Na toto téma uvažovali v rozhlase BBC známí mezinárodní reportéři této veřejnoprávní instituce. Shrnujeme.

Bilawal Bhutto, devatenáctiletý student na Oxfordské univerzitě v Británii, se podle rozhodnutí Pákistánské lidové strany má stát následníkem své matky. V čele strany bude hrát ceremoniální roli, než dokončí svá studia v Oxfordu. Každodenní práci řízení strany bude provádět jako spolupředseda jeho otec, manžel zemřelé Bhuttové, Asif Ali Zardawi.

Pákistánské volby, původně ohlášené na 8. ledna, budou pravděpodobně o několik týdnů odloženy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bush prý hodlá vetovat zákon o dotacích na obranné projekty, který mj. stanovuje podmínky financování části americké protiraketové obrany projektované v Evropě.

S rozvojem trhu a tržní ekonomiky v ČR se k celospolečenským a národohospodářským otázkám stále více vyslovují kalkulační ekonomové a finanční analytici. Jejich pohled je často neotřelý, přímý, jasně ukazující ekonomickou dimenzi daného problému a obvykle nastiňující řešení pomocí ekonomických nástrojů, které sami tak dobře ovládají a v praxi používají. Zdánlivě tedy nabízejí účinná řešení mnohých palčivých problémů, které trápí současnou společnost.

Jejich přístup k věci je samozřejmě racionální a logicky správný, po stránce formální pak bývá propracován i lépe než často chaotické či emocionálně zabarvené komentáře jiných účastníků diskuse. Navíc jsou obvykle exponenty některé finančně silné skupiny, což jim dodává na sebevědomí a sociálním statusu. Stejně tak jsou obvykle životními optimisty, neboť vzhledem ke své společenské pozici si mohou vyřešit řadu pro člověka s průměrným příjmem těžko řešitelných situací poměrně komfortně a snadno.

Psychologové během minulého roku zkoumali, která novoroční předsevzetí lidé dodrželi. Vyvodili z toho několik zásad, které vás přimějí svá novoroční rozhodnutí neporušit.

Každý rok zažíváme poslední den roku. Každoročně se slaví v Evropě Silvestr a začíná nový rok. Někteří z nás dokonce se záměrem změnit nějak svůj život. A i když neslavíme, přesto to zažíváme a málokdy přitom pomyslíme na to, že po tomhle konci normálně přichází začátek, ačkoliv začátek a konec jsou věci, které mají opačný sled a které jsou v lidském životě a v jiné souvislosti vlastně nepředstavitelné jevy.

Bývalá pákistánská premiérka Benazír Bhuttová byla usmrcena sebevražedným atentátníkem, oznámil v televizi pákistánský vojenský mluvčí.

Zavražděná bývalá pákistánská premiérka Benazír Bhuttová byla atraktivní a mluvila plynně anglicky. Západní politikové a novináři, mnohé z nichž znala z dob svých studií na Harvardu a v Oxfordu, ji měli velmi rádi. V samotném Pákistánu však byla často daleko méně oblíbená, než jak o tom psal zahraniční tisk, míní britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Bhuttová byla nejefektivnější při předvolebních kampaních. Tam proslula svými karatelskými projevy a rychle projíždějící kolonou aut. V osobním styku se často chovala dost arogantně, moc se v tom nelišila od svého vzoru Margaret Thatcherové.

Pro své odpůrce byla Bhuttová více Angličankou než Pákistánkou, více představitelem Západu než Východu. I když urdštinou mluvila plynule, dělala v ní gramatické chyby, a co se týče jazyka sindhi, rodného jazyka její rodiny, tím nemluvila skoro vůbec.

Také se o ní říkalo, že nemá systematickou politickou filozofii a že plýtvá svou energií na stranické politikaření.

Bushova vláda čelí v současnosti jedné z nejhorších nočních můr éry po 11. září: násilným nepokojům v ulicích muslimského národa s jadernými zbraněmi - a nemá jasnou strategii, jak z tohoto chaosu, píše v deníku Guardian Susan Goldenbergová.

Bushova vláda se snažila déle než rok vyjednat dohodu mezi Bhuttovou a Mušarafem, která by jí umožnila vrátit se z exilu a kandidovat ve volbách. Mělo to podpořit umírněné prozápadní politiky a vytvořit širší politickou frontu proti rostoucím extremistickým hnutím v Pákistánu, zejména na hranicích s Afghánistánem.

