10. 5. 2024
V roce 2017 jsem byla požádána ministerstvem zahraničí, abych uspořádala sérii přednášek o dezinformacích pro publikum v různých městech České republiky. Už tehdy jsem byla ohromena tím, jak bylo evropské informační prostředí otráveno záplavou ruské propagandy – včetně zjevného vzájemného obohacování mezi Rusy a zlovolnými aktéry ve Spojených státech. Tento globální problém, píše Anne Applebaum, se od té doby výrazně zhoršil.
Jak zdůrazňuje Anne, Číňané, Rusové a další jsou v propagandistické ofenzívě po celém světě, a to i na místech, kterým většina Američanů nevěnuje příliš pozornosti. Popsala, jak byl evropský diplomat "zmaten", když zjistil, že studenti v Africe papouškují ruské argumenty o válce na Ukrajině. "Chopil se vysvětlení," píše: "Možná, že šíření těchto konspiračních teorií vysvětlilo dědictví kolonialismu, nebo západní zanedbávání globálního Jihu, nebo dlouhý stín studené války."
Jednodušší, ale zlověstnější pravda, vysvětluje Anne, se týkala "systematických snah Číny koupit si nebo ovlivnit populární i elitní publikum po celém světě; pečlivě vybrané ruské propagandistické kampaně, některé otevřené, jiné tajné, některé zesílené americkou a evropskou krajní pravicí; a další autokracie, které používají své vlastní sítě k propagaci stejného jazyka."
Tyto snahy se liší od propagandistických kampaní z dob studené války. V té době se Sověti a další snažili vykreslit šťastný obraz úspěchů svých autokratických režimů jako způsob legitimizace své vlády a jako jakési lákadlo pro ostatní národy, aby se připojily k Rudému týmu. Mnohé z těchto snah "selhaly", píše Anne, "protože lidé mohli porovnávat to, co viděli na plakátech a ve filmech, s mnohem chudší realitou."
To byly časy. Anne poukazuje na to, že cílem většiny autokracií není nahradit pravdu lžemi přátelskými k režimu, ale zničit pravdu samotnou a vymazat lidskou schopnost – nebo touhu – byť jen rozlišovat mezi pravdou a lží. "Noví autoritáři," píše, "mají jiný postoj k realitě."
Když sovětští vůdci lhali, snažili se, aby jejich lži vypadaly jako skutečné. Rozzlobili se, když je někdo obvinil ze lži. Ale v Rusku Vladimira Putina, v Sýrii Bašára Asada a ve Venezuele Nicoláse Madura hrají politici a televizní osobnosti jinou hru. Lžou neustále, nestoudně, samozřejmě. Ale neobtěžují se nabídnout protiargumenty, když jsou jejich lži odhaleny... Tato taktika – takzvaná požární hadice lží – nakonec nevede k pobouření, ale k nihilismu. Máte-li tolik vysvětlení, jak můžete vědět, co se skutečně stalo? Co když to prostě nemůžete vědět?
Smyslem těchto snah ve skutečnosti není mobilizovat podporu pro špatné režimy, ale otupit mozky a neutralizovat svobodu jednání občanů všude na světě. Jak píše Anne: "Pokud nevíte, co se stalo, pravděpodobně se nepřipojíte k nějakému velkému hnutí za demokracii nebo nebudete poslouchat, když někdo mluví o pozitivní politické změně. Místo toho se nebudete podílet na žádné politice."
Doporučuji vám, abyste si přečetli celý Annin článek, abyste viděli celé spektrum těchto autokratických snah po celém světě, ale chci se zde zaměřit na to, co se děje ve Spojených státech. Američané jsou terčem zahraničních propagandistů, kteří používají internet a sociální média k pumpování své toxické kaše přímo do žil Američanů. "Část amerického politického spektra není jen pasivním příjemcem kombinovaných autoritářských narativů, které přicházejí z Ruska, Číny a jim podobných," píše Anne, "ale aktivním účastníkem jejich vytváření a šíření. Stejně jako vůdci těchto zemí, i americká MAGA pravice chce, aby Američané věřili, že jejich demokracie je zdegenerovaná, jejich volby nelegitimní a jejich civilizace umírá."
Jako vždy, tato propaganda našla ochotné zákazníky ve znuděné a apatické společnosti, která zmírňuje svou nudu tím, že hltá zábavné konspirační teorie. Američané nemusí vyhledávat zahraniční propagandu, když jim spousta jejich spoluobčanů dychtivě prodává lži, které byly upraveny tak, aby vyhovovaly americkému vkusu. Ale proč má americká společnost tolik těch, kteří přijímají takové duši ničící nesmysly? Anne poukazuje na to, že po teroristickém útoku ISIS na koncertní sál v Moskvě v březnu bývalý podnikatel PayPal (a blízký přítel Elona Muska) David Sacks na X napsal, že "pokud za teroristickým útokem stojí ukrajinská vláda, což se zdá být stále pravděpodobnější, USA se jí musí zříci". Toto hloupé a nepodložené obvinění bylo zhlédnuto 2,5 milionkrát.
Problémem je však spíše než samotný David Sacks kultura, která bere lidi jako David Sacks vážně. V demokraciích se vždy potulovali po veřejném prostoru konspirační teoretici a další pomatenci, kteří kýchali a kašlali na své spoluobčany různé formy podivností. Ale ani v nedávné minulosti neměla většina lidí se základním vzděláním a zdravou dávkou zdravého rozumu problém odolat nákaze idiocie.
Dnes je imunitní systém kdysi zdravých demokratických společností oslaben. Ať už jde o myšlenku, že přistání na Měsíci bylo zfalšované, nebo o útoky na legitimitu voleb, divoké teorie se staly pro Američany překvapivě snadno uvěřitelnými, což je známkou národní důvěřivosti, která ze Spojených států dělá zřejmý cíl bizarní propagandy.
Vlády samy o sobě nemohou tento problém vyřešit. Jednotliví občané musí převzít iniciativu – jakkoli to může být vyčerpávající – a konfrontovat se navzájem kvůli špatným informacím. Musí se ptát: Kde jste to slyšeli? Proč důvěřujete tomuto zdroji? Myslíte si, že vám jako přítel nebo člen rodiny lžu, když vám říkám, že to není pravda? Lidé, kteří již byli ovládnuti propagandou, nebudou věřit oficiálním prohlášením z autoritativních zdrojů a budou je považovat pouze za další důkaz spiknutí. Když se ale konspirátoři a hluboce dezinformovaní lidé setkají s lidmi blízkými, na kterých jim záleží, kteří jemně, ale rozhodně odmítají se k nim připojit v bludišti dezinformací, mohou mít takové diskuse někdy pozitivní efekt, alespoň krátkodobě.
To, co navrhuji, není zábavné a mělo by to být omezeno na přátele a rodinu. (Pravděpodobně to není strategie, kterou byste měli sledovat v baru s cizími lidmi po pár skleničkách.) A nemusí se toho moc změnit. Ale právě teď je to to jediné, co může kdokoli z nás udělat.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse