Úsilí o "malou vládu" je útokem na demokracii

3. 11. 2021 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut
Rád bych trochu korigoval článek Karla Dolejšího "Malé stádce čeká spasitele", a to v přibližně třech věcech, píše Jan Čulík.

1. Zajímavé je, že důvodem, který uvádějí renomovaná světová média, proč se Bidenovi před cestou do Glasgow nepodařilo prosadit v americkém Kongresu jeho ekologický a ekonomiku obnovující program v hodnotě bilionů dolarů, není ideologičnost levicových poslanců Demokratické strany, ale naopak zkorumpovanost demokratického poslance Manchina, který zastupuje volební okrsek, kde se jako hlavní ekonomická aktivita těží uhlí, a který je v kapse uhlobaronů, kteří financují jeho volební mandát. Takže nevím.

 

2. Karel Dolejší se zmiňuje, že američtí "levičáci" prosazují přerozdělování bohatství miliardářů navzdory údajným názorům americké veřejnosti, která si přeje "slabou" vládu. K tomu se nedávno v rozhlase BBC vysílal zajímavý příspěvek v pořadu Thinking Allowed, který shrnujeme níže, z něhož vyplývá, že ideologická argumentace o prospěšnosti "slabé vlády" je ve skutečnosti antidemokratická. Během dlouhé historie západního politického vývoje političtí aktivisté usilovali o vytvoření silné vlády, na základě občanské samosprávy, aby o věcech mohli občané společně rozhodovat. Prosazování "slabé" vlády a individuálních práv na úkor komunity je protidemokratické.

3. Karel Dolejší se zmiňuje o tom, že mladí voliči v ČR chtějí hlavně snížení daní, a že to doporučoval i Daniel Prokop pro volební programy, i když KD dodává, že je to zřejmě nemoudré. Je nutno zdůraznit, že snižování daní je v situaci, kdy je ekonomika drsně postižena pandemií, absolutní cestou do pekla. Jedinou možností je naopak investovat do společnosti co největší množství peněz, ovšem nikoliv do spotřeby, jako to dělal Babiš, ale do inovací, nových nápadů a umělé inteligence, a do školství,  aby Česká republika přestala být pouhou montovnou Západu - kterážto role ČR rychle přestane být v měnící se situaci pro Západ zajímavá atraktivní,


Z pořadu společnosti BBC Thinking Allowed:

Moderátor:
Nyní uprostřed volání po větší svobodě je tu ještě jeden faktor kromě rasy, který nás paradoxně může vést ke zpochybnění celého současného a historického významu pojmu svoboda, požadavku, aby naši vládci ustoupili, aby nezasahovali do našeho každodenního života. Jedna nová kniha však ojediněle nedokáže uznat hodnotu tohoto sentimentu. Ve skutečnosti jej považuje za hluboce nedemokratický. Tato kniha se jmenuje, Freedom and Unruly History, Svoboda a nedisciplinovaná historie.

Nyní se ke mně online připojuje Annelien de Dijn, profesorka moderní historie na Utrechtské univerzitě. Věnuje ve své knize  obrovský prostor historii politické svobody na Západě, která dobře pokrývá dva tisíce let od starověkých Řeků až po současnost. Řekla jste, že jste dostala nápad na tuto knihu v souvislosti s prezidentstvím  Baracka Obamy. Jaké to bylo spojení?


Annelien de Dijn: Napadlo mě to, když Obama a demokraté prosazovali reformu systému zdravotní péče v USA. To, co mě na celé této epizodě opravdu zarazilo, bylo, že zavedení něčeho, čemu se říká individuální mandát, podle kterého by bylo pro každého povinné platit si zdravotní péči, vyvolalo v USA  opravdu obrovské pobouření. Protesty byly v tom smyslu, že jde o velmi nebezpečný útok na naši svobodu. Jako Evropanku mě to opravdu překvapilo. To mě přivedlo k obecnější otázce.

Proč argumentovat, že jediný způsob, jak dosáhnout větší svobody, je omezit vládu?

Moderátor: Chcete-li ukázat zvláštnost tohoto argumentu, vracíte se do historie a upozorňujete, že až do počátku 19. století muži a ženy, když mluví o politické svobodě, hovoří o lidové samosprávě. Nyní převládá naopak představa, že  aby byla společnost svobodná,  musíte vládu co nejvíce omezit a udělat ji co nejmenší.

Annelien de Dijn: To je skutečně nová myšlenka v historii toho, co nyní považujeme za západní politické myšlení. Po staletí měli lidé tam, čemu dnes říkáme Západ, velmi odlišnou definici svobody. Když vůbec mluvili o svobodě, mysleli tím, že si neděláte, co chcete. Měli na mysli, že občané mají mít schopnost ovládat způsob, jakým je vám vládnuto. Žít v zemi, kde jsou pravidla, podle kterých se musí žít. Občané jsou spoluautory, toho, co potřebujete, aby se s vámi zacházelo slušně. Od toho jsou demokratické instituce, proto tomu říkám demokratické pojetí svobody. V průběhu 19. a 20. století se ale  stalo, že lidé v Evropě a také ve Spojených státech začali o svobodě uvažovat velmi odlišným způsobem. Pokud chcete, aby byla svoboda, musí existovat slabá vláda.  Stoupenci těchto postojů potřebovali systém, který by byl schopen omezovat rozhodování  většiny.

Moderátor: Mluvíme zde o lidech, kteří začínají mluvit o tyranii většiny.

Annelien de Dijn: Jde o prosazení názorů vůdců, k jejichž uskutečnění využíváme jejich ekonomickou a politickou moc. Ti mají výhrady vůči čemukoli,  co chtějí dělat obyčejní lidé. Chceme-li pochopit, proč k tomuto posunu k tomuto novému způsobu myšlení o svobodě došlo, musíme se  zaměřit na konzervativní odpor proti probíhajícímu procesu demokratizace v Evropě i ve Spojených státech.

Moderátor:
Svobodu začínáme považovat za totožnou se soukromou nezávislostí, a to nám tedy vytváří půdu pro víru v menší vládu.

Annelien de Dijn:  Na obou stranách Atlantiku se odehrává řada revolucí. Jedna z věcí, kterou si tyto revoluce, byť nedokonale, vytyčily, je demokratizace politického režimu. To ale vyvolalo obrovský odpor a  proti pokusům o demokratizaci politických systémů  se postavili noví revolucionáři.  Jedním ze způsobů, jak se pokusili legitimovat svůj odpor k demokratickým revolucím, je argumentace, že zavedení demokracie místo toho, aby vedla k větší svobodě, povede k menší svobodě. Pozor na tyranii většiny. Pokud chcete být svobodní, potřebujete solidní ochranu práv jednotlivců, zejména vlastnických práv. Zavádění demokratičtějších režimů je něco, co uráží individuální práva USA a konkrétně právo na vlastnictví. Tyto obavy byly v některých ohledech oprávněné, protože zavedení demokracie skutečně vede k formám ekonomického přerozdělování.

Zdroj v angličtině: Pořad rozhlasu BBC "Thinking Allowed" (Myšlení povoleno) ZDE  
 

0
Vytisknout
6814

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2021