HRW: Gaza: Izrael porušuje příkazy Světového soudu

15. 5. 2024

 
Dne 5. května izraelské orgány po raketovém útoku Hamásu uzavřely přechod Kerem Šalom a 7. května v rámci svého vpádu do oblasti obsadily přechod Rafáh, čímž zablokovaly vstup pomoci a odchod lidí z Gazy přes hlavní přechody používané v posledních měsících. Izraelské úřady sice v předchozích týdnech povolily vjezd většímu počtu nákladních automobilů s pomocí a otevřely další přechod a přístav pro vstup pomoci, ale podle OSN a nevládních humanitárních organizací byl nárůst jen mírný a zdaleka nestačil na pokrytí obrovské potřeby. Tyto skupiny uvedly, že Izrael nadále blokuje kritické položky pomoci a jen malá část omezené pomoci se dostává na sever Gazy, kde je životně potřebná.

Mezinárodní soudní dvůr 26. ledna nařídil Izraeli, aby „přijal okamžitá a účinná opatření, která umožní poskytování naléhavě potřebných základních služeb a humanitární pomoci“. Vzhledem k „šíření hladomoru a hladu“ soud 28. března uložil další opatření a nařídil Izraeli, aby v plné spolupráci s OSN zajistil nerušené poskytování humanitární pomoci, včetně otevření nových pozemních přechodů.

Březnový příkaz soudu požadoval, aby Izrael do jednoho měsíce podal Mezinárodnímu soudnímu dvoru zprávu o provádění opatření soudu. Od 2. května však izraelské orgány nadále brání poskytování základních služeb a vstupu pohonných hmot a životně důležité pomoci, což jsou činy, které se rovnají válečným zločinům a zahrnují použití vyhladovění civilistů jako válečné zbraně.

Podle OSN se průměrný počet kamionů s humanitární pomocí do Gazy přes přechody Kerem Šalom a Rafáh zvýšil v měsíci následujícím po vydání příkazu pouze o 24 kamionů denně - z průměrných 162 kamionů denně mezi 29. únorem a 28. březnem na 186 kamionů denně od 29. března do 28. dubna. To je jen asi 37 % počtu, který do Gazy vjížděl každý den před 7. říjnem 2023, kdy bylo 80 % obyvatel Gazy odkázáno na pomoc uprostřed více než 16 let trvajícího nezákonného izraelského uzavření.

Izraelské úřady obviňují ze zpoždění distribuce OSN, ale Izrael je jako okupační mocnost povinen zajistit bezpečí  okupovaného obyvatelstva a zajistit uspokojení humanitárních potřeb obyvatel Gazy.

V reakci na nátlak vlády Spojených států otevřely izraelské úřady 1. května přechod Erez - kontrolní stanoviště mezi Izraelem a severní částí Gazy - pro dodávky pomoci a umožnily vjezd 30 nákladním automobilům. Není jasné, zda od té doby vstoupily přes Erez další kamiony. V dubnu také začali povolovat příjezd části pomoci z přístavu Ašdod, námořního přístavu jižně od Tel Avivu. V odpovědi na petici Nejvyššího soudu z 30. dubna, která zpochybňovala omezení pomoci, izraelská vláda uvedla, že plánuje otevřít i další severní přechod pro pomoc.

Navzdory tomuto navýšení 1. května organizace Lékaři bez hranic (Medecins Sans Frontieres, MSF) uvedla, že základní věci, jako jsou kyslíkové láhve, generátory, chladničky a kritické zdravotnické vybavení, jsou nadále blokovány, že do severní části Gazy se dostává jen velmi málo pomoci a že „není jasné ani konzistentní, co je do Gazy povoleno“.

Začátkem dubna se výzkumníci Human Rights Watch vydali do egyptské oblasti severního Sinaje, která hraničí s Gazou, a hovořili s pracovníky 11 agentur OSN a humanitárních organizací, které do Gazy posílají pomoc. Všichni uvedli, že izraelské úřady nadále brání vstupu pomoci přes Egypt. Uvedli, že množství pomoci, navzdory jejímu nedávnému zvýšení, a svévolné odmítání kritických položek znamená, že kolosální potřeba pomoci není uspokojena.

Pracovníci humanitárních organizací uvedli, že izraelské orgány neposkytly žádný seznam zakázaných položek a pracovníci inspekcí odmítají ad hoc celé kamiony bez vysvětlení nebo možnosti odvolání. „Odmítají poskytnout seznam [věcí, které jsou zakázány ke vstupu] s tím, že jde o individuální rozhodnutí,“ řekl jeden z nich. K neprůhlednosti procesu přispívá i to, že izraelské úřady zpravidla nedovolují zástupcům humanitárních agentur být na kontrolních stanovištích, kde jsou kamiony s pomocí kontrolovány.

