Channel 4 News: Příměří v Gaze začíná, ale...

10. 10. 2025

čas čtení 11 minut
Moderátor z Tel Avivu, Channel 4 News, pátek 10. října 2025, 19 hodin:  Příměří začíná a lidé v Gaze opouštějí své nucené útočiště na jihu, aby se podívali, co zbylo po skončení bombardování. Dobrý večer z Tel Avivu v den, kdy začalo příměří v Gaze. Izraelské síly se stahují na dohodnuté linie a začíná 72hodinové období, během kterého má Izrael získat zpět své rukojmí z rukou Hamásu a Palestinci mají získat zpět své vězně a osoby zadržené a uvězněné bez soudu.

Desítky tisíc obyvatel Gazy se vydaly po pobřežní silnici směrem k městu Gaza a dále, aby zjistily, zda jim zbylo něco, co by mohli nazývat domovem.

Netanjahu, možná s ohledem na volby příští rok, pohrozil Hamásu, že to mohou udělat snadným nebo těžkým způsobem, a tvrdil, že to byl právě jeho plán silného vojenského a diplomatického tlaku, který zabral.

Ale více lidí  je přesvědčeno, že to byl Trump, kdo to dokázal poté, co Netanjahu překročil hranici, a to ne zabíjením Palestinců, ale svým leteckým útokem na Katar minulý měsíc.

Nestačilo to  k získání letošní Nobelovy ceny a někteří doufají, že to Trumpa udrží v angažovanosti, aby ji získal příští rok. Každou hodinu však vyvstávají nové otázky, co teď, jak lze Gazu zásobovat, živit, znovu vybudovat a spravovat a jak lze toto příměří přeměnit v něco trvalého.

Jak se izraelské síly stahují z částí Gazy, tisíce Palestinců se vrací, aby zjistili, co zbylo z jejich domovů. Humanitární organizace, včetně OSN, tvrdí, že jsou připraveny a čekají, aby zaplavily území naléhavě potřebnými zásobami. V Izraeli mezitím rodiny zbývajících rukojmích čekají na jejich brzké propuštění. To vše se odehraje během příštích 72 hodin. Náš zahraniční korespondent Secunder Kermani přináší reportáž.


Reportér: Je to cesta, kterou za poslední dva roky absolvovali již mnohokrát. Obyvatelé Gazy, kteří byli Izraelem opět donuceni uprchnout ze severu, se hromadně vrací. „Jsme tak šťastní, přísahám,“ říká tento mladý muž. „Bůh dá, že válka se už nikdy nevrátí. Podívejte se na ty lidi. Jsou tak šťastní.“

Někteří nesou, co mohou. Mnozí nemají tušení, co najdou. Ve vzduchu visí kouř z posledních izraelských útoků před dnešním odpoledním vstupem příměří v platnost.


„Navzdory bolesti, navzdory hladu, navzdory neustálému vysídlování jsme odolní a vracíme se. Slyšel jsem, že můj dům byl vybombardován a zbourán buldozerem. Nevím to přesně. Nemám stan ani nic jiného, ale budu sedět v troskách, dokud nevymyslíme, co dál.“

Pro mnoho lidí je to nejhořkosladší návrat domů. Celé čtvrti jsou k nepoznání. Zničené vlnami leteckých útoků a zřejmě záměrnou politikou spálené země. Pod troskami zůstávají uvězněny tisíce těl. Tady v Khan Yunis Mohammad Sarab svírá drahocenné fotografie, které zachránil.

„Nikdo nezůstal. Je tu jen zkáza. Moje zpráva světu je, že doufám, že Bůh zmírní naši bolest, tato válka skončí a Gaza bude znovu vybudována. To, co jsme ztratili, se nevrátí. Naši mučedníci se nevrátí. Dům, ve kterém jsou naše vzpomínky, se nevrátí. Naše životy už nebudou stejné, ale stále chceme žít.“

V Gaze zůstaly opuštěné budovy patřící kritizované a Izraelem podporované Gázské humanitární nadaci. Zde lidé rozebírají budovy, které Palestinci popisují jako smrtící pasti.

