Dvě miliardy klimatických uprchlíků?

4. 7. 2017 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

Takzvaná migrační krize, jejíž nejdramatičtější fáze je prozatím za námi, představovala jakýsi test humanity pro rodilé Evropany, nicméně mnoho z nich v něm neobstálo. To, co se nejednomu z nás může jevit jako vážná krize, nebo v nejzazším případě jako invaze cizorodých kultur, jež si mají podrobit starý kontinent, ale bledne tváří v tvář chmurným prognózám, s nimiž jsme v těchto dnech konfrontováni.      

Pokud někdo odmítá přijmout souvislost mezi globálním oteplováním a lidskou činností a strká hlavu do písku před relevantními fakty, kupříkladu vědců z NASA, pravděpodobně mu není pomoci. A to patrně nezmění ani poznatky dalších odborníků, podle nichž emise skleníkových plynů způsobují rapidní tání arktického ledu, zmenšování ledových ploch v Antarktidě a Grónsku, ústup ledovců v Alpách, Himálajích, Andách, na Aljašce a v Africe, kontinuální snižování sněhové pokrývky na severní polokouli apod. Existuje vědecký důkaz o tom, že globální oteplování způsobené lidskou činností s velikou pravděpodobností vyvolalo extrémní vlny veder, které v roce 2015 postihly Indii, Pákistán, Evropu, východ Afriky a Austrálii. Změny klimatu také způsobily přílivové povodně na Floridě či hurikány v severním Pacifiku.

Není bez zajímavosti, že ti, kdo tento fakt vnímají jako palčivou konspiraci, často vidí spiknutí i v migrační krizi a navíc bývají stoupenci amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa dělá všechno proto, aby se temné předpovědi klimatických vědců naplnily. Přitom negativní dopady globální změny klimatu velice úzce souvisejí s fenoménem migrace a uprchlictví.       

Jak už bylo naznačeno v perexu článku, současnost nás konfrontuje s velice chmurnými, ba apokalyptickými prognózami, které se sice nemusejí naplnit, ale i tak je záhodno se s nimi seznámit.

Sociolog Charles Geisler, který působí na Cornellově univerzitě a který svůj výzkum opírá o poznatky z demografie a klimatologie, publikoval ve spolupráci s environmentalistou Benem Currensem v odborném impaktovaném časopise Land Use Policy text, podle nějž by zvyšující se hladina oceánů mohla do roku 2100 způsobit exodus dvou miliard lidí. Geisler a Currens vycházejí ze studie, jež byla v roce 2015 zveřejněna ve vědeckém časopise PLOS ONE. Autoři této studie předpovídají, že do roku 2060 bude 1,4 miliardy osob žijících v níže položených přímořských městech vážně ohroženo zvyšující se hladinou oceánů.

Ačkoli Geisler a Currens svá zjištění považují za nejčernější scénář, samotný exodus stamilionů lidí podle jejich mínění nemusí být nejzávažnějším problémem. Klimatické změny totiž nepostihují jen přímořské regiony, ale i pevninské oblasti, kde tamní obyvatelé čelí suchům, neúrodám a nedostatku orné půdy, která by jen stěží mohla poskytnout obživu i nově příchozím. A to by přirozeně mohlo vést k obrovským konfliktům.

Globální oteplování je vedle jaderné proliferace bezpochyby nejzávažnějším problémem, jemuž dnes lidstvo čelí.  Pokud však druhý největší producent skleníkových plynů odmítá nést svůj díl odpovědnosti za osud planety, a to navzdory globálnímu konsenzu, k němuž se připojila i zlořečená Severní Korea, budoucnost lidstva je značně nejistá.       

0
Vytisknout
13667

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2017