|
11. 1. 2006
Německo a konec jaderné energetiky - ostré spory v koalici polemika s překladem tiskové zprávy z pera "šéfredaktora" blogu Extempore Martina Tesaře pod názvem "Německo sází na energetickou efektivitu a nezávislost, proto končí s jadernou technologií"Lhát se nemá. Uvádět jednozdrojovou zprávu - říkat jen půl pravdy a zamlčet tu druhou je v novinařině lež. Když se v redakčním systému Britských listů objevil článek s tak kategorickým a ekologicko-pedagogickým titulkem a obsahem z tiskové zprávy ministra životního prostředí německé vlády Sigmara Gabriela (SPD), doplnil jsem k němu pouze podtitul, relativizující onu kategoričnost: "To by si alespoň přál německý ministr životního prostředí". Autor onoho překladu mě za to nařkl z hanobení jeho skvělého díla a na adresu podtitulku dodal, že: ...je naprosto zavádějící, protože ministr pouze konstatoval pokračování
v oficiální energetické politice předchozí vlády (Atomausstieg),
kterou potvrdila i kancléřka Merkelová a která je ostatně pevnou
součástí koaliční dohody vlády nynější.
Na programu výstupu z atomové energie se shodli jak zástupci vlády, tak zástupci atomového průmyslu a tato politika má i pozitivní odezvu ve veřejnosti, proto "torpédovat" tuto skutečnost relativizujícími redakčními dodatky o "přáních ministra" lze chápat jako hodně nefér, jelikož sám tento dodatek vyjadřuje pouze zbožné přání jeho přidavatele (patrně skalního příznivce jaderné energie). Hmmm... Možná má mladý kolega pravdu a já před časem - naposledy včera - špatně četl. Atomkonsensus je ve středu politického víru německé koalice, hlásají titulky. |
|
Naposled se nechal slyšet v německých médiích, konkrétně ve Frankfurter Algemeine Zeitung jiný ministr německé vlády, který ale není odpovědný za kytičky na německých loukách, ale mimo jiné za hospodářství. A to je v Německu modla srovnatelná s indiánským totemem, kolem kterého všichni skáčí. Ministr hospodářství Michael Glos, původem z křeťansky konzervativní CSU se 11. prosince 2005 nechal slyšet, že chce udělat tématem ve velké koalici další využití jaderné energie. "Nikdo nesmí sám ustupovat od technologie budoucnosti." I když je v koaliční smlouvě nepoužívání jaderné energie potvrzeno, ministr doufá "že poslední slovo ještě nebylo řečeno." A jako každý politik pro to dělá maximum. Článek se jmenoval Glos macht sich für Kernkraft stark. Ministr dodal, že země potřebuje rozumný mix energetických zdrojů, aby mohla vláda garantovat dodávky elektřiny za nízkou cenu. Dle ministra Glose nedává žádný smysl, když Německo nakupuje jadernou elektřinu ze sousedních zemí (včetně Česka) a samo se k ní doteď otáčelo zády. Vrcholoví politici z CDU a CSU započali intenzivní diskusi nad delší dobou existence německých jaderných elektráren. Sárský ministerský předseda Peter Müller (CDU) řekl pro časopis "Bild" , že je nesmysl vypínat elektrárny, které jsou v dobrém technickém stavu. Totéž si myslí dolnosaský ministerský předseda Christian Wulff (CDU), který vypnutí označil v Hannoveru při zasedání průmyslové a obchodní komory (IHK) za šílenství. Z toho důvodu by měla vláda o zbytkovém čase existence atomových elektráren jednat znovu. K tomu přispěly i dočasné výpadky u dodávek plynu z Ruska. Hesenský ministerský předseda Roland Koch (CDU) přinesl do debaty dokonce i požadavek na stavbu nových jaderných elektráren. Diskuze o rudozeleném konci jaderné energetiky v Německu dle dohod z roku 2000 není nová, provází už od počáteku koaliční vládu Angely Merkelové (CDU). V koaličních jednáních byl velký spor kolem nepoužívání jaderné energie mezi odborovými organizacemi, Unionisty a SPD. Ministerský předseda Bádenska-Württemberska Günther Oettinger (CDU) požadoval prodloužení rozvoje atomového programu po dobu deseti let. V jeho regionu je totiž elektrárna Neckarwestheim a a Philippsburg . Z SPD následovalo jasné odmítnutí. Nazelenalé sociální demokraty a jejich plán ukončení jaderné energetiky z roku 2000 ale zradily největší odborářské ústředny hornictví, chemie, energie a Verdi (služby), které vypracovaly polečné memorandum s energetickými koncerny. Argumentem bylo i splnění cílů Kjótského protokolu o ochraně klimatu, které lze v současném Německu bez jaderné energetiky dosáhnout jen ztěží. IG-Metall oproti tomu podporuje stanovisko, neboť výstavba nových větrných elektráren dá práci valcířům trub a dalším kovodělníkům. Sdružení energetických zákazníků VIK a Svaz německého průmyslu BDI byli taktéž pro prodloužení lhůt pro provoz jádra. Podtrženo a sečteno - Nejmocnější figury z partaje předsedkyně vlády a jejího věrného spojence Stoibera jsou proti ukončení provozu jaderných elektráren, průmyslové lobby také. Odboráři mimo IG Mettal jsou na straně politiků CDU / CSU a ministr SPD pro životní prostředí má zelené nápady v popisu práce. Konzervativismus poloviny SPD nenahrává požadavkům partaje, kterou volby smetly z německého politického nebe. Z Ruska po ukrajinské energetické přestřelce vůči Německu přišel jednoznačný velmocenský signál. Předseda CSU Edmund Stoiber pléduje za zachování atomu. Petr Ramsauer (CSU) postavil dokonce razantně otázku kompetencí Gabriela (SPD) vůči energetické politice. Kancléřka Merkelová (CDU) chce nově vzplanuvšímu sporu kolem nepoužívání jaderné energie udělat rychle konec. Oba protivníci z kabinetu, Glos a Gabriel, mají spolu s energetickými společnostmi vyvinout "Národní energetický koncept". Tečka. Podle odhadů mezinárodního úřadu jaderné energie vydrží zásoby uranu ještě po dobu 20 až 65 roků. Déle už jen při opakovaném použití plutonia v reaktorech a nových úpravách. Pokračování stávající zelené energetické politiky "by si přál německý ministr životního prostředí". Do konce volebního období by chtěl odstavit čtyři jaderné elektrárny: Biblis A a B, Neckarwestheim I a Brunsbüttel. Realistický je podle něj dokonce i podíl obnovitrelných zdrojů do roku 2020 větší než 25 procent ... Optimista... Co bude dál? Hádejte... nejnovější podrobnosti "atomového" sporu v koalici - v němčině ZDEZDEZDEZDEZDEZDE |