Izraelská armáda dnes oznámila, že dokončila částečný ústup podle podmínek dohody o příměří prezidenta Trumpa. Nyní, do 72 hodin, Hamás propustí 20 živých izraelských rukojmí. Dnes ráno se v Tel Avivu konaly modlitby za ty, kteří jsou stále drženi v Gaze, a za jejich rodiny. Příbuzní 28 rukojmí doufají, že dostanou alespoň jejich těla, aby je mohli pohřbít. Izrael je stále traumatizován útoky Hamásu ze 7. října. Nyní země doufá v jakési uzavření této kapitoly.

Včera večer, když jeho kabinet schválil dohodu o příměří, seděl premiér Netanjahu vedle jejích autorů, Trumpova zvláštního vyslance Steva Witkoffa a Trumpova zetě Jareda Kushnera. Dnes Netanjahu ve svém projevu reagoval na kritiku, že podobnou dohodu mohl podepsat již před více než rokem:

„Obklopujeme Hamás ze všech stran a připravujeme se na další fáze plánu, v nichž bude Hamás odzbrojen. Pokud se to podaří snadno, tak dobře. Pokud ne, bude to těžší. Kdokoli tvrdí, že tato dohoda o rukojmích byla vždy na stole, prostě neříká pravdu. Hamás nikdy nesouhlasil s propuštěním všech našich rukojmích, dokud jsme v pásmu.“

Jedná se zpočátku o částečný ústup izraelské armády, která se stáhne z nejlidnatějších oblastí, ale zůstane na více než polovině území. Podle plánu navrženého Trumpem se stáhnou dále pouze v případě, že bude nasazena mezinárodní stabilizační síla a Hamás bude odzbrojen, ale i pak budou stále držet okrajové oblasti. Hamás se dosud bránil odevzdání všech svých zbraní a dnes se jeho bezpečnostní síly opět objevily v ulicích. V nadcházejících dnech a měsících se může pokazit mnoho věcí. Ale prozatím je čas přemýšlet o tom, jak obnovit vše, co bylo ztraceno, a zpracovat trauma, které jste přežili.

Moderátor: Před chvílí jsem mluvil s May El-Awada, obyvatelkou Gazy, která pracuje v oblasti lékařské pomoci Palestincům v Gaze, a zeptal jsem se jí, jak se cítí teď, když se lidé vrací na sever.

„Je trochu šílené si uvědomit, že se teď můžeme vrátit na sever. Myšlenka, že se nemůžete vydat na sever, byla podle mě izraelskou armádou vryta do vědomí každého Palestince žijícího v Gaze. Zároveň víme, že když se vydáme na jih Gazy, lidé jsou bombardováni. I v takzvaných humanitárních oblastech se naši kolegové, kteří dnes zamířili na sever Gazy, vrací do trosek, které izraelská armáda intenzivně bombarduje pomocí výbušných robotů. Bylo těžké sledovat videa našich kolegů, kteří se vraceli do svých domovů a nacházeli je doslova v troskách. Je to srdcervoucí. 

Dokonce i po včerejší noci přišel jeden kolega o tři své bratrance při izraelském útoku na město Gaza. To mě vlastně vede k výzvě, abychom skutečně podpořili palestinský zdravotnický systém, protože víme, že nemocnice a zdravotnická zařízení v celém městě Gaza nás, humanitární pracovníky, potřebují, potřebují svět více než kdykoli předtím, protože víme, že v Gaze je mnoho pacientů, stovky tisíc pacientů, kteří potřebují velmi, velmi naléhavou pomoc. A mluvíme o základních zdravotnických potřebách, jako jsou anestetika, plyny a také vybavení."

Cítíte nějakou úlevu? Nebo radost? Jaké jsou dnes vaše převládající emoce?

