Cvičení OSKB: "Nerozborné bratrství" s Ruskem už neexistuje

25. 1. 2023

čas čtení 5 minut

Moskva ztrácí svou roli ve Střední Asii a na Kavkaze rychleji, než si představovala, upozorňuje Vitalij Portnikov.

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) se v posledních několika letech snaží udržet trvalou a vlivnou přítomnost. Vzhledem k tomu, že Rusko je bezpečnostním garantem OSKB, tento posun signalizuje větší politickou změnu, kterou pro Moskvu zhoršily vojenské porážky na Ukrajině.

Poté, co arménský premiér Nikola Pašinjan odmítl uspořádat cvičení OSKB "Nerozborné bratrství 2023" na území své země, zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ostře kritizovala arménské vedení a de facto obvinila Jerevan z podkopávání možnosti řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Podle Zacharovové to bylo odmítnutí Jerevanu uspořádat v prosinci loňského roku v Moskvě schůzku ministrů zahraničí Ázerbájdžánu, Arménie a Ruska, které vedlo k eskalaci situace v regionu.

Zlověstné znamení

Mezitím mají šéfové arménského a ázerbájdžánského ministerstva zahraničí příležitost setkat se na dalších mezinárodních fórech. I když tato setkání dosud nepřinesla žádné hmatatelné výsledky, diskuse pokračují.

Nicméně Arménie očekávala, že ruské mírové síly budou aktivní v oblasti Lačinského koridoru, jediné silnice spojující Arménii se sporným územím Náhorního Karabachu.

Ukázalo se však, že nejenže ruská armáda upustila od odstrašování ázerbájdžánských "aktivistů" blokujících tuto silnici, ale také Vladimir Putin ve skutečnosti nechtěl obtěžovat ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, jehož administrativa je napojena na "sociální aktivisty".

Proto nelze ministerskému předsedovi Arménie tuto základní logiku upřít. Pokud Rusko, vedoucí země OSKB, nechce ani vyvolat možné problémy s Ázerbájdžánem a cvičení OSKB lze považovat jak v Baku, tak v Ankaře za skrytou hrozbu pro bezpečnost Ázerbájdžánu a Turecka, nezůstane Arménie po skončení cvičení sama se svými sousedy?

Otázkou nyní ani není, zda chce být Arménie spojencem Ruska, nebo ne. Jde o to, že Rusko už není bezpečnostním sponzorem v regionu a vojenská spolupráce s ním zvyšuje pocit nejistoty ohledně budoucnosti.

Opakující se vzorec

Loni v říjnu se vedení dalšího státu OSKB, Kyrgyzstánu, řídilo víceméně stejnou logikou, když odmítlo uspořádat na svém území cvičení "Nerozborné bratrství 2022". Měsíc před těmito manévry vypukl pohraniční konflikt mezi Kyrgyzstánem a sousedním Tádžikistánem. Konflikt byl vyřešen, ale Biškek si nemohl nevšimnout lhostejnosti, kterou projevili jak ruský prezident Vladimir Putin, tak vedení OSKB.

Na začátku střetů byli prezidenti Ruska, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Ukázalo se, že OSKB, jejíž jednotky loni v lednu rychle dorazily do Kazachstánu, aby pomohly potlačit lidové povstání, nebyla ani vzdáleně efektivní při překonávání krize mezi jejími členy.

Ze šesti zemí OSKB se tak dvě země jasně distancovaly od pořádání cvičení na svém území – to je umocněno odmítnutím Arménie vyslat své vojáky na cvičení OSKB v Kazachstánu a podepsat závěrečný dokument summitu OSKB v Jerevanu. A to v žádném případě není konec příběhu.

Je nepravděpodobné, že by například v Tádžikistánu chtěli pořádat cvičení OSKB a vidět kyrgyzské jednotky na svém území. A v Kazachstánu, po událostech z ledna 2022, je postoj k OSKB zvláštní.

Na jedné straně její vojáci pomohli současnému prezidentovi země Kásimu-Žomartu Tokajevovi zůstat u moci a porazit klan jeho předchůdce Nursultana Nazarbajeva. Na druhou stranu se pro velkou část kazašské společnosti OSKB stala synonymem útoku na suverenitu země – a útok ruských vojsk na Ukrajinu jen několik týdnů po "operaci" v Kazachstánu zvýšil obavy.

Sám prezident Tokajev se po tomto útoku začal chovat vůči Putinovi mnohem opatrněji. Kazašský prezident odmítl uznat "nezávislost" donbaských "lidových republik" během veřejné diskuse s ruským prezidentem na ekonomickém fóru v Petrohradě. A nedávno, po ruských útocích na kritickou ukrajinskou infrastrukturu, bylo kazašské velvyslanectví v Kyjevě jedním z iniciátorů zřízení "jurt neporazitelnosti" – topných míst v podobě tradičního kazašského obydlí - a první taková jurta byla otevřena v Buče.

Přetrvávající spojenci OSKB?

Kdo tedy zůstává bezpodmínečným spojencem Ruska v OSKB? Jedním z nich je Bělorusko, jehož prezident Alexandr Lukašenko před tím varoval své kolegy na summitu organizace v Jerevanu: "Pokud Rusko padne, naše místo bude pod těmito troskami."

Je však nepravděpodobné, že by vůdci ostatních zemí OSKB souhlasili s tímto prohlášením běloruského vládce. Putinův útok na Ukrajinu jen zvýšil obavy jeho sousedů a jejich touhu distancovat se od Ruska. Dalo by se říci, že on sám zničil zbytky "nerozborného bratrství".

Dokonce i nejbližší spojenci Ruska na Balkáně se snaží od Putina distancovat. Srbský prezident Aleksandar Vučić prohlásil, že Krym i Donbas považuje za nedílnou součást Ukrajiny. To lze jen stěží považovat za senzační: Pro srbského prezidenta je neuznání Krymu a Donbasu primárně důsledkem neuznání Kosova.

Mnohem zajímavější je, že Vučić vyzval Rusy, aby přestali verbovat Srby do války na Ukrajině. Srbsko – navzdory všem svým potížím se Západem – se nechce stát dalším zdrojem "kanónenfutru" pro Rusko.

Slábnoucí vliv OSKB je symbolem toho, jak ruský útok na Ukrajinu narušuje pozici Ruska nejen v Evropě, ale i na Kavkaze a ve střední Asii.

Text byl publikován na webu Visegrad Insight v rámci programu Future of Ukraine Fellowship.

3
Vytisknout
6001

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2023