Si vyzdvihl „sebevědomé“ čínsko-ruské vztahy, zatímco Putin v Kremlu přivítal „drahého přítele"
9. 5. 2025
Čínský vůdce během návštěvy u příležitosti oslav Dne vítězství označil rozhovory v Moskvě za „přátelské a plodné"
Si Ťin-pching a Vladimir Putin si ve čtvrtek v Kremlu vyměnili vřelá slova během slavnostního ceremoniálu na uvítanou čínského vůdce, který přijel na svou 11. návštěvu Ruska před vojenskou přehlídkou u příležitosti 80 let od konce druhé světové války.
Po téměř čtyřhodinovém jednání Si označil setkání se svým ruským protějškem za „hluboké, přátelské a plodné“.
Putin označil Sia za „drahého přítele“ a prohlásil, že rozhovory byly „vřelé a věcné“ a že vazby mezi Ruskem a Čínou jsou silnější než kdykoli předtím.
Putin oznámil, že na podzim plánuje navštívit Čínu u příležitosti výročí porážky Japonska ve druhé světové válce.
Oba vedoucí představitelé představili jednotnou frontu v opozici vůči globálnímu řádu vedenému USA, který otevřeně odmítají. Jejich projev solidarity přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump vede obchodní válku proti Číně a tlačí Rusko k mírovým jednáním o Ukrajině.
V obsáhlém společném prohlášení uvedli, že prohloubí vztahy ve všech oblastech, včetně vojenských vazeb, a „posílí koordinaci s cílem rozhodně čelit washingtonskému kurzu ‚dvojího zadržování‘ Ruska a Číny“.
Před jednáním Si prohlásil: „Historie a realita plně prokázaly, že další rozvoj a prohlubování čínsko-ruských vztahů je přirozeným pokračováním dlouholetého přátelství mezi našimi národy.“
Siova návštěva je pro Putina vítanou vzpruhou v době, kdy jeho vztahy s Trumpovou administrativou zřejmě čelí určitým turbulencím.
Rusko sice vyjádřilo přání napravit vztahy s USA a vidí v nich potenciál pro lukrativní obchodní dohody, ale mezi oběma zeměmi přetrvávají značné rozpory ohledně způsobu ukončení války na Ukrajině. Moskva nadále trvá na svých maximalistických požadavcích a projevuje jen malou ochotu ke kompromisům. Začátkem tohoto týdne prohlásil americký viceprezident JD Vance, že Rusko při jednáních s Ukrajinou požaduje „příliš mnoho“, což je nejnovější známka rostoucí frustrace ve Washingtonu.
Světoví lídři, kteří v pátek přiletěli do Moskvy na přehlídku ke Dni vítězství, čelili hrozbě v důsledku útoků ukrajinských dronů, kvůli nimž byla ve středu uzavřena většina letišť v ruském hlavním městě. Let srbského prezidenta Aleksandara Vučiće byl přesměrován.
Slovenský premiér Robert Fico - jediný lídr EU, který se akce zúčastnil - byl ve čtvrtek nucen zvolit okružní cestu do Moskvy poté, co pobaltské země uzavřely svůj vzdušný prostor pro jeho let. Objížďka znamená, že jeho letadlo poletí přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře, Gruzii a nakonec přes Dagestán do Ruska.
Ve čtvrtek vstoupilo v platnost třídenní příměří ve válce na Ukrajině vyhlášené Ruskem, ačkoli se Moskva a Kyjev vzájemně obviňovaly z pokračování nepřátelských akcí.
Ukrajinský vojenský mluvčí informoval o ruských útocích na několika místech východní fronty, zatímco Moskva tvrdila, že se ukrajinské síly dvakrát pokusily prolomit hranici v její Kurské oblasti.
„Předvídatelně se Putinovo 'parádní příměří' ukázalo být fraškou,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na Twitteru.
„Podle našich vojenských údajů ruské síly navzdory Putinovým prohlášením pokračují v útoku po celé frontové linii. Od půlnoci do poledne se Rusko dopustilo 734 porušení příměří a 63 útočných operací, z nichž 23 stále probíhá,“ uvedl Sybiha. Dodal, že Ukrajina je i nadále připravena na „nejméně 30denní úplné příměří“.
Si, jehož letadlo doprovázely ruské stíhačky, ve středu přivítala vojenská kapela hrající státní hymny Ruska a Číny.
V článku zveřejněném v ruských médiích Si uvedl, že Čína a Rusko bojovaly bok po boku ve druhé světové válce. „Dnes, o 80 let později, jsou jednostrannost, hegemonie a šikana nesmírně škodlivé,“ napsal Si. „Musíme se poučit z historie ... [a] rozhodně se postavit proti všem formám hegemonie a mocenské politiky a společně vytvořit lepší budoucnost pro lidstvo.“
Ve čtvrtek uvedl, že svět čelí „unilateralismu a aktům hegemonistické šikany na mezinárodní scéně“, což je zastřená narážka na americko-čínskou obchodní válku, v níž Čína obvinila USA z nátlakového chování.
Naděje některých washingtonských kruhů, že by se Trumpově administrativě mohlo podařit provést „obrácený Nixon“ a přesvědčit Rusko, aby se od Číny odpoutalo posílením vztahů mezi USA a Ruskem, zřejmě ztroskotaly na prohlášení Si a Putina, že jejich země jsou si bližší než kdykoli předtím.
Čína byla pro Rusko během války na Ukrajině ekonomickým záchranným lanem a Kyjev se stále otevřeněji vyjadřuje k tomu, co označuje za přímou pomoc Číny válečnému úsilí Moskvy.
Komentáře Si a Putina přišly několik hodin poté, co tchajwanský prezident Lai Ching-te vystoupil v Tchaj-peji s projevem, v němž vyzval evropské lídry, aby se postavili na stranu Tchaj-wanu tváří v tvář „nové totalitní skupině“, což byla zastřená narážka na Čínu a její spojence. Lai přirovnal současnou situaci Tchaj-wanu k situaci evropských zemí před začátkem druhé světové války.
Si využil této návštěvy k tomu, aby zdůraznil ruskou podporu čínských nároků na Tchaj-wan. „Rusko opakovaně zdůraznilo, že se drží zásady jedné Číny, že Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území, vystupuje proti jakékoli formě „nezávislosti Tchaj-wanu“ a rozhodně podporuje všechna opatření přijatá čínskou vládou a lidem k dosažení národního sjednocení,“ napsal ve středu Si.
Diskuse