6. 6. 2005
Není vyloučeno, že demokracii je odzvoněno. Pokud nebude norská ústava zreformována, konstatovalo se v norské studii, Norsko se stane určitou formou oligarchie. Vybraní straničtí funkcionáři v Oslo budou sdílet moc s elitou nevolených technokratů, právníků, bankéřů a novinářů. Budou vytvářet politiku na základě občanských průzkumů veřejného mínění. Jedinou hrozbou této oligarchii budou politické protesty, ty však budou ochromovány stále intenzivnějšími policejními opatřeními. Tato předpověď nastiňuje vývoj, který se začíná rýsovat po celé Evropě. Lidé předávají moc nad svými životy národním a nadnárodním elitám. Už se nepodílejí na politice a "začnou se o ni zajímat" vždycky jen tehdy, když je rytmus jejich života narušen nějakým nezvyklým rysem. A když jsou takto rozhněváni, exploze je velmi silná. Takováto politika je reaktivní, introspektivní a šovinistická. Je to skutečný význam slova "ne". Simon Jenkins byl v Holandsku svědkem odmítnutí Evropské ústavy a se zaujetím jej popsal ve včerejším nedělníku Sunday Times: José Manuel Barroso, prezident Evropské komise, varoval, že by se "riziko nákazy" mohlo rozšířit po celé Evropě. Jen v Bruselu je slovo "demokracie" synonymem nemoci, konstatuje britský komentátor a pokračuje: |
Vždycky když přijedu do Anglie, konsternuje mě, jak se ta země odlišuje od "rodného Skotska", v němž žiju už přes pětadvacet let. Píšu těchto pár slov ve studentském domě v Oxfordu v noci ze soboty na neděli, ve vedlejších místnostech zuří mejdan.
Byl jsem v sobotu v londýnské botanické zahradě v Chelsey na výroční garden party britského dramatika Toma Stopparda. Zajímavá kulturní zkušenost. Přítomni byli především herci. Seděl tam Kevin Spacey (American Beauty) a britský shakespearovský herec Kenneth Branagh, popíjel a argumentoval tam australsko-britský spisovatel, kritik a televizní bavič Clive James, v hovoru se Stephenem Fryem (Wilde) jsem se dověděl, že sám od sebe umí říct "Strč prst skrz krk" a "Dobrý den" a že jeho maminka pochází odkudsi ze Slovenska, kde mu nedávno dávali klíč od města. Byla tam také jakási střapatá mladá herečka prý z nové verze Hvězdných válek, ale tu já neznám. S celebritami je to ovšem těžká věc. Nechce se mi s nimi hovořit, mám vždycky blbý pocit, že bych se jako "obyčejný smrtelník" vnucoval. A o čem si s nimi má sakra člověk povídat? Tak jsem raději spíš seděl, poslouchal muziku a pozoroval, co se děje.
Filmový režisér Terry Gilliam, kterého jsem naposledy viděl loni v létě v Uherském Hradišti, mi řekl, že od té doby skončil práci na dvou nových filmech, jeden, podle bratří Grimmů, dokončil teď ve Spojených státech - ten film bude mít premiéru v srpnu - a druhý v Kanadě. Po půstu (Gilliam si vždycky stěžuje, jak obtížné je pracovat s americkými filmovými finančníky) tedy pro něho následují, zjevně, nyní hojná léta.
Historiku Timothy Gartonu Ashovi jsem poděkoval, že tak šíří "slávu" střední Evropy v britských médiích, ale namítl jsem, že se mi nelíbí, že jsou ty články tak zjednodušené a šablonovité, že Ash píše, jako by celá středovýchodní Evropa byla jednotná, podle jediného mustru - odpověděl mi, že zjednodušuje ze vzdělávacích důvodů. Řekl jsem mu, že existuje současný český film. Zajímal se - viděl dosud jen Kolju.
Více než osmdesátiletý komunistický profesor historie Eric Hobsbawm na můj dotaz, jak může hájit např. východoevropský komunistický režim, přiznal, že to byl režim odporný, avšak dodal, že "Východoevropané nevědí o komunismu a o marxismu vůbec nic". Vyjádřil se, že idea osvobození, kterou prezentuje marxismus, byla ve středovýchodní Evropě, v Rusku a zejména v Číně zcela zpotvořena. Především Číňané podle Hobsbawma o marxismu nevědí zhola nic. Plánování a dirigistický přístup k hospodářství však podle Hobsbawma funguje, důkazem je například bohatství Jižní Koreje, Tchajwanu a Hongkongu, které všechno vzniklo v důsledku přísně státem kontrolovaného a plánovaného hospodářství." Na druhém konci trávníku nás pozoroval pravicový filozof Roger Scruton.