Smrt Benazír Bhuttové není jen tragédií pro její rodinu: hrozí vrhnout Pákistán do hlubokého politického chaosu, a to v době, kdy se zoufale snažil o aspoň minimum stability, míní deník Guardian.

Stoupenci Bhuttové ji už nyní označují za mučednici a vedoucí představitelé její Pákistánské lidové strany budou mít velkou práci s tím udržet své aktivisty, aby neorganizovali pomstu.

INN│ Tak to alespoň tvrdí izraelská tisková kancelář Arutz Sheva na základě článku v deníku Maariv , podle které Bhuttová "zoufale" žádala o osobní ochranu Spojené státy, Izrael i Británii ve dnech, předcházejících její vraždě. Marně. Muž, který se po vraždě Bhuttové odpálil, se později na záznamu představil jako Mustafa abu-Jazíd a přiznal odpovědnost Al-Kajdy za vraždu. Muž řekl, že bývalou premiérku v Rawalpindi zabil pro její pouta se Spojenými státy a její plány proti pákistánským mudžáhidům. Bhuttová napsala podle deníku Maariv v žádostech o ochranu, že její oponent, prezident Parvíz Mušarraf, ji nenechal přiměřeně chránit a chtěl, aby byla snadným terčem pro atentátníky. Neměla dovoleno používat zatemněná okna v autokoloně nebo vybavení lokalizující výbušniny u okraje silnice. V Izraeli prý nebylo Bhuttové vyhověno, kvůli znepokojení z narušení izraelsko-pákistánských nebo izraelsko-indických vztahů.

INN: Israel, US, Britain Ignored Bhutto Appeals for Protection ZDE

Koho překvapil atentát na "hvězdu pákistánského politického nebe" Bénazír Bhuttovou? Překvapil snad jejího politického protivníka generála-prezidenta Parvíze Mušarrafa nebo jeho tajnou službu ISI, která dala vzniknout Jednotné radě džihádu ? Nejspíše ne. Kašmírská džihádnická uskupení se těší dodnes podpoře některých útvarů pákistánských tajných služeb a armády. Po lacinu a bez státního požehnání a tím i bez státní odpovědnosti dělají v násilím zmítaném regionu špinavou práci. Bhuttová stála nyní v cestě generálu Mušarrafovi, křehkému indicko-pákistánskému smíru dohodnutému v minulosti Íránem i plánům, které s Mušarrafem nyní mají (a musejí mít) Spojené státy. Příběh vzestupů a pádů, útěků a návratů. Tak nazval její život Tomáš Vlach v Respektu. Bénazír Bhuttová působila jako premiérka dvakrát v 80. a 90. letech, po rozpadu její druhé vlády odešla do exilu, aby se vyhla obviněním z korupce. Osm let exilu nedonutilo populistickou političku, aby poznala a pochopila moc těch, kteří ve skutečnosti ovládají Pákistán: ortodoxních islámských kněží, mullů. Jejich odpor proti tomu, aby v čele islámského státu byla žena, musel zesílit hned poté, co bývalá londýnská exulantka Bhuttová si -plně v souladu s evropským sekulárním myšlením - jako své hlavní volební heslo vytkla boj proti bojovníkům s nevěřícími - mudžáhidínům, ať již Armádě čistých či proti jiným radikálním pákistánským uskupením.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Že nevypadá tento titulek jako titulek nýbrž jako klíčová slova? To přece není na škodu, aspoň ví každý čtenář dopředu, co může očekávat. Nepíše se o místní ani mezinárodní politice, o válce v Afganistánu nebo v Íráku, ani o oteplování Země, nýbrž o výrobě vepřového masa v Kanadě, o tom, co ji ovlivňuje a co ovlivňuje výrobu a dovoz sýrů. Myslím, že bych měl v předchozí větě vymazat slovo "politika", protože v obou případech se jedná o tom, co by měla dělat a co dělá kanadská vláda. Její účast plyne z posledního klíčového slova v titulku: volební hlasy.

Těší mě, že se rozpoutala diskuse nad tématem, jakým způsobem posuzovat kvalitu zdravotnictví. Z reakce Petra Wagnera a Jiřího Sahuly jsem však zjistil, že došlo k určitému nedorozumění. V předchozím článku jsem netvrdil ani nesnažil naznačit, že americké zdravotnictví je "nejlepší na světě". Takové označení ostatně nemá valný smysl, pokud nespecifikujeme, z jakých hledisek a podle jakých kritérií chceme rozličné systémy zdravotní péče posuzovat. Zvolená hlediska a kritéria musíme také pečlivě zdůvodnit. Je třeba zdůraznit, že tu stěžejní roli v konečné instanci hrají hodnotové soudy.

