Česko by nemělo být státem morálních zrůd

Sv. Tomáš Akvinský: Umírající hladem má právo ukrást chleba

14. 12. 2010 / Boris Cvek

V souvislosti s případem svobodné matky paní Martiny mne napadá jedna úvaha, již si ještě pamatuji z četby Summy teologické (1265-1273) sv. Tomáše Akvinského.

Sv. Tomáš v hlubokém středověku uvažuje také o tom, které příkazy a zákony a práva je nutné respektovat a proč. Odmítá koncept platnosti práva jako nějaké bezduché mašinérie a klade důraz na to, aby se dbalo na rozum a na vyšší principy, jež dávají právu smysl. Proto např. umírající hladem může právem ukrást chleba.

Některé věci a principy přece musí být nad všechny paragrafy. Nemohlo být úmyslem zákonodárce, aby velká a bohatá firma měla právo odpojit svobodnou matku malých dětí od elektřiny v nejtužších mrazech. A pokud bylo, je zákonodárce tyran a zloduch.

A nyní poznámka k věci z pohledu té firmy samotné. Kdybych byl šéfem takové firmy a někdo by přišel za mnou s podobným nápadem, vyhodil bych ho na hodinu.

Copak je drobná finanční ztráta v řádu desítek tisíc korun pro takovou firmu něco tak důležitého, aby šla proti základní morálce a lidské citlivosti, proti principům humanity vůbec?

Naopak, udělal bych si z toho případu reklamu, našel bych nějaké sociálně citlivé řešení a chlubil bych se kultivovaností a mravní zralostí své firmy, být tedy jejím šéfem.

V Česku by se konečně mělo začít uvažovat tak, že pokud nějaké kroky vedou k něčemu nelidskému, pak i kdyby tyto kroky byly sebelegálnější, je to nemorální, nepřijatelné a musí se hledat jiná řešení. Zákon nesmí být pouhou bezduchou mašinérií ve službě morálních zrůd.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 14.12. 2010