Kterak se česká média překonávají v rozdmýchávání rasismu a fašismu

23. 1. 2025 / Daniel Veselý

Palestince a jejich ozbrojený odpor, který, jak se zdá, se má stále k světu, český mediální stenografiát vykresluje jako méněcenný lid, či přímo podřadnou rasu.

Nu posuďte sami: Jakýsi údajný analytik hlásící se k Pirátům, jménem Votápek, se k první výměně na ČT 24 vyjádřil následovně: “Musíme si uvědomit, že ta základní pravda je na straně Izraele. Žádná ochrana lidských práv není možná v nějakém zhrouceném státě, v nějakém chaosu typu pásma Gazy, kde vládne teroristická organizace. Lidská práva můžeme chránit a rozvíjet pouze ve státě, kde funguje vláda práva, kde jsou nějaké instituce, které za to odpovídají, a to je v tomto regionu Izrael, nikoliv pásmo Gazy." 

Dodržování lidských práv tedy neplatí pro zhroucenou Gazu, zatímco ta jsou vyhrazena pouze civilizovanému a na právním systému stojícímu Izraeli - alespoň v očích různých votápků defilujících v českých médiích jako svatí na orloji. Izraelem vybombardované pásmo podobající se nehostinné měsíční krajině je věru velkolepým darem civilizovanému světu.

Votápek trestuhodně opomíjí asymetrickou povahu tzv. izraelsko-palestinského konfliktu, kdy jedna etnická skupina brutálně ovládá a týrá druhou, neboť onen “chaos” a “zhroucený stát” způsobila nejintenzivnější bombardovací kampaň v tomto století i vražedná pozemní invaze izraelských vojsk, a nikoliv “divošští a necivilizovaní” Palestinci či jakási neidentifikovatelná mimozemská síla. To je však pod rozlišovací schopnosti této osoby chrlící rasistické bludy, aniž by redaktor České televize hnul brvou. No není divu, když je ČT etalonem proizraelského biasu bagatelizujícího a v horším případě dokonce schvalujícího izraelskou genocidu.

Web iDnes nezůstává za tzv. veřejnoprávní televizí pozadu, když zveřejnil článek s bizarním titulkem Poslední akt teroru. Hamás vnutil propuštěným Izraelkám dárkové tašky, jako by snad dobrý fyzický stav prvních propuštěných izraelských rukojmí nebyl neklamnou známkou slušného zacházení v rukou “teroristů” - což je v diametrálním rozporu se záběry již dříve propuštěných Palestinců týraných v izraelských mučírnách. Nemůžeme samozřejmě ignorovat psychické trauma prožité v patnáctiměsíčním hamásovském zajetí a umocněné neustálým strachem ze smrti kvůli zběsilému izraelskému bombardování. Avšak dárkové balíčky Hamásu, obsahující certifikát, náramek a fotodokumentaci, posléze zkonfiskované izraelskou bezpečnostní službou Šin bet, jsou tou poslední věcí na světě, již lze s pokerovou tváří označit za “poslední akt teroru”.

Tuzemský mediální aparát se nikterak neobtěžoval publikovat zprávu o tom, jak druhý den dojednaného příměří izraelský sniper v Rafáhu zavraždil palestinské dítě - čímž Izrael vratký klid zbraní porušil - jelikož očividně nejde o tak závažnou zprávu jako akt sofistikovaného hamásovského teroru v podobě dárkových tašek pro propuštěná izraelská rukojmí.

Jakékoli vstřícné gesto hamásníků - třebaže je integrální součástí jejich PR strategie adresované primárně západní veřejnosti - by v ideálním případě nemělo spatřit světlo světa, aby mohl Izrael i nadále kontaminovat světové mínění svou čím dál tím méně efektivní hasbarou. Nepřítel, kde se nerozlišuje mezi ozbrojeným odporem a nevinnými civily, včetně novorozeňat, musí být vylíčen v co nejtemnějších barvách, abychom jej kdykoliv mohli opět začít plošně likvidovat. 

A přesně v modu fašistické izraelské propagandistické PR mašinérie postupují české sdělovací prostředky, přičemž je zcela lhostejné, zda se jedná o veřejnoprávní médium či soukromý subjekt. 

Jenže fašizace české mediální scény už započala před nějakým časem, patrně už během tzv. uprchlické krize, která byla spíše hlubokou morální krizí Evropy, a v neposledku při svévolné bagatelizaci a obhajobě temných míst fašistické ukrajinské minulosti i přítomnosti, či dokonce zlehčováním Muskova excesu se zdviženou pravicí. Zatímco systematický a ultimativní útok na palestinská práva - probíhající nyní ve zvýšené míře na Západním břehu - dosahuje genocidních proporcí, je odmávnut či rovnou posvěcen, extrémně pravicové jevy u vládnoucích tříd jsou zlehčovány a přehlíženy jako širé lány. S tímto zlověstným trendem jde ruku v ruce úporná snaha umlčet nežádoucí postoje, které vybočují ze stranické linie zfašizovaného establishmentu, a svoboda projevu tak dostává čím dál tím více na frak.