Odmítnutí americké dohody o Gaze ze strany Benjamina Netanjahua je riskantní sázka

11. 8. 2026

 

Donald Trump, který Izraeli poskytuje zásadní diplomatickou a vojenskou podporu, chce směřovat k trvalému urovnání a návratu palestinské správy v Gaze, a to zprostředkovanému Radou pro mír, kterou sám vytvořil a které předsedá.

Vzhledem k tomu, že se izraelské volby blíží za něco málo přes dva měsíce, se zdá, že se Netanjahu rozhodl veřejně uklidnit domácí partnery, kteří již vedou volební kampaň.

V neděli odmítl nový 15bodový plán pro Gazu, který zahrnoval závazek Hamásu vzdát se zbraní, čímž by byla splněna klíčová izraelská podmínka. Odolal také tlaku USA na ukončení válek v Gaze, Libanonu a Íránu bez souhlasu Izraele.

Tyto výroky zaskočily izraelské velitele, kteří jen o několik dní dříve na schůzkách s Netanjahuem a izraelským náčelníkem generálního štábu Eyalem Zamirem projednávali realizaci tohoto plánu, informovala izraelská televizní stanice Channel 12.

„Dozvěděli jsme se o tom dnes z médií,“ citovala stanice slova představitele ministerstva obrany. „Na dosavadních schůzkách premiér osobně vyjádřil souhlas s tímto plánem i se stažením z pozic v Rafahu.“

Jednání se týkala přesných hranic tří pilotních oblastí v jižní části Gazy, kde by navrhované mezinárodní síly – které ještě nebyly zřízeny – mohly převzít úkoly od izraelské armády, a také koordinace mezi těmito dvěma silami, uvádí se ve zprávě.

Netanjahuův veřejný útok na plán Rady pro mír působil jako obzvláště ostré odmítnutí cílů USA, protože byl zveřejněn krátce po údajné návštěvě admirála Brada Coopera, který stojí v čele Centrálního velitelství USA.

Přijel, aby osobně doručil vzkaz, že Trumpova administrativa chce, aby Izrael ukončil své války v Gaze a Libanonu, informovala izraelská média. „Vzkaz Američanů izraelským obranným silám (IDF) zněl, aby se vydaly směrem k ukončení všech tří operačních oblastí,“ sdělil vysoký izraelský vojenský důstojník televizní stanici Channel 13.

Vzdorovat Trumpovi, který je notoricky přecitlivělý a netolerantní vůči odlišným názorům, je riskantní sázka v době, kdy je Izrael mezinárodně izolován a potřebuje americké vojenské dodávky.

Netanjahu však má za sebou dlouhou historii odvážných politických manévrů, a to jak doma, tak na mezinárodní scéně, a neodradí ho ani zdánlivá nerovnováha sil. Bill Clinton údajně po svém prvním setkání s ním v roce 1996 řekl: „Kdo je tady sakra ta supervelmoc?“

V květnu 2024 oznámil americký prezident Joe Biden plán na příměří a propuštění rukojmí v Gaze, který podporoval Izrael, avšak Netanjahu se od tohoto návrhu distancoval a nakonec jej odmítl.

Prozatím se zdá, že administrativa ve Washingtonu Netanjahuovy komentáře z velké části přešla jako předvolební rétoriku, možná povzbuzena vojenskými rozhodnutími, která naznačují mnohem větší ohled na Trumpova přání.

Minulý týden Netanjahu omezil izraelské letecké údery na Gazu tím, že zvýšil prahovou hodnotu pro schvalování útoků. Cílené likvidace musí nyní schvalovat náčelník generálního štábu, nikoli regionální velitel, ledaže by izraelské síly byly v „bezprostředním nebezpečí“.

Není to ani poprvé, co se podvolil tlaku USA na omezení válek, které mají nadšenou podporu jeho krajně pravicových spojenců – nedávno omezil ofenzivu v Libanonu a loni na Trumpovu žádost nařídil stíhačkám směřujícím k Íránu, aby se vrátily zpět.

Netanjahuova kombinace ostré domácí rétoriky a některých smířlivých kroků přímo v Gaze mu možná získala trochu času, ale trpělivost USA nemusí vydržet až do volebního dne koncem října.

Trump zvažuje své vlastní volební obavy, protože v USA se konají volby do Kongresu pouhý týden po izraelských volbách.

Netanjahuova návštěva Bílého domu minulý měsíc byla pro lídra, který opakovaně stavěl svou kampaň na své reputaci mezinárodního státníka a úzkých vztazích s americkým prezidentem, pozoruhodně nenápadná, poznamenal deník Haaretz.

Skončila bez společného prohlášení a napětí způsobené protichůdnými politickými prioritami izraelského premiéra se stává stále zřetelnějším. „Tak to chodí, když se snažíte žonglovat s příliš mnoha míčky; začnete je upouštět,“ uvedl deník.

Hlavní vyslanec Rady pro mír Nikolaj Mladenov se odmítl vyjádřit k Netanjahuovu odmítnutí dohody, jejíž vyjednání trvalo měsíce. V rozhovoru pro izraelská média pouze uvedl, že „diskuse pokračují“.

Palestinci v Gaze prožívají již téměř rok smrtícího vakua poté, co Trump loni v říjnu zprostředkoval formální příměří, o kterém prohlásil, že zastaví boje a připraví půdu pro obnovu.

Izraelské útoky pokračovaly a zabily přes 1 200 lidí; Izrael navíc zablokoval dovoz vybavení, zásob a paliva potřebných k obnově domů, škol a zdravotnické infrastruktury.

Většina přeživších obyvatel Gazy žije ve stanových táborech s nedostatečnými hygienickými podmínkami a ačkoli hlad poněkud polevil, nedostatek potravin je stále rozšířený; odborníci na potravinovou bezpečnost varovali, že do dubna 2027 bude podle odhadů více než 70 000 dětí potřebovat léčbu kvůli akutní podvýživě.

Netanjahuova kancelář odmítla zprávy, že by projednával podrobné plány stažení z Gazy.

Zdroj v angličtině ZDE