Channel 4 News: Izrael vyvraždil v Gaze dalších nejméně 73 lidí
25. 9. 2025
čas čtení
7 minut
Jak zraněné děti zvládají bolest bez umrtvení?
„Některé
to nezvládají. Jsou děti, které vás uvidí ráno a vědí, že se budete
dívat na jejich rány, a začnou křičet. Nic neděláte, jen vejdete do
místnosti a ony začnou křičet. Psychicky ani fyzicky nezvládají to, čím
procházejí. Je to extrémně traumatické a ty jizvy jim zůstanou navždy.
Je to prostě hrozné.“
Reportér: Ať
už věříte v Boha nebo ne, tohle je bezpochyby pohled do pekla.
Nejnovější děsivá taktika Izraele spočívá v odpalování vozidel
naložených silnými výbušninami. Zvěrstva v Gaze jsou tak neúprosná, že
je těžké je všechna sledovat. Zde jsou následky útoku na budovu, která
poskytovala útočiště vysídleným rodinám v Gaze. Jak pochopit takovou
ničivou násilnost? Vaše hlava je plná bzučení izraelských dronů nad
hlavou.
Chlapec: „Vytáhli jsme mého bratrance z trosek a moje babička
seděla tady. Bůh jí buď milostivý. Byla zabita. Já jsem byl uvnitř a Bůh
mě ochránil. Padaly tři rakety jedna po druhé a otřásaly zdmi. Spal
jsem uvnitř a můj otec mě přišel vytáhnout.“
Roztrhaná těla a kousky masa jsou odváženy k pohřbu.
Vyšetřování OSN, mimo jiné, nazývá tuto situaci genocidou. Izraelské letáky shazované z nebe tvrdí, že jsou terčem pouze členové Hamásu, a varují obyvatele, aby opustili město. Stovky tisíc lidí tak učinily, jakkoli to bylo možné. Jízda v nákladním autě stojí stovky dolarů. Stejně tak stan. Zůstat na místě však není možné.
Žena: „Včera večer při západu slunce k nám přiletěla kvadrokoptéra. Nařídili nám, abychom odešli, jinak na nás shodí domy. Utekli jsme bez ničeho. Jak vidíte, naše věci zůstaly rozházené, dokud je lidé nenasbírali na vozík. Ať mluvíte nebo pláčete sebevíc, nedokážete vyjádřit, co máte v srdci.“
Reportér: Daleko od bomb se včera večer setkal s arabskými politiky muž, který by mohl jedním telefonátem zastavit válku, s muslimskými vůdci.
Trump: „Bylo to velmi úspěšné setkání se všemi významnými hráči, kromě Izraele, ale to bude následovat, a myslím, že se nám podaří najít řešení pro Gazu.“
Reportér: Prezident Trump předložil návrh na ukončení konfliktu a zabránění izraelské anexi Západního břehu, i když existuje několik dalších detailů.
V Izraeli dnes došlo k vzácné připomínce, že impozantní protivzdušná obrana země není neproniknutelná. Dron vystřelený Húsii v Jemenu zranil několik lidí ve městě Eilat.
V Gaze je tolik důvodů k smutku, tolik lidí, za které je třeba truchlit, a alespoň prozatím tak málo naděje, že zítřek bude jiný.
Moderátorka: Před chvílí jsem hovořila s Jayem Matthewsem, operačním zdravotníkem, který v současné době pracuje v polní nemocnici v Al Mawasi, provozované britskou charitativní organizací UK Med. Popisoval, jak se podmínky v posledních týdnech zhoršily.
„Jsme na hranici svých možností, co se týče počtu pacientů, které můžeme přijmout. Za poslední tři až čtyři týdny se jejich počet neustále zvyšuje. Denně ošetřujeme přes 800 pacientů s lehčími zraněními a poskytujeme služby praktického lékaře, 150 až 160 pacientů denně na pohotovosti. Operujeme celý den, každý den. Je to neúnavná práce, co se týče množství úkolů, které musíme zvládnout.“
A jsou nějaké konkrétní příběhy, které vám utkvěly v paměti, pacienti, kteří na vás udělali zvláštní dojem?
„Přišlo několik dětí, které potřebovaly poměrně rozsáhlou operaci, operaci břicha. Byly ve velmi špatném stavu a bojovaly opravdu tvrdě, i přes nedostatek jídla a výživy. Byly extrémně malé. Nevěřili byste, kolik jim je let, protože vypadají, že by měly být mnohem mladší. Je to neuvěřitelně těžké. A nejde jen o pacienty, ale i o personál. Máme tu ošetřovatele Mahmouda, který před dvěma týdny musel narychlo odjet kvůli evakuačnímu příkazu. Odjel, aby pomohl své rodině. Když tam dorazil, jeho otec a bratr byli zabiti. A o tři dny později už byl zpátky v práci a pomáhal těmto dětem.“
Je to vaše třetí návštěva, pokud se nepletu. Jak se to liší od vašich předchozích návštěv?
„Všechno je mnohem horší. Výživa lidí je mnohem horší. A naše zdroje jsou kriticky nízké.“
Mluvíte teď o zdravotnických zdrojích?
„Ano, omlouvám se. Ano. Nemáme žádné obvazy, žádné léky proti bolesti, žádné jehly, nic tu není, žádné chirurgické vybavení, je rozbité.“
„Musíte použít vybavení, které není ideální. Musíte se ujistit, že věci, které máme, dobře využijeme. To znamená, že musíte být velmi vybíraví v tom, kdo dostane jakou péči, což není ideální. A když nemáte vhodné obvazy, je opravdu těžké zabránit infekci. A před chvílí jsem mluvil o lécích proti bolesti. Představte si, že podstoupíte amputaci a jako lék proti bolesti vám nabídnou pouze paracetamol. Víte, to je něco, co lidé po celém světě berou na mírné bolesti hlavy.“
Máte anestetika pro operace, jako jsou například amputace?
„Máme minimální množství anestetik, ale nemáme žádné analgetika, tedy léky proti bolesti. Můžeme tedy někoho uspat, ale nemůžeme mu nabídnout účinnou úlevu od bolesti. Probudí se tedy v agónii. A to je část problému. A to zpomaluje hojení. Zpomaluje to celý proces. Je to velmi traumatické. Tito lidé byli právě postřeleni nebo se stali obětí výbuchu, ztratili své blízké a pak musí znovu prožít všechny ty bolesti. Je to velmi traumatické jak psychicky, tak fyzicky pro personál, pacienty a všechny zúčastněné.“
Jak děti zvládají takovou bolest?
„Některé to nezvládají. Jsou děti, které vás uvidí ráno a vědí, že se budete dívat na jejich rány, a začnou křičet. Nic neděláte, jen vejdete do místnosti a ony začnou křičet. Psychicky ani fyzicky nezvládají to, čím procházejí. Je to extrémně traumatické a ty jizvy jim zůstanou navždy. Je to prostě hrozné.“
A jak to zvládáte, vzhledem k tomu, že vaší prací je zmírňovat bolest lidí, psychologicky to musí mít vliv i na vás.
„Utěšuji se tím, že jim věnuji co nejvíce svého času a snažím se zajistit, abychom jim mohli nabídnout maximum a aby pochopili, že děláme vše, co je v našich silách, abychom je podpořili.“
464
Diskuse