si myslím, vážení televizní diváci, že to je opravdu docela zásadní mezník, zásadní věc, protože v dnešní době už nemáme takovou situaci, která paradoxně existovalo v sedmdesátých nebo v osmdesátých letech, kdy čeští spisovatelé, kteří byli tedy v Československu zakázáni, byli globálně známí. Já se pamatuji, že někdy v osmdesátých letech tak kolem roku 1985 tehdy britský deník Guardian, měl ještě ten obrovský formát, takový ten světový formát, a  tam měli jednu velkou stránku vždycky, Čtení na léto, a já to otevřel a viděl jsem, že asi osmdesát procent těch doporučovaných autorů bylo českých. V tomto globálním deníku. Václav Havel, Bohumil Hrabal, Milan Kundera, Josef Škvorecký. Tak to zmizelo a dneska se v podstatě o české literatuře ve vnějším světě toho příliš neví, takže si myslím, že je velmi významné, že čelnou německou cenu udělovanou německým prezidentem dostává český autor. V dnešním Rozhovoru Britských listů máme kritika, pana Petra Fischera, který je velmi obeznámen se situací v Německu nejen politickou, ale i kulturní. A já bych se ho chtěl zeptat, pane Fischere, co to tam ten Jaroslav Rudiš v tom Berlíně dělá, že to má takový obrovský význam.

30655

Co plyne z Mynářova videa

25. 10. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Včera jsem s velkým zájmem v Otázkách V. Moravce sledoval debatu o panu prezidentovi se šéfy obou komor parlamentu. Pan předseda Sněmovny de facto připustil, že byl využit, když ho pan kancléř přivedl k panu prezidentovi na oddělení intenzivní péče Ústřední vojenské nemocnice. Vyslovil přání, že tak vyhověl přání prezidenta republiky, nicméně bylo znát, že si sám není jistý, zda prezident byl s to si něco takového přát.

 16578

Life in communist Czechoslovakia in the 1970s

25. 10. 2021 / Jan Čulík

čas čtení 32 minut

Jan Čulík's testimony about his student years in the normalization of the 1970s, published in connection with an ongoing debate about the nature of communism in the Czech Republic now

Toto je anglický překlad svědectví Jana Čulíka o životě v komunistickém Československu v sedmdesátých letech. Český originál je ZDE

How I was admitted to university study, even though I wasn't even in the Socialist Union of Youth


Probably it all depended terribly much on the circumstances and also whether the person lived in Prague or outside Prague. I got into the Faculty of Arts of Charles University in Prague in 1972, at a time of raging post-invasion clampdown and the restoration of neo-Stalinism, I was not even a member of the SSM, the Socialist Union of Youth.

Have I ever explained to you how this happened? Our professor of English, a well-known translator, Dr. Jarmila Emmerová, a close friend of writer Josef Škvorecký (one of the "Irena" characters, who appear in his fiction), later told me that she had noticed that I had passed the university entrance exam for English very well, but there was a problem - I was not a member of the SSM.

 17691

Český populistický cyklus je nachystán k tomu, aby se opakoval

25. 10. 2021 / Albín Sybera

čas čtení 16 minut


Česká zkrácená verze dvoudílné série, která vyšla ve Visegrad Insight k povolební situaci v České republice. Anglické originály vyšly jako Czechia Forces a Political Collision into Overtime a The Czech Populist Cycle is Set to Repeat

Výsledky voleb v České republice představují částečné vítězství liberální demokracie, měřeno podle moskevských nebo budapešťských standardů, ale není to žádné příjemné vítězství, měřeno podle standardů Bruselu nebo Berlína.


 17938

Naprostý rozklad právního státu v České republice:

Etický kodex České advokátní komory v praxi

25. 10. 2021 / Oldřich Maděra

čas čtení 6 minut

Ing Oldřich Maděra se soudí s ČEZem. Jeho advokát mu nedávno oznámil, že ho přestává zastupovat, protože se rozhodl stát se zaměstnancem ČEZu! Česká advokátní komora  na stížnost Ing. Maděrovi odpověděla, že k porušení jejího Etického kodexu tímto advokátem  "nedošlo". Advokát totiž prý "nepřešel k firmě, která by byla vlastnictvím ČEZu, s nímž má Ing. Maděra právní spor." Je to lež. Právník PŘEŠEL k firmě, která je stoprocentním vlastnictvím ČEZU.

Česká advokátní komoro, proč lžete?

* * *

Ing. Oldřich Maděra píše:

Vážení čtenáři Britských listů, pokud se budete náhodou chtít soudit v Čechách, tak si prosím dejte pozor, abyste nesedli na lep nějakému právnímu šmejdovi nebo vinkláři (německy Winkelschreiberei) jak je to popsáno například zde. Raději si vyberte právního profesionála, advokáta, který je členem České advokátní komory. Web České advokátní komory naleznete zde. Všichni tito právní profesionálové, tedy advokáti ČR, jsou nejen sdruženi v České advokátní komoře, ale samozřejmě jsou závázáni dodržovat Etický kodex České advokátní komory, který pak naleznete zde. Pokud se podíváte zejména na druhý oddíl, článek 6, cituji:

Oddíl druhý

Povinnosti advokáta ke klientovi

Čl. 6

Základní pravidla

(1) Oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty.”