Televiznímu moderátoru Jeremy Paxmanovi jsem se stručně zmínil o tom, jak v České televizi o Vánocích roku 2000 udělali "rebelii za svobodu slova" proti novému generálnímu řediteli z BBC Jiřímu Hodačovi a jak večerní televizní zpravodajství BBC si jaksi nevšimlo, že Hodač je z BBC, a odvysílalo reportáž o televizních vzbouřencích jako o "novém boji za svobodu slova v České republice". - "Doufám, že jste si ve zpravodajství BBC stěžoval," reagoval Paxman. "Ano, a omluvili se," odpověděl jsem. Pak jsem mu vykládal, jaké potíže měl v České televizi Václav Moravec s českými politiky: kteří sice mívají ve zvyku přislíbit, že do studia přijdou, ale na poslední chvíli to pak odmítnou, že nemají čas, ale že by přišli, kdyby moderátor splnil ty a ty podmínky.
Potíž je, pokračoval jsem, že čeští televizní moderátoři jsou mladí a čeští politici, kteří jsou většinou padesátníci, s nimi dokáží naprosto zamávat. Paxman se zamyslel: "To je pravda. Já jsem vlastně nikdy neinterviewoval Thatcherovou. Bylo to před mou érou. To dělali jiní. Ale teď, když jsem už starej ("old fart"), už si tolik netroufnou." K Moravcovým potížím se Paxman vyjádřil jasně:
"Vyřiďte jim, že jediné, co se dá v této situaci dělat, je ve vysílání oznámit: 'Pan ministr se rozhodl, že dnes do našeho vysílání nepřijde, pokud nesplníme tu a tu jeho podmínku.'"
Tak to vyřizuju.
Počasí bylo dobré, teplo, slunečno. Na anglickém trávníku hrála jazzová kapela. Byl to pozoruhodný mikrosvět. Stoppard je známý dramatik. Na garden party mu zjevně přijde kdekdo.
6. 6. 2005
Od počátku 90. let Evropskou unií zřetelně prostupuje pocit znepokojení a hořkosti, kterému jsme v Česku 90. let dali název "blbá nálada". Předcházel mu dlouhý čas nepřetržitého hospodářského růstu a zvyšování životní úrovně. V letech 1945 -- 1975 byl tento růst dokonce bezprecedentní. V polovině 70. let začal projekt státu sociálního blahobytu narážet na limity dané zvyšující se konkurenceschopností některých zahraničních ekonomik, vyčerpáváním nerostných surovin a ekologickými faktory. Hospodářský růst, na kterém byl stát blahobytu závislý, začal zpomalovat, až se zastavil docela. Vzrůstala nezaměstnanost a státní dluh. S těmito krizovými prvky se objevily první pokusy politických elit o změnu neudržitelného stavu. |
6. 6. 2005
"Nejsem rasista, ale..."Milan Valach v dalším pokračování svého seriálu o demokracii zdůvodňuje, proč svoboda slova neznamená, že si každý může říkat, co chce. Jakoby na důkaz aktuálnosti jeho slov jsem se stal nechtěným účastníkem situace, jejíž bližší okolnosti z pochopitelných důvodů raději nebudu uvádět. V profesně příbuzné, ale jinak víceméně náhodně sesbírané společnosti asi 30 lidí, která spolu z pracovních důvodů strávila 4 dny a která sestávala z větší části z "naděje národa", tj. z lidí (většinou zaměstnanců) z české podnikatelské sféry ve věku 25 - 40 let, přišla diskuse na cikány. Jistý mladík zalitoval, že koncem války zbylo v Čechách méně než 600 původních Romů a ten zbytek "že už jsme bohužel nestihli a podívejte se, teď jich tu máme snad 200 tisíc". |
5. 6. 2005
Spojené státy zveřejnily podrobnosti o tom, jakým způsobem zacházely stráže v táboře v zálivu Guantánamo nevhodně s výtisky koránu. V jednom případě jeden strážce do koránu úmyslně kopal. Informace byly zveřejněny v rámci vyšetřování, které vyvolal článek v americkém časopisu Newsweek, v němž se napsalo, že strážci jeden výtisk koránu spláchli do záchodu. Spojené státy nyní zveřejnily informace o pěti incidentech týkajících se zacházení s koránem. V jednom případě byl výtisk koránu postříkán močí, v jiném vodou. Zpráva tvrdí, že ve většině případů šlo o neúmyslnou náhodu. |
6. 6. 2005
Byl jsem vyzván hlavními organizátory 2. Pražského mezinárodního bienále, abych se pokusil prezentovat devadesátá léta v českém vizuálním umění. Přistoupil jsem na tento úkol s tím, že pokusím zvýraznit takové umělce, kteří byli a jsou pro mne v tomto údobí podstatní a nemusím přitom s nimi žít jejich osobní životy. Věděl jsem rovněž, že můj výběr nikdy v tomto limitovaném prostoru nemůže regulérně postihnout kompletní sestavu umělců, kteří se v té době jednoznačně a smysluplně prosazovali. |
6. 6. 2005