Několik lidí uvedlo, že izraelské úřady v některých případech zakazují zboží, které považují za „dvojí použití“, které by mohlo být použito k vojenským účelům, ale neexistuje žádný jasný seznam, které zboží do toho spadá. V odpovědi na žádost o svobodný přístup k informacím o seznamy předmětů tzv. dvojího užití izraelské orgány uvedly, že stále používají seznam předmětů dvojího užití, který zveřejnily v roce 2008. Tania Haryová, výkonná ředitelka izraelské organizace pro lidská práva Gisha, řekla organizaci Human Rights Watch: „Vidíme, že seznam vykládají velmi široce, což není nic nového, až na to, že se to děje na pozadí humanitární katastrofy.“

Od 7. října 2023, kdy bojovníci vedeni Hamásem zaútočili na Izrael, učinili vysoce postavení izraelští představitelé veřejná prohlášení, v nichž vyjádřili svůj cíl připravit civilisty v Gaze o potraviny, vodu a pohonné hmoty - což odráží politiku, kterou provádějí izraelské síly. Jiní izraelští představitelé veřejně prohlásili, že humanitární pomoc do Gazy bude podmíněna buď propuštěním rukojmích, které Hamás nezákonně zadržuje, nebo zničením Hamásu.

Izraelský Koordinátor vládních aktivit na územích (COGAT), vojenský orgán odpovědný za koordinaci humanitární pomoci do Gazy, má plnou kontrolu nad tím, co může být do Gazy dopraveno. Po kontrole v Egyptě musí kamiony s humanitární pomocí projíždět dvěma Izraelem kontrolovanými kontrolními místy: Nitzana a Kerem Šalom. Lidé, s nimiž jsme hovořili, uvedli, že nákladní automobily musí často čekat na kontrolu několik dní a někdy i týdnů kvůli omezené pracovní době a skenovacím strojům, jakož i dalším kontrolním postupům, které přibyly po útocích v Izraeli 7. října.

Jeden ze zaměstnanců OSN sdělil organizaci Human Rights Watch, že nákladní auto plné zdravotnických potřeb stálo na hranicích a čekalo na kontrolu celý měsíc.

Pracovníci humanitárních organizací uvedli, že izraelské orgány odmítly většinu předmětů se solárními panely, motory, některými kovovými součástmi a dokonce i předměty uložené v dřevěných bednách bez ohledu na jejich obsah. Uvedli, že položky jako generátory, systémy na filtraci vody a kyslík jsou odmítány neustále. Pokud je odmítnuta jediná položka v kamionu, je odepřen vstup celému kamionu, uvedlo několik humanitárních pracovníků.

Organizace Human Rights Watch se 2. dubna obrátila na COGAT s žádostí o vyjádření k izraelským překážkám při poskytování pomoci, ale odpověď neobdržela.

Několik lidí uvedlo, že některé kamiony byly z neznámých důvodů odmítnuty několikrát. Řekli, že pracovníci humanitární pomoci se snažili odhadnout, co mohlo být příčinou odmítnutí, a podle toho zásilky upravili, ale někdy byly odmítnuty znovu. „S odmítnutím je to záhada,“ řekl jeden z pracovníků Světového potravinového programu. „Není to konzistentní. Některé stejné položky, které byly dříve schváleny k odeslání, jsou později odmítnuty.“

Pracovníci humanitárních organizací uvedli, že po více než šesti měsících bojů nyní agentury automaticky filtrují z kamionů klíčové věci, které zachraňují životy, a posílají pouze to, o čem předpokládají, že jim bude povolen vstup. To znamená, že vynechávají kritické položky, včetně generátorů pro zajištění elektřiny pro zařízení důležitá pro zdravotnictví, vodu a hygienu, položky pro opravy vodohospodářské a hygienické infrastruktury a zdravotnické vybavení, jako jsou rentgenové přístroje, protože předpokládají, že budou odmítnuty.

Od listopadu někdy humanitární agentury předkládají COGAT seznamy položek pomoci k předběžnému schválení. Avšak i když bylo předběžné schválení uděleno, v mnoha případech byly položky na kontrolních stanovištích odmítnuty. Pracovník Světového potravinového programu uvedl, že v jednom případě obdržel Populační fond OSN, agentura zaměřená na reprodukční a mateřské zdraví, předběžné schválení k vyslání porodnice do Gazy, ale izraelské úřady ji na hranicích dvakrát bez vysvětlení odmítly.

Několik zemí reagovalo na nezákonná omezení izraelské vlády leteckou pomocí. Spojené státy rovněž přislíbily vybudovat v Gaze dočasný námořní přístav. Podle humanitárních skupin a úředníků OSN je však toto úsilí nedostatečné k tomu, aby se zabránilo hladomoru.

Ve svém březnovém nařízení o předběžných opatřeních MTS uvedl, že „je naléhavě nutné zvýšit kapacitu a počet otevřených pozemních přechodů do Gazy a udržovat je otevřené, aby se zvýšil tok dodávek pomoci“, protože „neexistuje žádná náhrada za pozemní cesty a vstupní body z Izraele do Gazy, které by zajistily účinné a efektivní dodávky potravin, vody, lékařské a humanitární pomoci“.

Izraelské úřady by měly urychleně otevřít další pozemní přechody a zrušit zákazy pro kritické položky pomoci. Měly by humanitárním organizacím poskytnout seznam zakázaných položek a poskytnout specifikace položek, které jsou za určitých podmínek povoleny. Inspektoři by měli poskytnout písemné vysvětlení všech odmítnutí a umožnit agenturám odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí, uvedla organizace Human Rights Watch.

Američanka Cindy McCainová, která je ředitelkou Světového potravinového programu, 4. května prohlásila: „Na severu je hladomor - plnohodnotný hladomor - a postupuje na jih.“ Dětský fond OSN (UNICEF) 22. dubna oznámil, že „1,1 milionu lidí čelí katastrofální úrovni hladu“.