Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Izrael by měl dostat zbraně, které potřebuje k vítězství

22. 5. 2024

čas čtení 5 minut

Prezident Biden tlačí na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby nenapadal Rafáh, poslední baštu Hamásu, zatímco ministr zahraničí Antony Blinken v posledních dnech kritizoval Jeruzalém za to, že postrádá plán na ochranu civilistů v Gaze. Washington dokonce nabídl Izraeli pomoc při shromažďování zpravodajských informací, které by určily místo pobytu představitelů Hamásu, pokud by Jeruzalém upustil od svých plánů na invazi, upozorňuje Lawrence Haas.

Senátor Lindsey Graham si v posledních dnech vysloužil spoustu přepálených titulků, když kritizoval Bidenovu administrativu za to, že odkládá použití některých zbraní pro Izrael v Gaze, a načrtl analogii s rozhodnutím prezidenta Trumana svrhnout atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, aby ukončil 2. světovou válku.

Graham řekl, že stejně jako Truman použil veškerou palebnou sílu, kterou měl k dispozici, aby co nejdříve ukončil válku s Japonskem, měl by Washington dát našemu blízkému spojenci v Jeruzalémě to, co říká, že potřebuje, aby udělal totéž s Hamásem. Cokoli menšího by podle něj vyslalo "špatný signál" Hamásu, Hizballáhu a jejich podporovatelům v Teheránu a povzbudilo je, aby pokračovali ve své deklarované touze zničit židovský stát.

Grahamova analogie vyvolala předvídatelné pobouření, ale republikán z Jižní Karolíny vznesl mučivou otázku, která ve světě americké zahraniční politiky dlouho přetrvávala: Jaký je nejlepší způsob, jak vést válku, omezit ztráty na životech a odradit budoucí agresi? V otázce, zda by měl Washington dát Jeruzalému to, co říká, že potřebuje, má tento argument navrch.

Aby bylo jasno, válka je příšerná záležitost. Lidé umírají – někteří v uniformách, někteří jako civilisté v křížové palbě. Dnes umírají v důsledku agrese revanšistického Ruska a genocidního Hamásu. A umírají na Ukrajině, když Kyjev brání svou vlast, a v Gaze, když se Jeruzalém snaží zabránit dalšímu 7. říjnu.

Je chvályhodné, že Washington chce, aby Jeruzalém co nejvíce omezil civilní oběti v Gaze. Jeruzalém zase nemá důvod chtít něco jiného; s rostoucím počtem obětí riskuje Izrael ještě větší globální izolaci.

Skutečná otázka se však točí kolem nejlepšího způsobu, jak omezit počet obětí (jak izraelských, tak palestinských), a to nejen nyní, ale i v dlouhodobém výhledu.

Není překvapivé, že Washington a širší svět se soustředí na tady a teď: Na válku, oběti, potenciál pro větší krveprolití a z toho vyplývající politické tlaky, kterým čelí USA a další.

Pokud je však cílem USA omezit ztráty nejen nyní, ale i v dlouhodobém horizontu, měl by Washington zaujmout jiný postoj.

Hamás 7. října nejen zmasakroval 1 200 Izraelců. Vůdci skupiny, inspirovaní svým úspěchem, slibují, že zorganizují tolik takových útoků, kolik bude potřeba ke zničení židovského státu. To by znamenalo více mrtvých nejen nevinných Izraelců, ale až Jeruzalém odpoví na každý útok (což by udělala každá vláda), více mrtvých nevinných Palestinců – zejména proto, že Hamás se bude nadále skrývat mezi civilním obyvatelstvem s jasným cílem zvýšit počet obětí.

Nebyly by celkové civilní oběti na obou stranách z dlouhodobého hlediska nižší, kdyby Izrael měl zbraně na zničení Hamásu nyní?

Americké snahy udržet na uzdě Jeruzalém ve snaze zničit Hamás navíc mohou neposílit Hizballáh, který pokračuje v odpalování raket na Izrael z jižního Libanonu, stejně jako Írán, který v dubnu překročil důležitý práh, když zahájil svůj první přímý útok na izraelské území.

Nebyl by celkový počet civilních obětí v celém regionu v dlouhodobém horizontu nižší, kdyby Izrael s plnou podporou USA odradil Hizballáh a Írán od rozsáhlejší agrese tím, že zlikviduje Hamás?

Na konci léta 1945 stál Truman před stejnou základní otázkou, jaké dnes čelí Biden: jak ukončit válku co nejrychleji, s co nejmenším počtem obětí tehdy i v dohledné budoucnosti.

Truman měl dvě možnosti – svrhnout strašlivé bomby, které zabily více než 100 000 nevinných lidí a nakonec přesvědčily Tokio, aby se vzdalo, nebo zahájit americkou invazi do Japonska, která by způsobila smrt nejen stovek tisíc amerických vojáků, ale také milionů japonských civilistů.

O dva roky později ministr války Henry Stimson napsal: "Smrt je nevyhnutelnou součástí každého rozkazu, který válečný vůdce vydá. Rozhodnutí použít atomovou bombu bylo rozhodnutím, které přineslo smrt více než sto tisícům Japonců... Ale tato záměrná, předem promyšlená destrukce byla naší nejméně odpornou volbou."

Také Biden má dvě možnosti – dát Izraeli to, co potřebuje k vymýcení Hamásu, nebo pomoc omezit a dál tlačit na Jeruzalém, aby ustoupil.

Ve válce, kterou zahájil Hamás a kterou se Izrael snaží ukončit, je poskytnutí toho, co potřebuje, opět "naší nejméně odpornou volbou".

Zdroj v angličtině: ZDE