Zahraniční vysílání BBC oznámilo v úterý, že zlikviduje 10 svých rozhlasových stanic vysílajících do Evropy a do Asie v místních jazycích, a použije ušetřené finanční prostředky na vytvoření nového arabského televizního vysílání, které bude konkurovat televizi Al Jazeera.

V březnu 2006 přestane BBC vysílat v bulharštině, v chorvatštině, v češtině, v řečtině, v maďarštině, v kazašštině, v polštině, ve slovenštině, ve slovinštině a v thajštině.

Včera zemřela ve 92 letech doma v Detroitu Rosa Parksová. Černá švadlena, narozená 4. února 1913, odmítla uvolnit své místo v autobuse z Detroitu do Mongromery bělochovi. Za svůj akt neposlušnosti byla Rosa Parksová uvězněna. Byla totiž uznána vinnou z porušení segregačního zákona. Kromě toho musela zaplatit 10 dolarů a další 4 na soudních poplatcích. Jako odpověď blokovali černoši montgomerské autobusy téměř třináct měsíců -- dokud Nejvyšší soud nezměnil zákon zvaný Jim Crow, který umožňoval ve veřejné autobusové dopravě systém dvou tříd. Smrt Parksové potvrdil Dennis W. Archer, bývalý starosta Detroitu.

podrobnosti v New York Times ZDE

"V Evropské unii patří Česká republika k zemím s nejvyšší mírou korupce," konstatuje nejnovější zpráva, kterou vydala organizace Transparency International. V žebříčku 159 zemí světa jsou Česká republika, Řecko, Namibie a Slovensko na 47. místě.

Před několika lety jsem v rámci jakési předvolební kampaně navštívil jednu obec u Prahy a na otázku, co zde lidi nejvíce trápí, jsem se dozvěděl, že je to prý kriminalita. Zeptal jsem se tedy, jaký trestný čin zde byl v poslední době spáchán, ale bylo mě téměř dotčeně odpovězeno, že žádný, neboť oni jsou slušná obec slušných lidí. Ale kriminalita je trápí, neboť se o tom nejvíc píše v novinách.

Vzpomněl jsem si na tuto příhodu, když jsem si přečetl před několika dny zprávu organizace Transparency International (TI) o tom, že Česká republika si ve "vnímání korupce" nikterak nepolepšila, ale právě naopak: je v páté desítce zemí spolu např. s Namibií, Řeckem a Slovenskem. A napadla mě kacířská myšlenka, zda to s tím "vnímáním korupce" není trochu podobné, jako s tou kriminalitou v oné obci.

Činnost Transparency International Česká republika je financována především z grantů, které organizace získává na své projekty z programů domácích i zahraničních státních i soukromých dárců. Mezi nejvýznamnější ovšem patří Open Society Fund Praha a Open Society Institute v Budapešti amerického finančníka maďarského původu George Sorose, Velvyslanectví USA; Velvyslanectví Velké Británie, Shell, Johnson & Johnson, Velvyslanectví Nizozemského království, Price Waterhouse Coopers, Nadace Via (Citibank, Citigroup Foundation, Freedom House z prostředků americké vlády, Nadace Open Society Fund, The German Marshall Fund of the United States, The Rockefeller Brothers Fund a další, povětšinou americké fondy, firmy a jejich filiálky v ČR...)

Souvislosti: Jak funguje globální občanská společnost ZDE

Pozn. JČ: Je nutno zdůraznit, že George Soros nemá nic společného s americkou vládou a vydal desítky milionů dolarů na snahu zabránit znovuzvolení George Bushe. Dále je nutno dodat, že v zájmu velkých západních firem je, aby ekonomiky a státní správa rozvojových a postkomunistických zemí fungovala bez korupce. - Nicméně, jak si může kdokoliv zjistit, když si zadá do vyhledávače www.google.com/news" výraz "Transparency International", jak jsem to učinil já , ukáže se, že o zprávách této organizace se informuje v médiích skoro výlučně jen v postkomunistických a v rozvojových zemích (Česká republika, Arménie, Nigérie, Pákistán, Jižní Korea, Barma, Bosna a Hercegovina, Maďarsko...). Pro západní sdělovací prostředky jsou, jak se zdá, informace TI zcela nezajímavé. Pročpak? Že by tam nebyla korupce?

Soros na turné ve snaze porazit Bushe (v angličtině ZDE

Většina starých počítačů, které se posílají ze Spojených států do rozvojových zemí, je nepoužitelná a neopravitelná. Tyto vraky vytvářejí v těchto zemích obrovské ekologické problémy, a to často v nejchudších zemích světa, informuje nová ekologická analýza.

Vědecká studie, která zkoumala míru infekce virem HIV u více než 3000 heterosexuálních mužů po dobu delší než dva roky, zjistila, že obřízka snižuje riziko nakažení u muže až o 60 procent.

