Mezitím v Absurdistánu 195:

Poláci chtějí zůstat v Evropské unii, polská policie brutálně útočí proti demonstrantům

13. 10. 2021 / Tomasz Oryński

čas čtení 10 minut
Stala se havárie ve Smolensku kultem nebo náboženstvím? Pokud by existovaly nějaké pochybnosti, po minulé neděli by neměly být žádné. Opoziční aktivisté, kteří zorganizovali  protidemonstraci o 200 metrů dále, byli zatčeni a obviněni ze „zlomyslného maření náboženského aktu“.  QED.

 
Ale tito aktivisté, zadržovaní policií celé hodiny, nebyli jedinými nebezpečnými  zločinci, kteří si troufli otravovat PiS svými drzými protesty. V Krakově lidé protestovali proti zacházení s uprchlíky na hranicích a některé děti nakreslily na chodník obrázky křídou. Policie křídu zabavila a přivedla soudní techniky, aby zjistili, zda to lze považovat za trvalé poškození chodníku,  aby mohli být rodiče těch dětí obžalováni z trestného činu.

Mezitím si kult Smoleńsk stále získává nové stoupence. Paweł Kukiz se například připojil ke svým přátelům ze strany PiS a řekl, že „organizování politických protestů v den každoměsíční připomínkové slavnosti Smoleńsku je „zrádné a nelidské “. Další novou věřící je Monika Pawłowska, bývalá poslankyně levice, která na začátku letošního roku zradila své voliče a připojila se ke straně Jarosława Gowina. Avšak nemohla to udělat v horší okamžik, protože brzo poté Gowina vykopli z vládní koalice, takže Pawłowska,  šla za pachem peněz a připojila se k poslaneckému klubu PiS. Novinářům se Pawłowska nyní vyhýbá, ale jednomu se podařilo ji přistihnout, jak podepisuje prezenční listinu v jedné z komisí, načež jednání za půl minuty poté opustila...  Zjevně velmi rychle přechází na nové standardy.

Není to jediná politička, kdo je pro novináře složitějším problémem. Podívejte se na tento rozhovor s místním spojencem PiS v regionálním parlamentu Dolního Slezska, který se nechal interviewovat ohledně projektu vratislavské metropolitní železnice, jenž se zhroutil poté, co profesionálové, kteří řídili železniční společnost, byli odstraněni a nahrazeni lidmi ze strany PiS. Polský tiskový zákon vyžaduje, aby novinář předložil interviewovanému konečnou verzi rozhovoru k autorizaci a jsou povoleny některé drobné opravy (nesnášel jsem to, když jsem byl novinářem  v Polsku, ale nyní, když jsem byl nedávno objektem zájmu novinářů v Británii, musím říci, že začínám vidět výhody tohoto zákona). Nemusíte číst ten rozhovor celý, stačí se na něj krátce podívat: během  procesu autorizace politik požadoval odstranění všech těch částí rozhovoru, které ho ukazovaly ve špatném světlě  (podívejte se na ty pasáže psané kurzívou). Zjevně jeho chápání slov v zákoně „drobné opravy“ je podle všeho velmi zvláštní.

Jediné, na čem záleží straně PiS, je konečný efekt a je jí jedno, jakým způsobem se tam dostanou. Jasně to můžete vidět na uniklých e-mailech ministra Dworczyka, které jsou samozřejmě stále ještě pravidelně zveřejňovány (a soudě podle reakce strany PiS jsou autentické). Jeden z těch nejnovějších emailů potvrdil, že ta show s kamiony o nichž vláda předstirala, že je to konvoj  Polského červeného kříže  do Běloruska na pomoc uprchlíkům (více viz ZDE), byl od začátku trik PR naplánovaný vládou, která velmi dobře ví že ji nikdo do Běloruska nepustí.   
 
Největší zprávou týdne ale byl takzvaný verdikt takzvaného ústavního soudu, ve kterém rozhodli takzvaní soudci, že Evropská unie je neslučitelná s polskou ústavou. Propaganda strany PiS tvrdí, že takový verdikt není ničím neobvyklým a že i v několika dalších zemích soudy rozhodly podobně,  ale za prvé, ve všech těchto případech byly rozdíly mezi právem EU a místními zákony menší a ve specifických úzkých oblastech (a ve většině případů případy byly napraveny změnou místního práva) a zadruhé, v Polsku je podstatou  tohoto verdiktu, že soud, který EU považuje za nezákonný kvůli nezákonným reformám soudnictví provedeným stranou PiS - které EU znepokojují  proto, že porušují polskou ústavu - tvrdí, že to není pravda, a ve skutečnosti se prý chová protizákonně sama Evropská unie.

Je to velmi zvláštní, ten náhlý milostný vztah mezi stranou PiS a polskou ústavou. Obvykle s ústavou nechce mít strana PiS nic společného - natolik, že když se děti z jedné školy účastnily workshopů o ústavě pořádaných špičkovými polskými soudci (spolu s některými opozičními aktivisty), musela být ředitelka školy suspendována, protože to požadovala místní školní ombudsmanka  (ta bláznivá ultrakatolička z Krakova, kterou si někteří naši čtenáři mohou pamatovat z předchozích kapitol) a ombudsman pro práva dětí. Stojí za zmínku, že se tato ředitelka dostala do potíží už dříve, protože pořádala kurzy o toleranci, během nichž aktivisté AIESEC, studenti z Alžíru, učili děti, jak napsat jejich jména v arabštině ...

