1. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 7. 2005

Myslet ekonomicky a zároveň eticky je chyba

reakce na článek Jana Tuláčka "Ekonomové nechtějí být omezováni ničím, ani etikou" a článek Michala Kroha "Kdo diskredituje vědu zvanou ekonomie"

Je ekonomie exaktní vědou nebo není ? Podle Michala Kroha převládají ve společnosti statistické zákonitosti, zatímco v přírodě "dynamické zákonitosti , které představují takovou formu příčinné souvislosti, při níž je vzájemný vztah mezi příčinou a účinkem jednoznačný; jinými slovy, známe-li počáteční stav určitého systému, můžeme přesně předpovědět jeho další vývoj". Tenhle newtonovský ideál ovšem přestal ve fyzice platit ještě dřív než v ekonomii. Typickým příkladem "statistické zákonitosti" je kvantová mechanika. Přesto dává výsledky, které odpovídají reálným pozorováním a mají i praktický význam. Nejde přitom o nějakou "úchylku" typickou pouze pro mikrosvět. Komplexita a chaos jsou jevy, které existují i v normálním světě, jsou zkoumány a dávají prakticky použitelné výsledky. Je pravda, že věda zabývající se lidským chováním pracuje s chaosem daleko komplexnějším, než fyzika elementárních částic, ale chaos není totéž, co naprostá neurčitost.

Tvrzení, že člověk chce dosáhnout co největšího užitku za cenu co nejmenších nákladů, je správné. Jiná otázka je, co je tím užitkem. Užitek zeleného aktivisty bude asi trochu jiný než užitek lichváře. Ale i ten aktivista, pokud bude organizovat dejme tomu demonstraci proti Temelínu, ji daleko spíš svolá do Prahy než třeba do Chotěboře. Obě místa jsou od elektrárny zhruba stejně daleko. Jenže demonstrace v Praze bude mít podstatně větší efekt při stejné -- nebo i menší -- námaze. I tohle je ekonomické myšlení. Příkladem myšlení neekonomického by mohlo být heslo jednoho mého známého: "Kašlu na prachy, hlavně když se nadřu." Jen si nejsem jistý, zda to myslel opravdu vážně.

(Kupodivu se zdá, že někdo to vážně bere. Jak jinak by mohl Michal Kroh "rozvíjet" vztah mezi mzdou a zaměstnaností až k nulové mzdě ? Analogicky bychom mohli tvrdit, že vrtulník je schopen létat, s vrtulníkem se tedy můžeme dostat na Měsíc. )

Mezi právem a ekonomií je jeden velký rozdíl: právo vychází z etiky (ať už jakékoli) nebo aspoň z lidského jednání; mimo něj nemá smysl. Dívat se na právo jako na exaktní vědu opravdu nelze, alespoň ne z hlediska právníka (z hlediska psychologa, sociologa nebo sociobiologa ano). Ekonomie lidské chování naopak předchází -- člověk i jiné organismy mají tendenci chovat se ekonomicky, a to vědomě i podvědomě. Jinak by nepřežili.

Právo tedy ze své podstaty nemůže být eticky neutrální. Ekonomie ano. Ti, kteří to odmítají, si neuvědomují rozdíl mezi ekonomií (normativní) a její aplikací (ekonomií pozitivní). Stanovení minimální mzdy není úkolem (normativní) ekonomie. Ta pouze popisuje, k čemu dojde (a s jakou pravděpodobností), pokud bude tato mzda stanovena v té či oné výši. Její skutečné zavedení je problémem ekonomickým, ale i etickým; v tom má Michal Kroh pravdu, aniž by byl ovšem s Ondřejem Pavlovským v rozporu.

V čem je tedy problém ? Než spojíme ekonomické závěry s etickými soudy, musíme je promyslet zvlášť. Myslet ekonomicky a zároveň eticky je chyba. Jejím výsledkem je mix, který se může tvářit ekonomicky i eticky, ale ve skutečnosti není ani jedno, ani druhé. Je ovšem pravda, že takováto kaše, přiměřeně okořeněná, je ideálním základem pro levnou obhajobu ledasčeho, či ještě levnější kritiku čehokoli. Protože pro použití ekonomických či etických argumentů neexistují žádná pravidla, můžeme argumentovat v podstatě jakkoli.

Jak by to tedy mělo v ideálním případě vypadat ? Úkolem odborníka v exaktní vědě -- v tomto případě ekonoma -- by měl popsat, "co se stane, když ...", pokud možno s příslušnou pravděpodobností. Etik by to měl poté "oznámkovat", aniž by se, na rozdíl od ekonoma, zabýval hlubšími souvislostmi. Úkolem filozofa je pak sloučit tyto dva vzorce do prakticky použitelné mapy dobrého (lepšího) a zlého (horšího). Není špatné, sejdou-li se tyto tři osobnosti v jednom člověku, pokud každá z nich dostane prostor pro vlastní práci. Pokud to člověk oddělit nedokáže, pak je lepší být rozvinut jednostranně. V tom případě je v pořádku, že ekonomové nechtějí být ničím omezováni -- v teorii. Rozhodování v praxi by jim svěřeno být nemělo, kromě případů, kde skutečně o nic jiného, než o ekonomii nejde.

