Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

"Naše pravda"

13. 11. 2026

čas čtení 5 minut

Joe Grim Feinberg

Chystám se na demonstraci proti nacistům (dnes v 16:30 před Hotelem STEP, Malletova 1141/4) a přemýšlím o našich českých komunistech, historicky tedy významných antinacistech.

Minulý týden jsem byl na chatě u Jeseníků, kde jsem neměl internet. Noviny jsem si kupoval v místním obchodě smíšeným zbožím, kde měli mj. Naši pravdu (roč. 5, č. 44), a poprvé jsem si ji pořádně přečetl od začátku do konce. Divné čtení.

Nepatřím, nebo nechci patřit, mezi ty, kteří názorovým oponentům a priori připisují všechno nejhorší. Navíc znám pár příznivců KSČM a na více tématech souzníme. V Naší pravdě čteme například důrazné obhajoby práv zaměstnanců, obhajobu protestujících ve Francii, oslavu Lulova vítězství nad Bolsonarem a ostrou kritiku izraelského útlaku Palestinců. Autoři se ani netajili tím, že nedávný seminář na toto téma v Poslanecké sněmovně připravily poslankyně Strany zelených, se kterými by jinak sotva hodlali spolupracovat. Dokonce je tam článek o sociálně citlivé zelené politice s příkladem švýcarského městečka Nyon, kde energetický podnik ve vlastnictví místního zastupitelstva podporuje zelenou energii za výhodné ceny. Čtenář těchto textů začne i věřit podtitulu časopisu „Levicový týdeník“.

Přitom titulní stránka hlásá: „JAK OBĚTOVAT LIDI VE PROSPĚCH VĚTRNÝCH MAFIÍ“. Autoři jiných textů nadávají na Green Deal; zesměšňují protestující za nezávislá státní média v ČR; předseda KSČM píše o ráji Lukašenkova Běloruska; Lidovce a TOP 09 kritizují ne za to, že jsou konzervativní pravičáci, ale za to, že jejich představitelé podporují manželství pro všechny. Dejme ovšem tomu, že je mnoho důvodů, proč kritizovat kapitalistický Green Deal nebo kritizovat liberály, kterým je milé platit koncesionářské poplatky a je jim lhostejné, že lidé platí vysoký nájem, nebo podobně. Jenže takto neargumentují.

Green Deal vypadá hrozně prostě proto, že je zelený. Větrné mlýny jsou sice hrozné proto, že jde o kapitalistický kšeft a že je nepříjemné je mít hned za domem (to plně chápu), ale stejný text by se mohl psát o jakémkoli kapitalistickém projektu na venkově. Neuvádí se jediný uvěřitelný důvod, proč by větrné mlýny byly horší než cokoli jiného, na čem boháči vydělávají a kvůli čemu budují infrastrukturu. (Byl bych rád, kdyby vyšly v Naší pravdě podobné články kritizující uhlobarony, ale žádné jsem na jejich webstránkách nenašel).

A co se týče rušení koncesionářských poplatků, ani se nepokoušejí o analýzu a návrh toho, co považují za nejlepší řešení. Pouze kritizují protestující za to, že protestují. Nečekal jsem, že by si komunisté – kteří ani nejsou zastoupení v parlamentu – stěžovali na to, že lidé protestují, jen protože volby už se konaly, a basta, a že podle nich lidé mezi volbami nemají co říct. Mám celkově dojem, že si editoři časopisu domnívají, že jsou ve vládě – až na pár čestných výjimek pořád hájí vládu, téměř bez argumentace, a útočně vystupují proti jejím kritikům jen proto, že kritizují. Přitom ta vláda nedělá nic pro ně a nemají vůči ní (doufám) žádné závazky.

Zajímavou součástí časopisu je rubrika „neKONEČNÁ“, kterou píše Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu za STAČILO!, která nedávno opustila levicovou frakci parlamentu a přešla ke krajně pravicové frakci Patrioti pro Evropu (a krátce po vydání Naše pravdy jsem zjistil, že opustila vůbec KSČM). Potěšující zpráva je, že podle ní „Po mém vstupu do frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu jsem byla zavalena vašimi dotazy, co mě k tomu vedlo.“

Údajně tedy mezi čtenáři Naší pravdy stále existuje mnoho těch, kterým není samozřejmé, že komunistka spolupracuje s krajní pravicí. Ale ona vysvětluje – a to je druhá potěšující zpráva –, že nedokázala utvořit „konzervativně levicovou frakci“. A s Patrioty sdílí hodnoty jako „suverenitu…, boj proti Green Dealu… a odmítnutí diktátu migračního paktu“.

Na Green Dealu jí ovšem nevadí, že na něm vydělávají kapitalisti a že bychom měli prosadit sociálně spravedlivou ekologickou politiku (o jaké čteme v jiném článku o modelu švýcarského Nyonu). Vadí jí ale, že „útočí na náš průmysl i peněženky občanů“. Z toho chápu, že prostě naši čeští kapitalisti mají zachránit české pracující před cizími kapitalisty a cizími pracujícími. (A mimochodem, celý ten evropský koncept „Green Dealu“ je čirým zkomolením původního konceptu „Green New Dealu“, který neměl být jen zelený, ale měl být obdobou New Dealu z 30. let, tedy právě velkým, státem podporovaným projektem s cílem zlepšit podmínky pracujících. Je mi do zbláznění, jak komunisti tento koncept odmítají, aniž by vůbec dávali najevo, že mu rozumějí.)

Česká politická scéna