Proč Německo ohledně vstupu Ukrajiny do EU váhá

7. 11. 2022

čas čtení 6 minut
V Kyjivě lidé naplno pracují, aby splnili bruselská kritéria pro přijetí. Zejména větší členské země však váhají. Jsou za tím nejen obavy z korupce a soudnictví – ale i strategický důvod, upozorňuje Gregor Schwing.

Letecký poplach v Kyjivě stále trvá, když se Olha Stefanišyna připojí k videohovoru s WELTem. Původně byla v protileteckém krytu, ale pak se vrátila do své kanceláře, aby si příliš nepokazila plán, říká ukrajinská ministryně pro Evropu.

Snaží se demonstrativně o dobrou náladu. Válka by neměla Ukrajině bránit v dosažení jejích politických cílů. A mají všechno: "Jsme odhodláni dokončit náš vstup do EU do konce roku 2024," říká Stefanišyna.

Šlo by o vůbec nejrychlejší vstup do Evropské unie. V minulosti tento proces trval v průměru devět let. Tak dlouho ale Kyjiv čekat nechce. "Ukrajina není normálním kandidátem na přistoupení," říká Stefanišyna. Brusel ale vidí věci jinak.

Očekávání rychlého přistoupení jsou tlumena i v jednotlivých hlavních městech. Takový krok nechcete uspěchat. Protože člen EU Ukrajina by změnila poměr sil v Evropě – na úkor větších členských států.

Cesta Ukrajiny do EU má dlouhou historii. Právě prohlášení tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, že po tom všem nechce podepsat asociační dohodu s EU, vyvolalo v roce 2014 masové protesty na Majdanu.

Status kandidáta od poloviny června

Lidé požadovali, aby Ukrajina patřila do Evropy. Zbytek příběhu je dobře znám – Rusko se už osm měsíců snaží udržet Kyjiv ve sféře svého vlivu brutální útočnou válkou proti celé zemi.

Na Ukrajině to jen zvýšilo touhu patřit do Evropy. Pouhé čtyři dny po začátku války podal Kyjiv žádost o vstup do EU. Evropská komise již v polovině června udělila zemi status kandidátské země. Krok, který v minulosti trval v průměru dva roky.

Ukrajina chce nyní pokračovat v přístupovém procesu stejným tempem. Další překážkou je začátek jednání. Komise k tomu v červnu stanovila podmínky: Nejprve by musely proběhnout reformy v sedmi oblastech.

Kyjiv musí mimo jiné prokázat pokrok v boji proti korupci a praní špinavých peněz, reformovat soudní systém a přizpůsobit práva médií a menšin evropským standardům.

Stefanišyna to chce stihnout do konce příštího roku. "Předčasný začátek vyjednávání je nesmírně důležitý pro morálku Ukrajinců, protože roky bojujeme o to, abychom patřili do Evropy – a v současnosti riskujeme své životy," uvedla ministryně pro Evropu. Značný počet reforem již byl proveden, například v oblasti boje proti korupci a soudnictví. "Děláme svůj domácí úkol," řekla ministryně.

Ukrajinský zápal je v Bruselu dobře přijímán. "Ukrajina se snaží urychlit reformy a urychlit práci, která je k tomu nezbytná. To je pozitivní," uvedl komisař EU pro rozšíření Olivér Várhelyi v prohlášení pro WELT. "Všech sedm reforem však nelze dokončit rychle." Harmonogram zahájení jednání proto "nemůže být přijat".

I kdyby se Kyjivu podařilo zahájit jednání do konce roku 2023, Brusel odmítl cíl dokončit je do jednoho roku. "Vzhledem k rozsáhlé práci, kterou vyžaduje příprava na účast na vnitřním trhu EU a mnoha dalším důležitým oblastem politiky, budou celé přípravy na přistoupení s největší pravděpodobností trvat déle než rok nebo dva," uvedl Várhelyi.

Pro Stefanišynu je to nepochopitelné. "S evropskou integrací jsme nezačali až tehdy, když jsme získali přístupový status. Velké množství reforem již bylo provedeno pod dohledem EU," řekla ministryně pro Evropu. Můžete tedy "postupovat rychleji" a nemusíte používat "obvyklý postup". O zrychleném řízení však Várhelyi nechce ani slyšet: "Pro Ukrajinu platí stejná kritéria jako pro všechny ostatní žadatele."

Nevzbuzujte falešné naděje

Komise ale není jediná, kdo šlápne na brzdu. Spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) se koncem října na německo-ukrajinském ekonomickém fóru v Berlíně jasně zavázal: "Dali jsme Ukrajině status kandidátské země. Tento slib beru velmi vážně. Chci, aby Ukrajina byla součástí EU."

Na dotaz, zda Ukrajina má reálný časový plán, však odpovědná evropská státní ministryně ve Spolkovém ministerstvu zahraničí Anna Lührmannová oznámila, že časový plán není realistický: "Sbližování legislativy a zákonů EU vyžaduje rozsáhlé reformy a právní úpravy."

Horlivost Ukrajiny je třeba přivítat, ale "o časovém horizontu přístupových jednání nechci spekulovat. Neměly by se vzbuzovat falešné naděje a neměla by se tlumit stávající očekávání."

Podobně se v květnu vyjádřil i francouzský prezident Macron. "Všichni víme, že proces přistoupení bude trvat několik let, ne-li desetiletí. Pokud nesnížíme naše standardy a nepřehodnotíme naše zásady."

Stefanišyna se však nechce nechat od svého cíle odradit. Ostatně byly přijímány i jiné signály. "Naše sousední země a Pobaltí, země, které patří k našim největším podporovatelům, již signalizovaly, že rychlejší přistoupení je možné." V Kyjivě se již připravují dalekosáhlejší plány. "Jakmile dosáhneme členství, chceme hovořit o našich dlouhodobých cílech, jako je vstup do schengenského prostoru."

Neochota větších členských států pramení z mocenských přesunů, které by členství Ukrajiny v EU znamenalo. Kyjiv by byl pátou největší zemí Společenství. V Radě Evropské unie, kde se rozhoduje kvalifikovanou většinou, by Kyjiv získal devět procent hlasů.

To spočítal odborník na Evropu z berlínského think-tanku SWP Nicolai von Ondarza. Hlasovací váha Německa by tak klesla z 18,6 na 16,9 procenta. To je hodnota, které by Ukrajina dosáhla společně s Polskem.

I v Evropském parlamentu, v němž by Kyjiv měl 52 až 59 křesel, by reforma šla na úkor akcií větších států. Ukrajina by představovala novou velmoc a posunula rovnováhu sil na východ. Lidé v Kyjivě si to uvědomují.

Ostatně strategická poloha u Černého moře také zvyšuje evropskou bezpečnost, říká Stefanišyna. "Usilujeme o to být sebevědomým členem, který převezme vedoucí roli ve východní Evropě."

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
5311

Diskuse

Obsah vydání | 9. 11. 2022