Izrael rozšiřuje ofenzivu v Gaze, Velká Británie odsuzuje schválení izraelské osady na Západním břehu

21. 8. 2025

 

Mluvčí izraelských obranných sil Effie Defrin uvedl, že IDF zahájila druhou fázi operace "Gideonovy vozy" v Gaze, kterou spustila v květnu.

Řekl, že IDF v rámci této operace zintenzivní úsilí o oslabení Hamásu v Gaze, kterou považuje za „baštu režimu a vojenského teroru“.

Defrinovo prohlášení se časově shodovalo s prohlášením kanceláře Benjamina Netanjahua, v němž Netanjahu vyzval k urychlení dlouho hrozící ofenzívy na dobytí města Gaza, městské oblasti obývané stovkami tisíc lidí na severu území.

„Před schválením plánů operace v Gaze nařídil premiér Benjamin Netanjahu zkrácení harmonogramu – pro převzetí kontroly nad posledními teroristickými baštami a porážku Hamásu,“ uvádí se v prohlášení.

Není jasné, zda se Defrinovo prohlášení týká širší operace, jejíž plány vyvolaly široké mezinárodní odsouzení.

Izraelské řeči o rozsáhlé operaci mohou být primárně zaměřeny na vyvinutí tlaku na Hamás v probíhajících jednáních o příměří a ukončení války.

Defrin uvedl, že izraelské síly již obsadily předměstí města Gaza a operují v čtvrti Zeitoun.

Izrael již ve středu oznámil, že povolává dalších 60 000 záložníků pro ofenzivu v Gaze. Zahájení nové fáze operace odůvodnil útokem asi 18 bojovníků Hamásu na izraelskou pozici den předtím, který označil za rozsáhlý, přestože ve skutečnosti šlo o malou akci.

Tisíce Palestinců, kteří čelí zhoršujícím se podmínkám hladomoru v Gaze, již v posledních dnech začali v očekávání útoku prchat.

Jordánský ministr zahraničí Ayman Safadi ve středu uvedl, že izraelský útok na Gazu způsobil „masakry a hladomor“ a že jeho širší akce „ničí veškeré vyhlídky“ na mír na Blízkém východě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se k tomuto názoru připojil a uvedl, že navrhovaná ofenzíva povede k „skutečné katastrofě“ a vtáhne region do permanentní války.

Německo uvedlo, že „stále více nechápe, jak tyto akce povedou k osvobození všech rukojmích nebo k příměří“, řekl novinářům mluvčí vlády Steffen Meyer.

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že schválil plán na dobytí města Gaza, a to navzdory rozhodnutí Hamásu a dalších palestinských frakcí v Gaze z počátku tohoto týdne přijmout návrh příměří, který se ve většině svých nejdůležitějších bodů shoduje s návrhem, na kterém se Izrael již dříve dohodl. Izrael na nejnovější návrh dosud oficiálně nereagoval.

Izrael ve středu rovněž oznámil, že byly schváleny plány na výstavbu nového velkého nelegálního osídlení na Západním břehu. Osídlení by rozdělilo Západní břeh na dvě části s úmyslným záměrem – podle izraelského krajně pravicového ministra financí Bezalela Smotriche – zničit jakoukoli perspektivu palestinského státu.

Lammy napsal na Twitteru, že pokud by byl tento plán realizován, „rozdělil by palestinský stát na dvě části, znamenal by flagrantní porušení mezinárodního práva a vážně by podkopal řešení spočívající ve dvou státech“.

Nejvyšší izraelský plánovací výbor schválil plány na výstavbu takzvané osady E1 na území východně od Jeruzaléma, které podle kritiků podkopává naděje na vznik souvislého palestinského státu s hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

Smotrich minulý týden podpořil plány na výstavbu 3 400 domů na sporném pozemku mezi Jeruzalémem a izraelskou osadou Maale Adumim.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že výstavba izraelských domů v této oblasti by znamenala konec nadějí na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Navzdory věrohodným důkazům, že jeho politika v Gaze vedla k masovému hladomoru, a obviněním z genocidy Izrael znovu potvrdil, že se nevzdá své politiky, která podle rozhořčeného mezinárodního mínění hrozí, že se Izrael stane vyvrhelem, a to i přesto, že stále více zemí oznámilo, že plánují uznat palestinskou státnost.

K povolání 60 000 záložníků a prodloužení služby dalších 20 000 vojáků došlo několik dní poté, co se stovky tisíc Izraelců shromáždily, aby požadovaly příměří.

Rostoucí kampaň vyčerpaných záložníků obvinila vládu z pokračování války z politických důvodů a z toho, že nedokázala přivést domů zbývající rukojmí.

Rodiny rukojmích a bývalí šéfové armády a tajných služeb rovněž vyjádřili nesouhlas s rozšířenou operací v Gaze. Většina rodin chce okamžité příměří a obává se, že rozšířený útok by mohl ohrozit snahy o návrat 50 rukojmích, kteří jsou stále v Gaze. Izrael se domnívá, že 20 z nich je stále naživu.

Vojenský představitel, který v souladu s vojenskými předpisy hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že vojáci budou operovat v částech města Gaza, kde dosud nebyli nasazeni a kde podle Izraele Hamás stále působí.

Gaza je vojenskou a vládní baštou Hamásu a jedním z posledních útočišť v severní Gaze, kde se ukrývá stovky tisíc lidí. Izraelské jednotky se tam zaměří na rozsáhlou podzemní síť tunelů Hamásu, uvedl představitel.