„Upřímně řečeno, nemohu uvěřit, že mě moje nohy nyní mohou odvést zpět na sever. Nebudu tomu věřit, dokud se nevrátí vše, všechny detaily života, které jsme ztratili. Mohu vám říct, že včera v naší kanceláři ve střední části Gazy jsme se jen dívali jeden na druhého a snažili se pochopit, že útoky konečně ustaly. Kolegyně, která přišla o syna, včera oslavovala a uctila jeho památku. Protože i když bychom chtěli říci, že budeme slavit, po dvou letech nepřetržitého genocidia jsme ani neměli šanci truchlit za ty, které jsme ztratili. Teď můžeme alespoň pocítit smutek, na který jsme vždy čekali, abychom ho mohli zpracovat. A je to smutné. A tato realita je pro mě jako Palestince smutná. Znám mnoho lidí, jejichž těla jsou dodnes pod troskami, a my jsme neměli ani tu milost a luxus je pohřbít a truchlit za ně. Stále si pamatuji na svou přítelkyni, která byla zabita na začátku října 2023, když bylo vyhlášeno příměří a potvrzena jeho platnost. Cítím určitý smutek, protože vím, že její rodina ji nyní může pohřbít a uctít její památku."

Moderátor: Prezident Trump sice nezískal Nobelovu cenu míru, ale v neděli plánuje odletět na Blízký východ, aby v Egyptě oficiálně podepsal dohodu o příměří, a v pondělí má vystoupit před izraelským parlamentem, i když se také hovoří o tom, že se tyto termíny mohou změnit. Více informací nám poskytne naše americká redaktorka Anushka Asthana z Washingtonu.

Reportérka: Děkuji, Krishnane. Víte co? Donald Trump byl dnes vlastně docela tichý, vzhledem k tomu, jak velkou výhru v tom Bílý dům vidí. Čekala jsem s novináři, když dnes ráno opouštěl Bílý dům a mířil k Marine One. A vlastně, což je pro něj docela neobvyklé, vzhledem k tomu, jak je šťastný z toho, co se stalo, nepřišel si s námi popovídat. Možná byl trochu mrzutý, že nezískal Nobelovu cenu míru. Ale stojí za to říci, že ať už ji dostal nebo ne, většina lidí se shoduje, že role Donalda Trumpa v tomto průlomu byla naprosto zásadní. 

Je pravda, že dohody vyjednané Joe Bidenem a poté Francouzi a Saúdy v New Yorku před několika týdny byly velmi podobné této. Rozdíl však spočívá v tom, že Donald Trump dokázal přesvědčit nebo přimět Benjamina Netanjahua, aby tuto dohodu skutečně podepsal, což se předtím nikomu nepodařilo. Trump také vybudoval silné vztahy s arabskými zeměmi, které věděly, že budou vyvíjet tlak na Hamás. Například Katar podepsal s Donaldem Trumpem obrannou smlouvu od útoku na Dauhá, v níž se uvádí, že útok na Katar, zemi, kterou Trump kdysi obvinil z financování terorismu, by byl jako útok na mír a bezpečnost USA. A dnes bylo oznámeno, že katarské stíhačky a piloti přiletí do Idaha, aby se zúčastnili společných výcvikových programů s USA.

Proto byl tak klíčový, ale otázkou je, co bude dál? Využije tuto sílu, až přijde druhá fáze? A to je moment, kdy se situace stane mnohem složitější. Existují zprávy, že egyptští vyjednavači, když to všechno dělali, ani nedokončili druhou fázi, protože věděli, že není naděje na dohodu.

Dnes máme situaci, kdy Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že Hamás bude i nadále obklíčen, pokud se neodzbrojí. A když navštívil Bílý dům, Donald Trump se k tomu vyjádřil dost jasně. Řekl, že v této fázi podpoří Izrael, aby dokončil svou práci. Také neprojevil zájem o palestinskou státnost. Stále tedy zůstávají nezodpovězené velké otázky."

(...)

0
Vytisknout
435

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2025