Vědci si už delší dobu mysleli, že obřízka do určité míry proti viru HIV chrání, protože zjistili, že v kulturních společnostech, kde je obřízka běžná, je míra infekce HIV daleko nižší než jinde.

Pokud bude nový, ultrakonzervativní polský prezident potlačovat práva homosexuálů a bude prosazovat trest smrti, Polsko by mohlo v Bruselu přijít o svá hlasovací práva, varovala v pondělí Evropská komise. Upozornila prezidenta Lecha Kaczynského, že podle předpisů EU musejí všechny členské státy chránit své menšiny a nepovolit užívání trestu smrti. Kaczynsky jako vášnivý katolík vystupuje proti právům homosexuálům a pro trest smrti. Získal v druhém kole polských prezidentských voleb 54 procent hlasů. Zastupuje Stranu zákona a spravedlnosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

14. dubna 2005 vyšel v britském listě Guardian článek od investigativního novináře Duncana Campbella s titulkem "Ricinový gang, který neexistoval". Podtitulek zněl: "Včera se rozložil soudní proces, protože vyšel najevo podvod spojený s úsilím vytvořit souvislost mezi Al Kajdou a 'jedovým útokem' na Londýn".

Campbell jako odborník na počítače a telekomunikace u soudu dokázal, že určitý malý počet dokumentů, o němž obžaloba tvrdila, že je k dispozici pouze ve výcvikových teroristických táborech al Kajdy v Afghánistánu, si lze stáhnout z internetu v internetové kavárně kdekoliv v Británii.

Poslední věta nedlouhého polemického příspěvku Ivana Štampacha z nedávné doby zněla "Žasnu, že seriózní, svým důrazem na sociální spravedlnost obdivuhodné elektronické médium Britské listy se propůjčí takové primitivní libertariánské propagandě". Konec citace. Sleduji BL necelý rok a již několikrát jsem v nich četl podobnou myšlenku, kdy se člověk, jemuž byl v BL uveřejněn příspěvek, podivuje nad tím, že v nich byl uveřejněn také článek někoho jiného, který jemu osobně nekonevnuje.

Akademický senát VŠUP v Praze (napříště AS VŠUP), vypsal v řádném termínu ( červen 2005) volbu nového rektora, neboť tříleté funkční období současného rektora Jiřího Pelcla "vypršelo".

Polemika s článkem Jana Paula "Jak to, že se protestuje proti protekci teprve před volbami?"

O kauze Borise Jirků vydala na můj podnět grafická katedra prohlášení již před letní výstavou klauzur. Vše je dostupné v zápise z katedry, píše Juraj Horváth, vedoucí ateliéru ilustrace a grafiky na VŠUP.

Na závěr svého dopisu určeného studentům a pedagogům (tedy akademické obci, ne novinářům), přímo vybízím k obšírnějším dotazům přímo na předvolebním shromáždění. Jak jsem již napsal pan Paul se k tomuto tematu vůbec nedotazoval. Je zajímavé, že o opravdu podstatných faktech z volby rektora pan Paul nepíše. Dva z členů senátu na protest proti průběhu volby rezignovali.

Jan Paul k tomu poznamenává:

Ten příběh znáte téměř všichni. Znásilnění vojáků Hradní stráže jejich psychologem rozhořčovalo na jaře 2002 mnohé občany. Bordelové srdce nad Pražským hradem dokreslovalo tehdy příběh a dodávalo mu pikantně politickou pointu. Zimmer frei... Tehdy policie zatkla Miloše Topolovského a na tři měsíce ho posadila do vazby pro podezření z orálního znásilnění vojáků Hradní stráže. "Přišili" mu toho víc. Státní zástupce vinil Topolovského ze tří znásilnění vojáků základní služby a dvou pokusů o ně, z porušování práv a chráněných zájmů vojáků, z urážky mezi vojáky a z výtržnictví. Hrozilo mu až osm let vězení. V únoru 2003 začal proces, během kterého se většina tvrzení obžaloby neprokázala. Po propuštění z vazby se psycholog zhroutil a pokusil o sebevraždu na Nuselském mostě. Léčil se. Dobrovolně i ze závislosti na alkoholu.

Verdikt soudu padl až v červnu 2004. Topolovský dostal dvouletý podmíněný trest za orální znásilnění jednoho vojáka. Topolovský se s podmínkou nesmířil. V listopadu 2004 dosáhl obnovy procesu. S advokátem ex-offo stál proti mašinérii trestního stíhání. Z armády posléze odešel - sám.