 16447

Sám sobě samotkou

25. 10. 2021 / Petr Haraším

čas čtení 13 minut

 

Z mnoha dostupných článků v médiích bylo patrno, že Kreml vyslal mafiánské hackery, aby se ve světě ztracenců poohlédli po nějakých informacích. Britský The Sun přikořenil situaci a napsal, na základě cvrkotu cvrčka z bezpečnostních zdrojů, že kremelští agenti ukradli plány Astry i Zenecy. Plány pak využili, slavní to vědátoři, k doladění dvoudávkového originálního Sputniku. Aktuálně se britská média (ne všechna) Kremlu omluvila. Proč to udělala, zůstává záhadou. Že by si Kreml stěžoval u Johnsona? Že když konzervativcům tak dobře platí (přes správně vychované kremelské oligarchy), tak ať si laskavě odpustí obdobné narážky! Stejně jim žádný soudruh nevěří.

 16637

Neodpovědní novináři způsobující smrt: Šílenství na Seznamu

25. 10. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

 
Tak profesor Thon to dotáhl až na Seznam. Nechápu, odkud své hypotézy o boji s epidemií pomocí dexametazonu a léků proti srážlivosti krve bere. Kdyby třeba dal odkaz na nějakou vědeckou publikaci nebo na zemi, kde to praktikují. Navíc to podává tak, že vlastně jde o finanční motivy, které brání této "revoluční" strategii bojovat s epidemií - takže vlastně se tam skrývá ten typický narativ, který ve společnosti vyvolává zuřivý rozklad důvěry v instituce a šílenou potřebu vyznávat fantasmagorie typu chemtrails. Třeba spojování covidu s "precizní" léčbou" a s nasazováním kortikoidů v domácí léčbě proti covidu mi přiijde jako naprostý výron šílenství.

"Naše medicína už má možnosti precizní léčby, jenže je zanedbaná. Jsou to takzvaná imunosupresiva, ale musí se nasadit již v domácím ošetřování, to jest dříve, než dojde k rozvoji onemocnění. To se neděje a pak je pozdě."

Myslím, že prof. Thon propadl pocitu vlastní důležitosti na základě "selským rozumem spojených poznatků" - bohužel nejde o nějaký ryze vědecký kontext, že by si třeba myslel něco šíleného o nějakém mechanismu v buňce, ale jde o lidské životy a zásadní zdravotní a společenskou krizi.

 17943

172 oper

25. 10. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 11 minut


Takový vysoký počet oper má na svém kontě známý italský barokní hudební skladatel, Antonio Draghi (1634 –1700), který kromě nich složil i řadu oratoríí, kantát a dalších církevních i jiných hudebních děl. Je o něm známo, že působil jako vrchní kapelník císařské kapely Leopolda I., a dokonce i s celým císařským dvorem v letech 1679–80 zavítal na návštěvu Prahy, v níž na svých koncertech uvedl tři oratoria a také první komickou operu v českých zemích La patienza di Socrate con due mogli v překladu Sokratova trpělivost s dvěma ženami. A právě v minulých dnech proběhla na prknech Zámeckého barokního divadla na V. zámeckém nádvoří Zámku Český Krumlov novodobá světová premiéra jeho další barokní opery, kterou se sólisty zrežírovala Zuzana Vrbová za doprovodu barokního orchestru Hof-Musici (Dvorní hudebníci), kterou od cembala řídil jeho umělecký vedoucí Ondřej Macek.

Pane Macku, jak náročné je pro vás řízení barokní opery od cembala?

 17946

Koronavirus: Jedinou záchranou jsou vakcíny

25. 10. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 14 minut

Covid neskončil, Covid trvá. Zmatená doba a těžká rozhodnutí
 
Situaci znáte, takže nemusím podrobně rozebírat - ilustrují ji obrázky.

Jak je možné, že čísla takhle eskalují, když jsme všichni buď naočkovaní, promoření nebo obojí zaráz? Není to složité, vždy působí více vlivů směrem nahoru a dolů a skládají výsledek:

(+) naočkování, nicméně 4 mil. osob bez dávky

(+) promoření, těžko odhadnutelné, 1-3 mil (?)

(-) postupne vyvětrávající imunita po očkování (může jit až na 20%, horší pro starší lidi, klesá v čase)

(-) postupně vyvětrávající imunita po prodělání (hlavní vlna prodělání byla před 9-12 měsíci)

(-) daleko vyšší infekčnost varianty delta (R = 6-9, dva- až třikrát horší než předchozí varianta)

(-) menší dodržování opatření: lidé jsou otrávení a rezistentní.