Souhlasím samozřejmě s tím, že nelze dost dobře hodnotit systém zdravotní péče v té či oné zěmi jen na základě jediného kritéria, kupř. úspěšnosti léčby nádorů. Cílem mého článku bylo spíše poukázat na to, že pokud argumentujeme tím či oním hodnocení kvality systému zdravotní péče, měli bychom nejprve přezkoumat metodologii dané studie a kritéria, která používala, abychom zjistili, co a jak vlastně studie "měřila", a ověřili smysluplnost a rozumnost dané metodologie.

Autor je výzkumným pracovníkem v Liberálním institutu.

ŠOK│ Izrael - 5,2 miliardy USD, Egypt - 5,1 miliard USD, Saúdská Arábie - 4,4 miliard USD, Egypt - 4,3 miliard USD. Za tolik peněz dodaly - oficiálně - Spojené státy americké zbraně do cizích zemí v rámci svého programu Foreign Military Sales. To jsou největší zákazníci amerických zbrojovek v letech 2003 - 2006. Podivuhodný rekord dosáhlo Polsko v cenách uzavřených zbrojních kontraktů za léta 2003 - 2006 - 3,9 miliard USD, dodáno jen v roce 2006 smrtící zboží za 690 milionů USD. USA dodaly zbraně i do Keni, Nigérie, Etiopie, Ghany, Mali či Džibuti. Do každé země za desítky milionů dolarů. Říkejme tomu rozvojová nebo humanitární pomoc... Srovnání s americkou potravinovou a humanitární pomocí je tristní. Paradoxní je, že zbraně dodávají Spojené státy i svým ideovým protivníkům. Zbrojní dodávku za 8 milionů dolarů tak dostal i Hugo Chávez.

Američané jsou znepokojeni prohlášením Íránu, že mu Rusko prodá novější protiraketový systém S-300. Íránský ministr obrany Mostafá Mohammad Nadžár hovořil o dodávkách dalších raket. Začátkem roku 2007 dodalo Rusko Íránu 29 zbraňových systémů raketové protivzdušné obrany krátkého dosahu 9M331 TOR-M1 (NATO SA-15) v odhadované hodnotě 700 milionů dolarů (12,9 miliardy korun). Každá baterie má svůj vlastní vyhledávací radar, vozidlo s ústřednou řízení palby a 4 mobilní odpalovací zařízení (každé s 8 raketami a naváděcím radarem). Raketa o délce 3,5 m a hmotnosti 165 kg, je opatřená bojovou hlavicí o hmotnosti 15 kg a je schopná zasáhnout letoun ve vzdálenosti až 12 km, řízenou střelu s plochou dráhou letu ve vzdálenosti až 5 km ve výšce od 8 do 6000 metrů. Dokáže odhalit až 48 objektů zásahu do vzdálenosti 30 km a z nich je schopen vybrat 10 nejvíc nebezpečných. Naváděcí radar je schopen současně sledovat dva cíle k zásahu. První raketa může být odpálena do 8 sekund od zjištění a zaměření cíle, další s intervalem 3 sekund. Podle ATM Írán disponuje celkem už 44 komplety TOR. Systém S-300 je však modernější a účinnější, píše ČTK. Nadžár ani Američané ale nezmiňují přesný typ komplexu, který má Írán od Ruska obdržet. Pokud by to byl nejmodernější systém protivzdušné obrany S-300PMU-2 Favorit-S (NATO SA-20-B Gargoyle-B) , pak by měly Spojené státy či Izrael s případným pokusem o letecké a raketové bombardování Íránu problém. Nový přehledový radar 96L6 (NATO Cheese Board) a nové typy raket 48N6E2 zvyšují takticko-technická data systému a zcela nová řada raket 9M96E1 a 9M96E2 má aktivní radarové navádění, umožňují palbu na letadla a rakety do výšky 30 km a na vzdálenost 40-140 km při rychlosti cíle 2800 m/s. Každé vozidlo může nést až 16 raket. Pokud by Írán obdržel od Ruska komplex S-300VM Antěj-2500 (NATO SA-X-23), pak by Írán získal schopnost zasáhnout cíl letící i rychlostí 4500 m/s do výšky 30 km na vzdálenost 200 km.

