Jak jsme připraveni na ptačí chřipku u lidí?

12. 5. 2024

 

Zdá se, že jde o první známý případ ptačí chřipky, která se na člověka dostala z jiného savce. „Na vědecké úrovni i na úrovni veřejného zdraví panují stále větší obavy,“ říká dr. Gregory Poland, ředitel výzkumné skupiny pro vakcíny na Mayo Clinic, který již dříve přirovnal rostoucí míru infekce mezi zvířaty k „dunění před zemětřesením“.

    Je zřejmé, že před několika lety se současný kmen ptačí chřipky změnil, aby se stal nadměrně nabitým

Ačkoli je virus H5N1 dobře známý svým ničivým dopadem na populace volně žijících ptáků a drůbeží farmy v USA - k 5. květnu bylo v USA ve 48 státech nakaženo 91 milionů chovaných ptáků - Polanda znepokojily zejména zprávy o tom, že se tímto virem nakazily domácí kočky od dobytka a vážně onemocněly nebo zemřely. „Máme jen velmi málo výzkumů, které by nám řekly, jak k tomu všemu u dobytka dochází a jak se to šíří,“ říká.

Ve Velké Británii získal virolog profesor Paul Digard a jeho tým z Roslinova institutu v Edinburghu v loňském roce další grant ve výši 3,3 milionu liber na zintenzivnění výzkumu ptačí chřipky a posouzení rizika, které by mohl současný kmen H5N1 představovat pro člověka.

„Chřipka se neustále vyvíjí a je zřejmé, že před několika lety se současný kmen ptačí chřipky změnil a stal se superchřipkou,“ říká Digard. „Nyní, když se zdá, že je poměrně rozšířený v populaci krav v USA, je to mnohem přímější cesta, kudy by se mohl přenést na lidi a získat adaptace potřebné k tomu, aby se stal pandemií.“

Úkolem Roslinova týmu je zjistit přesné změny v sekvenci viru, které mu zřejmě umožňují infikovat krávy, a poté tento kmen otestovat v laboratoři na lidských buňkách a miniaturních orgánech. Konečným cílem bude předpovědět, zda začíná být nebezpečnější pro lidi a zvířata, která žijí v naší blízkosti, a předat tyto informace příslušným orgánům veřejného zdraví.


Pokud zjištění vzbudí obavy, mohlo by to vládě poskytnout více důkazů, aby začala posilovat národní zásoby vakcín proti chřipce. V loňském roce se objevily zprávy, že britská Agentura pro zdravotní bezpečnost provedla nákup vhodných očkovacích látek, zatímco USA nashromáždily národní rezervu čtyř typů vakcín proti chřipce, které by mohly poskytnout určitou ochranu proti H5N1 v případě budoucího vypuknutí epidemie. Ani tyto zásoby by však nestačily pro celou zemi a Digard vysvětluje, že vlády stojí před zoufale obtížným rozhodnutím, pokud jde o vyvážení ekonomických nákladů na vakcíny a snahu zajistit, aby byly na případnou epidemii co nejlépe připraveny.

„Problémem je rozhodnout se, kdy zmáčknout spoušť,“ říká. „Protože pokud budete čekat, až už bude pandemie, pak budete hrát na honěnou a víte, že nebudete schopni rychle vyrobit dostatek vakcín, abyste ochránili všechny.“

Úzké hrdlo vakcíny

Pokud by se virus H5N1 skutečně začal šířit mezi lidmi, dobrou zprávou je, že svět má v poslední době dostatek zkušeností se zaváděním rozsáhlých očkovacích programů. V současné době bylo podáno více než 13 miliard dávek vakcín Covid-19, které pokrývají 70 % světové populace, zatímco na vrcholu epidemie prasečí chřipky v roce 2009 bylo vyrobeno přibližně 3 miliardy dávek vakcín.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) existují dvě kandidátské vakcíny proti příbuznému kmeni chřipkových virů, které by mohly být v případě potřeby dodány během několika týdnů. Různí výrobci mají také zvláštní povolení od regulačních orgánů k aktualizaci svých vakcín proti chřipce s příslušnými cíli z kmene H5N1, aniž by museli žádat o novou licenci.


Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že podle jejích odhadů by v případě pandemie H5N1 mohlo být během jednoho roku vyrobeno 4-8 miliard dávek chřipkových vakcín. Podle odborníků by to vyžadovalo výrazné rozšíření celosvětové kapacity pro výrobu vakcín proti chřipce, která se odhaduje na přibližně 1,2 miliardy dávek.

„Nezapomeňte, že k dosažení ochranné imunity je zapotřebí dvou dávek s odstupem tří až čtyř týdnů,“ říká Poland. „Můžete si to rychle spočítat a zjistit, jak na tom jsme.“

Ačkoli výrobci pracují na vakcínách proti H5N1 již od poloviny roku 2000, výzkum vždy naznačoval, že představují mnohem větší technickou výzvu než každoročně distribuované vakcíny proti sezónní chřipce. Zejména se zdá, že tyto vakcíny vyžadují mnohem větší dávku, aby vyvolaly dostatečnou imunitní odpověď. Dávka kandidátské vakcíny proti H5N1 vyráběné francouzskou farmaceutickou společností Sanofi má 90 mikrogramů, což je šestkrát více než u typické vakcíny proti sezónní chřipce. Podle Polska by tak bylo mnohem náročnější vyrábět očkovací látku v potřebném rozsahu.