Potíž je spíš někde jinde. Úkolem ekonomů v praxi skutečně je -- až na výjimky -- hledání optimální cesty dle teorie mezního užitku. Jak už bylo řečeno, jde o to, co je tím užitkem. Dnešní člověk toho od společnosti čeká mnoho: nové auto, možnost cestování, lepší zdravotní zabezpečení, sociální jistoty, zábavu, neumřít hlady ... nehodící se škrtněte. Ale zbude toho asi dost, aby ekonomická efektivita -- která toto vše umožňuje -- byla zatraceně důležitá. To ovšem posiluje pozici ekonomů, těch skutečných, i těch virtuálních v našich hlavách. Na cestě k lepšímu světu by ekonomové měli mít úlohu poradců. Svěříme-li jim vládu, protože chceme mít tu cestu co nejpohodlnější, protože chceme ... pak se nedivme, když se nám ekonomie nacpe opravdu všude. I tam, kde by být neměla. Čelit tomuto nátlaku formálním vyloučením ekonomie z jistých oblastí je totéž, jako "řešit" problémy tím, že se o nich nemluví. Chyba je v nás, ne v ekonomii nebo ekonomech. Budeme-li ekonomii používat jako onoho pověstného fackovacího bůžka, pak si možná ulevíme, ale to bude asi tak všechno.

Co se týče druhé poznámky Jana Tuláčka (nikdo z lidí by neměl mít právo používat jiných lidí jako nástroje / to ovšem děláme pokaždé, když něco nakupujeme / Pokud to děláme, je to přece ze strany naší i prodavače svobodné jednání..): je si Jan Tuláček opravdu tak jistý, že ze strany prodavače je jeho práce zcela dobrovolná (což je podstata svobody dle levicového úzu) ? Na druhou stranu, pokud "nástroj je objekt bez vlastní vůle, totálně ovládaný tím, kdo s ním zachází", pak se nám tento problém smrskává - alespoň ve vyspělém světě - na ojedinělé extrémy. Nevím, jestli to Jindřich Kalous myslel takhle, ale jestli ano, nemám námitky.

                 
Obsah vydání       1. 7. 2005
3. 7. 2005 Proti globální chudobě: Jde o spravedlnost!
3. 7. 2005 Geldof se s tím nepáře Jiří  Staněk
2. 7. 2005 Británie: obrovská mediální akce proti africké chudobě
1. 7. 2005 Blair se prý připravuje na rozkol s Georgem Bushem
1. 7. 2005 Týdeník Time prozradí svůj zdroj
1. 7. 2005 Katolická církev nucena zaplatit odškodné ve výši 28 milionů Kč za sexuální zneužívání dítěte
1. 7. 2005 Důvěřovat českému prezidentu se nevyplácí Bohumil  Kartous
1. 7. 2005 Dvojchyba Bohumil  Kartous
1. 7. 2005 Michael  Marčák
1. 7. 2005 Diskuse o ekonomii v BL je děsná Ondřej  Čapek
1. 7. 2005 Jak padá kámen
1. 7. 2005 Kdo diskredituje vědu zvanou ekonomie Michael  Kroh
1. 7. 2005 Myslet ekonomicky a zároveň eticky je chyba Pavel  Urban
1. 7. 2005 Vzpomínky na totalitu Ludmila  Pachtová
1. 7. 2005 Hájím svůj návrh reformy českého zdravotnictví Tomáš  Julínek
1. 7. 2005 Bush oznámil, že zdvojnásobí pomoc pro Afriku
1. 7. 2005 Michael  Marčák
1. 7. 2005 Bude se v ČR regulovat bezdrátové připojení k internetu? Ondřej  Zajíček
1. 7. 2005 Černý kašel v Německu se rozmáhá navzdory očkování Martin  Tesař
1. 7. 2005 Světová obchodní organizace: jak horké bude léto 2005? Ludmila  Štěrbová
1. 7. 2005 Ekonomie není etika --- to přece víme! Jiří  Patermann
1. 7. 2005 Ekonomie není etika
1. 7. 2005 Zisk, marže a neslušné ceny Tomáš  Paleta
1. 7. 2005 Michael  Marčák
1. 7. 2005 Proč je registrované partnerství důležité pro všechny Václav  Beneš
30. 6. 2005 Malé děti si hrají v prostředí plném nebezpečných chemikálií
30. 6. 2005 Navzdory zuřivému odporu katolické církve Španělsko legalizovalo homosexuální manželství
1. 7. 2005 O softwarových patentech
30. 6. 2005 Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem? Alex  Koenigsmark
30. 6. 2005 Hodina pravdy a spořádanosti v České televizi Bohumil  Kartous
29. 6. 2005 Podvod projektů v rámci "veřejněsoukromých partnerství"
30. 6. 2005 1968: Jak se nás komunisté báli Jan  Štěpánek
30. 6. 2005 V této zemi vládne absolutní sociální smír. My nevíme, co jsou stávky. Jiří  Paroubek
22. 11. 2003 Adresy redakce
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005