Všichni "postižení" vojáci připustili, že ve svých výpovědích lhali, a obžaloba se proto zhroutila... Údajně znásilněný voják Vladimír Smutný se přiznal, že "si není jistý"... " Je možné obojí, ale i ostatní kluci ty výpovědi stáhli, takže to bylo asi tak, jak jsem řekl dnes," podotkl u soudu. Paradoxem bylo, že nevinu byl nucen konstatovat i obvodní státní žalobce z Prahy 1, který původně psychologovi navrhoval nepodmíněný trest v délce několika let a který se nakonec vzdal na místě práva na odvolání. Topolovský po všech soudních peripetiích odvoláních dosáhl konstatování nevinen v plném rozsahu obžaloby. "Nejsou důkazy o tom, že by se obžalovaný dopustil toho, z čeho byl obviněn," zdůvodnila soudkyně Dana Šindelářová rozsudek. To se ale psal 1. březen roku 2005.

Ostuda policie i spravedlnosti. Devět bodů obžaloby, devět skutků, které se nestaly, devět beztrestně podaných falešných obvinění. Lhaní svědků, šlompáctví vyšetřovatele, únik informací z vyšetřovacího spisu. Manipulace veřejným míněním. Jan Potůček nazval v Reflexu článek o psychologovi Hradní stráže "Doživotní úchyl". Krystyna Wanatowiczová v Týdnu zase "Kapitánské choutky". Amen.

Tři roky soudní a mediální štvanice, živené bulvárními médii vyšetřovatelem Milanem Macháčkem a z vyšetřovacího spisu znamenaly pro křivě obviněného konec profesionální kariéry a rozpad soukromého života. Syndikát novinářů konstatoval porušení etického kodexu. Omluvila se mu média, která o něm lhala a a vykreslovala ho jako zrůdu? Ne. Proč? Podle jejich právníků se tak prý dělo "ve veřejném zájmu".

Nedávné události v New Orleansu po zásahu hurikánu Katrina potvrdily všeobecné předsudky, že "o těchto lidech je známo, že plení a znásilňují". Všichni si pamatujeme na zprávy o explozi černošského násilí, znásilňování žen a o plenění. Ukázalo se však posléze, že v drtivé většině případů k těmto údajným orgiím násilí vůbec nedošlo! Sdělovací prostředky prostě informovaly o neověřených dohadech, jako by to byla fakta. Nedávno sdělil velitel neworleanské policie listu New York Times: "Nemáme vůbec žádné oficiální zprávy, které by zdokumentovaly jedinou vraždu. Nemáme ani jeden oficiální protokol, dokumentující znásilnění či sexuální útok," píše světoznámý slovinský profesor filozofie Slavoj Žižek .

Příští čtvrtek se sejdou vedoucí politikové EU na jednání v londýnském paláci Hampton Court. Evropská unie je uprostřed své existenciální krize. Neví, proč existuje, k čemu je, kam směřuje, jak má být spravována a jak získat podporu evropských voličů, píše Will Hutton v týdeníku Observer. Navzdory zdání normálnosti, tato krize začíná ochromovat veškerou činnost EU.

5. října se v New Yorku konala za obvyklého nezájmu mainstreamových médií a naopak doprovázena značným rozruchem na internetu Konference o ropném kolapsu (Petrocollapse Conference). Zúčastnila se jí většina známých amerických aktivistů zabývajících se ropným zlomem a jeho důsledky pro americké hospodářství i každodenní život americké společnosti. Termín konference byl stanoven ještě před začátkem letošní hurikánové sezóny, ale dopady Katriny a Rity nepochybně ovlivnily celkově pesimistické vyznění příspěvků některých přednášejících. Nicméně většina účastníků konference je známa pro své dlouhodobě kritické názory na postoj americké administrativy k hrozbám vyplývajícím z nadcházejícího globálního poklesu těžby fosilních paliv a tak není divu, že referáty z konference nejsou nikterak povzbudivým čtením.

O závažnosti situace, která nastala po úderu hurikánu Katrina ve Spojených státech, a jejího dopadu na světové energetické trhy, svědčí následující dokument Evropské komise, jehož překlad přinášíme v plném znění. Nenechte se odradit byrokratickým jazykem memoranda a váhavým přístupem struktur EU. Skutečnost, že takový dokument vůbec vznikl, je zřejmým dokladem toho, že orgány Unie si uvědomují míru rizik, která jsou před námi. Některá opatření memoranda přímo navazují na Protokol o vyčerpání, o němž jsme v BL již informovali. Nelze sice realisticky očekávat, že Evropská komise překročí svůj stín a že bude rovnou opisovat návrhy radikálních aktivistů, ale jednoznačně jde o krok správným směrem - doufejme, že první z mnoha. Kontrast přístupu tohoto oficiálního dokumentu EU a Projektu pro nové americké století je snad zřejmý na první pohled. Ale to si jistě vnímavý čtenář vyhodnotí sám, píše Jindřich Kalous.

Pětibodový plán reakce EK na růst cen ropy ZDE

V září 2005 přispělo celkem 110 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 12 866 Kč, příjem z reklamy byl 15 000 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 778.82 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.