Jak je vidět, Rusko nesdílí obavy USA z prezidenta Ahmadenižáda a íránského zbrojního průmyslu, naopak posiluje jeho pasivní obranné schopnosti o vysoce sofistikované systémy. Není to divné, když do Ruska je to z Íránu blíž, než do Evropy nebo do USA?

ČTK, iHNEd: Rusko poskytne Íránu další rakety ZDE

Aktualizace: Podle deníku SME s odvoláním na tiskové prohlášení ruské Federální služby vojensko-technickej spolupráce Rusko "o dodávkách systémů S-300 Iránu v současnosti "neuvažuje a nediskutuje"". Uvažovaný obchod kritizoval Washington. Ruská agentura Interfax nicméně při medializaci zprávy o ruských dodávkách Íránu vycházela z informací ruského ministerstva obrany.

SME: Moskva nedodá Iránu systémy protivzdušnej obrany ZDE

Faktem je, že globální teplota roku 2007 byla statisticky stejná jako v roce 2006 a jako všechny předchozí roky od roku 2001.

Globální oteplování se dočasně, anebo trvale, zastavilo. Globální teplota po celém světě nestoupá tak, jak by měla, podle základní teorie globálního oteplování - v důsledku skleníkového efektu, píše v britském levicovém časopise New Statesman David Whitehouse, držitel doktorátu z astrofyziky, bývalý korespondent pro otázky vědy internetových stránek BBC a držitel ceny Evropského internetového novináře roku za r. 2004.

Tak těmito slovy v tiskové zprávě ohlašuje Česká televize "nový" pořad. Navíc hodně starý pořad. Nechápu drzost programového oddělení, že si dovolilo nyní uvést na obrazovku ženu, která byla v říjnu tohoto roku zatčena a obviněna spolu se svým manželem z obchodování s lidmi, kuplířství a krádeže, za což jim hrozí až 10 let vězení. Ženu, která strávila zbytek roku ve vazbě kvůli možnému ovlivňování svědků. Důkazní řízení v případě Jeannette Bernadette Rosenbergové podle jejího právníka Petra Sikory skončilo teprve v polovině prosince. Rosenbergovým podle iDnes skončí vazební lhůta desátého ledna. Pak bude probíhat soud. Faktem zůstává, že Jeannette Rosenbergová působí v oblasti vizualizace komerčního sexu - té nejpokleslejší formy obrazové tvorby.

Česká televize je televizí veřejné služby. Nikoliv veřejným domem. Ten si může nová programová ředitelka Fričová zřídit u sebe doma.

Z předchozích úvah vyplynul poněkud tristní závěr: Čím je utopie historicky mladší, tím jsou vyhlídky, které popisuje, pesimističtější. Znamená to, že si skutečně připravujeme vlastní zánik?

Justin Webb, korespondent BBC ve Spojených státech, natočil na jaře 2007 třídílný seriál pro britský rozhlas, v němž zkoumal podstatu světového antiamerikanismu. Jeho shrnutí na internetových stránkách BBC se v minulých dnech dočasně stalo nejčtenějším článkem.

V neděli jsem zhlédl v Glasgow téměř tříhodinou, neobyčejně zábavnou, sebeironickou indickou hudební frašku režiséra Aneese Bazmeho Welcome. V hledišti multikina jsme byli jediní běloši.

Nejnovější Bazmeho film, natočený v Dubai a ve Spojených arabských emirátech, vám neposkytne skoro žádné informace o dnešní indické společnosti, ale překvapivě se zápletkou s mnoha komplikovanými motivy a submotivy vás dokáže nepřetržitě bavit celé tři hodiny. Je nesmírně energický. I když je to komedie, jeho námět je přece jen vážný: je to strach mladých lidí ve společnostech, v nichž je ve zvyku sňatky předem domlouvat mezi příbuznými, a v nichž tedy není manželské pouto jen soukromě pro dva milence, ale je majetkem celé rozvětvené rodiny, zda neskončí s nevhodným partnerem, který jim bude dělat ze života peklo: což je nakonec obavou, nebo alespoň nejistotou každého mladého člověka, neboť nikdo neví, jak mu dopadne manželství.

