Důkazy o obnovených etnických čistkách v Súdánu

13. 5. 2024

Když v dubnu 2023 vypukla v Súdánu válka mezi pravidelnou armádou a mocnou polovojenskou skupinou Síly rychlé podpory (RSF), která se původně nacházela v hlavním městě Chartúmu, jednou z největších obav bylo, že se boje rozšíří do těžce zasažené oblasti Dárfúru. Tento rozsáhlý region na západě země je lénem RSF a vyznačuje se hluboce zakořeněným etnickým napětím, takže panovaly obavy, že konflikt zde nabude specifických rozměrů.

Tyto obavy se brzy naplnily a postup RSF v regionu byl doprovázen četnými zvěrstvy. Násilí proti civilistům je v Súdánu velmi rozšířené, ale v Dárfúru nabývá výrazně etnického charakteru vůči místním nearabským komunitám, s úmyslem vymazat je z mapy v taženích, o nichž se stále více pozorovatelů a lidskoprávních organizací domnívá, že by se mohly rovnat genocidě.

Zvěrstva v Dárfúru jsou vzhledem k nedávné historii regionu alarmující. Přicházejí dvě desetiletí poté, co bývalý prezident Umar al-Bašír zahájil zničující protipovstaleckou kampaň proti ozbrojeným hnutím nearabských komunit, která povstala proti jeho politice marginalizace a drancování. Al-Bašírův režim využíval lokálního napětí vyplývajícího z rostoucí konkurence mezi nearabskými zemědělskými komunitami a arabskými pasteveckými komunitami o stále vzácnější přírodní zdroje.

Mnozí se domnívali, že al-Bašírova ofenzíva vyústila v etnické čistky nearabských komunit, zejména Massalit, Fur a Zaghawa. Statisíce lidí byly zabity, politika spálené země byla uplatňována proti celým vesnicím a velkým plochám země, rozsáhlá území byla násilně vylidňována a sexuální násilí na ženách a dívkách bylo používáno systematicky. Část milicí, na které stát tažení delegoval, byla o několik let později institucionalizována jako Síly rychlé podpory.

Masakr v Geneině

Dosud největší zvěrstva byla spáchána v hlavním městě západního Dárfúru, Geneině, které je obydleno převážně komunitou Massalit. Podle zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila organizace Human Rights Watch, prováděly RSF a spojenecké milice mezi koncem dubna a začátkem listopadu 2023 kampaň etnických čistek.

Masakry v Geneně byly v jistém smyslu kronikou předpovězené tragédie. Křečovité období, které začalo v Súdánu v roce 2019 pádem al-Bašíra, pokusy o předefinování politické a bezpečnostní architektury Dárfúru a stažení mírových sil Organizace spojených národů a Africké unie vedly k velké nestabilitě a zanechaly Geneinu, která během pouhých tří let utrpěla tři rozsáhlé útoky, nebezpečně zranitelnou. "Od roku 2019 do současnosti došlo k mnoha velkým útokům na stejné civilní obyvatelstvo Massalitů a v žádném z těchto případů nedošlo k odpovědnosti," poznamenává Mohamed Osman, jeden z autorů zprávy HRW. "Provádějí to stejné skupiny, Síly rychlé podpory a spojenecké milice, a neexistuje žádná odpovědnost, žádné skutečné vyšetřování a žádná prioritizace ochrany civilistů."

Pouhých 10 dní poté, co v dubnu 2023 vypukly střety mezi armádou a Silami rychlé podpory v Chartúmu, se obě strany zapojily do krátkých bojů v Geneině. Následovaly dva měsíce systematických útoků a rabování ze strany polovojenských jednotek a spojeneckých milicí ve čtvrtích s massalitskou většinou a ve střediscích pro vnitřně vysídlené osoby (IDP). Situace se vážně zhoršila 14. června, kdy se sebeobranné skupiny Massalitů zhroutily a guvernér západního Dárfúru Jamis Abbakar byl zatčen a zabit. První masový exodus se pak odehrál ve dvou směrech: Směrem k Čadu a do Ardamaty, severního předměstí Geneiny, kde sídlí posádka pravidelných súdánských ozbrojených sil. Od úsvitu následujícího dne se polovojenské jednotky a jejich spojenecké milice pustily do vyhánění těch, kteří zůstali, dům po domě. Přepadli také ty, kteří uprchli a kteří byli vystaveni rozsáhlému bití, popravám a vydírání, uvádí vyčerpávající zpráva HRW. Únikové cesty byly posety mrtvolami.

