Štěstí a vzhled místo píle a vzdělání? Jemný životní model "Generace Flex"

21. 11. 2022

čas čtení 5 minut
Vzdělání, píle a výkon jsou dnes pro překvapivě velký počet mladých lidí sotva prioritou. Chtějí si užívat života, jak ukazuje reprezentativní průzkum. Podle výzkumníků mládeže je na vině "psychické suťové pole", upozorňuje Inga Michlerová.

Zvlášť teď – zdá se, že tohle je odpověď mladých lidí v Německu na krize ve světě. Nyní si více než kdy jindy chtějí užívat života. Požitek, nezávislost a seberealizace – to jsou tři hlavní životní cíle lidí ve věku 15 až 30 let z velmi odlišného prostředí, jak ukazuje aktuální studie.

Mladí lidé však mají velmi rozdílné názory na to, jak lze tohoto potěšení dosáhnout, jaké ingredience jsou k úspěchu potřeba. Vzdělání není pro většinu prioritou. Jeden důvod: Vzory na sociálních sítích ukazují, že "úspěchu" lze dosáhnout jinak.

Toto jsou hlavní výsledky reprezentativní studie, kterou má WELT exkluzivně k dispozici. Institut pro management a ekonomický výzkum (IMWF) provedl online průzkum mezi 3 000 mladými lidmi a mladými dospělými po celé zemi jménem poradenské společnosti v oblasti digitálního managementu Baulig Consulting. Výsledkem je obraz generace, která kolísá mezi zdáním a realitou.

Autoři svůj průzkum nazvali "Flex kultura v Německu". A ve skutečnosti některá prostředí projevují větší zájem o statusové symboly, jako jsou auta nebo značkové oblečení, než o solidní vzdělání. "Během pandemie sociální média formovala mladé lidi a jejich cíle více než kdy jindy," vysvětluje klient studie Markus Baulig. "Dnes je v některých prostředích předvádění, tedy vychloubání se věcmi souvisejícími s penězi, důležitější než vnitřní hodnoty."

K tomu jsou obzvláště náchylní takzvaní "spotřební materialisté". Podle průzkumu do této sociologické skupiny spadá 30 % patnácti- až třicetiletých. Jsou silně materialističtí, mají spíše nízkou úroveň vzdělání a většinou pocházejí z rodin z nižší třídy nebo z nižší střední třídy. Vzdělávání má pro ně obzvlášť nízkou prioritu.

Pouze 25 % konzumních materialistů označuje "vysoké vzdělání" jako něco, co charakterizuje úspěšné lidi. Naproti tomu v ostatních třech popsaných sociologických skupinách – prekérní, nekonformní a postmateriální – se pohybovala od třetiny do 43 %.

Čtyři procenta bez maturity

"V mladší generaci je skupina - asi třetina - u které učitelé také skládají zbraně," říká výzkumník mládeže Klaus Hurrelmann. Je profesorem na Hertie School of Governance a dohlíží na názory mladých lidí, mimo jiné jako spoluautor pravidelných trendových studií. Třetina mu dělá starosti. "Jsou to mladí lidé, kteří se nedokážou vyrovnat se složitostí a nepředvídatelností světa. Nalézají útočiště v rozptýlení třpytivého mediálního světa a tam pro sebe nacházejí výmluvy."

Ti úspěšní na Instagramu, Youtube a Tiktoku zřejmě potvrdili, že pořádné školní diplomy a píle nejsou vůbec důležité, ale mnohem víc se počítá štěstí a vzhled. Výsledek: "Tito mladí lidé nedosahují úrovně vzdělání, která je dnes potřebná," říká Hurrelmann.

Podle Spolkového statistického úřadu asi 16 % lidí starších 15 let v Německu nemá odborné vzdělání a už nechodí do školy. Čtyři procenta nemají ani maturitu.

Je také zajímavé, o jakých faktorech mladí lidé věří, že ovlivňují jejich úspěch v životě. V nejnovějším průzkumu společnosti Baulig Consulting 23 % připisuje "vzhledu" "velmi velký vliv" – mezi konzumními materialisty je to dokonce 27 %. Téměř třetina považuje "štěstí" nebo "osud" za klíč k úspěchu. 40 % považuje "školu a vzdělání" za velmi relevantní, "inteligenci" 43 % a "charakter" 49 %. Na vrcholu seznamu je však "tvrdá práce a ambice" s 53 %.

O to víc je zarážející, že jen menšina mladých mužů se považuje za pracovité. Jako pracovití se vidí 43 % mužských respondentů, zatímco u žen je to 56 %. Obecně se zdá, že sebevědomí mužů není v příliš dobré kondici. Ať už co se týče zvídavosti, chytrosti, odolnosti nebo komunikačních dovedností, vždy za ženami zaostávají ve vnímání sebe sama.

Zdá se však, že se dnes mladí lidé shodnou na jednom – bez ohledu na pohlaví nebo sociologickou skupinu. "Užívat si života" je její hlavní prioritou. 64 % to označilo za "velmi důležitý" cíl v životě. "Být nezávislý" je na druhém místě s 54 %, následuje "realizovat se" se 49 %. "Být pracovitý a ambiciózní" je naopak důležité pouze pro 44 %.

Simon Schnetzer jako výzkumník, řečník a školitel intenzivně spolupracuje s generacemi Y a Z od roku 2009. Je přesvědčen, že desetitisíce mladých lidí v Německu nejsou mentálně schopny podávat dobré výkony. "Nedávné krize zanechaly v mládeži psychické trosky," říká.

V reprezentativním průzkumu z léta 27 % uvedlo zkušenosti s depresí a 7 % mělo dokonce sebevražedné myšlenky. Téměř polovina (45 %) uvedla, že má pocit, že "přichází o nejlepší čas v životě". Není tedy divu, že "užívat si života" je velká touha.

"Jděte o víkendu na párty, setkejte se s přáteli, mladí lidé si chtějí vynahradit léta společenského odříkání," říká Schnetzer. Je zde také velký pocit nejistoty: Jedna krize následuje za druhou. Jak se mohu motivovat k investicím do budoucnosti? Za co vlastně? Ptali se sami sebe mladí lidé. Její odpověď je jasná: "Musím teď najít rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, protože nevím, co bude za dva roky."

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
8969

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2022