Předpovědi WHO ohledně kapacity se mohou opírat o zvýšení výroby adjuvantních vakcín. Ty využívají další složku neboli adjuvans, která se kombinuje s vakcínou, aby posílila imunitní odpověď, což umožňuje mnohem menší dávku, kterou je snadnější vyrábět ve velkém množství. Farmaceutická společnost GSK uvádí, že její vakcína proti pandemické chřipce Adjupanrix, která využívá adjuvans, má dávku 3,75 mikrogramů. „V roce 2022 jsme podepsali smlouvu s Úřadem EU pro připravenost na mimořádné zdravotní situace a reakci na ně o rezervaci budoucí výroby a dodávek 85 milionů dávek vakcíny Adjupanrix,“ uvádí společnost. „V případě pandemie chřipky vyhlášené WHO tak bude zajištěna připravená výroba a dodávky přípravku Adjupanrix do 12 členských států EU.“

Rychlost výroby by se však stále mohla ukázat jako překážka. V případě pandemie H5N1 WHO odhaduje, že 79 % vyrobených vakcín by bylo vyrobeno tradičními technologiemi zlatého standardu, které vyžadují inkubaci ve slepičích vejcích. Zatímco mluvčí společnosti Sanofi uvedl, že během pandemie prasečí chřipky v roce 2009 byly vakcíny vyrobeny během tří měsíců, je známo, že platformy založené na vejcích jsou časově náročnější: proces může trvat až šest měsíců.

Novější technologie

Místo toho by mohla být opět důležitým nástrojem technologie messengerové RNA (mRNA), která se ukázala jako neocenitelná při výrobě vakcín proti  Covidu-19. Je známo, že tato platforma je rychlejší a účinnější než starší technologie založené na vejcích. V současné době probíhají klinické studie, na kterých spolupracují jak společnosti Moderna, tak GSK a CureVac, a které testují vakcíny proti H5N1 na lidech. Vzhledem k dřívějším potížím se stimulací dostatečné imunitní odpovědi na H5N1 však podle Digarda není dostatek údajů pro zkoumání možné účinnosti mRNA vakcín.

„Je to technologie, která je potenciálně použitelná i v tomto případě,“ říká. „Nemyslím si, že zatím máme k dispozici údaje, na jejichž základě bychom mohli říci, že funguje stejně dobře.“

Vzhledem k tomu, že virus H5N1 je stále z velké části omezen na zvířecí populaci, může být jedním z nápadů, jak snížit přenos a omezit možnost přeskoku na člověka, masové očkování drůbeže a hospodářských zvířat. Karen Groganová, docentka z Centra pro diagnostiku a výzkum drůbeže na Georgijské univerzitě, však není přesvědčena, že by to přineslo výraznou změnu.

    Pokud přesměrujeme veškerou výrobu vakcín na očkování proti H5N1, znamená to, že nevyrábíme vakcíny proti sezónní chřipce.

„Očkování komerční drůbeže by nesnížilo množství životaschopného viru v prostředí, protože ho tolik vylučují volně žijící ptáci,“ říká. „Šíření do mléčného skotu pravděpodobně souvisí s volně žijícími ptáky na těchto mléčných farmách. Neexistují žádné schválené vakcíny proti H5N1 pro použití u hospodářských zvířat nebo domácích mazlíčků; ty by musely být vyvinuty, což je proces, který trvá přibližně čtyři roky.“

Pokud by došlo k pandemii viru H5N1, Polsko předpokládá, že zdravotnické služby na celém světě by se v prvních šesti měsících epidemie musely částečně spoléhat na antivirové léky, dokud by nebyly k dispozici dostatečné zásoby vakcín, které by zajistily plné pokrytí populace. Podle CDC analýza kmenů kolujících mezi kravami ukazuje, že virus by měl být citlivý na současnou škálu antivirotik, která jsou schválena proti chřipce.

Ať už se však jedná o vytváření zásob antivirotik nebo o pokyn farmaceutickým společnostem, aby přešly na výrobu vakcíny proti H5N1, vlády podle Digarda čelí těžkému dilematu, jak nejlépe reagovat na hrozbu ptačí chřipky.


„To všechno stojí peníze,“ říká. „Je to velmi delikátní žonglování. Například u vakcín, pokud začneme veškerou výrobu vakcín přesměrovávat na výrobu očkovacích látek proti H5N1, znamená to, že nebudeme vyrábět vakcíny proti sezónní chřipce. Pokud tedy předčasně zahájíte program očkování proti H5N1, přerušíte dodávky vakcín proti sezónní chřipce, které jsou stále potřebné.“

Ačkoli je výskyt viru H5N1 ve volné přírodě znepokojivý, Digard chce zdůraznit, že ačkoli se všeobecně uvádí, že na základě 882 případů infekce mezi lednem 2003 a prosincem 2023 má tento virus u lidí 52% úmrtnost, zdá se, že se v posledních letech stal pro lidi mnohem méně patogenním.