Divák se však nedozvěděl víc, než mohl z běžných zdrojů vědět. Z důvodů, které se víceméně opakují.

Moderátor Moravec nepříliš skákal diskutujícím do promluvy, a pokud ano, pak hosté neznervóznili a logicky dokončili své sdělení. Odpovědi obecně nenudily, neobsahovaly vatu a nepostrádaly sdělnost.

Václav Moravec, obecně vzato, vsadil na to, že diskutéři jsou v obecném povědomí a pořad tak sám o sobě získá patřičnou sledovanost. Debatující pak odříkali, to co již někde v mediích uvedli. Pro nejsledovanější a také nejdražší medium a jeho prestižní televizní diskusní politický pořad je to málo, nestačí diskusní pořady tohoto typu tzv. držet bez "instruktivních" chyb (tj. takových, které je možné jako exemplární příklady použít při přednáškách ze žurnalistiky), je třeba vyžadovat více. Bohužel V. Moravec je spíše "hýčkán" jak pozitivními (přesněji řečeno spíše oslavnými) nezávislými hodnoceními diskusních pořadů firmou InnoVatio, tak i deníky, které v drtivé většině také "klouzají po povrchu" referováním o jeho pořadu ve stylu:

• Moderátor se zeptal na něco
• Host odpověděl nějak.

Neurčitost v obou případech. Dobrý novinář se ale pozná podle třetí otázky. Prvou umí položit každý. I blbec. Z odpovědi na prvou musí následovat otázka, která prozradí, jak tázající porozuměl odpovědi. Teprve třetí otázka se věnuje klíčovému tématu.

Prvou částí Otázek Václava Moravce byl duel Pitharta a Zemana zprostředkovaný jako telemost, kde moderátor a hosté neseděli na jednom místě, vyzníval spíše pro Zemana. Pithart v podstatě s Milošem Zemanem souhlasil a Zeman zopakoval své názory známé z médií (14.12.2006 DOKUMENT Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," www.blisty.cz/art/31786.html) a široce publikované v předvánočním tisku jak tištěném, tak i internetovém (překlenovací vláda nestranických odborníků, která by připravila nový volební zákon s posílením většinových prvků a poté by se provedly předčasné volby). Pithart většinou souhlasil - s jedinou výjimkou, kdy se vyjádřil, že přeběhlík není jen osobou, která zradila program své strany.

Václav Moravec se zde nepokusil pro diváky získat další než jim již dříve známé informace. Přímo se nabízely dvě otázky:

• na Petra Pitharta: v čem je vlastně situace podobná jeho vládnímu působení 1990-92?
• na Miloše Zemana: jakým způsobem je dnešní důchodce neformálně informován o současné vrcholné politice

I prvé reakce mých přátel na diskusi, byly právě z tohoto soudku:

• Pithart byl anoncován jako bývalý předseda vlády, ale jen tak malinko se zmínil o senátu.
• Zeman stojí již delší čas mimo aktivní politiku. Jak vlastně o ní víc než řada jiných důchodců?

Pithart jen minimálně oponoval Zemanovi, že většinový systém uplatňovaný v senátních volbách vede k problémům, což Zeman snadno odrazil tím, že senát řeší jiné úkoly. To již mělo zaktivizovat Václava Moravce k otázkám.

• Je skutečně pravda, že strany soc.-dem. typu mají v systému spíše většinovém zaručen úspěch, jenom tzv. "stavěním osobností", zvláště když pravicové strany mohou do volebních kampaní dát větší množství finančních prostředků?
• Speciálně česká ČSSD tak mohla sázet na "mediálně oblíbené" tváře Grosse, Buzkové atd.?
• Co jsou to vlastně osobnosti, lidé s mediálním úspěchem nebo médii neprotežovaní, ale pracovití a znalí dělnicí legislativy.
• Volby v ČR ji delší dobu vyhrává "Strana nevoličů". Nepovede nakonec zakomponování většinových prvků k menší účasti u voleb?
• A pokud má ČSSD nějak tolerovat vládu ODS a být tak "důstojnou" opozicí, což již tu bylo a důsledkem byla právě ona menší volební účast? Jakým krunýřem byl svého času pro ČSSD toleranční patent?
• Proč nemáme dosud, chceme-li do politiky skutečné osobnosti, zákon o univerzálních majetkových přiznáních?
• Nepomohl by nám německý smíšený model s 2 hlasy (1 pro stranu a 1 pro kandidáta) spolu s redefinicí senátu, také podle německého uspořádání, jak k výběru osobností, tak ke zvýšení volební účasti?

Ba navíc - Moravec ani nepoložil v Zemanovi přirozeně zvědavou "kolegiální" otázku:

• Jaká byla odezva na Vaše návrhy řešení vládní krize u vašich stranických přátel z ČSSD, mimo oficiální vedení, kterým jste určitě musel své návrhy předložit?