Je otázkou jen několika let, než vznikne počítačový program, který bude schopen opravovat seminární práce vysokoškolských studentů, tvrdí James Christie, který vyučuje počítačovou vědu na univerzitě v Amerdeenu. Konstatuje, že počítače už nyní dokáží opravovat a známkovat seminární práce studentů z prvního ročníku, a to i v oborech, jako je historie či zeměpis. Studentské eseje jsou v anglosaském univerzitním školství velmi důležité, protože se ústně nezkouší, skoro všechny zkoušky jsou písemné. |
6. 6. 2005
Už to začíná
Hodně se v poslední době hovoří o tom, zejména v souvislosti s varováním, že v nejbližší době zřejmě dojde ke kulminaci objemu světové těžby ropy, a dále už bude její množství jen klesat, že lidstvo v současné době dosáhlo nejluxusnější fáze svého hmotného rozvoje a od nynějška se bude muset začít stále výrazněji uskrovňovat. Britský ministr dopravy Alastair Darling vyzval o víkendu veřejnost k debatě o tom, jak v Británii v nadcházejících letech regulovat soukromou automobilovou dopravu. Varuje totiž, že pokud se nic nepodnikne, do dvaceti let dojde k naprostému zahlcení britských dálnic. Zažil jsem to na vlastní kůži v pátek, kdy jsem jel automobilem ze skotského Glasgow na vzdálenost 600 km po dálnici do anglického Oxfordu. Ve Skotsku se to neděje (země je příliš řídce obydlena), avšak od severní Anglie došlo na několika místech ve všech čtyřech jízdních pruzích dálnice k dlouhodobým, velkým bezdůvodným zácpám. (Děje se to na těchto místech zřejmě pravidelně, neboť jsou tam umístěny trvalé značky, varující před zácpami.) Dálnice prostě byla přeplněna automobily, a tak jsme několikrát - skoro hodinu - stáli. Vede to člověka k tomu, že se uvědomí, že od určité hranice se stává moderní dopravní infrastruktura nesmyslnou. K čemu je osmiproudá dálnice, když ji neomezené množství soukromých automobilů dokáže na několika místech v obou směrech zahltit tak, že je dopravní komunikace zcela nepoužitelná. Nedá se například vůbec předpovědět, kdy člověk konečně dojede do cíle. Britský ministr dopravy navrhuje, aby automobilisté byli nuceni za užívání dálnic platit, a to podle ujetých kilometrů. Sazba se bude zvyšovat úměrně se silou silničního provozu. Na málo užívaných komunikacích se bude platit cca korunu za kilometr, na silně užívaných dálnicích daleko více - až padesát korun za kilometr. Předpokládá se, že mýtné za jednu cestu automobilem z předměstí Londýna do centra bude cca 500 Kč. Britské ministerstvo dopravy chce vybavit všechny automobily černou skříňkou, napojenou na satelit, která bude registrovat jízdy, které automobil podnikne, a bude za ně řidiči automaticky účtovat poplatky. Dosavadní silniční daň bude snížena. Odborníci se domnívají, že celostátně bude systém zprovozněn tak do roku 2014. Kritikové však varují, že navrhovaný systém bude vážnou ranou mezinárodnímu turismu a tvrdě hospodářsky postihne většinu turistických oblastí ve Velké Británii. Po většině britských dálnic nyní jezdí pětkrát více automobilů, než pro kolik byly postaveny. Podrobnosti v angličtině ZDE |
6. 6. 2005
Stephen Fry, známý britský herec, komik a spisovatel, se vyjádřil, že po tom, co viděl v minulých dnech na Slovensku, je ochoten podpořit kontroverzní návrh nového britského zákona, kriminalizujícího útoky na náboženskou víru, přestože dosud tento zákon odmítal. Zjistil totiž, že v blíže neurčené slovenské vesnici, jižně od Bratislavy, byl zničen židovský hřbitov, kde je pohřben jeho pradědeček - ze země byly nedávno vykopány i pozůstatky mrtvých a byly jim ukradeny prsteny a zlaté zuby. |
6. 6. 2005
Jakožto externí zaměstnanec jedné z mnoha společností působících na letišti jsem poměrně slušně obeznámen s poměry, které tam panují, píše Jan Horák. Ano je pravda, že na Ruzyni se krade. Krade se ovšem i jinde ve světě a krást se bude. Proč? Protože na všech letištích světa jsou profese spojené s vykládáním a nakládánim zavazadel, jakožto profese nevyžadujíci jakoukoli kvalifikaci, velmi slabě finančně hodnoceny, tudíž je vykonávají chudí lidé. A tito lidé, navzdory různým stále se stupňujícim restriktivním opatřením, neumějí odolat pokušení, třeba Vašemu kartonu cigaret. Je možné spekulovat o tom, kde se krade víc nebo míň a v žádném případě nechci obhajovat sprosté zloděje, ale zkuste si parkrát proletět Milán a uvidíte, že ani tam nenechají Vaše zavazadlo bez povšimnutí a navíc bude pravděpodobně na několik kusů. Poznámka JČ: Děkuji za vysvětlení, ale argumentace, že zaměstanci letiště Ruzyně "musejí krást, protože jsou chudí" (a tak odstraňovat svou společenskou nerovnost) je nepřijatelná, stejně jak argumentace, že jinde se krade ještě víc. |
6. 6. 2005
