Evropská komise plánuje „reparační půjčku“ Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv

4. 12. 2025

 
Vedoucí představitelé EU budou požádáni, aby o těchto možnostech rozhodli ještě tento měsíc, protože Ukrajina čelí hrozící finanční krizi, zatímco poslední kolo mírových jednání mezi USA a Ruskem zřejmě nepřineslo žádný pokrok.

Úředník Kremlu ve středu, den po jednáních mezi Vladimirem Putinem a vyslanci Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, uvedl, že diskuse byly „pozitivní“ a Trump včera večer novinářům řekl, že Putin „velmi silně“ chce ukončit válku, ale nebylo mnoho známek toho, že by Putin byl připraven ke kompromisu ohledně svých maximalistických cílů.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha vyzval Putina, aby „přestal plýtvat časem celého světa“. Jeho estonský protějšek Margus Tsahkna uvedl, že je „zcela zřejmé“, že Kreml nemá o mír zájem. „Vidíme, že Putin nezměnil svůj kurz. Na bojišti postupuje ještě agresivněji,“ řekl.

Evropští lídři, kteří byli ponecháni stranou snah Bílého domu prosadit mírovou dohodu, se místo toho soustředili na nutnost zaplnit mezeru v ukrajinských financích, zatímco Putinova válka vstupuje do čtvrté zimy.

Von der Leyenová nastínila plán v hodnotě 90 miliard eur, který podle jejích odhadů pokryje dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva na příští dva roky. Uvedla, že zbytek pokryjí další „mezinárodní partneři“.

Pomoc by byla financována společnými půjčkami EU nebo půjčkou založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Úředníci EU uvedli, že tyto dvě možnosti lze kombinovat, ale vždy jasně dali najevo, že půjčka ze zmrazených aktiv je jejich preferovanou volbou

Po středečním zveřejnění dlouho očekávaného právního textu o reparační půjčce bude tento měsíc následovat summit EU, na kterém budou lídři EU vyzváni, aby se dohodli na dvouletém plánu financování Ukrajiny, aby se zabránilo hrozící finanční krizi.

V říjnu se lídři nedokázali dohodnout na navrhované „reparační půjčce“ Ukrajině z ruských aktiv, ale otázka se stává stále naléhavější, protože Kyjevu podle prognóz dojdou od příštího jara peníze. Úředníci EU odhadují, že Ukrajina bude v letech 2026 a 2027 potřebovat 136 miliard eur, aby mohla pokračovat v obraně a udržet zemi v chodu.

Po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 bylo v západních zemích zmraženo přibližně 290 miliard eur ruského státního majetku. Většina těchto prostředků je uložena v Evropě, především v Belgii. Euroclear, centrální depozitář cenných papírů v Bruselu, drží 183 miliard eur ruských aktiv a obává se, že jakékoli použití těchto aktiv by mohlo být rovnocenné konfiskaci, což by porušovalo mezinárodní právo a vyvolalo řadu soudních sporů.

Úředníci EU vždy bagatelizovali právní rizika s argumentem, že Rusko si zachová vlastnictví těchto prostředků. Navrhují, aby EU poskytla Ukrajině půjčku zajištěnou ruskými aktivy. Plán vychází z předpokladu, že Moskva jednoho dne zaplatí Kyjevu reparace a že ruská aktiva zůstanou v dohledné budoucnosti zmrazena.

Von der Leyenová ve středu uvedla, že reparační půjčka bude mít „silné záruky pro naše členské státy“, což byla reakce na belgického premiéra Barta De Wevera, který uvedl, že Belgie by mohla čelit účtu v řádu miliard eur, pokud by Euroclear byl žalován ruskými občany a společnostmi.

Předsedkyně Komise odmítla jeho argument, že použití zmrazených aktiv by bylo překážkou pro jakoukoli mírovou dohodu. De Wever uvedl, že plán reparací je „zásadně špatný“ a bude překážkou jakékoli mírové dohody, protože zmrazená aktiva by pak nemohla být použita na obnovu Ukrajiny. 

Von der Leyenová uvedla: „Zvyšujeme náklady ruské agresivní války, což by mělo být pro Rusko další pobídkou k zapojení se do jednání.“

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot uvedl, že jeho vláda nadále považuje půjčku na reparace za „nejhorší ze všech“ možností. Při příjezdu na zasedání ministrů NATO v Bruselu řekl: „Text, který komise dnes předloží, neřeší naše obavy uspokojivým způsobem. Není přijatelné použít peníze a nechat nás samotné čelit rizikům.“

Rovněž uvedl, že Belgie byla frustrována tím, že „nebyla vyslyšena“ a že její obavy byly „bagatelizovány“.

Teoreticky by Belgie mohla být přehlasována v otázce plánu zmrazení aktiv, který silně podporuje Německo a členské státy ze severní, střední a východní Evropy. Ve skutečnosti by však země EU byly velmi neochotné izolovat Brusel, i když belgická vláda bude čelit tlaku, aby s plánem souhlasila.

Von der Leyenová uvedla, že EU zohlednila „téměř všechny“ obavy Belgie. Návrh podle ní obsahuje „velmi silné záruky na ochranu členských států a co největší snížení rizik“.

Tyto záruky zahrnovaly záruky od ostatních členských států a EU pro případ, že by Belgie musela vrátit nějaké peníze, jakož i ochranu před „nezákonným vyvlastňováním mimo Rusko“, což je odkaz na právní spory v zemích, které jsou přátelské vůči Moskvě.

EU také aktualizuje zákon, na kterém je zmrazení aktiv založeno, aby zajistila, že nemohou být náhodně „rozmrazena“ vetem členského státu EU. V současné době musí být sankce EU každých šest měsíců obnovovány jednomyslně, včetně maďarské vlády, která je nakloněna Kremlu.

Belgie uvítá návrh Komise, který upřednostňuje možnost poskytnutí úvěru EU Ukrajině s využitím nepřidělených prostředků z rozpočtu EU jako záruky. Belgie uvedla, že se jedná o nejméně riskantní způsob financování Ukrajiny, ale mnoho vlád EU se zdráhá pustit se do společného půjčování.