Ve druhé části pořadu přišli před kamery 3 potencionální kandidáti na post šéfa resortu zahraničí:

• poněkud žoviálně se tvářící současný "zaminir" na odchodu Saša Vondra
• poněkud ospale se tvářící kandidát za Zelené Karel Schwarzenberg
• poněkud filosoficky rozšafně se tvářící kandidát za ČSSD Luboš Zaorálek

Problematika protiraketové základny byla nadhozena tak lehkým způsobem, že evidentně nemohla nikoho zaskočit.

Vondra sdělil, že by to mohlo dopadnout tak, že v Polsku budou rakety a v Česku radary.

Na nesmělý Moravcův dotaz, zda má o tom Vondra nějaké informace, jakoby mimochodem "odtušil", že nikoliv, že si jenom dělají takové analýzy na ministerstvu. S přirozeností, že běžného diváka ani nenapadlo, zda mluví "upřímně" či "diplomaticky".

K. Schwarzenberg "suše" sdělil, že je si třeba počkat na návrh písemné smlouvy. I "běžného" diváka asi napadlo, že "nabídkové smlouvy na protiraketové základny" se dělají asi jinak než nabídkové smlouvy třeba na kancelářský nábytek na ministerstvo zahraničí. Příslušník starého šlechtického rodu, ve kterém byli i diplomaté, se ani nemusel aktivizovat ze svého lehce "ospalostního" image, neboť z předchozího vývoje Moravcova pořadu mu bylo i tak dostatečně jasné, že otázka typu:

• Přece nechcete s Vašimi zkušenostmi (a potažmo s tradicemi Vašeho rodu) vážně tvrdit, že když přijde konkrétní návrh textu vojenské smlouvy se světovou mocností č. 1, že se pak převážně jedná o politicky únosném termínu realizace a ne o "prkotinách" v textu...

nepřišla.

Zaorálek nezapřel původní profesi vysokoškolského učitele a téma pojal komplexně. A dlužno říci, že asi tak minimálně o třídu lépe než ostatní diskutéři. Poukázal na to, že jakékoliv vojenské obranné systémy jsou z větší, či menší části i vojenskými útočnými systémy. Snad i díky tomu, že i on korektiv moderátora nijak neočekával, vzápětí "podběhl" jím nastavenou laťku kvality pořadu výrokem:

Občané pracují s neúplnými informacemi..

Postačilo by ze Zaorálkovy strany poukázat např. na konferenci Fontes Rerum z 5. 10. , mimo jiné obsáhle referovanou Britskými listy .

Moderátor Moravec Zaorálkovu větu vůbec nereplikoval, natož aby zmínil internetové periodikum, které se cílevědomě a obsáhle problematice protiraketové základny věnuje.

Moravec opakovaně Britské listy nezmínil. Ani nezmínil jakýkoliv jiný zdroj, běžně dostupný občanům. Ostatně proč by měl. Moderátor Václav Moravec je opakovaně se svým pořadem velmi dobře hodnocen. Nyní je na serveru ČT čerstvá Analýza diskusních pořadů ČT za 3. Q. 2006:

(pro autentičnost převzato jak napsáno)

Druhým "podběhnutím" Luboše Zaorálka v dalším tématu k evropské ústavě bylo zploštělé a u špiček  české sociální demokracie nekriticky převzaté "mainstreamově" nekritické stanovisko k euroústavě, zkratkovitě parafrázované sloganem Radostně prohlasovávat to, co z EU přichází...

Po větším "páru" špatně vyjednaných podmínek, kdy kritickou pozici někdy už začíná zaujímat i europoslanec za ČSSD Falbr, se u vysokoškolského učitele, majícího vychovávat ke kritickému myšlení, jedná o vypadnutí z role dost znatelné.

Obecně vzato, při "představování" šéfů diplomacie, anglosasky orientovaný Moravec opomněl v anglosaských zemích užívaný postup, kdy moderátor designovaným šéfům diplomacie pokládá otázku, týkající se jakési jejich "třinácté" komnaty. Což už v případě Schwarzenberga nadhodil prezident Klaus (nečeské kořeny a původ, nejasná ekonomická a majetková angažmá v Rakousku), v případě Vondry jeho "jednorozměrná" americkost, v případě Zaorálka pak jeho role při obhajování bombardování Jugoslávie, poplatné tehdejšímu postoji "hradního" křídla, jeho role při vnitrostranickém boji proti Miloši Zemanovi a role nezvolení kandidáta vlastní strany prezidentem.

Obávám se, že tento způsob publicistiky v dominantním médiu a v prestižním pořadu stává se spíše než pořadem pro širokou veřejnost, pořadem o elitách. Pořadem pro elity. To proto, že popisuje realitu pro elity spíše idylicky, byť rafinovaněji než v běžných telenovelách. Pořadem pro lidi, pořadem antiestablishmentově demokratickým není a být ani nechce.

Na akademické půdě by se dalo poněkud akademičtějším jazykem poznamenat, že nadbytečné odpovědi a chybějící otázky nahrazují informaci entropií.