Útok na psychiku
13. 12. 2024 / Jan Sláma
Kdosi napsal povídku o vtíravých slovech či větách. Tam se hrdinovi vetřela věta „cvaky cvak, cvaky cvak , štípe lístky tramvaják“. A té se nemohl zbavit. Kdyby to někoho zajímalo, má to i pokračování. Mně se vynořilo z hlubin paměti něco jiného. Anežka Hodinová Spurná. Nevím proč a nevím ani co to bylo zač, ta zmíněná Anežka Hodinová Spurná.
Uvízla mi v paměti protože za mého mládí se to jméno často opakovalo. Ještě ne v televizi, protože ta tu dosud nebyla, ale v rozhlase ano. Anežka Hodinoví Spurná vystoupila tu a tam, Anežka Hodinová Spurná se vyslovila k tomu atd. Prostě bylo jí všude plno. Určitě se objevovala i v obrázkových časopisech jako byl Svět v obrazech, ale ten jsem nečetl, a tak s tím jménem se mi nepojila žádná představa. A já si určitě ani nepotřeboval nějakou představu vytvářet. Prostě zapadla mezi další podobné, často frekventované osoby jako třeba další, Marie Kabrhelová. Ani o této osobě nic nevím, ale to jméno mi sdělovací prostředek usadil v hlavě a zabral místo pro něco určitě mnohem důležitějšího. A zabírá ho dosud.
Dnes na nás sdělovací prostředky útočí mnohem častěji a okupují nám neurony novými a novými jmény. Rozdíl je snad jen ten, že ta jména ze sdělovacího prostoru mizí rychleji než dříve. Na štěstí jsou vázána na jedno volební období, zatímco dříve tam byla na furt. Hezké slovíčko, že. V současnosti se taková složitá jména pojí zejména s různými posty v politice, ale obsahově jsou stejně prázdná jako ta výše zmiňovaná.
Před volbami se podobné jmenné útoky provádějí i pomocí plakátů a billboardů. Tady zase někdy přivodí dopravní nehodu. Nevím zda takto využité jméno politika uvízne v hlavě postiženého tak pevně jako když je do nekonečna opakované ve zprávách naší televize.
Psychologičtí poradci politiků spolupracující se sdělovacími prostředky se domnívají a asi oprávněně, že když diváka či posluchače častým opakováním donutí, aby si jméno politika zapamatoval, aby mu uvízlo třeba jen na čas voleb v paměti, tak tomu dotčenému zvýší šanci na zvolení. Bizarní na tom je, že si ty sdělovací prostředky platíme. Je to jako sebemrskačství. Takovýto subjekt se mlátí důtkami, ale platit za to nemusí. My ano a chtěli by od nás ještě víc.
Diskuse