Ideje vždy byly poraženy a jsou poráženy zájmy států, skupin a jednotlivců. Každý systém a řád má kromě kladů také své negativní dopady. Pokud je schopen si je uvědomovat a odstraňovat je, pak se prodlužuje jeho existence. Kapitalismus přes své dynamické vlastnosti, přednostmi před svými historickými předchůdci a přínosy, má také řadu nepříznivých a nedobrých následků. Jejich počet, dopady a působení roste. Ukazuje se, že i přes reflektování těchto negativ četnými kritiky, ekonomy, filosofy, umělci, politiky, ale především těmi, kteří těmito skutečnostmi nejvíce trpí, totiž většinou obyvatel planety, není s to dosud se s tím vypořádat. Bude se tedy muset hodně změnit, přizpůsobit a korigovat. Už kvůli sebezáchovnému principu života a existence na této planetě.

Nedokázal dosud odstranit války, bídu, chudobu a neumí s to účinně bojovat s katastrofami a neštěstími, které samy o sobě nevyplývají z jeho systému. Ale negativ, které vyplývají z dosavadního uspořádání je tolik, jejich počet a dopady vzrůstají, že nelze odkládat jejich řešení.

Dál je devastována příroda planety, dál vládne názor, že člověk je pánem přírody a světa, dál se zvětšuje nerovnováha bohatství mezi státy a jejich obyvateli na zeměkouli, dál mizí druhy živočichů a rostlin na této planetě, dál umírají statisíce lidí, hlavně dětí, pro nedostatek potravin, zdravotně nezávadné vody, hygieny a další příčiny. Měli bychom se z toho poučit.

Nic na tom příliš nemění významné a oceněníhodné úspěchy, kterých civilizace, státy , skupiny a jednotlivci dosáhli. Lety do vesmíru, přistání lidí na Měsíci a družic na Marsu, zatímní stop světovým válkám, pokrok v řadě vědeckých, technických a technologických oborů. V tomto výčtu dobrých zpráv a výsledků by bylo možné pokračovat. Ale množství, objem problémů, nedostatků, bídy, chudoby a neštěstí, rozdělenosti moci a bohatství se nezmenšují.

Stavíme na myšlenkovém odkazu našich předchůdců všech ras, národů a světadílů a na tom, co vybudovali. Mnohé jsme k tomu přidali a dáváme. Jde o to, aby to bylo trvale přínosné a aby z toho měla prospěch většina, když ne už všichni.

A ne pouze privilegovaná, úzká menšina, malá část společnosti a světa, která stejně není, a nikdy nebyla , schopna užít si plně svého bohatství, moci a samolibosti. Protože čas života je vymezen víceméně stejně všem, pokud někteří nevěří podle staroegyptského náboženství na převtělování. Jeden z mnoha filosofických velikánů Platon říkal. Učení je vzpomínání.