Pár poznámek k "japonskému zázraku"Článek Martina Jacquese o tom, jak se Japonsko brání globalizaci, je zajímavým počtením. Zdá se mi však, že přání je tak trochu otcem myšlenky, zejména co se týče kladů a záporů spojených se stavem japonské ekonomiky. |
3. 6. 2005
U dětí, které žijí v blízkosti elektrického vedení vysokého napětí, vzniká daleko častěji leukémie, konstatují vědci z Oxfordské univerzity a z britských energetických podniků v článku, který v pátek vyšel v časopise British Medical Journal. |
6. 6. 2005
Dne 27. května vydal italský server autistici.org prohlášení, ve kterém informuje, že v rámci rozsáhlé policejní operace, která zahrnovala 12 zatčení v okresech Bologne a Řím a množství domovních prohlídek, mu soud přikázal zlikvidovat emailovou adresu italského Anarchistického černého kříže (humanitárně orientovaná mezinárodní organizace, kladoucí si za cíl pomoc stíhaným, vězněným či jinak perzekvovaným anarchistům na solidárním principu) na svém serveru. Správcům serveru poprvé v italské historii nařídila politická policie na základě soudního příkazu nikoli poskytnout data, ale zrušit emailovou schránku. Zároveň byla policejně zlikvidována internetová stránka AČK na tomto serveru, okamžitě však byly zřízeny její mirrory na jiných serverech a stránka tak je i nadále v provozu. Myšlenka svobodné a necenzurovatelné globální internetové sítě je součástí myšlenky globální svobodné společnosti a neexistuje jediný důvod, proč by kterákoliv vláda kteréhokoliv státu měla v elektronické komunikaci občanů číst jako v otevřené knize. Zcenzurovat internet stejně nelze. |
3. 6. 2005
Dnes v Praze začíná třídenní hudební festival United Islands of Prague. Minulý ročník této akce nepřinesl jen spoustu zajímavé hudby, ale také nehorázné prohlídky osobních zavazadel návštěvníků koncertů na Střeleckém ostrově, při nichž byli lidé nuceni - prý z "bezpečnostních důvodů" - u improvizované brány zanechávat nápoje, které měli s sebou. Po mé kritice těchto kontrol uveřejněné minulý rok došlo k zajímavé polemice dvou právníků , k níž bych se zde nyní chtěl vrátit - začíná sezóna letních open air festivalů a problém sepětí kultury a nuceného konzumu, jakož i hrubých zásahů festivalových zřízenců do soukromí návštěvníků se zřejmě objeví častěji. |
3. 6. 2005
Tento týden bude pro osud Evropské unie mimořádně důležitý a varovný. Francouzi a Holanďané řekli v referendech jasné NE smlouvě zakládající její ústavu a tímto suverénním aktem svobodně se rozhodujících občanů postavili před evropskou politickou elitu těžký úkol: znovu se zamyslet nad základními hodnotami a pilíři, na kterých stojí "evropský dům". A také zcela zbourali dosavadní povrchní dělení na "eurooptimisty" a "euroskeptiky". Jen menší část těch, kteří smlouvu odmítli, se totiž může označit za odpůrce evropské integrace. Ti ostatní převážně nehlasovali o textu ústavy (který v drtivé většině ani neznali), nýbrž o charakteru této integrace. |
3. 6. 2005
Vyšetřovatelé z britského státního Úřadu pro závažné podvody a britské státní zdravotnictví vyšetřují více než deset podniků a jejich ředitele, kteří jsou obviňováni, že okradli britské státní zdravotnictví svévolným a kartelovým zdražováním základních léků o stamiliony liber. |
3. 6. 2005
Milan Dušek: Daleká cesta, Oftis, Ústí nad Orlicí 2005 Varhaník, skladatel, esejista a učitel na pražské konzervatoři a divadelní fakultě AMU Milan Dušek napsal v letech 1976 -- 1980 čtyři na sebe navazující vědeckofantastické povídky, uvedené citáty z povídky Ivana Vyskočila "Vždyť přece létat je snadné." Kdybych je označil za samizdaty, nebylo by to přesné: tehdy měly funkci dárků k jednotlivým jubilejím jeho dcery Hany, která se též zabývala vědeckofantastickou prózou. Renesanční osobnost Milana Duška, jenž spolu s Jiřím Suchým, Ivanem Vyskočilem a dalšími v roce 1958 budoval Divadlo Na zábradlí, se pravidelně netlačí před televizními kamerami, a proto jeho jméno nepatří v této zemi mezi nejznámější, i když by si to jistě zasloužil. O to větší čest je recenzovat jeho knihu, která pětadvacet let od dokončení poprvé vychází. Milan Dušek je totiž typickým představitelem dnes velmi silného proudu, který je většinou zakořeněný v určitém kraji a přichází -- bez jakýchkoli aspirací na širokou úspěšnost a bestsellerové trhání rekordů -- jako druhá vlna národního kulturního obrození. |
6. 6. 2005