Tvůrci filmu do díla nacpali snad úplně všechno; věděli, že snímek musí obsahovat základní komerční motivy, aby byl přístupný lidovému publiku, ale zároveň je tvrdě i sám sebe ironizuje: je to prostě neuvěřitelná legrace. Všichni herci byli dobří, zvlášť zaujal Anil Kapoor v roli zlovolného bratra nejmocnějšího zločince ve filmu; pohledem do databáze imdb zjistíme, že je to zkušený herec, hrál ve více než 100 celovečerních filmech, většinou z nich indických.

První článek vnímám jako především informativní a alarmující, druhý jako hledající a zčásti terapeutický, třetí jako hlas, pokoušející se stabilizovat vlny emocí a zároveň volající po střízlivém rozboru. Nebudu se k nim vracet, polemizovat s nimi ani citovat. Jsou přesně tím, čím jsou a je to tak dobře. Chci ze své praxe v pomáhající profesi uvést detaily, které mohou tématiku přiblížit. Nejčastější reakcí mnoha lidí totiž bývá pochybnost, zda si ženy přece jen leccos nezpůsobují samy, zda si ve svém postavení přece jenom nějak nelibují. „Když s ním zůstane, asi se jí to líbí,“ zní oblíbená námitka těch, kdo nehodlají více diskutovat , píše čtenářka Hana Mudrová.

Jednou z psychologicky pochopitelných, avšak zhola nesprávných reakcí toho, kdo dlouho odolával propagandě, je ulehčené vydechnutí následující po protichůdné zprávě: "Pravda vyšla najevo!" Napjatá až přepjatá pozornost si žádá pauzu a touha po neproblematickém spolehnutí na to, co máme bezprostředně před sebou, chce být aspoň na chvíli naplněna. Jenže pravda má mnoho tváří, a žádná není "ta pravá".

Desmond Morris proměnil naše chápání člověka -- a rozhněval feministky -- svým bestsellerem ze šedesátých let Naked Ape, Nahá opice (česky vyšlo v roce 1971 v drasticky zcenzurované verzi, komunistický režim nesnesl explicitní informace o sexuálním chování lidského druhu, takže v českém překladu chybí snad polovina knihy). Nyní, kolem osmdesátky, poskytl autor rozhovor deníku Guardian.

Morris má rád koncept hravosti a zastává názor, že vypovídá mnoho o lidské evoluci. Naše hravost je motorem našeho důvtipu a naší zvídavosti. Právě v důsledku své hravosti jsme jako biologický druh dokázali zvítězit nad fyzicky silnějšími druhy a stát se vládci světa. Hravost vysvětluje, jak jsme došli k tomu, že nosíme oděvy, hrajeme počítačové hry, shazujeme "inteligentní" bomby a díváme se na soutěže v tancování v televizi. Hrajeme si, proto jsme.

Hamas ústy svého předáka Haníji opětovně nabídl Izraeli naprosté zastavení všech bojů, a to na obou stranách. Tuto nabídku podporují židovští intelektuálové z Izraele a celého světa, avšak za naprosté ignorace mediálního mainstreamu. Pro Bushův tým jde o druhou ránu pod pás poté, co americké výzvědné služby referovaly o tom, že Írán svou snahu o vyrobení jaderné bomby suspendoval údajně již před čtyřmi lety. Tyto dvě zprávy udělaly tlustou čáru přes rozpočet válkychtivým jestřábům z americké a izraelské politické elity. Ti považují za největší hrozbu právě umírněné nabídky, jež jim berou trumfy z rukou.

V podobném duchu reagují čeští novináři, jakmile dojde na Rusko a jejich paranoidní představy, konotující s hrozbou, jakou kdysi představoval Sovětský svaz. V jejich myslích nadále panuje strach, jenž rezonuje v jejich příspěvcích, především na stránkách MF Dnes a Lidových novin. Zaměňují, či přímo klamou příčinami a následky, tak jako by zaznívala pouze silná slova z ruské politické scény a generality, aniž by brali skutečnost v kontext.

V adventní době ještě nikdy seriózní evropské listy a veřejnoprávní média nevěnovaly tak velkou pozornost senzační informaci, že ve Velké Británii může žít 67 letý syn Adolfa Hitlera. Spouštěcím mechanizmem této informace se stal článek britského novináře Martina Brighta z týdeníku "New Statesman". Ten se zabýval tímto problémem pět let a i když sám je skeptický, rozhodl se zveřejnit tuto informaci a vyvolal tím nebývalý rozruch nejen v britské veřejnosti.