Ale zpět k tomu „rozhodnutí“ „Ústavního soudu“. Toto je odvážný krok strany PiS, jehož cílem je znemožnit běžným soudcům odkazovat při své práci na rozhodnutí evropských soudů - soudci to dělají  proto, aby se vyhnuli  nezákonným změnám v soudnictví zavedeným stranou PiS. Ale to také znamená, že polská vláda (nebuďme hloupí, všichni víme, že "ústavní soud" Julie Przyłębské je jen Kaczyńského loutkové divadýlko) podkopává samotné základy evropských předpisů - skutečností je, že aby EU fungovala, státy si musejí navzájem důvěřovat a dodržovat stejné hodnoty - jako je například nezávislost soudnictví. Polsko nemůže zůstat v Evropské unii a stanovovat si vlastní standardy, stejně jako by doprava byla nemožná, pokud by se lidé neshodli, na které straně silnice mají auta jezdit, nebo zda červená znamená  „zastavit“ nebo „jet“. Základem Evropské unie je zákonnost. Proto je tento verdikt všeobecně považován za konečné potvrzení, že cílem vlády PiS je vyčlenit Polsko z Evropské unie - a tento krok podporuje pravicová Konfederacja, jejíž jeden poslanec dokonce tvrdí (navzdory zjevným faktům), že Polsko bylo zataženo do EU proti své vůli.

Evropská unie samozřejmě nemůže nereagovat a už navrhla, aby byly pozastaveny evropské dotace pro Polsko, ovšem strana PiS je na to již připravena. Už začala tvrdit farmářům, že by mohli získat daleko větší dotace od polské vlády, a  prominentní politici ze strany PiS začínají význam  dotací z  EU bagatelizovat:  „není to tak moc, neumřeme hlady“, říká Marek Suski, ale myslí tím skutečně,  že Polsko neumře hlady, nebo spíš jako Jerzy Urban, nechvalně proslulý mluvčí komunistické vlády během stanného práva, že má na mysli, že „vláda neumře hlady“?
 
Není divu, že lidé zuří. Desítky tisíc lidí reagovaly na výzvu Donalda Tuska a přišly protestovat na varšavské zámecké náměstí.  Po celé zemi se v polských městech konalo více než sto dalších proevropských shromáždění. Vůdce extrémně pravicových milicí Robert Bąkiewicz vyhrožoval Tuskovi, že se na demonstraci s Tuskem  „setká“ a bude „bránit Polsko před pátou kolonou, tvořenou zmanipulovanými a podvedenými Poláky“.    Existovaly obavy, že by to mohlo skončit výtržnostmi, ale naštěstí byli Bąkiewicz a jeho neonacističtí přátelé mnohem méně početní, takže se ani neodvážili jít nikam poblíž (ale v Bydhošti policie zadržela muže, který se pokusil zaútočit na Radka Sikorského a místního opozičního poslance stříkačkou obsahující nějakou tajemnou tekutinu).

Ale i když  Bąkiewiczovi fašisté nejsou početní, rozhodně byli opravdu hluční - díky velkorysým vládním grantům si mohli koupit opravdu silný systém zesilovačů, který používali k přenosu svých projevů. Hlučně také hráli vlastenecké písně v heavymetalové verzi, aby tím narušili proevropské shromáždění. Později skupina mladších lidí následovala Martu Lempartovou - samozvanou vůdkyni ženské stávky - při pochodu směrem k ústředí PiS. Když jeden z účastníků této proevropské demonstrace odpálil světlici - víte, jednu z těch, jichž každoročně hoří tisíce během ultrapravicové demonstrace dne 11. listopadu, kterou pořádá Bąkiewicz a policie proti tomu s tím nikdy nic neudělá - byl přepaden a těžce zbit desítkami policistů.   Tvrdí, že mu na těle stáli dva policisté a kopali ho do hlavy.   Tady je vidět, kolik policistů zaútočilo jen na tohoto jediného dospívajícího chlapce:



Překvapení: Ukázalo se, že to je Franek Broda,  synovec premiéra Morawieckiho, známý jako vášnivý kritik svého strýce.


Avšak nejdojemnějším okamžikem však bylo, když během demonstrace pořádané Donaldem Tuskem si vzala mikrofon veteránka z Varšavského povstání. Skutečná válečná hrdinka, která má ten otravný zvyk být stále naživu, což znemožňuje pravici připisovat jí své názory. Poté, co se na ni Bąkiewicz pokoušel křičet pomocí jeho reproduktorů, ztratila nervy a zakřičela na něj: „Drž hubu, blbe. Sklapni, ty debile! Jsem voják, který si pamatuje, jak se zde prolévala krev, jak zde umírali moji přátelé. Jsem tady, abych promluvila jejich jménem: moji vlast nikdo nevyrve z Evropy!

 

Pravicová média proti ní okamžitě rozpoutala vlnu útoků (ZDE  ZDE a mnoho dalších, jeden nechutnější než druhý), ale ono to bude pro ně kontraproduktivní pokoušet se pomlouvat takovou legendární válečnou hrdinku.

Ale nebojte se, slyšel jsem, že příště by  Bąkiewicz mohl prezentovat svého vlastního veterána z bojů ve Varšavě v roce 1944, ale nikdo si tím nemůže být stoprocentně jistý. Cestování do Polska z nějakého pečovatelského domu v Argentině se může ukázat jako příliš velký problém pro tak staré Němce... 

0
Vytisknout
2742

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2021