Evropská unieNevolení komentátoři Doležal, Ševčík, Zahradník, Kohout, Rupnik, Pehe nám vysvětlí, co je správněPodle očekávání např. pan Pehe v Právu, ale i jiní místní lyrici vyrukovali s nabízející se asociací - když Francie, tak Zrada, to známe od Mnichova, že. Pan Pehe se zároveň od té černé evropské neděle neostýchá jedním dechem děsit nás, zbylé Evropany, osiřelým, zrazeným Německem, píše Marcel Sauer. |
3. 6. 2005
Chci jen krátce zaznamenat, čeho si žádná česká média nepovšimla - v Litoměřicích se o minulém víkendu konal už 11. Salon kritického myšlení. Je to pravidelné výroční dvoudenní setkání lidí, projevujících zájem o kritické myšlení (nechce se mi použít zprofanovaného slova "intelektuálů"), kteří každoročně diskutují na dané téma. Letošním tématem bylo Umění a politika a hovořili mj. Zdeněk Zbořil, Ota Ulč, Gustáv Murín, István Voros, Václav Dušek, Jiří Krombholz a Jan Čulík. Loni bylo tématem Umění jako komunikační jazyk a nakladatelství Votobia z loňského setkání vydalo stejnojmenný sborník (ISBN 80-7220-220-0), který je k dostání v dobrých knihkupectvích a také v galerii Vivo na Maltézském náměstí 3 v Praze 1. Organizátory setkání jsou Alex Koenigsmark a Viktorie Hradská. Osobně na něm oceňuji neuvěřitelnou názorovou otevřenost, nevídanou v českých médiích. Setkávají se tu a diskutují spolu "pravičáci", jako je Alexander Tomský, Ota Ulč či Jan Kovanic s "levičáky", jimiž jsou například bývalý špion Karel Koecher (letos nepřijel), spisovatel Arnošt Lustig (také letos nebyl), či bývalý diplomat Miroslav Polreich. Pořadatelé chtěli mladé lidi, avšak z mladých autorů Britských listů se mi podařilo přimět k účasti pouze Martina Škabrahu, Jan Sýkora se jen seminářem jen tak mihl, jiní bohužel nepřijeli. Největším zážitkem bylo pro mě na letošním Salonu vystoupení Čestmíra Císaře, ministra školství a kultury v československé vládě od roku 1967. Císař vystoupil v diskusi po mém příspěvku, kdy lidé debatovali hlavně o tom, co dělá literární dílo relevantním a čteným v určité éře. Vzpomínal na své mládí ve třicátých letech a svým příspěvkem projevil neuvěřitelnou míru vzdělanosti a moudrosti. Netušil jsem, že někdejší komunističtí ministři (dobře, bylo to reformní období) byli takto vzdělaní. Žádný současný politik jim nesahá po pás. Posléze jsem se v kuloárech dozvěděl, že Čestmíru Císařovi (který právě dokončil třídílné kulturněpolitické dějiny Československa ve dvacátém století) je pětaosmdesát let. |
3. 6. 2005
Psáno pro letošní Salon kritického myšlení, Litoměřice, květen 2005 Svědčila česká literatura před rokem 1989 jinak o zkušenostech českého společenství, než jak to činí v letech po pádu komunismu? Byla tehdy přístupnější mezinárodní čtenářské obci než v současnosti a pokud ano, tak proč? Plnila literární a estetické funkce jiným způsobem než nyní? Proč jsou někteří autoři z šedesátých až osmdesátých let považováni za "velké" a co chybí českým spisovatelům, kteří píší v posledních patnácti letech? Způsobuje pozměněné vnímání literatury, že spisovatelé z období komunismu už mladší generaci nic neříkají? Má pravdu Petr Bílek, že se česká literatura stává v současnosti předmětem marketingové manipulace? Musí být v literatuře obsažena politika, anebo to snižuje umělecké dílo na úroveň propagandy? Lze text považovat za literaturu, včlení-li autor do něho záměrně "zpřístupňující" stereotypní postupy? Týká se to autorů píšících před rokem 1989 i po roce 1989? Může svědčit literární text podnětným způsobem o společnosti, přestože to není tvůrčí umělecké dílo? Na tato témata jsem vedl seminář letos v březnu na pražské filozofické fakultě. Jde o téma "Literatura a politika". Účelem bylo pokusit se zjistit, zda literatura skutečně za komunistické totality fungovala jinak. |
3. 6. 2005
(příspěvek na konferenci Umění a politika, Salon kritického myšlení, Litoměřice 2000) Titul odkazuje na Camuse, ovšem. Goethe, který díky Eckermannovi zanechal největší množství výroků, ještě víc, než dosavadní rekordman anglický dr. Johnson, řekl mj., že "jediná díla trvalá jsou díla příležitostná". Můžeme se o smyslu tohoto výroku přít, ale jedním z výkladů může být, že znamená toto: aktualitě, chcete-li politické-mu faktu, se nelze vyhnout, protože nemůžeme ohluchnout a oslepnout, jde ale o to, zda je to umění. |
2. 6. 2005
