"Timofej vypravil obvyklý konvoj - dva terénní mercedesy 300M a jeden sedan třídy S, tak, aby vytvořily písmena M-S-M, jméno mé banky, protože, aby bylo jasno, jsem cosi jako lichvář. Jakmile jsme vyrazili do Čartkovovy čtvrti, zavolal Aljoša, můj dobře podmáznutý zdroj na ministerstvu vnitra, a varoval mě, že byl vyslán ostřelovač, aby mě dostal na Anglickém nábřeží. Vydali jsme se jinou trasou."

Přítomné číslo RR přináší i básně polského autora Karola Maliszewského v překladu Jiřího Červenky, úryvek z připravovaného románu Pavla Kolmačky a druhé pokračování básnického deníku Pavla Petra. Malířka Věra Nováková se v posledních letech věnuje tvorbě plastik - výběr, který otiskujeme, opatřila názvem Příběhy všedního dne. Erika Olahová využívá důvěrné znalosti prostředí Romů v dnešním českém maloměstě k psaní próz, z nichž dvě vycházejí v rubrice Nové práce - vedle básní Jiřího Rulfa a obrazů, kreseb, plastik a fotografií Markéty Jelenové, Jindřicha Fischela, Michala Blažka, Přemysla Havlíka, Víta Pancíře a Michala Singera.

Verše populárního německého spisovatele, výtvarníka, rozhlasového a filmového autora Roberta Gernhardta pro RR přeložil a komentoval Tomáš Kafka, který také vedl s básníkem rozhovor. "Jakoby František Gellner, Jiří Suchý, Josef Hiršal, Jan Vodňanský a Vladimír Jiránek dohromady, ovšem s možností tvořit v dynamicky se rozvíjející demokracii, nepřerušované světovými válkami a totalitními režimy", píše v závěrečném textu o Gernhardtovi Michael Špirit.

Výběr linorytů Chrudoše Valouška a jeho vlastní životopis doplňuje rozhovor, který s grafikem pořídil Juraj Horváth: "Rouru lina najdeš na každém rohu, a pak nad tím sedíš a na jedné straně to ubývá a na druhé se vrší hromada odřezků. Je to podobný jako loupání brambor, to odrývání".

Karel Cudlín uvádí fotografie studentky FAMU Dory Kubíčkové z prostředí pražských tržišť, Milan Pitlach slovem provází snímky Květoslava Přibyla, které vznikly objektivem zvaným rybí oko.

Do rubriky Z dílen grafiků přispěl ukázkami své práce František Štorm, který kromě jiného v roce 1993 založil 1. střešovickou písmolijnu a v současnosti působí jako vedoucí ateliéru Písma a typografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze: "Myslím, že je právě pro absolventy vysokých škol strašně důležité, aby začali prostor kolem sebe ihned energicky kultivovat a nenechali se úplně vtáhnout do mašinerie zakázek". Patnáct otázek Františku Štormovi položil Viktor Karlík.

Koláž textů a reprodukcí věnovanou životu a dílu italského renesančního malíře Piera della Francesca připravili Miloš Doležal a Jiří Štourač, kteří se vydali po jeho stopách a hovořili při tom i s pracovníkem biskupského archivu města Sansepolcro Frankem Pontim, s historikem Francescem Comanduccim, muzikologem Jaroslavem Mihule a malířem a sochařem Miloslavem Chlupáčem.