Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Krajní pravice je jako ti popírači Noemovy archy

20. 5. 2024 / Fabiano Golgo

čas čtení 6 minut

Když meteorologové začali hlásit, že v mém rodném městě Porto Alegre prší, shodou okolností jsem právě přijel z Ria de Janeira, abych se zúčastnil konference na katolické univerzitě o budoucnosti žurnalistiky. Akce byla nakonec zrušena, jakmile bylo jasné, že množství deště povede k povodním. V České republice jsem zažil povodně v roce 1998 a intenzivně jsem prožíval pražskou povodeň v roce 2002, takže jsem něco podobného očekával. Nakonec to ale bylo desetkrát horší. Kromě stovek ztracených lidských životů, kterých může po opadnutí vody a vynoření dalších těl ještě přibýt, se utopily nebo zemřely hlady statisíce zvířat.

Indie, Bangladéš, Německo, Čína, Japonsko, Kongo, Spojené státy a Řecko byly dalšími zeměmi, které v loňském roce zaznamenaly silné záplavy, které poškodily místní infrastrukturu a zanechaly mnoho mrtvých. V roce 2024 záplavy nadále zaplavovaly různé regiony po celém světě, přičemž scény zkázy byly podobné těm, které jsme v posledních dnech viděli v mého rodném státě Rio Grande do Sul.

Krajně pravicová politika přijatá v Brazílii za vlády Jaira Bolsonara vedla k zamítnutí nebo uvolnění asi 302 zákonů a předpisů, které by bývaly zmírnily následky této poslední povodně, takže se očekává, že jsme se touto tragédií něčemu přiučili a již se diskutuje o nových opatřeních, která by měla zabránit opakování takové hrůzy v budoucnu, jako jsou záplavová území ve stylu New Yorku kolem řek, která by absorbovala přebytky vody pomocí samotné přírody smíšené s inženýrskou prozíravostí, a také nákladnější a složitější přesun plných čtvrtí a měst dále od vodních toků.

Kromě jižní Brazílie, která od konce dubna trpí následky silných dešťů, se různé regiony světa potýkají se zkázou a úmrtími způsobenými povodněmi. Přestože v roce 2023 jejich počet poklesl, povodně jsou stále nejčastější přírodní katastrofou na světě. Podle nejnovější zprávy z databáze mimořádných událostí, která zaznamenává události tohoto druhu, byly 164 z 399 událostí zahrnujících ekologické katastrofy v loňském roce povodně.

Jedna z největších tragédií zahrnujících velké množství vody se stala v Libyi loni v září, kdy po silných deštích, které zaplavily část keňského území, zahynulo 11 000 lidí a přibližně 10 000 se pohřešovalo. Jedním z nejhůře postižených měst byla Derna na východě země, kde síla vody protrhla dvě přehrady a zničila celé čtvrti.

Dalším regionem, který byl v roce 2023 těžce zasažen povodněmi, bylo stále ještě v Africe Somálsko. Po silných deštích, které zemi zasáhly mezi loňským listopadem a prosincem, zůstalo bez střechy nad hlavou více než milion lidí a dalších 101 zemřelo.

Od začátku března zasáhly Keňu silné deště, které si od předminulého týdne vyžádaly kolem 267 mrtvých. Podle údajů Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí bylo v důsledku dešťů, které rovněž způsobily obrovské škody na infrastruktuře země, vysídleno více než 56 000 rodin.

OSN odhaduje, že v důsledku množství vody bylo poškozeno téměř 2 000 škol, což se dotklo také 62 zdravotnických středisek a více než 1 400 vodních zdrojů.

Kromě této země byly v období od dubna do května letošního roku silně zasaženy povodněmi i další regiony východní Afriky. Celkem se odhaduje, že v Keni, Somálsku, Burundi a Tanzanii bylo povodněmi postiženo více než 848 000 lidí na kontinentu.

Množství vody vzbudilo pozornost také v Afghánistánu, kde si záplavy dosud vyžádaly více než 200 obětí. Podle místní vlády vedené radikálním hnutím Taliban bylo při záplavách, které postihly 18 okresů v provinciích na severovýchodě země, zraněno více než 200 lidí.

Krajní pravice bude i nadále prosazovat demontáž všech zákonů a předpisů, které byly přijaty v uplynulých desetiletích, jak můžeme doložit z oficiálního programu prezentovaného na velkém shromáždění pořádaném extremistickou španělskou stranou Vox v Madridu, kde se Viktor Orbán mísil s argentinským prezidentem Javierem Milei, pravděpodobnou budoucí francouzskou prezidentkou Marine LePenovou či italskou křesťanskou fundamentalistkou Giorgií Meloniovou.

Desetibodový pakt, který slouží jako volební platforma pro Evropu, obsahuje kontroverzní body týkající se přistěhovalectví, suverenity, obrany křesťanů, popírání klimatu a zemědělského protekcionismu.

Výroky argentinského prezidenta Javiera Mileiho na krajně pravicovém summitu v Madridu vyvolaly "bezprecedentní" diplomatickou krizi mezi Argentinou a Španělskem, která má dopad i na Evropskou unii. Během akce, Milei kritizoval španělského prezidenta, socialistu Pedra Sanchéze, a jeho manželku Begonu Gomezovou označil za "zkorumpovanou".

V reakci na Mileiovy útoky vydal španělský kancléř José Manuel Albares prohlášení, v němž požaduje, aby se Argentinec veřejně omluvil, a označil jeho gesto za "mimořádně závažné". Podle něj je takové chování "bezprecedentní v dějinách mezinárodních vztahů a ještě méně ve vztazích dvou zemí spojených silnými bratrskými pouty". V gestu odmítnutí španělská vláda odvolala svého velvyslance v Buenos Aires do Madridu. Tento krok prozrazuje přerušení diplomatických vztahů - i když ne definitivní.

O tom, zda jsou tyto přírodní katastrofy částečně nebo zcela způsobeny člověkem, teď ani není třeba vést hlavní diskusi, protože i kdyby se celý svět jako zázrakem změnil v ekologický, stále budeme muset čelit následkům škod, které již byly na planetě napáchány v předchozích desetiletích, takže se musíme naléhavěji zaměřit na způsoby, jak nás před následky těchto ohromujících a ničivých událostí ochránit. Věda a technika, živené lidskou chytrostí, se musí postavit do první řady.