Již jsem se smířil s tím, že existují lži, větší lži, nepokryté lži a reklama. Jako každý druhý člověk, žijící v epoše rozvinutého infotainmentu, jsem si jednoduše patřičně zvýšil toleranční limit, abych věnoval marketingovým snahám producentů dobře zabaleného štěstí našeho konzumerismu právě tolik času, kolik mu podle mne přísluší. A v mém případě je to zhruba tolik času, kolik je třeba na odvrácení zraku, abych se vyhnul i případné nevědomé indoktrinaci více či méně dobře koncipovaným užitým uměním s náležitě lakonickým sloganem ve službách mamonu. Dělám to od té doby, co jsem zjistil, že něco jako svobodná vůle člověka vůbec neexistuje... |
6. 5. 2005
V dubnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 8600.00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 6. 2005 | Rebelie kmánů | ||
6. 6. 2005 | Pozice mrtvého brouka v časech globalizace | Milan Černý | |
5. 6. 2005 | Vzkazuje vám Jeremy Paxman | Jan Čulík | |
3. 6. 2005 | Vždyť přece létat časem je krásné | Tomáš Koloc | |
3. 6. 2005 | Azyl a království | Alex Koenigsmark | |
3. 6. 2005 | O čem právě hlasuji/eme... | Vladimír Rott | |
3. 6. 2005 | Je útlak plodný? Kvete umění při útlaku jinak? | Jan Čulík | |
3. 6. 2005 | Británie: Úřady zasahují proti pirátům s farmaceutiky | ||
3. 6. 2005 | Okupace politické strany a její důsledek | Stanislav A. Hošek | |
3. 6. 2005 | Jak ochočit kamiony | Jiří Kofránek |
Evropská ústava a Lisabonská smlouva | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 6. 2005 | Pánové politologové jistě něco vymyslí | Michal Vimmer | |
6. 6. 2005 | Rebelie kmánů | ||
6. 6. 2005 | Pozice mrtvého brouka v časech globalizace | Milan Černý | |
3. 6. 2005 | Barroso: Evropská ústava není mrtvá | ||
3. 6. 2005 | Poučení z francouzského a nizozemského NE | Michael Kroh | |
1. 6. 2005 | Návrat politiky do Francie | Milan Neubert | |
1. 6. 2005 | Problémy Evropské ústavní smlouvy | Martin Kunštek | |
1. 6. 2005 | PBS: Co bude znamenat odmítnutí EU Francií pro USA? | ||
31. 5. 2005 | Timothy Garton Ash: Francii ovládl strach | ||
10. 5. 2005 | Co se stane po odmítnutí euroústavy? |
Evropská unie | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 6. 2005 | Rebelie kmánů | ||
6. 6. 2005 | Pozice mrtvého brouka v časech globalizace | Milan Černý | |
3. 6. 2005 | Barroso: Evropská ústava není mrtvá | ||
3. 6. 2005 | Poučení z francouzského a nizozemského NE | Michael Kroh | |
1. 6. 2005 | Návrat politiky do Francie | Milan Neubert | |
1. 6. 2005 | Problémy Evropské ústavní smlouvy | Martin Kunštek | |
1. 6. 2005 | PBS: Co bude znamenat odmítnutí EU Francií pro USA? | ||
31. 5. 2005 | Timothy Garton Ash: Francii ovládl strach | ||
10. 5. 2005 | Co se stane po odmítnutí euroústavy? | ||
2. 5. 2005 | Ústavní smlouva není ústava | Petr Jantač |
Liberalismus | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 5. 2005 | Proč jsem liberál? | Boris Cvek | |
25. 5. 2005 | Inspirativní liberál Karel Marx | Michael Kroh | |
25. 5. 2005 | Naděje, jistoty, antiliberálové | Pavel Urban | |
23. 5. 2005 | Liberalismus (?) a represe | ||
23. 5. 2005 | Chci mluvit do toho, co se mi nelíbí | Jindřich Kalous | |
22. 5. 2005 | Co není liberalismus | Petr Fiala | |
20. 5. 2005 | Liberalismus znamená především osobní svobodu | Milan Černý | |
16. 5. 2005 | Co je liberalismus? | Josef Vít |
Modrá šance ODS | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu | Jiří Jírovec | |
20. 5. 2005 | Mladá internetová pravice zvolna hnědne | Ondřej Slačálek | |
16. 5. 2005 | Modrá šance pro bezpečí země | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Ach, my hlupáčci... | Petr Freiwillig | |
13. 5. 2005 | Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Argumentace kritiků Modré šance je nepodložená, plná chyb a ideologická | ||
13. 5. 2005 | Modrá šance je šancí pro levici | Lubomír Novotný | |
13. 5. 2005 | Rozkradený stát | Karel Braunheld | |
12. 5. 2005 | Krajský hejtman Petr Bendl obdržel z Rakovníka petici 4965 občanů | Petr Kotyk | |
12. 5. 2005 | Superbohatí lidé utrácením české ekonomice neprospějí |
Literární noviny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 4. 2005 | Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné | ||
25. 4. 2005 | Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení | Jiří Vančura | |
20. 4. 2005 | Literární noviny -- po valné hromadě | Jiří Vančura | |
12. 4. 2005 | "Literárky zničili osmašedesátníci" | Ivan Brezina | |
29. 3. 2005 | Ještě jednou k petici na záchranu Literárek | ||
25. 3. 2005 | Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky | Ondřej Slačálek | |
18. 3. 2005 | Stačí jedno slovo | ||
