Válka na Ukrajině a pandemie nutí jednotlivé země rezignovat na globalizaci

24. 3. 2022

čas čtení 5 minut
Když skončila studená válka, vlády a společnost věřily, že silnější globální ekonomické vazby povedou k větší stabilitě. Válka na Ukrajině a pandemie však posouvají svět opačným směrem a tyto představy převracejí.

Důležité části integrované ekonomiky se rozpadají. Američtí a evropští představitelé nyní pomocí sankcí oddělují významné části ruské ekonomiky od globálního obchodu a stovky západních společností samy zastavily činnost v Rusku. V souvislosti s pandemií společnosti přeorganizovávají způsoby získávání zboží kvůli prudce rostoucím nákladům a nepředvídatelným zpožděním v globálních dodavatelských řetězcích, informuje deník New York Times.

Západní představitelé přehodnocují způsob obchodování s Čínou, druhou největší ekonomikou světa, protože geopolitické napětí a porušování lidských práv ze strany Komunistické strany Číny a využívání vyspělých technologií k posílení autokratické kontroly ztěžují jednání s podniky.

Tyto kroky mění základní principy hospodářské a zahraniční politiky po skončení studené války, kterou vytvořily Spojené státy a jejich spojenci a kterou přijali i jejich soupeři, jako je Rusko a Čína.

"Směřujeme k ekonomicky rozdělenějšímu světu," uvedl Edward Alden, vedoucí pracovník Rady pro mezinárodní vztahy. "Nemyslím si, že ekonomická integrace přežije období politické dezintegrace."

"Snižuje globalizace a vzájemná ekonomická závislost konflikty?" dodal. "Myslím, že odpověď zní ano, dokud se tak nestane."

Odpor vůči globalizaci nabral na síle s obchodní politikou Trumpovy administrativy a snahou o naplnění jeho sloganu"America First" a s tím, jak posilovala progresivní levice. Ale teprve pandemie a invaze prezidenta Vladimira V. Putina na Ukrajinu nejistotu stávajícího ekonomického řádu zásadně vyostřily.

Prezident Biden v pátek varoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že pokud Peking poskytne Rusku materiální pomoc za válku na Ukrajině, bude to mít "následky", což je implicitní hrozba sankcemi. Čína sankce vůči Rusku kritizovala a náměstek ministra zahraničí Le Jü-čcheng v sobotním projevu prohlásil, že "globalizace by neměla být ozbrojena". Přesto Čína sama ukládá ekonomické tresty - mezi jejími terči se ocitly Litva, Norsko, Austrálie, Japonsko a Jižní Korea.

Výsledkem všech těchto narušení může být roztříštění světa na ekonomické bloky, protože země a společnosti se budou stahovat do ideologických zákoutí s odlišnými trhy a zdroji pracovních sil, jako tomu bylo po většinu 20. století.

Joe Biden už svou zahraniční politiku rámuje ideologicky, jako misi sjednocování demokracií proti autokraciím. Biden také říká, že realizuje zahraniční politiku pro Američany ze střední třídy, a jejím ústředním bodem je přimět korporace, aby přesunuly kritické dodavatelské řetězce a výrobu z Číny.

Tomuto cíli dodává na naléhavosti ochromení těchto globálních vazeb v průběhu dvou let pandemie, díky které si nejmocnější světové společnosti uvědomily, že se musí zaměřit nejen na efektivitu a náklady, ale také na odolnost. Tento měsíc výluky, které Čína zavedla za účelem omezení výskytu nových případů covidu-19, opět hrozily zastavením globálních dodavatelských řetězců.

Hospodářský dopad takové změny je velmi nejistý. Vznik nových hospodářských bloků by mohl urychlit rozsáhlou reorganizaci finančních toků a dodavatelských řetězců, což by mohlo zpomalit růst, vést k určitému nedostatku a krátkodobě zvýšit ceny pro spotřebitele. Dlouhodobější dopady na globální růst, mzdy pracovníků a dodávky zboží je však nyní obtížné odhadnout.

Válka uvedla do pohybu "deglobalizační síly, které mohou mít hluboké a nepředvídatelné dopady", uvedl hlavní ekonom Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Laurence Boone.

Po desetiletí prosazovali manažeři globalizaci, aby rozšířili své trhy a využili levné pracovní síly a laxních ekologických standardů. Těží z toho zejména Čína, zatímco Rusko profituje z vývozu nerostných surovin a energie. Skupina sedmi nejvyspělejších průmyslových zemí tvoří více než 50% světové ekonomiky, zatímco Čína a Rusko dohromady asi 20%.

Obchodní a obchodní vazby mezi Spojenými státy a Čínou jsou stále silné, a to navzdory neustále se zhoršujícím vztahům. V souvislosti s novými sankcemi Západu vůči Rusku si však mnoho zemí, které nejsou věrnými partnery Ameriky, nyní více uvědomuje nebezpečí ekonomických vazeb na Spojené státy a jejich spojence.

Pokud Si a Putin zorganizují vlastní ekonomickou koalici, mohli by do ní zapojit další státy, které se snaží chránit před západními sankcemi - což je nástroj, který v poslední době využívali všichni američtí prezidenti.

"Vaše vzájemná závislost může být použita jako zbraň proti vám," řekl Dani Rodrik, profesor mezinárodní politické ekonomie na Harvard Kennedy School. "To je lekce, kterou si podle mého názoru začíná uvědomovat mnoho zemí."

Dodal, že válka na Ukrajině "pravděpodobně zatloukla hřebík do rakve hyperglobalizace".

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

0
Vytisknout
10550

Diskuse

Obsah vydání | 29. 3. 2022