Vážený pane Potměšile, dovolte mi reagovat na váš článek Kdo se skrývá za "18.000" členy Českého Svazu mužů.

Smíchal jste dohromady několik věcí. Takže dovolte abych to rozpletl a uvedl na pravou míru.

Děkuji za zdvořilou, seriózní a věcnou reakci ze strany Českého svazu mužů, resp. p. Salače, na mé "obvinění" z propojení svazu se sdružením p. Ing. Jiřího Fialy K213. Rád bych se krátce vyjádřil, resp. reagoval na několik klíčových a nejvíce kritizovaných momentů:

Čtyřčlenná delegace příslušníků kmenů Lakotů-Siouxů, kteří dali světu Sedícího Býka či Šíleného Oře, vyhlásila nezávislost obrovského území na Spojených státech. "Nejsme už občany Spojených států a všichni, kteří žijí v oblasti pěti států, které obklopují naše území, se k nám mohou připojit..."

Delegace (ve složení Russell Means, Phyllis Young zakladatelka "Ženy všech rudých národů" (WARN), Duane Martin Sr. vůdce Lakota Strong Heart Society a Garry Rowland, vůdce Chief Big Foot Riders) doručila minulou středu vládě Spojených států memorandum, ve kterém vyhlásila status nezávislého státu a k 24. prosinci vypověděla všechny, některé i 150 let staré, smlouvy se Spojenými státy. Navštívila též bolívijské, chilské, jihoafrické a venezuelské velvyslanectví.

Území Lakotů se nachází ve státech Nebraska, Jižní a Severní Dakota, Montana a Wyoming. Je to obrovské teritorium. "Nová země bude vydávat své vlastní pasy a řidičské průkazy. Na území nebudou vybírány žádné daně, pokud se obyvatelé zřeknou občanství Spojených států," řekl lakotský vůdce Means. Bude prý stačit, co kmenům dluží Spojené státy.

V Paříži tři urození muži buď z kratochvíle, neb z potřeby okolo půl noci po ulicích chodíce zahlídli, že se beře jakás paní, před kterouž šel lokaj nesa rozsvícenou fakuli. Měla pak ta paní tvář florem zakrytou, jak mívají zemanky. I přišli k ní a lahodnými slovy tázali se jí, odkud a kam by se tak pozdě nočním časem brala. Odpověděla ona, že se dlouho pro přílišné prosby svých přátel u večeře jednoho přítele zdržela; odkudž potom předce bez opovědi, ale zanechajíc s nimi svého manžela, odešla a domů pospíchá.

◄ Breviář Marie de Gueldre; Marie de Gueldre zobrazená jako Panna Maria, augustiniánský klášter Marienborn u Arnhemu

Léta 1658 šestmecítmého dne měsíce září já, níže podepsaný, přijda na Svatou horu, v tomto našem sidle pocítil jsem tak hrubého bolení zubův, že všickni měli nade mnou lítost. Jáť ovšem nepamatuji, abych kdy byl pokusil tak hrubé bolesti. To trvalo celý den a celou noc, v které pro bolesti málo jsem spal. Dvadcátého sedmého dne téhož měsíce září zkusil jsem ještě větší bolest: neb ne jeden anebo dva zuby, ale všeckno na pravém líci, počna od oka (jenž mě také bolelo a vždycky slzelo), až kde se skonávají dásně, přeukrutná bolest opanovala; krom toho v žílkách, které jsou v uších, cítil jsem tak hrozné píchání, že když tu žádného nebylo, musel jsem zalkáti, ano při samé svaté mši, kterou jsem toho dne sloužil, kdybych se byl pro počestnost a ty, kteří byli přítomní, mocně nezdržel, byl bych několikráte zakřikl.

Vánoce jsou svátky chudých, zoufalých, vyobcovaných, nemocných a umírajících. Chtějí nám říci, že my všichni jsme v zoufalé situaci, byť se třeba zrovna v této chvíli rochníme v rozkoši a požitku tohoto světa. Není přitom překvapivé, že teplo rodinného krbu, oddělující nás od těch, co jsou za okny v bídě, stejně jako bezmezný konzum a porculánový úsměv, popírající existenci umírání a beznaděje, vítězí zdánlivě nad vánoční zvěstí. Ten, který se narodil v bídě, odmítnutý všemi kromě chudých pastýřů, již naslouchali andělům, nepřišel proto, aby změnil svět, nýbrž proto, aby nás z něho spasil.