17. 3. 2005 | Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky | ||
14. 3. 2005 | Patočkova zbytnělá sebedůvěra | Jiří Vančura | |
11. 3. 2005 | Konec Cirkulárních novin | Jan Machonin |
Případ Petra Partyka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 3. 2005 | Free speech is ours, but don't dare use it | Jan Čulík | |
17. 3. 2005 | Dura lex, sed lex | Jaroslav Štemberk | |
17. 3. 2005 | Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický | Aleš Uhlíř | |
16. 3. 2005 | Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali | ||
16. 3. 2005 | Je byrokratičnost omluvou? | Jan Čulík | |
15. 3. 2005 | Chvála soudce Šídla | Zdeněk Jemelík | |
10. 3. 2005 | Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky | Jan Čulík | |
2. 3. 2005 | Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení | ||
28. 2. 2005 | Špatný zákon omezuje svobodu projevu |
Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | ...a ani spojenci by Německo neporazili bez příspěvku SSSR | ||
23. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce IV. | Boris Cvek | |
23. 5. 2005 | Anglo-německý spor o obětech a vinících | Richard Seemann | |
16. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce III | Boris Cvek | |
13. 5. 2005 | Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi | Filip Sklenář | |
12. 5. 2005 | Válka | Milan Valach | |
11. 5. 2005 | Proč neslavíme konec druhé světové války | Jan Vnouček | |
11. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce II | Boris Cvek | |
10. 5. 2005 | Smí mít pravda dva konce? | Miloš Dokulil | |
6. 5. 2005 | Tolik válečných mýtů, jako je národů |
"Dáda" Patrasová | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 3. 2005 | PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové! | ||
14. 3. 2005 | Novináři na hraní | Bohumil Kartous | |
18. 1. 2005 | Komerční tlaky omezují svobodu slova | Jan Čulík | |
12. 1. 2005 | Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show | ||
7. 1. 2005 | Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka | Vojtěch Fatka | |
7. 1. 2005 | Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově | Štěpán Kotrba | |
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 5. 2005 | Taky bude Vaše dovolená samozřejmě s leteckou dopravou? | Miloš Dokulil | |
27. 5. 2005 | Říkají Vám něco čísla? | Miloš Dokulil | |
27. 4. 2005 | V Arktidě došlo k drastické erozi ozónové vrstvy | ||
24. 2. 2005 | Proč publikují média "nekompetentní" články Ivana Breziny? | ||
21. 2. 2005 | Kjótský protokol je pouhým začátkem | Bushka Bryndová | |
17. 2. 2005 | Jak se svět mění | ||
15. 2. 2005 | I my jsme součástí hmotného světa | ||
8. 2. 2005 | Budou ohroženy vodní zdroje, výroba potravin i světové hospodářství | Bushka Bryndová | |
3. 2. 2005 | Ledový masív v Antarktidě taje - hrozí zvýšení mořské hladiny o 5 metrů | ||
1. 2. 2005 | Globální oteplování zřejmě "do 20 let povede k vyhynutí ledních medvědů" |
Knowledge society - znalostní společnost | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 5. 2005 | Aby se špinavé od čistých peněz rozeznaly | Štěpán Kotrba | |
7. 2. 2005 | Význam médií a nových informačních a komunikačních technologií při utváření znalostní a informační společnosti | Petr Sak | |
26. 1. 2005 | Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech | ||
25. 10. 2004 | Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě | Štěpán Kotrba | |
5. 10. 2004 | Mysli globálně, jednej lokálně | Štěpán Kotrba | |
29. 9. 2004 | Bez veřejného prostoru budou lidé pouze otroci a nikoliv občané | Štěpán Kotrba | |
18. 8. 2004 | Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie | Milan Rokytka | |
6. 8. 2004 | Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí | Miroslav Polreich | |
6. 8. 2004 | Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts | ||
27. 7. 2004 | Nookracia | Ladislav Kováč |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 5. 2005 | Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes | ||
15. 4. 2005 | Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu | ||
31. 3. 2005 | Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě | ||
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
2. 3. 2005 | Moc nočních můr na Ostravské univerzitě | ||
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 5. 2005 | Příjemná zábava s novým Renčovým filmem | Jan Čulík | |
7. 5. 2005 | Zlopověstné dítě přichází do kin | Petr Šafařík | |