Na začátku listopadu přišla poslední rána. RSF a jejich spojenci zaútočili na Ardamatu. Přeživší řekli HRW, že znovu zahájili palbu na prchající civilisty, popravili lidi v jejich domovech, zadrželi stovky lidí, včetně dětí, provedli masové rabování a zapálili obytné čtvrti. RSF, které se rekrutují převážně z arabských komunit v Dárfúru, hrály ústřední roli ve všech těchto útocích a zneužívání, které je doprovázelo, a zpráva HRW poznamenává, že arabské kmenové milice zjevně poskytly většinu mužů. Zapojila se do toho i další ozbrojená skupina nejasného původu, která se však spojila s polovojenskými jednotkami a někteří svědci tvrdili, že v jejich řadách viděli zahraniční bojovníky. Proti nim stály sebeobranné skupiny Massalitů a ozbrojené hnutí vedené Abbakarem – Súdánská aliance – které byly mnohem menší a méně dobře vyzbrojené, a proto nedokázaly převrat zastavit. Armáda a policie nezasáhly.

Série zvěrstev v kampani proti Geneině byla trýznivá: Rozsáhlé zabíjení v domech, ulicích a na kontrolních stanovištích, používání výbušnin v hustě obydlených oblastech, cílené zabíjení prominentních členů komunity, znásilňování, mučení a svévolné zatýkání.

Polovojenské jednotky také záměrně rabovaly, ničily a vypalovaly čtvrti Massalitů, útočily na kliniky a zdravotnický personál, trhy, kritickou infrastrukturu a bránily členům komunity v přístupu k útočištím, potravinám a vodě, ve zjevné snaze vážně podkopat jejich schopnost se jednoho dne vrátit, uzavírá HRW. Panel expertů OSN tvrdil, že útoky byly plánovány a koordinovány, podle dokumentu uniklého v prosinci, který odhaduje počet zabitých lidí na 10 000 až 15 000, podle zpravodajských zdrojů. HRW také zdokumentovala významnou koordinaci mezi útočícími silami v Geneině a jejím okolí.

Spálená země

Přestože Geneina utrpěla největšími zvěrstvy v Dárfúru, nebyla jediným místem, které se stalo terčem. Řada dalších měst s nearabskou většinou, zejména v západním Dárfúru, utrpěla podobnými útoky. Jen mezi dubnem a červencem 2023 zaútočily polovojenské jednotky a jejich spojenci na nejméně sedm vesnic v regionu a vypálili je, uvádí HRW. Nejlépe zdokumentovaným případem je město Misterei, ze kterého se armáda stáhla v dubnu, což ho učinilo zranitelným vůči možnému útoku. Stalo se tak následující měsíc, kdy RSF a spojenecké milice vtrhly do města v SUV, na motocyklech, na koních i pěšky. Zabili asi 100 Massalitů, postříleli ty, kteří se snažili uprchnout, a vyrabovali a vypálili stovky domů, uvádí zpráva Centra pro lidská práva a humanitární právo Raoula Wallenberga.

V severním Dárfúru, baště nearabských ozbrojených hnutí, došlo k podobným masakrům. Loni v červnu zaútočily polovojenské jednotky a spojenecké milice na Kutum, město ležící 120 kilometrů od hlavního města provincie El Fasher, zabily více než 40 lidí a desítky jich zranily, uvádí Centrum Raoula Wallenberga, které zdokumentovalo podobný útok nejméně v jednom městě. Tato zpráva, kterou podpořilo asi 30 odborníků, dospěla k závěru, že zvěrstva páchaná Silami rychlé podpory a spojeneckými milicemi v západním Dárfúru mají za cíl zcela nebo částečně zničit komunitu Massalitů a představují tak případ pokračující genocidy. Institut se také domnívá, že existuje důvod se domnívat, že tyto síly páchají genocidu proti jiným nearabským skupinám.

Zvláštní poradkyně OSN pro prevenci genocidy Alice Wairimu Nderitu v listopadu uvedla, že několik útoků v Dárfúru "by mohlo představovat akty genocidy". Brzy poté Spojené státy zjistily, že situace má "znepokojivé ozvěny genocidy, která začala před téměř 20 lety v Dárfúru". Prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan již v červenci 2023 oznámil, že jeho úřad vyšetřuje zločiny v západním Dárfúru.

Všechny tyto precedenty znamenají, že se nyní v severním Dárfúru obáváme nejhoršího. V dubnu RSF zahájily ve státě velkou ofenzívu a nyní se připravují na útok na El Fasher, jedno z nejlidnatějších měst Súdánu a útočiště pro statisíce vysídlených lidí. Jeho obyvatelstvo pochází většinou z nearabských etnických komunit, které tvoří většinu místních ozbrojených skupin, takže útok by mohl vyvolat jednu z nejničivějších bitev války.

"Geneina zdůrazňuje brutalitu Sil rychlé podpory proti nearabskému civilnímu obyvatelstvu," varuje Osman. "Ale zároveň mezinárodní společenství nedokázalo reagovat a nyní vidíme, jak se v El Fasheru odehraje, nebo možná odehrává, masakr. Vidíme silné signály od mezinárodních vůdců a aktérů, abychom neútočili, ale civilisté jsou stále v nebezpečí," dodává, a proto se humanitární expert domnívá, že je čas začít uvažovat o nasazení civilní ochranné mise.

Zdroj v angličtině: ZDE