Shnilý odkaz Charlieho Kirka: Žádná svatozář nezakryje ten zápach

18. 9. 2025 / Fabiano Golgo

Kirk nejen že brojil proti právům LGBTQ+ lidí – on násilí přímo romantizoval. Ve svém podcastu prohlásil, že biblické kamenování gayů je „Boží dokonalý zákon v otázkách sexuality“. Požadoval „norimberské procesy“ pro lékaře poskytující genderově afirmativní péči a zasněně naznačoval, že společnost měla „prostě vyřešit“ trans lidi tak, jak to dělala v 50. a 60. letech – tedy v éře lobotomií, elektrošoků a lynčů. Tohle nebyla debata. Byla to otevřená touha po státem posvěcené brutalitě.

Jeho paranoia přerůstala do absurdních konspirací. Tvrdil, že transgender lidé způsobují inflaci („Když věříte, že muži se mohou stát ženami, proč byste nevěřili, že můžete tisknout bohatství?“), nazýval genderově afirmativní péči „mrzačením dětí“ a posměšně označil trans lidi za „pulsující prostředníček Bohu“. Mrtvé jmenoval sportovkyně, obviňoval lékaře ze zločinů a vykresloval celou komunitu jako nákazu. A tohle je muž, o kterém jeho obhájci tvrdí, že jen „bránil křesťanskou morálku“.

Jeho jed však nebyl omezen jen na queer Američany. Kirk léta plival na odkaz hnutí za občanská práva a přitom se vysmíval černochům a ženám. Martina Luthera Kinga Jr. označil za „hrozného“ a prohlásil, že Zákon o občanských právech byl „obrovská chyba“. Zesměšňoval „mýtus“ Kingovy velikosti, zatímco šířil rasistickou fantazii, že pokrok černé Ameriky „šel stranou“ kvůli sociálním dávkám a „rozpadu rodiny“.

George Floyda nazval „šmejdem“, přičemž s radostí opakoval dávno vyvrácené lži o muži, jehož vražda spustila celosvětové protesty. Černošky ve veřejných funkcích – Michelle Obamovou, Joy Reid, Ketanji Brown Jackson – shodil slovy, že nemají „mozkovou kapacitu, aby je bylo možné brát vážně“. Dokonce prohlásil, že „černoši se pro zábavu potulují a útočí na bílé“, což je rasistický trop jak vystřižený z éry Jima Crowa.

Tohle nebyly přeřeky. Byly to fráze pro potlesk jeho publika a bojové pokřiky jeho hnutí.

Kdyby skutečně věřili, že Kirkova slova byla morální, netajili by je – oslavovali by je. Místo toho je čistí, zjemňují a posvěcují, protože vědí, že pravda je neobhajitelná.

Charlie Kirk nezemřel jako nepochopený moralista. Zemřel tak, jak žil: jako profesionální fanatik, který zahaloval sadismus do písma a rasismus do pseudo-intelektuálních řečí. Jeho smrt nemaže roky, během nichž prosazoval násilí proti queer lidem, vysmíval se zavražděným a znevažoval samotná občanská práva, která jeho obhájcům dnes umožňují svobodně mluvit.

Historie mu žádnou svatozář nedluží. Jediný poctivý epitaf napsala jeho vlastní slova: Zde leží muž, který kázal nenávist a nazýval ji vírou.