Blahopřání Donaldu Trumpovi k hrdinskému únosu prezidenta, jeho ženy a celé jedné země

5. 1. 2026 / Ladislav Kahoun

čas čtení 2 minuty
Pane prezidente Trumpe, 

dovolte mi upřímně blahopřát. Ne každý muž se odváží v noci unést prezidenta suverénní země. A ne každý se odváží unést i jeho ženu. To už chce koule. Americké. Velké. Světové. Říká se, že tu noc jste nespal. A já vám věřím. Také bych nespal, kdybych věděl, že někde v Caracasu stojí prezidentova manželka s několika plamenomety v rukou, krvavou dýkou v puse a pilníčkem na nehty připraveným rozpárat elitní jednotky míru. To není legrace. Pilníček je zbraň zákeřná. Zvlášť v rukou ženy diktátora. Přesto jste to udělal. Riskoval jste. Vystavil jste své chlapce smrtelnému nebezpečí manikúry.

To je leadership. Zajmout Madura – to by zvládl kdejaký Američan po dvou pivech. 

Ale zajmout i jeho ženu? To už je vyšší liga. To už je testosteron v mezinárodním měřítku. 

A pak to nejlepší rozhodnutí. Řídit tu zemi za ně. Protože přece víme, že Venezuelané jsou infantilní. Neschopní. Bezradní. A hlavně potřebují dobro vnutit násilím. 

Ostatně to víme už skoro sto let. Když jsou lidé hloupí, musí se osvobodit bombou. Když jsou tvrdohlaví, musí se jim pomoci speciální jednotkou. A když se brání, je to důkaz, že pomoc potřebují ještě víc. Americká genialita je v tomhle neomylná. 

Samozřejmě je trochu škoda, že jste si nevybral někoho silnějšího. Třeba někoho, kdo by se mohl bránit. Všichni víme, kterého mezinárodního zločince majícího na svědomí statisíce lidských životů a miliardy způsobených škod myslíme. 

A jen tak mimochodem – ropy má taky dost... 

Ale chápu vás. Chrabrý Američan se přece vždy vytahuje jen tam, kde nehrozí, že by dostal ránu zpátky. 

To není zbabělost. To je strategie. 

My ostatní se už nemůžeme dočkat, až přijdete vládnout i nám. Prezidentů je tu dost. Někteří by si také zasloužili odvoz. Možná dokonce vhodnější než Maduro. 

A na úplný závěr mi dovolte malou poznámku. Je škoda, pane prezidente, že jste nevyužil mnou dříve navržené řešení: Váš přesun do psychiatrické nemocnice Praha–Bohnice by byl logisticky jednodušší. A méně výbušný. Doporučení stále platí. 


S obdivem, s blahopřáním, a s upřímnou závistí k velikosti amerického ega 

Ladislav Kahoun


-1
Vytisknout
1248

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2026