30726

Co bude po Zemanovi?

26. 10. 2021

čas čtení 16 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 435.

Jan Čulík:

Tak si myslím, že by jsme se měli trošku zamyslet nad poněkud neuvěřitelnými politickými událostmi v České republice v těchto dnech, vážení televizní diváci, pozvali jsme si redaktory kolegy z Britských listů Bohumila Kartouse a Albína Syberu. No, tak, jedna věc, na kterou na kterou jsem chtěl poukázat  v tomto stručném úvodu: my víme, už asi tři neděle, že  z kruhů toho lékařského konsilia prezidentského, protože v Čechách se neudrží nic utajené a mně ale to připadá jako v podstatě obscénní, že tady vzniká v té zemi prostě dvojí klasa občanů. Jednak jsou to ti novináři, kteří mají informace, ale oni je utajují, protože jako by se nemohlo říct vlastně, co tomu prezidentovi je. A potom jsou  ti normální lidé,  kteří zůstávají  v  nevědomosti, a tohle by asi nemělo podle mě existovat. Samozřejmě jsou tady různé etické otázky, na kolik se jaké podrobnosti o onemocnění prezidenta mají zveřejňovat. Ovšem je to veřejná osobnost. No a potom samozřejmě nebudu tady opakovat všechno, co se v posledních dnech děje, i když si myslím, pánové, jak ten pan vedoucí té prezidentské kanceláře Mynář, vlastně co si myslel, že to udrží prostě takhle neměnné? Já nevím, snad řadu týdnů nebo měsíců, pane Kartousi, co si o tom myslíte? Já teda tomu vlastně skoro nerozumím.

 16987

Zpráva o stavu jaderného průmyslu: Podíl jádra na světové energetice setrvale klesá

26. 10. 2021

čas čtení 7 minut

Prezentace o stavu světového jaderného průmyslu je zajímavé statistické shrnutí, ze kterého je hezky vidět, že české vlády hrnou zemi do ekonomicky riskantního jaderného dobrodružství, zatímco ten zbytek světa, kde jádro je, investice utlumuje. Česko je tak společně s konzervativní komunistickou Čínou globálně ojedinělý jev. Autor zprávy upozorňuje, že jádro pomáhá vytvářet netržní, netransparentní a korupční prostředí, konstatuje Albín Sybera.

K níže publikované informaci o prezentaci tohoto projektu dodává Jan Piňos:

Zprávy o stavu JE ve světě hlavního autora Mycla Schneidera a jeho mezinárodního expertního týmu. Zpráva  jasně na mnoha faktech prokazuje neodůvodněnost projaderného optimismu v ČR, který se vymyká realitě. Doporučuji hlavně ty kapitoly, které osvětlují slepé skvrny povědomí o jaderné energie u nás, jako je nevyhnutelné stárnutí jaderných elektráren, jejich vyřazování z provozu a likvidace, korupce a kriminalita provázející jadernou energetiku či obrovský nepoměr mezi růstem OZE a ústupem JE.

tisková zpráva s hlavními závěry (vydaná po prezentaci 19.10.): https://temelin.cz/aktuality/energeticka-politika/zprava-o-stavu-jaderneho-prumyslu-podil-jadra-na-svetove-energetice-setrvale-klesa

stručné shrnutí: https://temelin.cz/images/PDF/wnisr_2021_shrnuti_cz.pdf

videozáznam akce/webináře v angličtině: hodinová autorova prezentace, další hodinu odpovídá na otázky, v živé formě to stojí za zhlédnutí: https://youtu.be/t9HnNPWtZ-E

celá zpráva (včetně starších a dalších zajímavých zpráv a analýz o JE ve světě) je zde: https://www.worldnuclearreport.org/

Dovoluji si na závěr citovat Mycla Schneidera, energetického analytika a hlavního autora zprávy, který ji vydává už patnáct let: “Považuji za znepokojující, že stále roste rozdíl mezi tím, jak široká veřejnost vnímá jadernou energetiku, a skutečným stavem tohoto sektoru. Příspěvek jaderných elektráren k energetickému zásobování klesá v globálním měřítku k bezvýznamnosti. Řada projektů, o kterých se mluví, zůstává pouze v oblasti divoké fantazie."

Channel 4 News: Je životně důležité zlikvidovat největší uhelnou elektrárnu v Evropě, v polském Belchatówě

26. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta

V předvečer summitu o globálním oteplování v Glasgow věnovaly Channel 4 News celých svých 55 minut problematické klimatické krize. Reportér Alex Thomson živě informoval o závažném problému - největší uhelné elektrárně v Evropě, v polském Belchatowě. Polsko závisí z osmdesáti procent na elektrické energii vyráběné spalováním uhlí! Střední Evropa, Polsko, Slovensko, Česká republika, budou muset dělat velmi razantní kroky, zdůraznil reportér:


Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

11640