Washington se snaží "modifikovat" válku v Iráku a Sýrii

30. 6. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Americký prezident Barack Obama požádal Kongres o finanční částku ve výši půl miliardy dolarů na trénink a výzbroj "rebelů", kteří už tři roky bojují se syrským režimem prezidenta Asada. Pokud bude tato žádost vyřešena k uspokojení Bílého domu, Spojené státy se převážně od nepřímé podpory rebelům v Sýrii de facto do tohoto tragického konfliktu přímo zapojí.

Bílý dům s velkou nelibostí pozoruje zběsilou, takřka "spanilou pánskou" jízdu povstalců z Islámského státu v Iráku a Sýrie (ISIS) v těchto zemích. Džihádisté z ISIS mezitím na území, které dobyli, založili islámský kalifát -- sahající od irácké provincie Diyala až po syrské město Aleppo -- a to nezávisle na hranicích "narýsovaných" koloniálními velmocemi před sto lety: Velkou Británií a FranciíZDE.

Obamova administrativa do Perského zálivu poslala letadlovou loď (USS George H.W. Bush), povolává stovky vojáků ZDE a nebe nad Irákem brázdí bezpilotní letadla, aby "chránila americké vojenské poradce na zemi", jak tvrdí americké úřady ZDE. Ukázalo se, že američtí vojenští poradci v Jordánsku počínaje březnem roku 2012 "zaučovali" asi 1200 syrských rebelů proti Asadovi, z nichž se vyklubali také bojovníci ISIS ZDE.

Už v březnu loňského roku blízkovýchodní korespondent listu The Telegraph Richard Spencer napsal ZDE , že Spojené státy a jejich evropští spojenci syrským rebelům poslali velkou zásilku zbraní o hmotnosti 3000 tun, a to prostřednictvím Chorvatska: z letiště u Zagrebu odlétlo přes Jordánsko do Sýrie 75 letadel, plně naložených zbraněmi (raketomety, protitankový střelami M79 ...) Celý transfer podle poznatků Richarda Spencera financovala Saúdská Arábie na pokyn Washingtonu.

Takže vměšování Spojených států do války v Sýrii není rozhodně tak "neviditelné", a to platí i pro jejich "pomocnou ruku" džihádistům z ISIS. Reportér-veterán Robert Fisk k této schizofrenní situaci podotkl ZDE , že "na půl" upečený plán Bílého domu posílí jak Málikího pozici v Iráku, tak Asadovo postavení v Sýrii, neboť oba bojují se stejným (ideologickým) nepřítelem, což kvituje Washington, který hodlá vyzbrojovat pouze "umírněné" rebely v Sýrii, Tel-Aviv a Moskva. Podle Fiska jsou boje v Sýrii a Iráku spojitými nádobami -- tou samou válkou.

Paradoxní je tedy skutečnost, že Washington v Iráku podporuje šíitskou vládu, jeho spojenci sídlící v Rijádu naopak financují sunnitské povstalce ISIS, jak nedávno napsal Robert Fisk ZDE. V Sýrii Bílý dům ve shodě se Saúdskou Arábií, Katarem, Velkou Británií a Tureckem pro změnu podporuje převážně sunnitské rebely proti šíitské (alávitské) vládě prezidenta Asada. Šíitský Írán podporuje jak iráckou, tak syrskou vládu, a soupeří se Saúdy o vliv v regionu.

Obamova administrativa tedy rozhodla o tom, že částka ve výši půl miliardy dolarů slíbená syrským rebelům poputuje do rukou pečlivě vybraných osob, jež bojují se sunnitskými vzbouřenci z ISIS, a do rukou "umírněných" rebelů, kteří čelí režimu prezidenta Asada. Jak toho Obama chce s alespoň šedesátiprocentní zárukou dosáhnout? Jen Alláh ví.

Ani Rusové nezůstávají pozadu a trochu se činí; na boje Bagdádu s ISIS zaslali z "druhé ruky" pět stíhacích letounů Suchoj Su-25 ZDE . Málikího vláda na ruský návrh přikývla proto, že jí USA nedoručily 34 stíhacích letounů F-16, jak bylo Bagdádu Obamovou vládou přislíbeno. Navíc irácká armáda od Spojených států získala rakety Hellfire, které však ruské stíhačky nést nemohou.

Podle Syrské pozorovatelny lidských práv (SOHR) se sídlem v Londýně ve válce v Sýrii počínaje březnem 2011 zemřelo celkem 162 000 lidí ZDE, z čehož téměř 54 000 civilistů, 27 000 rebelů, 37 000 syrských vojáků a 25 000 provládních bojovníků, 13500 zahraničních dobrodruhů, kteří bojovali po boku rebelů, a několik dalších tisíc neidentifikovatelných osob.

Obamova vojenská strategie týkající se Sýrie je dle mého mínění už předem ztracena; stačí se podívat na Irák, Afghánistán či Libyi -- tak tragickou situaci v Levantu může přílivem dalších zbraní, vojáků a náletů dronů jenom zhoršit.

0
Vytisknout
9627

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2014