• 23. 12. 1996    Strašidelný příběh: O ulici v Edinburku, postižené morem, jejíž obyvatele zazdili zaživa
• 30. 12. 1996    O nesamozřejmosti existence českého národa: novoroční zamyšlení s Milanem Kunderou
• 24. 12. 1997   Vánoční čtení: Jan Ámos Komenský (1592 - 1670): Labyrint světa a ráj srdce. Poutník prohlédá ryňk světa a z světa utéci chce
• 31. 12. 1997   Karel Čapek: Hovory s TGM - O kritickém myšlení
• 23. 12. 1998   Zamyšlení s vynikajícím básníkem - Jiří Orten: Jeremiášův pláč
• 31. 12. 1998   Jan Hus : Proti slepé poslušnosti
• 31. 12. 1998   Bohumil Hrabal: Bambino di Praga
• 24. 12. 1999   Adam Michna z Otradovic
• 30. 12. 1999   Jaroslav Durych: Budějovická louka

Vánoce roku 2000 byly zcela pohlceny rebelií v České televizi proti novému generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi. Jak nepřesvědčivá komedie to byla, se můžete ze zpětného pohledu přesvědčit    ZDE ZDE

• 21. 12. 2001   Místo, kde je domov Vánoc (Jan Čulík)
• 21. 12. 2001   Chtíc, aby spal (Adam Michna z Otradovic)
• 21. 12. 2001   Černěť já se přistrojím (Jan Josef Božan)
• 21. 12. 2001   Kapka rosy tekoucí (Bedřich Bridel)
• 21. 12. 2001   Komenský a jeho Labyrint: Proměna renesančního člověka v osobnost baroka (Kathryn Murphy)
• 21. 12. 2001   Zdeněk Kalista: Baroko se v nejistotě přibližovalo k Bohu skrze tento svět
• 20. 12. 2002   Komenského dvě cesty, to jest kterak skrze Labyrint dnešního světa objeviti Ráj svého srdce (Jakub Žytek)
• 18. 12. 2002   Vánoce, Vánoce přicházejí (Štěpán Kotrba)
• 23. 12. 2003    Proglas
• 30. 12. 2003    Smělýmu srdci štěstí spomáhá
• 23.12. 2004    Vánoční vydání BL v roce 2004
• 23. 12.2005     Václav Vratislav z Mitrovic, O českých špionech v 16. století
• 30. 12. 2005    Václav Vratislav z Mitrovic, Jak tomu bylo ve vězení
• 22. 12. 2006    Daniel Strejc-Vetterus, (1592-1669) První Čech na Islandu
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, Krátké vypsání ostrovu Islandu, v němž věci divné a zvláštní, v krajinách těchto našich nevídané očitě spatřeny a některé od obyvatelův ostrovu toho hodnověrných slyšány i pravdivě poznamenány
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, Vypsání krátké ostrovu Islandu a věcí některých zvláštních, kteréž v něm spatřeny býti mohou. A nejprvé o jménu ostrovu toho, proč slove a nazývá se Island
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, O živnostech Islandských
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus,O rybách a potvorách mořských okolo Islandu
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus, O vrchnosti a řádu, kterého v zemi své ostříhají
• 22. 12. 2006     Daniel Strejc-Vetterus,Náboženství v Islandu a jaký způsob při něm zachovávají
• 29. 12. 2006     Karel IV., Vita Caroli Quarti

Vánoce, svátky míru a konzumerismu TÉMA BL

Všemohoucí, věčný Bože, radostně oslavujeme narození našeho Vykupitele a prosíme tě: dej, ať nás svátost jeho těla a krve posiluje, abychom byli jeho věrnými učedníky a dosáhli věčného společenství s ním, Neboť on s tebou žije a kraluje...

Dárce je mnohem cennější než udělovaný dar.

Starozákonní prorok Micheáš předpověděl, že budoucí vládce a zachránce Izraele bude pocházet z rodiště rodu Davidova. Bazilika nad rodnou jeskyní, kterou zbudoval r. 326 císař Konstantin Veliký a přestavěl císař Justinián r. 540, je až do dnešní doby cílem četných poutníků.

Jinou věcí je datum, kdy se vánoce dnes slaví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V listopadu 2007 přispělo celkem 128 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 30243.94 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.11 2007 částku 183 337.66 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1980.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.