Důsledky útoku USA a Izraele na Írán

26. 3. 2026

Amerika je posedlá bezpečnostními potřebami a po celém světě vybudovala přes 800 zařízení a základen, z nichž devatenáct se nachází na Blízkém východě. Právě ty jsou terčem Íránu, který se snaží zabránit bombardovacím kampaním ze strany Izraele a USA.

Většina těchto základen byla vybudována po vzniku Islámské republiky v roce 1979, kdy desítky tisíc Íránců odešly se šáhem a staly se uprchlíky v USA. V nedávném průzkumu se více než polovina z těchto asi 400 000 íránsko-amerických občanů vyslovila pro diplomatické řešení současné války, zatímco menšina podporovala izraelsko-americké bombardování.

Jedním z výsledků bombardovací kampaně proti Íránu, označené jako „Operace Epic Fury“, je to, že většině lodí není povoleno proplout Hormuzským průlivem, což nyní ovlivňuje ceny ropy a zemního plynu v globálním měřítku.

Ani vojenští velitelé, ani americký Kongres nebyli schopni pochopit nebo varovat Trumpa před katastrofickými důsledky, které mohou vyplynout z bombardování Íránu. Smrt civilistů a zničení infrastruktury země jsou hrozné, ale zamezení velké části dodávek ropy a LNG, které tvoří 20 % globálních dodávek ropy, bude mít celosvětové důsledky, když ceny plynu budou dále stoupat a dojde k výpadkům elektřiny, stejně jako ke zvýšení cen potravin.

Již není pochyb o tom, že izraelští vůdci, zejména premiér Benjamin Netanjahu, přesvědčili Trumpa, aby se pustil do této závažné války. Je bolestivým paradoxem, že Izrael současně útočí na Libanon a spoléhá se přitom na svou „Dahiehskou doktrínu“, strategii rozsáhlého ničení civilní infrastruktury s cílem vyvinout tlak na vlády nepřátelské vůči Izraeli. Logika spočívá v tom, že smrt a zničení civilního obyvatelstva jej donutí prosit o mír. Většinou se však stane pravý opak a ti, kteří trpí bombardováním, se ještě více zatvrdí, jak se to děje v Íránu.

Útoky na Libanon vyhnaly z domovů 800 000 lidí, bombardování způsobilo vážné škody na 439 zdravotnických zařízeních, přičemž bylo zabito přes 1000 civilistů a 2500 jich bylo zraněno; zároveň americko-izraelské bombardování Íránu zabilo odhadem 1500 lidí a 21 000 jich zranilo.

Podle izraelské zprávy se v centru Tel Avivu shromáždily „stovky“ demonstrantů proti válce s Íránem, což je první hromadná akce v rámci vlny protestů, které by mohly vést k ukončení „nekonečných válek“ vlády. Vůdce protestu Uri Weltman uvedl, že „Netanjahuovi nestačí, že už podruhé čelíme íránským raketám – chce, abychom se už počtvrté zapletli do nekonečné války v Libanonu.“

Další izraelský novinář, Yossi Verter, napsal: „Premiér Netanjahu a jeho spojenci jsou … mnohem nebezpečnější než jakýkoli vražedný režim nebo teroristické organizace. Proti nim je třeba bojovat … prostřednictvím tvrdohlavého trvání na dodržování zákona, norem a základních hodnot.“

„Aliance pro mír na Blízkém východě“ (ALLMEP), složená z více než 200 organizací a stovek tisíc Palestinců a Izraelců, usilovně pracuje na míru. Tyto grassrootové skupiny představují morální a etické srdce Izraele a Palestiny. Právě díky jejich úsilí dojde k uzdravení vztahů mezi různými frakcemi poté, co Netanjahu a jeho stoupenci vyčerpají své sebezničující mise.

Mezitím uvidíme, jak izraelské vedení utrpí mnohem větší škody (morální i materiální) než ti, které se snaží bombardováním donutit k podrobení. Podle studie Telavivské univerzity opustilo v letech 2023–2024 zemi 100 000 nejvzdělanějších izraelských odborníků, včetně 500 lékařů a 633 doktorandů, kteří si možná uvědomili, že pouze spolupráce a přátelství jim umožní pracovat na maximum, a ne věčně militarizovaná společnost.

 

Celý článek v angličtině ZDE