15. 4. 2005 | Pár postřehů k Horem pádem | Jan Lipšanský | |
14. 4. 2005 | Je Horem pádem dobrý film? | Igor Daniš | |
8. 3. 2005 | Český lev byl k ničemu | Jan Čulík | |
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť | ||
26. 1. 2005 | Opozice nechtěla jít do vlády | ||
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje | ||
24. 1. 2005 | Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana | ||
13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | Změna systému školství aneb univerzální učebnice | Jan Poštulka | |
20. 5. 2005 | V pondělí nebude BBC vysílat "Newsnight"; Paxman odmítl stát se stávkokazem | ||
10. 5. 2005 | Mediální násilí -- nahodilost či logický důsledek stavu společnosti | Petr Sak | |
2. 5. 2005 | Česká televize zahajuje experimentální digitální vysílání | ||
29. 4. 2005 | Odpolitizovat | Bohumil Kartous | |
28. 4. 2005 | Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka | Jan Čulík | |
25. 4. 2005 | Secretive politicians vanquish a media foe | Jan Čulík | |
25. 4. 2005 | Zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky Parlamentu v České televizi | ||
21. 4. 2005 | ČT opět jako stanice katolické církve | ||
21. 4. 2005 | Duchovní prázdnota českých médií a Klepetko jako totem vlezle podlézavého tónu | Michal Vimmer |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | Změna systému školství aneb univerzální učebnice | Jan Poštulka | |
28. 4. 2005 | Reforma školství je vážně ohrožena | ||
26. 4. 2005 | Je to možné? | Igor Daniš | |
21. 4. 2005 | Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania | Igor Daniš | |
7. 4. 2005 | Struktura a funkce | Michal Giboda | |
23. 3. 2005 | Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! | Radek Sárközi | |
10. 3. 2005 | Opravdu školská reforma? | Milan Kulhánek | |
1. 3. 2005 | O voze, o koze a o školném | Radim Valenčík | |
1. 3. 2005 | O školství, prosím, bez demagogie | Rudolf Převrátil | |
28. 2. 2005 | Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem | Jan Drahokoupil |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 5. 2005 | Logika myšlení u některých lidí... | ||
2. 5. 2005 | České "pravicové" servery a homosexuálové | ||
26. 4. 2005 | Nad nesmyslností diskriminace homosexuálů | Bohumil Kartous | |
23. 4. 2005 | Nový papež ostře odsoudil španělský zákon dovolující homosexuální manželství | ||
10. 3. 2005 | Mají homosexuálové vychovávat děti? | Ondřej Stehlík | |
20. 2. 2005 | Bush a jeho homosexuální prostitut | Fabiano Golgo | |
13. 1. 2005 | Křesťané respektují homosexuály | Boris Cvek | |
5. 1. 2005 | Křesťané a demokracie | Milan Valach | |
4. 1. 2005 | Valach, drzost a náboženství | Jan Hruška | |
27. 12. 2004 | Mimoběžné názory Milana Valacha | Pavel Urban |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík |
Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 5. 2005 | Odsoudila katolická církev skutečně své zločiny? | ||
25. 5. 2005 | Není omluva jako omluva | Boris Cvek | |
16. 5. 2005 | Zázrak jako setrvalý argument pro "spasitelnost" víry | Miloš Dokulil | |
13. 5. 2005 | Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi | Filip Sklenář | |
13. 5. 2005 | Papež Jan Pavel II. bude blahoslaven | ||
13. 5. 2005 | Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci | Štěpán Kotrba | |
13. 5. 2005 | Je vyšetřování pedofilních zločinů podle církevního práva "nevinným vnitropodnikovým disciplinárním řízením"? | Jan Čulík | |
9. 5. 2005 | Oslovily Vatikán představy o Bohu-Hodináři nebo Bohu-Návrháři? | Miloš Dokulil | |
7. 5. 2005 | Vatikán "donutil jezuitu, aby rezignoval z šéfredaktorské funkce" | ||
3. 5. 2005 | Je Vatikán jen středem Obce věřících, anebo panovnickým dvorem? | Miloš Dokulil |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 6. 2005 | Vždyť přece létat časem je krásné | Tomáš Koloc | |
3. 6. 2005 | Azyl a království | Alex Koenigsmark | |
3. 6. 2005 | Je útlak plodný? Kvete umění při útlaku jinak? | Jan Čulík | |
23. 5. 2005 | "Bez paměti žilo by se lépe ..." | Jakub Kára | |
12. 5. 2005 | Viewegh se k stáru naučil psát | Jan Čulík | |
10. 5. 2005 | Sedmero rozchodů | Irena Zítková | |
6. 5. 2005 | Horory v domácím balení | František Hrdlička | |
14. 4. 2005 | Neprožívám žádné velké excesy | Filip Sklenář | |
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek | |
19. 1. 2005 | Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... | Ludvík Hess |