Čeští novináři: Solidární k sobě, slepí k palestinským dětem
19. 8. 2025 / Fabiano Golgo
čas čtení
2 minuty
253
českých novinářů a novinářek se podepsalo pod naléhavou výzvu vládě a
prezidentovi, aby okamžitě pomohli kolegům v Gaze. Mezi signatáři
nechybí šéfredaktoři, legendy oboru, ani lidé z veřejnoprávních médií.
Tolik soudržnosti česká novinářská obec snad ještě nikdy
nepředvedla.
Ale člověk si nemůže nevšimnout: solidarita je podmíněná.
Novináři se postaví za novináře – za „své“. Jenže v Gaze neumírají jen
novináři. Umírají především děti. Hladovějící, zmrzačené, vyčerpané,
zcela bezejmenné palestinské děti, které žádné české redakce nespasí
peticí ani otevřeným dopisem.
Kde je stejná hromadná výzva
českých žurnalistů adresovaná vládě, aby tlačila na otevření
humanitárních koridorů pro všechny civilisty? Kde jsou stovky podpisů
pod dopisem, který by žádal zastavení genocidy – ne jen ochranu několika
desítek kolegů s kamerami a diktafony?
Jistě, novináři mají
profesní reflex chránit „posly zpráv“. Jenže když je v obléhaném pásmu
přes dva miliony lidí a polovina z nich jsou děti, působí česká výzva
dojmem vybrané empatie. Jakoby životy dětí nebyly dost „profesně
relevantní“, aby se za ně postavili.
V textu se opakuje:
„novináři jsou cíleně zabíjeni“ – a to je bezpochyby pravda. Ale
palestinské děti jsou cíleně vyhlazovány hladem, bombardováním a
blokádou. Kdo je chrání?
Kdo sepsal českou výzvu proti záměrnému
vyhladovění nevinných? Nikdo. Tento selektivní humanismus má pachuť
cynismu. České novinářské kapacity najdou jednotu a hlas, když jde o
jejich vlastní bezpečí, ale neumí projevit stejnou razanci, když jde o
děti, které nikdy nestihly vyrůst, aby si o nich jednou přečetli článek.
Novinářská solidarita je důležitá. Ale je zoufale málo. Pokud se česká média dokážou semknout jen kolem své profese a nikoliv kolem elementárního lidského práva na život, pak se jejich výzvy stávají jen profesním lobbyismem – nikoliv skutečným hlasem proti genocidě.
351
Diskuse